Wólbny wuběrk je přihot zdokonjał – start ze swjedźenjom w Běłej Wodźe
Běła Woda (SN/mb). Naćisk za porjad přichodnych wólbow Serbskeho sejma je hotowy. To praji nam Tomaš Čornak, nawoda wólbneho wuběrka, kotryž je so wčera wječor zaso zešoł. Zapósłancy móža jón nětk we wokolnym wothłosowanju schwalić, doniž so wólby njedźelu, 12. meje, při Běłowodźanskej starej wodarni njezahaja. Wot tutoho dnja sem móža so zajimcy jako woler registrować dać a ludźo swoju kandidaturu zapodać. Dotalny časowy plan je wobkrućeny: Hač do 11. oktobra přijimuja kandidatury, wolerjo pak móža so hač do klětušeho 16. januara registrować dać.
Dalše terminy po puću wólbow: 18.10.2024 je dźeń wozjewjenja kandidaturow a započatk rozpósłanja podłožkow za listowe wólby. Hač do 23.1.2025 maja wólbne listy dochadźeć. Na dnju ptačeho kwasa, 25.1.2025, budźe zjawne wuličenje hłosow. Na zakładźe wuslědkow budźe so 2. Serbski sejm 8. februara 2025 konstituować.
Budyšin (SN/bn). Pod nadpismom „Krajina wutroby – basnje wo Serbach“ staj Smolerjec kniharnja a čěske Towarstwo přećelow Serbow (SPL) wčera dwójnu knižnu prezentaciju w Budyšinje wuhotowałoj. Najprjedy předstaji Milan Hrabal něhdźe 50 zajimcam w kopatym połnym předawanišću swoju nowu zběrku poezije „Domluvená šifra“, wopřijimacu 40 mjez druhim Benediktej Dyrlichej, Hance Krawcec a Benej Budarjej wěnowanych basnjow. Na to čitaše Ondřej Šrámek wurězk ze swojeho přełožka libreta spěwohry „Wodźan“ Handrija Dučmana, wudateho runja Hrabalowej zběrce jako publikacija rjadu „Łužickosrbská poezije“.
Hraja wo postupDruhe wolejbulowe mustwo muži sportoweho towarstwa Viktorije Worklecy hraje jutře wot dopołdnja dźesaćich wo postup z wokrjesneje na wobwodnu runinu. Načolnik wokrjesneje klasy stafla sewjer ma hišće tři zbywace hry. Hrać budu w sportowej hali Léona Foucaultoweho gymnazija.Kopańca kónc tydźenjaW Ralbicach a tež w Chrósćicach přewjedźetej so njedźelu hnydom dwě hrě. Brizantny wokrjesny derby Budyšin – Rakecy změja jutře w měsće. Wobaj cyłkaj stejitaj z 30 dypkami jedyn ličak wyše zestupneje smužki.04.05. 15:00 Póst Germania Budyšin – Rakečanske ST04.05. 15:00 TSV Wachau – ST Radwor05.05. 12:30 SJ Chrósćicy II – TSV Wjernarjecy05.05. 12:30 HZ Ralbicy II / Pančicy II – HZ Běła/Cunnersdorf/ Němske Pazlicy III05.05. 14:00 Budissa Budyšin – FC Grimma05.05. 15:00 SJ Njebjelčicy – Njeswačidło05.05. 15:00 SJ Chrósćicy – Módro-běli Zschachwitz05.05. 15:00 SG Großnaundorf – Módro-běli Kulow05.05. 15:00 Sokoł Ralbicy/Hórki – ST Horni kraj-SprjewjaKć ...
TDrogi, lubosć a italska hudźba młodźinapjatk, 3. Meje 2024SERBSKE NOWINY – KÓNCTYDŹENSKA PŘIŁOHAankownja na jewišću ma swój najlěpši čas za sobu. Wšo je stare, wšo někak zerzawe. Sudy za wolij a bencin su zezerzawjene. Wšelaki čapor so wšudźe wala: šalki, graty ... Nade wšěm: cunje swětło ranja, słónčko schadźa. Setting lětušeho krucha činohrajneho studija Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła skutkuje kaž apokalypsa moderny. Mjez zańdźenosću a přichodom bydli Erla. Wona je wjesoła, na prěni pohlad znajmjeńša. W pozdatnje ženje pochmurjenej holcy, kotruž Bernadet Šnajdrec předstaja, pak tči ćmowši charakter. W žiwjenju je hižo někotružkuli trawmu dožiwiła. Najwjetša bě, zo je ju mać wopušćiła. Nětko bydli Erla w něhdyšej tankowni; sama, wosamotnjena, tola nadźiju njespušćejo. Do Italskeje, do Neapela by chcyła, to je jeje són.
Na campusu uniwersity w New-Yorkskim měšćanskim dźělu Manhattan su studenća minjene dny stawkowali, žadajo sej swobodu za Palestinu, skónčenje morjenja w Gazaskim pasmje a zastajenje kóždeježkuli podpěry ameriskeho knježerstwa za Israel. Uniwersita hrožeše stawkowacym z disciplinariskimi konsekwencami hač k eksmatrikulaciji. Najebać to su studenća swoje akcije po cyłej USA dale wjedli. Policija je New-Yorkski camp mjeztym rozpušćiła a 300 studentow zajała. Foto: Trudla Malinkowa
Něhdy čiła nabožnosćBukecy. Kulturnohistoriski muzej w Bukecach je zajutřišim, njedźelu, z hosćićelom přednoška dr. Lubiny Malinkoweje. Pod nadpismom „Pobožni, prědarjo a profetojo – Nabožne njeměry w Bukečanskej wosadźe w 18. a 19. lětstotku“ chce stawiznarka Serbskeho instituta tehdyše „čiłe zwonkacyrkwinske nabožne žiwjenje w narańšich Serbach“ wobswětlić. Zdarma přistupne zarjadowanje započnje so w 15 hodź.Dujerjo w njewšědnej wobsadceBudyšin. Skupina Brass Band Sachsen, ze swojimi 25 blachowymi dujerjemi a třomi bijadłami drje jónkrótna w Sakskej, słuša k najbóle profilowanym cyłkam swojeho razu w Němskej. Zajutřišim, njedźelu, koncertuje pod hesłom „O Magnum mysterium“ w Budyskej Marje-Marćinej cyrkwi. Program wopřijima wobdźěłanja sławnych cyrkwinskohudźbnych kruchow a započnje so w 15 hodź., zastup je darmotny.Nalětni koncert
Pućować a při tym serbować bě njedawno pozadk nalětnjeho pućowanja wokoło Njeswačanskich hatow, kotrež organizowaše rěčna motiwatorka projekta ZARI Raphaela Wićazowa. Z projektowej koordinatorku Njeswačanskeje přirodoškitneje stacije Madlenu Mičkec podachu so wobdźělnicy na šěsć kilometrow dołhi puć. W přestawkach zhonichu woni wjele zajimaweho z přirody, wosebje njeznate serbske pomjenowanja rostlin a zwěrjatow. Při zakónčenju w Njeswačanskim hosćencu běchu sej wšitcy přezjedni, zo měli so tajke serbske poskitki prawidłownje přewjedować. Foto: Raphaela Wićazowa
Marcel Brauman„Rewolucija swoje dźěći žerje“ – hrónčko płaći tež za digitalnu rewoluciju. Nimale wšitcy drje po šmóratku šmóraja, tola: Štó zamóže hišće tři sady porjadnje pisać? Starši, kotřiž zažnemu přistupej dźěći do swěta šmóratka zadźěwaja, su domjacym nadawkam digitalizowaneje šule druhdy hižo na puću. A hdyž budźe posledni stary nopašk poslednjeje domizniskeje stwy w digitalnym rowje pochowany, budźemy widźeć: Serbske žiwjenje z toho njeschadźa. Sćěhuješ dźěłarnički digitalizacije, hdźež maja zajimcy „so wuspytać“, maš zaćišć, zo je třihanje sekwencow so hibacych pisanych wobrazow dźensniši dźeń „klučowa kompetenca“.
Na 20 lět čłonstwa w Europskej uniji Pólska pozitiwnje zhladujeWaršawa. 20. róčnica přistupa k Europskej uniji je Pólskej přičina wulkeho wjesela a mnohich swjedźenjow. Kraj bě 1. meje 2004 z dźewjeć dalšimi Europskej uniji přistupił. Wot toho časa dožiwja Pólska hospodarske wuwiće, kotrež je wočiwidne. Wona słuša k tym čłonam zhromadźenstwa statow, kotrež maja najwjetše pjenježne lěpšiny: Lěta 2022 bě kraj 5,8 miliardow eurow do fondsa EU płaćił, sam pak 12,5 miliardow eurow wuzbytkował. Měješe-li na přikład lěta 2004 runje 725 kilometrow awtodróhi, je jich dźensa 5 116 kilometrow.