Lindner ofensiwnje wabił

wutora, 14. septembera 2021 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Předsyda FDP Christian Lindner je hladajo na woteběracu ličbu přiwisnikow CDU ofensiwnje wo jich hłosy k wólbam zwjazkoweho sejma wabił. We wčera předstajenym hnydomnym programje kanclerskeho kandidata Armina Lascheta (CDU) je wjele sympatiskeho a „nam znateho“, Lindner rjekny, měnjo, zo je program njedospołna kopija strony FDP. „Da móžeće tež original wolić.“ Armin Laschet chce wčera předstajene naprawy hnydom po dobyću wólbow zwoprawdźić.

Branša nowe postajenja wita

Wildau (dpa/SN). Braniborska kulturna branša ma planowane 2G-prawidła krajneho knježerstwa za zmysłapołne. Wone zmóžnjeja wjace swobody pře koronu šćěpjenym a wustrowjenym. Tak móža zarjadowarjo wěsćišo postupować. Braniborski kabinet rozjimuje dźensa nowy naćisk korona-postajenjow. Wjele wobmjezowanjow njeměło potom hižo płaćić. Koaliciske frakcije SPD, CDU a Zeleni su hižo tydźenja za tajki model wabili.

Tež pře gripu so šćěpić dać

Bamž Franciskus přebywa tuchwilu w Słowakskej. W Prešovje je wón dźensa z wěriwymi Božu mšu swjećił. Do toho wopyta swjaty wótc sydlišćo Lunik IX, kotrež słuša k socialnje jara napjatym kónčinam. Něhdźe 5 000 do 6 000 ludźi etniskeje mjeńšiny Romow tam pod špatnymi žiwjenskimi wuměnjenjemi wusko hromadźe bydli. Foto: dpa/Johannes Neudecker

Solberg poražku přiznała

wutora, 14. septembera 2021 spisane wot:
Oslo (dpa/SN). Konserwatiwna minis­terska prezidentka Norwegskeje Erna Solberg je wčera wječor wólby parla­menta nastupajo poražku přiznała. „Gratu­luju Jonasej Størej k jasnej wjetšinje hłosow za změnu knježerstwa“, ­zwurazni 60lětna, zhladowaca na socialnodemokratiskeho kandidata, kiž jeje naslědnistwo přewozmje. Wólbny bój bě kruty, ale dobry. Zdobom Solberg rjekny, zo je njesměrnje horda na swoju stronu Høyre, kotraž je minjene wosom lět ­wjele docpěła.

Policija wupad miliny přepytuje

wutora, 14. septembera 2021 spisane wot:

Drježdźany (dpa/SN). Wupad miliny wčera w 14 hodź. w Drježdźanach a wokolinje je pad za policiju. Po tuchwilnych dopóznaćach bě balon z metalowej worštu wupad miliny zawinił. Hač bu balon wotpohladnje do wažneho stejnišća přepinarnje wodźeny, ma nětko kriminalna policija přepytować.

Mjeztym so dimensija wupada dale a bóle wujewja. Něhdźe 300 000 domjacnosćow, ale tež industrijne zawody, njeje nachwilnje milinu měło. Mylenja mějachu tež w Radebeulu, Radebergu, Freitalu a dalšich kónčinach. Wokoło 15 hodź. móžeše předewzaće Sachsen-Energie 95 procentow domjacnosćow z milinu zaso zastarać.

Drježdźanska wohnjowa wobora pak měješe ruce połnej dźěła. W běhu dweju hodźin dósta wona 270 nuzowych tele­fonatow. Tak dyrbješe ludźi z liftow wuchować. Nimo toho su awtomatiske wohnjoškitne přizjewjenske připrawy wopačne alarmy signalizowali. Wuchowanska słužba dyrbješe pacientam doma pomhać, dokelž jich dychanske nastroje njefungowachu. Tež tramwajki w Drježdźanach nachwilnje jězdźić njemóžachu.

Łužica jim smorže njeje

wutora, 14. septembera 2021 spisane wot:
Přiznawam, zo běch wčera do zhromadneho wólbneho foruma našeho wječornika z Domowinu napjaty. To pak so z postupowacej diskusiju zhubi. Běch pozitiwnje překwapjeny wo poměrnje wěcownej a jasnej diskusiji kaž tež wo tym, kelko ­ludźi je poskitk w Chróšćanskej „Jednoće“ při­wzało. Wjeselu so tež, zo bě so tójšto młodych ludźi zmužiło na forumje kandidowacym a jich zastupjerjam swoje prašenja k palacym temam stajić, kaž stej to na přikład łužiska přiroda a wjelk, a zo njejsu cyle jednorje z powšitkownosćemi spokojom. Jasnje pokaza to mjez druhim prašenje samo- a sobupostajowanja Serbow, w kotrych wobłukach móhli sej ­kandidaća předstajić Serbam awtonomiju přewostajić. Zajimawe to prašenje, mjenje zajimawa bě wotmołwa. Wšako so pra­šani na podiju skerje wijachu hač wotmołwichu. Přiwšěm su mi wčerawši wječor a wosebje prašenja młodych Serbow pokazali, zo jim naš lud a Łužica smorže njejstej. Janek Wowčer

To a tamne (14.09.21)

wutora, 14. septembera 2021 spisane wot:

Chětro zajěł bě so kolesowar, kotrehož su danscy policisća na awtodróze pola ­Ellunda njedaloko mjezy k Němskej le­pili. Kaž jim 25lětny powědaše, bě wón před dnjemi w Madźarskej startował, zo by přećela w Italskej wopytał. Kartu ­abo handy pak młody muž žanej při sebi njeměješe. Zastojnicy přepodachu 25lětneho policiji w Němskej, kotraž přewodźeše jeho skónčnje na dwórnišćo.

Tankować a zapłaćić – tak to wodźerjo jězdźidłow činja. Na tankowni w delnjobayerskim Hauzenbergu pak je minjenu sobotu něšto křiwje běžało. ­Jako chcyše muž swoju zličbowanku 21 eurow za­płaćić, wón pytny, zo je tankownja zamknjena. Wón zawoła tuž policiju, zo móhł pjenjezy někomu dać. Wšako nochcyše nikoho wobšudźić. Kaž zastojnicy zwěsćichu, bě šef tankownje na dowolu a njedocpějomny. Po wšěm zdaću bě wón zabył tankowanske stołpy wupinyć.

Synoda přihotowana

póndźela, 13. septembera 2021 spisane wot:

Vatikan (B/SN). Nazymu zahaji so swě­towa synoda katolskeje cyrkwje, we wo­błuku kotrejež maja biskopja a lajkojo dwě lěće wuradźować. Za to su minjeny tydźeń na nowinarskej konferency při­hotowanski dokument čłonam synody přepodali, zwurazni nawoda vatikan­skeho sekretariata synody kurijowy kardinal Mario Grech. W oktobrje so wu­radźowanja synodalneje zhro­madźizny oficialnje zahaja, potom klětu w lěću ­bu­- dźe druha kontinentalna faza. Zakónčaca synodalna zhromadźizna biskopow a lajkow ma so w oktobrje 2023 wotměć. Na synodalnym procesu chcedźa po cyłym swěće samozrozumjenje katolskeje cyr­kwje sylnić a regionalnje kaž tež ­mje­zy­- narodnje wažne temy přichoda zdźěłać.

Rozprawa swětoweje cyrkwje

Brunica najwažniše žórło była

póndźela, 13. septembera 2021 spisane wot:

Wiesbaden (dpa/SN). Najwažniši energijowy nošer bě lětsa w prěnim połlěće brunica. Do toho běchu wětrniki najwjac miliny w Němskej produkowali, zdźěli dźensa Zwjazkowy statistiski zarjad we Wiesbadenje. Hladajo na mało wětřika nalěto je so podźěl wětřikoweje energije porno lońšemu wo něhdźe pjećinu pomjeńšił. Wosebje horco diskutowane brunicowe milinarnje su deficit wurunali, statistikarjo połoženje rozjasnichu.

W Delnjej Sakskej wolili

Hannover (dpa/SN). Při wčerawšich komunalnych wólbach w Delnjej Sakskej dósta strona CDU njedźiwajcy stratow najwjac hłosow wolerjow. Po dotalnym wólbnym wuslědku je 31,7 procentow ludźi CDU woliło. SPD přińdźe na 30 procentow, Zeleni na 15,9 proc., FDP na 6,5 proc., AfD na 4,6 proc. a Lěwica dósta 2,8 procentow hłosow. Dwaj tydźenjaj do wólbow zwjazkoweho sejma je nimale 6,5 milionow Delnjosaksow wčera wo zestawje komunalnych parlamentow rozsudźiło.

Planuja klimowe stawki

USA wukazaja šćěpjenje

póndźela, 13. septembera 2021 spisane wot:
Washington (dpa/SN). K přewinjenju koronapandemije je knježerstwo USA wobšěrne naprawy wukazało. Kaž prezident Joe Biden minjeny pjatk we Washingtonje zdźěli, maja wotnětka w zawodach z wjace hač sto sobudźěłaćerjemi wšitcy šćěpjeni abo tydźensce testowani być. Rjadowanje bě dźěłowe ministerstwo zdźěłało. Wone płaći za něhdźe 80 milionow přistajenych priwatneho hospodarstwa. Šćěpić chcedźa nimo toho wšitkich sobudźěłaćerjow chorownjow a strowotniskich zarjadow, štož potrjechi 17 milinow ludźi. Tež sobudźěłaćerjo knježerstwa, ministerstwow a jim přidźěłacych firmow dyrbja šćěpjeni być. Přistajeni zwjazkoweho knježerstwa maja 75 dnjow chwile so šćěpić dać. Štóž njeje potom přeco hišće šćěpjeny, tomu hroža ze stron personalneho wotrjada dźěłoprawniske konsekwency, w najhóršim padźe pušćenje. W USA so kwota šćěpjenja jenož pomału polěpša.

Wulke njedostatki

póndźela, 13. septembera 2021 spisane wot:
Drježdźany (dpa/SN). Skandalej kradnjeneje municije w Krajnym kriminalnym zarjedźe Sakskeje su hrube njedostatki w organizaciskej strukturje a w słužbnym dohledźe polěkowali. To je wuslědk přepytowanja komisije fachowcow pod nawodom bywšeho prezidenta wustawoškita Heinza Fromma, kotryž su minjeny pjatk po tři měsacy trajacym dźěle předstajili. W měrcu bu znate, zo je wurjadna jednotka kriminalneho zarjada w lěće 2018 bjez dowolnosće na priwatnym třělnišću zwučowała, a to ze 7 000 patronami ze składu zarjada „zapłaćiła“. Sami přetrjebali su dalšich 7 500 patronow.

HSSL25

LND onlineshop 2026

Chróšćan Šulerjo

Nowe poskitki knihow LND namakaće w lětušim wudaću Nowinkarja!

Nowinkar 2025