Na bohate literarne žně móžeše Róža Domašcyna wčera wječor w Smolerjec kniharni zhladować. Hnydom dwě nowej knize předstaji wona 25 lubowarjam poezije. Prěnja bě jeje zběrka „Die dörfer unter wasser sind in deinem kopf beredt“, wušła w Lipšćanskim nakładnistwje Poetenladen.

Husum (SN/CoR). Pod hesłom „Wulke filmy małych ludow“ wotměwa so hač do jutřišeho w friziskim Husumje 6. europski mjeńšinowy filmowy festiwal. Dohromady pokazuja tam dźewjeć filmow w sardinšćinje, walizišćinje, němskej danšćinje, samišćinje, katalanšćinje, baskišćinje, frizišćinje a gelšćinje. Běchu-li na spočatku Husumskeho festiwala před dźesać lětami skerje krótkofilmy widźeć, je lětsa pjeć filmow na wubědźowanju zastupjenych, kotrež su znajmjeńša tak dołhe kaž hrajny film. Na zakónčacej gali­ jutře wječor spožča Europske mjeńšinowe filmowe myto 2016.

Zamołwići so čuć

pjatk, 25. nowembera 2016 spisane wot:
Kabaretne programy schadźowankow su z wulkimi wočakowanjemi zwjazane. Zo njeje lochko něšto šćipateho a kritikihódneho namakać, wěm sam z nazhonjenjow studentskeho časa. Lětuše kabarety wěnowachu so přichodej Serbstwa. Tak molowachu wone zdźěla struchły wobraz wo nami w přichodźe. Běch pak zadźiwany, zo drje studenća do přichoda hladaja, zabywajo při tym, zo su woni ći, kotřiž móža dalšu eksistencu Serbow zaručić. Woprawnjena kritika aktualnych poměrow a rozestajenjow je trěbna, ale studenća sami měli zaměr kritiki być. Jeli za 60 lět w Serbach tajke poměry, kaž je na schadźowance předstajichu, wočakuja, njejsu zrozumili, zo maja woni přichod Serbow w rukomaj. Jenož nětčišich zamołwitych kritizować a pesimistisce do přichoda hladać njeje prawje. Přichod Serbow leži tež a předewšěm w rukach dorosćaceje inteligency­. Jan Kral

Stawizny Budyšina zapopadnył

pjatk, 25. nowembera 2016 spisane wot:
Znaty Budyski fotograf Rolf Dvoracek je wčera swoju najnowšu wobrazowu knihu „Mój Budyšin – wobrazy ze šěsć lětdźesatkow“ předstajił. W njej dokumentuje njesprócniwy, lěta 1935 rodźeny fotowy žurnalist wuwiće wuchodosakskeje metro­pole. Kniha je w nakładnistwje dr. Franka Stübnera Lusatia wušła. Foto: Rico Loeb

Wědomostnicy so w Budyšinje na konferency Serbskeho instituta schadźowali

„Dimensije kulturneje wěstoty w etniskich a rěčnych mjeńšinach“ rěkaše hesło mjezynarodneje wědomostneje konferency, na kotrejž je so wot 17. a 19. nowembra wjace hač třiceći slědźerkow a slědźerjow najwšelakorišich předmjetow w Budyšinje wobdźěliło.

Zarjadowanje pod patronatom sakskeje statneje ministerki za wědomosć a wuměłstwo dr. Evy-Marije Stange (SPD), kotrež wotmě so předewšěm w Budyskim Serbskim domje a Serbskim muzeju, běchu zastupjerjej Serbskeho instituta dr. Fabian Jacobs a dr. Ines Kellerowa, dr. Jean-Rémi Carbonneau (Uniwersita Quebec, Kanada) a dr. Andreas Grusch­ke (Uniwersita Sichuan, China) organi­zowali.

„Kulturna identita a rum – konstituowanje serbskeho sydlenskeho ruma jako socialny proces“ bě wčera tema zjawneho přednoška w Budyskim Serbskim instituće. Referent dr. Lutz Laschewski je lětsa zhromadnje z dr. Fabianom Jacobsom a dr. Alfredom Rogganom w nadawku Vattenfalla druhi posudk w zwisku dalewjedźenja brunicoweje jamy Wjelcej-juh spisał. W srjedźišću studije stejitej serbska identita a kultura w Prožymje.

LND přinjese knoćika do stwy

srjeda, 23. nowembera 2016 spisane wot:
Budyšin (SN). „Knoćik a jeho awtko“ rěka nowostka, kotruž je Judith Wjenkec z čěšćiny do hornjoserbšćiny přenjesła. Stawiznička je za dźěći w předšulskej starobje myslena. Woblubowany knoćik, kotremuž je znaty ilustrator Zdeněk Miler njezaměnliwu podobiznu dał, přińdźe serbskim dźěćom w nowej knize z Ludoweho nakładnistwa Domowina do stwy. Podajće so tuž z knoćikom na dyrdomdej do města a dale do swěta.

Budyšin (CS/SN). We wobłuku rjada „Łužiske literarne dopołdnjo“ je zawčerawšim, njedźelu, Ivonne Hübner ze swojeho historiskeho romana „Łužiske muzy“ čitała.­ Mała žurla Budyskeho Dźiwadła na hrodźe bě dospołnje wupředata. 38lětna awtorka je z wjacorymi wurězkami ze swojeho romana bjezdwěla wćipnosć zbudźiła knihu sam čitać. Přetož w kriminalnym padźe w małej wsy njedaloko prusko-sakskeje mjezy wostawa hač do kónca wotewrjene, štó je mordar třoch młodych žonow, kotrež běchu wšitke z Lubaty wućahnyli. Kaž Ivonne Hübner napjeće přisłuchacym wopytowarjam přeradźi, bě kóždej wobdźělenej wosobje wotpohladnje dźěl podhladnosće připisała.

SLA z nowym serialom chóroweje hudźby

póndźela, 21. nowembera 2016 spisane wot:

Z nowym koncertnym serialom je so Andreas Pabst, wot spočatka noweje hrajneje doby chórowy direktor w Serbskim ludowym ansamblu, minjeny pjatk w Budyskim Serbskim muzeju serbskemu a němskemu publikumej předstajił. Koncept 37lětneho rěka, mišterske­ twórby wšelakich epochow na koncertach porno sebi stajeć.

Witaj, Beno!

póndźela, 21. nowembera 2016 spisane wot:
Krasne duchowne wokřewjenje sym wčera w Haslowje dožiwił. Tam je Němsko-Serbske ludowe dźiwadło posledni raz kriminalnu komediju „Do dźěła zdar!“ předstajiło. Štož su Andreja Rjedźic-Bulan­kowa a Torsten Schlosser na jewišću a wšitcy dalši wobdźěleni za a před nim na nohi stajili, njemóžeš dochwalić. Telko čorneho humora na jednym boku, ale tež napjatosće w mjezyčłowjeskich poćahach pokazać bě wulka klasa. A hdyž dźiwadźelnica hnydom na spočatku z jewišća swojeho kmóta w publikumje z „Witaj, Beno!“­ strowi, je to spontany přidatny žort. Ćim njezrozumliwiše mi je, zo běchu ličby přihladowarjow na jednotliwych předstajenjach – nimo premjery – skerje skromne. Škoda! Kóždemu, kiž hru widźał njeje, móžu z čistym swědomjom rjec, zo je něšto wulkotneho skomdźił. Ja znajmjeńša swój čas wčera popołdnju njejsym lěpje wužić móhł. Marian Wjeńka

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND