Solidnje hospodariło

wutora, 14. měrca 2017 spisane wot:
Drježdźany (SN/JaW). Biskopstwo Drježdźany-Mišno je w lěće 2015 solidnje hospodariło. To wuchadźa z rozprawy, kotruž su wčera w Drježdźanach předstajili. Tak móžeše dieceza swój cyłkowny kapital w mjenowanym lěće wo 18,3 miliony na 301,8 milionow eurow stopnjować. Najwjetše wudawki z něšto wjac hač 35 mio. eurow dyrbjachu za personal nałožić. Wysoke lětne wuslědki wobkrućeja z mnohimi změnami we wjednistwje, čehoždla dyrbjachu wažne rozsudy wo inwesticijach zas a zaso přestorčeć. „Toho­dla budu wuslědki přichodnych lět tójšto snadniše“, rěka w rozprawje. Za přichod připowědźa biskopstwo přiběracy financny ćišć, mjez druhim mjenje dochodow a widźomnje přiběracych personalnych kóštow kaž tež woteběraceje ličby wěriwych a mjenje duchownych dla. „Wuwiće je hižo njewobroćomny proces transformacije nastorčiło“, rěka w rozprawje. Wo kotry proces so konkretnje jedna, biskopstwo njepraji. Wo móžnym zjednoćenju wosadow, tež serbskich, rozprawa tohorunja ničo konkretne njewupraja.

To a tamne (14.03.17)

wutora, 14. měrca 2017 spisane wot:

Psy su listonošam skerje njepřećel. Němski póst poskića tuž swojim sobudźěłaćerjam prawidłowne kursy, zo bychu nawuknyli, kak maja so we łosko­ćiwych situacijach ze štyrinohačemi zadźeržeć. Strach listonošow wšak njeje cyle­ njewoprawnjeny. Loni registrowachu po wšej Němskej 1 819 tak mjeno­wanych zetkanjow listonošow z psami. We 850 padach so sobudźěła­ćerjo pósta zranichu, tak zo njemóžachu swoje dźěło dźeń abo samo dlěje wukonjeć.

Po jenož jědnaće dnjach je brazilski prezident Michel Temer z ponowjeneho palasta­ zaso wućahnył. 76lětny a jeho mandźelska běštaj tam njedobru energiju a strach před duchami začuwałoj, kaž magacinej Veja přeradźištaj. Wot prěnjeje nocy w palasće njemóžeštaj wobaj spać. Mandźelska prošeše samo měšnika wo pomoc, zo by lóze duchi wućěrił.

Zypries pomina USA

póndźela, 13. měrca 2017 spisane wot:

Berlin (dpa/K/SN). Zwjazkowa ministerka za hospodarstwo Brigitte Zypries (SPD) je knježerstwo USA napominała, faworizować wotewrjene wiki. Do jutřišeho zetkanja němskeje kanclerki Angele Merkel (CDU) z prezidentom USA Donaldom Trumpom wona warnuje, zo za­wrjenje wšěch wochudnja. „Wólne a fairne swětowe wikowanje je runje protekcionistiskich a nacionalistiskich poči­nanjow na swěće dla trěbne“, Zypries ze wšěm dorazom zwurazni.

Stawkuja hač do srjedy

Berlin (dpa/SN). Stawk na Berlinskimaj lětanišćomaj Tegel a Schönfeld traje hišće hač do srjedy. Tole připowědźi dźensa dźěłarnistwo ver.di. Ze stawkom wojuja přistajeni wo lěpši tarifowy poskitk. Najwjac­ lětow ma hač do srjedy ranja w pjećich wupadnyć. Rěčnik lětanišćoweje towaršnosće pasažěrow tuž namołwja, so sčasom wo statusu swojeho lěta informować.

Wobtwjerdźa njewinowatosć

Při rozbuchnjenju dweju awtobombow w stolicy Somalije Mogadishu je dźensa znajmjeńša sydom ludźi žiwjenje přisadźiło. Mnozy dalši su zranjeni, zdźěli tamniša policija. Mjeztym je so islamistiska milica Al-Shabaab k nadpadomaj wuznała. W februarje běchu w Somaliji Mohameda Abdullahija Farmaja za prezidenta wuzwolili. Wot toho časa množa so nadpady w Mogadishuwje. Hižo 10. februara bě při tajkim atentaće na wikach 35 ludźi zahinyło. Foto: picture alliance/Farah Abdi Warsameh

Šmjatki z Turkowskej dale a razniše

póndźela, 13. měrca 2017 spisane wot:
Den Haag/Berlin (dpa/K/SN). Nižozemska dawa swojim krajanam, kotřiž wotmysla do Turkowskeje pućować warnowanje sobu na puć. Pasć měli so mjez druhim wjetšich zhromadźi­znow. Při­čina je, zo su so diplomatiske napjatosće z Turkowskej kónc tydźenja přiwótřili. Den Haag njebě turkowskim ministram dowolił, w Nižozemskej za wólbny bój wustupować. Hižo přitomnych ministrow je wupokazał. Danski premier Lars Løkke Rasmussen turkowskeho kolegu Binalija Yıldırıma poprosy, přestorčić za přichodny tydźeń předwidźany wopyt Danskeje. Minister w zarjedźe němskeje kanclerki Peter Altmaier (CDU) ma tež zakaz wustupowanja turkowskich mi­nistrow w Němskej za móžny.

Kolbe chorhojnica sakskeje SPD

póndźela, 13. měrca 2017 spisane wot:
Drježdźany (dpa/K/SN). Do wólbneho boja za nazymske wólby zwjazkoweho sejma poćehnje sakska SPD z Danielu Kolbe jako chorhojnicu. 37lětnu fyzi­karku stajichu sobotu na stronskim zjězdźe w Nossenje na 1. městno wólbneje lisćiny.­ Kolbe přisłuša wot lěta 2009 zwjazkowemu sejmej a je tež generalna se­kretarka 4 629 sakskich socialdemo­kra­tow. Na dalšimaj městnomaj slědujetaj bywši sakski hospodarski mininister Thomas Jurk (88,1 procent) a Susann Rüthrich (77,6 procentow). Jako prěni „nowy“ je na šestym městnje Richard Kaniewski­ (62,3 pro­centy). Po słowach Daniele Kolbe rukuje­ kandidat SPD na kanclerstwo Martin Schulz za to, „Němsku zaso sprawnišu sčinić“.

Za kompromisami pytać

póndźela, 13. měrca 2017 spisane wot:

Stejišća braniborskich wokrjesow a komunow nětko předleža

Podstupim/Zły Komorow (SN/BŠe). Hižo něšto lět je rěč wo wokrjesnej reformje w Braniborskej a rozsud so bliži. Hač do zańdźeneho pjatka mějachu wokrjesy a bjezwokrjesne města móžnosć swoje stejišćo nutřkownemu ministerstwu kraja­ předpołožić. Tež wokrjes Hornje Błóta-Łužica je na swojim wurjadnym posedźenju 2. měrca tajke stejišćo wobzamknył. Jeho radźićeljo wotpokazuja namjet, tuchwilu wobstejacy wokrjes z wokrjesami Delnja Łužica, Łobjo-Halštrow, Sprjewja-Nysa a z městom Choćebuzom zjednoćić. Ma-li so wotpohlad přiwšěm přesadźić, wobstawaja radźićeljo na tym, zo Zły Komorow w nowym wokrjesu centralnu rólu dóstanje. Žadanja su we wotpowědnym spisu konkretnje sformulowali. Krajny rada Siegurd Heinze (njestronjan) nimo toho wo tym rozmysluje, hač přećiwo wutworjenju wulkowokrjesa skorži abo nic.

Fuzija njeproduktiwna

póndźela, 13. měrca 2017 spisane wot:
Planowana wokrjesna reforma komuny a wokrjesy po cyłej Braniborskej chětro zaběra. Wulkowokrjesy maja nastać. Přičina toho je demografiske wuwiće woby­dlerstwa. Wuwiće wjesneje ludnosće žada sej fuziju. Poprawom zmysłapołne to postupowanje. Wulkowokrjesy, kaž planuja je w Braniborskej, pak su po mojim měnjenju kontraproduktiwne. Hdyž su zarjady na jednym stejnišću centralizowane, maja wobydlerjo kaž tež sobudźěłaćerjo zarjadow dlěše puće na so brać. Wosebje dźeń a staršim wobydlerjam su tajke dołhe puće dale a wobćežniše. Štó z nich chce abo móže tak daloko a dołho w awće abo busu sedźeć, zo by sej na wotpowědnu městnosć dojěł? Fuzije a walčkowanje nadawkow pak su žadanje dźensnišeho časa. Z kotrymi wobćeženjemi pak ma so při tym jednotliwy wobydler abo sobudźěłaćer bědźić, po wšěm zdaću wažne njeje. Bianka Šeferowa

To a tamne (13.03.17)

póndźela, 13. měrca 2017 spisane wot:

Wo Božu pomoc za Donalda Trumpa prosył je sobotu farar w klóštrje karmelitow bayerskeho Straubinga. Tak prošeše wón na Božej mši wo to, zo ma nowy prezident USA dobrych poradźowarjow a zo twori rozsudy, kotrež cyłemu swětej tyja. Žona z wosady bě kemše pola fararja za pjeć­ eurow skazała w nadźiji, „zo by so wšitko derje stało“.

Policiji twochnyć chcyše 74lětny wuměnkar w Aachenje. Najebać znamjenja policije a módru swěcu, zo ma zastać, wón z awtom dale jědźeše a zajědźe do napřećiwneho wobchada. Njeda pak so mylić a ćekny přez mjezu do Nižozemskeje, hdźež po dalšim přesćěhanju policije skónčnje zasta. Tam so wurěčowaše, zo hubjenje słyši, zo policiju scyła widźał njeje a zo je jězbnu dowolnosć doma zabył. Kaž so pozdźišo wukopa, wón hižo pjeć lět žane papjery nima.

Dźewjeć wosobow zranił

pjatk, 10. měrca 2017 spisane wot:

Düsseldorf (dpa/SN). Po nadpadźe ze sekeru wčera wječor na Düsseldorfskim hłownym dwórnišću je dźewjeć wosobow zranjenych, štyri z nich ćežko. Strach, zo móhł nichtó na sćěhi nadpada zemrěć, pak njewobsteji. 36lětny skućićel je z Kosowa a bydli tuchwilu we Wuppertalu, zdźěli dźensa policija. Mjeztym wona­ z toho wuchadźa, zo je psychisce chory.­ Wčera bě 36lětny najprjedy w ćahu a po tym na dwórnišću wólnje pa­santow ze sekeru nadběhował.

Zeleni sadźeja na ekotemy

Berlin (dpa/SN). Hłowna tema boja strony Zwjazka 90/Zelenych za lětuše wólby zwjazkoweho sejma je škit klimy a wobswěta. Tak wobjednawaja brunicu runje tak kaž přetworjenje awtomobiloweje branše a přirodoznjesliwe ratarstwo. „Ekoprašenje je prašenje eksistency“, zwurazni dźensa w Berlinje načolny kandidat Cem Özdemir. Wón předstaji naćisk wólbneho programa, kotrež chcedźa na zjězdźe w juniju wobzamknyć.

Wuskutki tež w Sakskej

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND