Mortkow (SN/MiR). Wospjet je so Jakubecec twjerdźizna w Mortkowje jako přewšo­ přijomna kulisa za předstajenje Serbskeho ludoweho ansambla wopokazała. A jeje mějićel kaž tež wuhotowar lětušeho dźiwadła pod hołym njebjom z inscenaciju „Lesć“, zubny lěkar André Jakubetz, bě wurjadny hosćićel. Na terenje bě składnosć sej dobru wječer popřeć. Štóž bě sčasom přijěł, zetka tam na programje sobuskutkowacych a wužiwaše składnosć krótkeje bjesady. Mnozy zajimcy kupichu sej swój zastupny lisćik při wječornej kasy. Wšako njeběštej zarjadowani do toho wupředatej.

Nowostka z LND

póndźela, 05. septembera 2016 spisane wot:
Budyšin (SN). W Ludowym nakładni­stwje Domowina je wušła dźěćaca kniha z titlom „Jejdyrko“. Powědančko z pjera Křesćana Krawca a ilustracijemi Uwe Häntscha wusměrja so na čitarjow wot wosom lět. W srjedźiznje stawizny steji hólčec z njewšědnym mjenom Jejdyrko. Pozadk jednanja su napoleonske wójny před wjac hač 200 lětami w Budyskej kónčinje. Wulku rólu hraje při tym wowčernja při Sprjewi njedaloko Lichanja, kotrejež stawizna je, kaž awtor piše „lědma znata“. Krawc jara wobrazliwje powěda, tak zo móža so dźěći derje zamyslić.

Budyšin (CRM/SN). Wušła je lětsa w Ludowym nakładnistwje Domowina edicija horliweho Delnjoserba Herberta Nowaka w delnjoserbšćinje „Pisaŕ běch wót młodych lět“. Zestajiła je ju nawjedowaca lektorka LND Janka Pěčkojc de Lévano. Wčera wječor su nowostku w Budyskej Smolerjec kniharni předstajili.

Dźowka daloko znateho a před pjeć lětami zemrěteho ewangelskeho teologi, filologi a njepowalneho serbskeho prócowarja, kiž smě so z prawom do rjadu našich wótčincow zarjadować, Madlena Norberg zawodnje rjekny, zo drje bu w Choćebuzu hižo na jeho stolětne po­smjertne narodniny spominane, ale tónle literarny wječor w Budyšinje je za nju wěsty wjeršk. Zhromadnje z Fabianom Kaulfürstom wona z knihi čitaše a doda někotryžkuli pregnantny komentar.

Wo młódšich stawiznach Łužicy zhonili

pjatk, 02. septembera 2016 spisane wot:

Zły Komorow. Něhdźe 20 zajimcow bě na njedawny přednošk dr. Pětša Šurmana do Złokomorowskeje kniharnje přišło a jasne wědomostne wuwjedźenja wočakowało. Wšako steješe najnowša kniha Choćebuskeho stawiznarja wo dobje 1947 do 1961 w srjedźišću zarjadowanja załožby Rosy Luxemburg. Moderator Gerd-Rüdiger Hoffmann tróšku prowokatorisce na kompendij skedźbni: „Njejedna so zawěsće wo napjatu knihu, kotruž k hodom dariš a spochi přečitaš.“ Přiwšěm bě wječor napjaty.

„Scenu“ sami tworić

štwórtk, 01. septembera 2016 spisane wot:

Na wčerawšim zarjadowanju „Serbske ludowe wuměłstwo w 21. lětstotku“ bě hižo konstelacija hosći zajimawa. Woni zwuraznichu wšelake měnjenja nastupajo tradicionelne vs. moderne/ progresiwne/ eksperimentalne. Začuwach pak konsens, zo trjebamy w Serbach woboje. Młodźina njech wotkryje sej pod nowymi atributami ludowe wuměłstwo – njech je modifikuje a so z nim tež „hrajka“.

Moja konkluzija z wčerawšeho disku­sijneho wječora je, zo měła/móhła tradi­cija potajkim ruku w ruce z modernu hić. Jako pomjatk a wuslědźenje tohole herbstwa mamy profesionelne institucije, kaž na přikład Serbski institut a Serbski muzej, kotrež tónle proces na dobro Serbow přewodźeja. „Scenu“ za žiwu ludowu kulturu pak njech Serbja sami tworja, hdźežkuli w towaršnostnym žiwjenju so tež angažuja. Potom změje naše ludowe wuměłstwo tež přichod. Clemens Škoda

Nowy muž w SLA z idejemi

štwórtk, 01. septembera 2016 spisane wot:

Hakle štyri tydźenje wón w Serbskim ludwym ansamblu skutkuje. Z prěnjej mysličku pak je so nowy chórowy nawoda Andreas Pabst hižo do plana hrajneje doby zapisał: Spočatk nowembra móžemy na žurli Budyskeho Serbskeho muzeja prěni koncert noweho rjadu „Mišterske twórby chóroweje hudźby“ dožiwić. „Rady ze swojimi idejemi k zhromadnemu dźěłu přinošuju. To je šansa tajkeho małeho domu, a to mje sem přiwabiło“, rozłožuje 37lětny, kiž je w minjenych lětach­ samostatnje skutkował a mjez druhim spěwnu akademiju w Kamjenicy nawjedował­.

DSLW załoženy

štwórtk, 01. septembera 2016 spisane wot:
Dźens před 60 lětami załožichu na próstwu Domowiny Dom za serbsku ludowu kulturu. Nowa institucija za nawod a spěchowanje našeje ludoweje kultury bu pozdźišo na Dom za serbske ludowe wuměłstwo (DSLW) přemjenowana a bě ministerstwu za kulturu NDR podrjadowana. DSLW měješe wšelake wotrjady, kaž hudźbu, tworjace wuměłstwo, ludowu reju, wuměłstwowe słowo a pozdźišo wutworjeny folklorny centrum. Lětnje přewjedowachu dźěłarnički rozdźělnych žanrow, kubłanja ludowych wuměłcow a jich nawodow, wuhotowachu wubědźowanje wo najrjeńše serbske jutrowne jejko, wudawachu materialije za kulturne ćělesa, spěwne łopjena a noty za chóry kaž tež teksty za lajske dźiwadła a Serbske pioněrske dźiwadło. Tak spisa Pětr Malink činohru „Nócny patient“ za Budyske Serbske lajske dźiwadło, kotrež je kruch 34 króć z wulkim wuspěchom předstajiło. Festiwale serbskeje kultury z dróhu ludoweho wuměłstwa a wustajeńcami běchu wjerški dźěławosće DSLW. Dom přesta kónc lěta 1993 skutkować, po tym hišće dwě lěće při Domowinje. Manfred Laduš

Miłoćicy (SN/MiR). Wulku profesionalitu a kreatiwnosć wuprudźeja hižo nětko wuměłske twórby, na kotrychž tuchwilu w Miłočanskej skale Při Krabatowym kamjenju dźěłaja. Hišće hač do njedźele maja wuměłcy ze wšelakich krajow chwile je dokónčić. Potom steja w fokusu publikuma, kotryž móže sej je na zakónčacym zarjadowanju 4. septembra wob­hladać a zbližić. „To su wosebite dźěła, a bjezdwěla namakaja zajimcy za sebje jedne, kotrež jich wosobinskemu słodej wotpowěduje“, zwurazni předsyda wuměłskeho towarstwa Kamjenjak Ludwig Pickert, kiž je rězbarjow a socharjow cyłej dwě njedźeli na městnje přewodźał.

Mjeztym dźesata mjezynarodna dźěłarnička zjednoća dźesać wuměłcow ze šěsć narodow a štyrjoch krajow. Wospjet towarstwo Kamjenjak z podpěru Nje­bjelčanskeje gmejny a financowanjom kulturneho konwenta Hornja Łužica-Delnja Šleska kaž tež euroregiona Nysa dźěłarničku přewjeduje. Milan Brothánek na přikład zaběra so z drjewom. „Sym překwapjeny wo dobrych dźěłowych wu­měnjenjach­ a wo wulkotnej zhromad­nosći“, Čech měni.

Michał Mjeń

srjeda, 31. awgusta 2016 spisane wot:
31. awgusta 1791 narodźi so Michał Mjeń swójbje Budyskeho rěznika. We wuswobodźenskej wójnje 1813 wojowaše wón jako dobrowólnik přećiwo Napoleonej. Studujo w Lipsku teologiju a přisłušeše tamnišemu Serbskemu prědarskemu towarstwu. Swoje prěnje farske městno nastupi 1823 w Malešecach, a wot lěta 1826 do 1868 běše farar Bukečanskeje wosady. Mjeń bě narodnje wědomy doprědkarski duchowny. Z dalšimi fararjemi žadaše sej w zapodaću 1834 wot sakskeho parlamenta, wučbu serbšćiny na šulach zakonsce za­ručić. Wón zeserbšći někotre kěrluše a je 1837 nowe spěwarske sobu wudał. Wjele lět předsydowaše Budyskej konferency serbskich duchownych. W byrgarsko-demokratiskej rewoluciji 1848/1849 angažowaše so w serbskim burskim hi­banju. W decembru 1848 namjetowachu Bu­kečanscy Serbja jeho jako kandidata za wólby­ do Sakskeho krajneho sejma. Wot załoženja 1847 bě Mjeń čłon Maćicy Serbskeje. Šěsć lět je tež w Drježdźanskej Křižnej cyrkwi serbske kemše swjećił. 7. nowembra 1875 zemrě wón w Drjež­- dźanach. Manfred Laduš

Znowa we Łužicy slědźiła

wutora, 30. awgusta 2016 spisane wot:

Cyły awgust je dr. Fen-fang Tsai, wědomostnica z Taiwana a přisłušnica tamnišeje narodneje mjeńšiny Hakka, za slědźerski projekt we Łužicy a w Němskej po puću była. Tónraz steješe muzej mjeńšiny w srjedźišću.

Budyšin (SN/CoR). Sydom lět je so mjeztym minyło, zo přebywaše prof. dr. Fen-fang Tsai posledni raz swojeho doktorskeho dźěła dla we Łužicy. 2010 wuńdźe wuslědk jeje přepytowanjow jako zwjazk 53 rjadu Spisy Serbskeho instituta, a to pod hesłom „Gender and Identity Construction across Difference“. Serbowki, jich wšědny dźeń a jich identita běchu wědomostnicu tehdy zajimowali.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND