Pawoł Njek

wutora, 20. septembera 2016 spisane wot:

Budyska dróha dopomina hišće na wučerja a spjećowarja přećiwo hitlerskemu nadknjejstwu Pawoła Njeka, kiž bě so 19. septembra před 125 lětami w sprjewinym měsće swójbje serbskeho cyhelnika narodźił. Zakónčiwši gymnazij a katolski wučerski seminar w ródnym měsće wučerješe Pawoł Njek wot lěta 1912 do 1922 w Njebjelčicach, Pančicach a Worklecach. Po nawróće z Prěnjeje swětoweje wójny sta so z jeje přećiwnikom a z čłonom Njewotwisneje socialdemokratiskeje strony (USPD). Z jeje lěwym křidłom přeńdźe ke KPD. Wot lěta 1922 do 1930 studowaše w Lipsku filozofiju, statnowědu a ludowe hospodarstwo a w Drježdźanach pedagogiku. Jeho doktorske dźěło wo ludohospodarskich prašenjach serbskeho narodneho hibanja zwosta njezakitowane. Lěto bě Njek wučer w Njeswačidle. Nacije jeho 1933 z wučerstwa wuhnachu a antifašistiskeho spjećowanja dla 1942 znowa zajachu­. Pawoł Njek zahiny 24. awgusta 1944 w koncentraciskim lěhwje Buchenwald. Pančičanska młodownja a Njeswačanska šula běštej po nim pomjenowanej.

Manfred Laduš

„Serbski Oertel“ z knižku počesćeny

wutora, 20. septembera 2016 spisane wot:

Wjelelětneho serbskeho sportoweho žurnalista a rozhłosownika Měrćina Štrawbu su wčera w Radworju składnostnje 73. narodnin z wosebitej knižku wo jeho žiwjenju a skutkowanju počesćili­.

Radwor (SN/MkWj). Kak hódnoćiš žiwjenski skutk čłowjeka, kiž bě w Serbach swojeho dźěła, ale tež swojeho hibićiweho a wotewrjeneho wašnja znaty a připóznaty kaž lědma štó druhi? Něhdźe pjatnaće přećelow a něhdyšich kolegow je wčera do Radworskeho Słodeńka přišło, zo bychu Měrćinej Štrawbje k 73ćinam gratulowali a jemu brošurku z titulom „Serbski Oertel“ přepodali. W njej su swoje dopomnjenki na narodninarja znosyli, kotremuž bě němski sportowy reporter Heinz Florian Oertel stajnje z wulkim přikładom. Mjez awtorami su mjez druhim Jan Macka, Mikławš Krawc, Jurij Nuk, Józef Šwon a dr. Beno Wałda.

Bohata wotměna na dźesać wjesnych statokach

póndźela, 19. septembera 2016 spisane wot:

Hudźba, rjemjesło, drasta a kulinariske słódnosće na dworowym swjedźenju

Ćisk (UH/SN). Štóž je we Wojerowskej kónčinje minjeny kónc tydźenja zabawnu wotměnu wot wšědneho dnja w formje kultury we wjesnym charakteru pytał, bě w Ćisku runje prawje. Tu běchu so sobotu na mnohich wopytowarjow nastajili a jim samo durje a wrota šěroko wočinili, a to we wobłuku 5. dworoweho swjedźenja, kotryž wotměnjejo z Čornym Chołmcom a z Brětnju přewjeduja. Cyły dźeń knježeše tam čiłe žiwjenje, při čimž je so překwapjace zadźiwanje zas a zaso do wěrneje zahoritosće změniło. Přetož tajku mnohotnosć akcijow a poskićenjow hač k starodawnemu rjemjesłu bě wulki dźěl hosći lědma wočakował.

Rada CIOFF so schadźowała

póndźela, 19. septembera 2016 spisane wot:

Hłowna zhromadźizna Mjezynarodneje rady za wuhotowanje folklornych festiwalow a ludoweho wuměłstwa (CIOFF) Němska wotmě so kónc tydźenja w Slepom.

Dwójna CD „Naša hudźba“ wušła

póndźela, 19. septembera 2016 spisane wot:
Slepo (SN). Nowa, dwójna CD rjadu „Naša hudźba“ čo. 3 a 4 z cunimi zynkami baladojtych titlow nětko předleži. Wudała je ju župa „Jakub Lorenc-Zalěski“ z podpěru Serbskeho rozhłosa MDR. Dalšej swěrnej podpěraćelej tutoho projekta stej SAEK Budyšin a hudźbne nakładnistwo SERVI. Zahajiła bě župa rjad „Naša hudźba“ w lěće 2012 z wudaćom pop-, rock- a dance-titulow. Loni slědowachu šlagry 60- a 70tych lět. Župa widźi w rjedźe dalši přinošk k šěrjenju serbšćiny z pomocu našočasneje zabawneje hudźby.

Wo serbskich samozrozumliwosćach

póndźela, 19. septembera 2016 spisane wot:
Spožčenje myta – kaž minjeny pjatk Zejlerjoweho – je přeco zaso składnosć, sej zasłužby jednotliwcow – kaž tule sorabistki dr. Ireny Šěrakoweje – wuwědomić. Zdobom skići zetkanje politiskich a towaršnostnych elitow šansu, na wěste njedostatki skedźbnić – ćim bóle, wšako jedna so wo wot politiki załožene myto za spěchowanje serbšćiny. Tuž skedźbni jednaćelka LND Marka Maćijowa na trěbnych sobudźěłaćerjow Serbskeho institua a LND, zo bychu standardne dźěła kaž słowniki wušli, kotrež su „za wulki lud samozrozumliwe“. Na pobrachowacu samozrozumliwosć w Serbach pokaza na tamnym boku kulturna ministerka dr. Eva-Maria Stange: By-li 10 000 Serbow tež w němskej zjawnosći swoje serbske mjeno wužiwało, by tež swět hinaši wupadał. Woboje trjechi – tuž do dźěła zdar! Cordula Ratajczakowa

Kěrlušeza dujerjow

póndźela, 19. septembera 2016 spisane wot:

Budyšin (SN). Serbski komponist Jan Cyž je zběrku dohromady 101 serbskeho kěrluša zestajał a za dujerske kwartety wobdźěłał. W nadawku Załožby za serbski lud stej partiturje nětko w dwěmaj wersijomaj wušłoj: jedna za dwě trompeće, tenorowy­ róh a tubu; tamna za dwě trompeće a dwě pozawnje.

Nimo toho je wušoł notowy material za kóždy jednotliwy instrument. Jan Cyž, kiž bě hižo před 18 lětami na nastork wosebje­ němskich hudźbnikow dujerskich ćělesow z tymle dźěłom započał, wěnuje zběrku swojimaj staršimaj. W Cyžec staršiskim domje w Časecach je so stajnje wjele hudźiło. Nan Beno Cyž, swój čas załožer a muzikant znateje dujerskeje kapały Credis, hraješe na saksofonje. Tež synaj Joachim a Jan běštaj hižo wot zažneho dźěćatstwa zahoritaj dujerjej. Zhromadnje wustupowachu jako swójbna kapała w zestawje trubka, klawěr, basowa gitara a saksofon na kwasach, na zawodnych swjedźenjach, kaž na domcho­wance prodrustwow, a k dalšim te­hdy zwučenym składnosćam.

Pawlina Krawcowa

póndźela, 19. septembera 2016 spisane wot:
16. septembra 1941 zemrě na sćěhi zajeća nacijow wustojna wušiwarka, klankarka a šwalča delnjoserbskeje narodneje drasty Pawlina Krawcowa w ródnych Gołkojcach. Tam běše so wona 18. decembra 1890 swójbje dźěłaćerja Kita Renusa narodźiła. W Choćebuzu nawukny powołanje šwalče a wušiwarki a kubłaše so w Berlinje na mišterku. Jako tajka měješe wot lěta 1926 do 1938 w Choćebuzu na Žandowskej 4 samostatnu šwalčernju za narodnu drastu a je tež wulce požadane serbske drastowe klanki zhotowiła. Krawcowa zdoby sej dobre mjeno mjez drastynošerkami, ke kotrymž wona sama słušeše. Swoje wuši­wanki a klanki wustaješe w Budyšinje, Berlinje­, Drježdźanach, Praze, Saarbrückenje a Frankfurće nad Mohanom, hdźež spožčichu jej čestny diplom. 1932 wobdźěli so wona na Sokołskim zjězdźe w Praze. Wědoma, rěčnje wobrotniwa Serbowka zakitowaše swój lud a kulturu, pisaše krótkoprozu a nastawki za Pratyju. Po nawróće z Prahi 1938 ju zajachu. W Choćebuzu wotkrychu 18. decembra 2010 na městnje jeje dźě­łarnje dwurěčnu pomjatnu taflu z jeje portretom­. Manfred Laduš

Załožba za serbski lud a župa Delnja Łužica stej zmóžniłoj, zo kupi Choćebuski Serbski muzej třinaće wobrazow cyklusa „Satkula“ słowjenskeho wuměłca Karla Vouka. Jednu tajku taflu pokazuje naše foto. Dwanaće dalšich měło tež tam přeńć. Za to prosy Spěchowanske towarstwo Serbski muzej Choćebuz z.t. Serbow, předewzaća, towarstwa a lubowarjow wuměłstwa wo pjenježnu podpěru. Jedna wobrazowa tafla płaći 720 eurow. Swój dar přepokažće na konto: Förderverein Wendisches Museum Cottbus e.V., zaměr wužiwanja: Bilder Karl Vouk, IBAN: DE07 1805 0000 019 0036 885. Rady wupisaja darićelam kwitowanje za financny zarjad. Foto: Madlena Norbergowa

Po horcych septemberskich dnjach bliži so nětko nazyma a tak tež čas nazymskich koncertow. Nimo dweju, kotrejž běštej hižo w aprylu a juniju we Worklecach a Radworju, čaka na přećelow chóroweho spěwanja wot 8. oktobra hač do 15. nowembra dohromady dwanaće koncertow w Hornjej a Delnjej Łužicy.

Budyšin (SN/CoR). Nazymske koncerty słušeja k tym projektam, kotrež Załožba za serbski lud w swojej zamołwitosći přewjeduje – a tu wotběži wšitko po přećach ludźi. Zo tomu tak bě, je a tež wostanje, wo to stara so hižo wjele lět Marija Swierczekowa jako hłowna organizatorka. ,,Spytam to zarjadować, štož sej Domowinska skupina, wjesne towarstwo abo tež jednotliwcy na městnje přeja“, praji Chelnjanka. Druhdy to wězo tak lochko njeje. „W Chrósćicach chcedźa ludźo hižo dawno muski chór Delany słyšeć. Přihotowany bě koncert za 16. oktober. Dirigent Handrij Henčl, zdobom tenor w chórje Serbskeho ludoweho ansambla, je pak powołansce po puću. Dokelž njemóža Delenjo bjez dirigenta wustupić, dyrbjachmy nowy termin namakać, a to budźe nětko 30. oktober“, organizatorka rozłožuje.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND