Natyknjenja njepopušćeja
Budyšin. Docpěteho schodźenka přećeženja w sakskich chorownjach dla płaći wot dźensnišeho w mnohich wobłukach rjadowanje 2G. Incidenca po RKI wučinja w Budyskim wokrjesu 804. Tam su wčera za minjenej dnjej wo 1 923 natyknjenjach z koronawirusom informowali. We wokrjesu Zhorjelc běchu w samsnym času 442 infekcijow a dwaj smjertnej padaj. Incidenca po RKI je tam dźensa 334,9.
Dobyćerjej wurisanja Kocor 2.0
Budyšin. W kompozitoriskim wurisanju Kocor 2.0 Towaršnosće za spěchowanje Serbskeho ludoweho ansambla je jury dobyćerjow pomjenowała. Prěnje myto spožča Kulowčanej Lukasej Čórlichej za twórbu „Njesmjertnosć“ za orchester a sopran-solo, třeće myto Dennyjej Hozmanej z čěskich Liběšic za twórbu „Nadźija, lubosć, wěra“, spisanu za solo-spěw z klawěrnym přewodom. Druhe myto jury njespožča.
Wo čěskich Němcach
Njeby-li žanr w Serbach hižo na – wotwisnje wot definicije – znajmjeńša dwaceći lět trajacu tradiciju zhladował, by „hudźbne widejo“ dobry kandidat za hornjoserbske słowo lěta 2021 było. „Spočatk doby serbskeho hudźbneho wideja?“, prašeše so kolega Bosćan Nawka hižo loni w awgusće, jako bě skupina Astronawt prěni widejoklip na Youtube-kanalu „Serbska hudźba – Sorbian music“ wozjewiła. Mjeztym namakaš tam dohromady dwanaće přinoškow, dwaj z nich dožiwištej na lětušim Choćebuskim filmowym festiwalu (CFF) swoju premjeru, dalšej serbskej widejowej premjerje cyle hinašeho razu stej na CFF k tomu přišłoj. A lisćina nowych klipow přeco hišće dospołna njeje. Hač hiphop, pop, punk, techno, folkpunk a folkpop, hač mainstream abo subkultura – wšelakorosć młodeje serbskeje hudźby wotbłyšćuje so tež we widejach. Za kóždy słód a narok je tam něšto pódla, a to je derje tak. A zo so nimo wuměłskeje runiny politiska diskusija wo serbskim feminizmje, seksizmje a šowinizmje – je-li w tym zwisku adjektiw docyła legitimny – wuwiwa, je pódlanski efekt, kotryž wosobinsce witam.
Budyšin (SN/CoR). Lěto 2021 so nachila, a tuž je pomału tež načasu za facity najwšelakorišeho razu. Jako instituciji, kotrejuž nadawk je hajić serbsku rěč, chcetej redakcija Serbskich Nowin a Ludowe nakładnistwo Domowina tuž znowa online-akciju „Hornjoserbske słowo lěta“ přewjesć. Hinak hač na lońšej premjerje, při kotrejž bě aktiwne wobdźělenje zjawnosće wobmjezowane na to, z předpołoženeje lisćiny potencielnych kandidatow swojeho faworita wuzwolić a za njeho wothłosować, so podźěl zjawneho wobwliwowanja tónraz powjetši. Tak móža zajimcy hižo nětko w prěnim kroku sobu pomhać, lisćinu dźesać kandidatow-wopřijećow w nowembrje zestajeć. Hakle w druhim kroku sćěhuje w decembrje poprawne wothłosowanje wo tym, što skónčnje budźe „Hornjoserbske słowo lěta 2021“.
W zašłych měsacach je so skupina młodostnych wokoło Milenki Rječcyneje prócowała, wšitke zaćišće serbsku pop-operu „Carpe Noctem – Njeskónčna nóc“ nastupajo w spisanym magacinje zapopadnyć. Nětko wón předleži.
Chrósćicy (SN/JBo). Wulki podźěl na projekće „Młodeho magacina Serbskich Nowin“, kotryž wuńdźe 3. decembra, měješe mjez druhim Dawina Suchec. Wona bě tež hižo plakat za pop-operu zhotowiła. Swoju nazhonitosć z tym pokaza, zo je ze wšelakimi layoutami, pismami a barbami magacinej načasny, moderny raz dała. Wukubłanča na medijowu wuhotowarku rozłožuje: „Mje je ideja, tajki zešiwk zestajeć, hnydom zahoriła. Wosebje zajimawe bě, z mnohimi ludźimi hromadźe na projekće dźěłać směć. Podate běchu jeničce wobsahi. Tak mějach dosć móžnosćow kreatiwity.“
Budyšin (SN). Rada za serbske naležnosće w Sakskej zaběraše so na swojim wčerawšim digitalnym dźěłowym zetkanju z přihotom zhromadneho posedźenja z braniborskej serbskej radu, kotrež přewjedu 26. nowembra. Kaž gremij w zdźělence informuje, budźe zetkanje hladajo na aktualne wuwiće dospołnje digitalne a ma mjezsobnej informaciji słužić. Sakskich radźićelow mjez druhim zajimuje, kak braniborska serbska rada dźěławosć organizuje, wosebje na polu komunalnych temow. Dalši wobłuk su aktualne prašenja změny strukturow.
Hladajo na diskusiju posedźenja Budyskeje měšćanskeje rady 24. nowembra wo móžnym znowanatwarje Bismarckoweho pomnika na Čornoboze serbska rada wšitkich namołwja móžnosć zjawneje peticije wužiwać, zo bychu so k tomu wuprajili. Peticija je přistupna pod . Zdobom gremij měšćansku radu prosy, zo by sej brizancu tematiki wuwědomiła hladajo na dotal dobre mjezsobne poćahi wšitkich wobydlerjow Łužicy, ale zdobom tež nastupajo móžne wuskutki tajkeho rozsuda w přichodźe.
Drježdźany (dpa/SN). Marburgski zwjazk (MB) sej žada w Sakskej šćěpjenske centrumy zaso wotewrěć. „Trjebamy krótke puće, krótke čakanske časy a njeběrokratiske poskitki šćěpjenja – nic jenož w metropolach, ale předewšěm tam, hdźež su šćěpjenske kwoty niske a incidency wysoke“, wuzběhny dźensa předsyda sakskeho krajneho zwjazka MB Torsten Lippold. Chorownje a lěkarske praksy njemóža šćěpjenja dosahajcy zaručić.
Powěsć wopačna
Waršawa/Minsk (dpa/SN). Němska rozprawy wo přiwzaću 2 000 ćěkancow na běłorusko-pólskej mjezy wotpokazuje. Na wopyće we Waršawje zwjazkowy nutřkowny minister Horst Seehofer (CSU) wčera wječor wuzběhny, zo njeje k tajkemu dojednanju dóšło. Do toho bě rěčnica běłoruskeho prezidenta Aleksandera Lukašenka zadźiwanje zbudźiła. Po jeje słowach je sej Lukašenko wot zwjazkoweje kanclerki Angele Merkel (CDU) žadał, zo ma wona humanitarny koridor za 2 000 ćěkancow do EU zwoprawdźić.
W Awstriskej zaso lockdown