Łaz (AK/SN). Reformacija je mjez Serbami we Łužicy a za jeje mjezami hłuboke slědy zawostajiła. Wona bě zakład serbskeho pismowstwa. Tole podšmórny superintendent Jan Malink wčera we Łazu. W Domje Zejlerja a Smolerja předstaji wón lětsa wot Ludoweho nakładnistwa Domowiny wudatu knihu „Fünf Jahrhunderte – Pjeć lětstotkow – Die Sorben und die Reformation – Serbja a reformacija“. Spěchowanske towarstwo zetkanišća Domu Zejlerja a Smolerja domu a LND běštej zhromadnje na zarjadowanje přeprosyłoj a 30 zajimcow přiwabiłoj.
Wospjet je Wojerowska Kulturna fabrika přewjedła sydomminutowski amaterski filmowy festiwal. Tež lětsa běchu na nim serbske temy Wojerowskeje kónčiny zapřijate.
Nimale měsacaj je tomu, zo njećišća wječornik Serbske Nowiny hižo na Hornčerskej w Budyšinje, ale na Lejnjanskej na Horach blisko Wojerec w gmejnje Halštrowska Hola. Insolwenca Łužiskeje ćišćernje bě po něšto wjace hač 70 lětach zhromadne dźěło z redakciju SN zakónčiła. Skoro přez nóc stej Ludowe nakładnistwo Domowina a redakcija noweho partnera našłoj, předewzaće DVH Weiss-Druck GmbH & Co. KG. Što pak so pod tymle mjenom chowa?
Serbski institut zhladuje na 25lětne wobstaće. Z přechodnym direktorom a rěčespytnikom dr. Hauku Bartelsom je so Cordula Ratajczakowa rozmołwjała.
Što sće po 40 lětach Instituta za serbski ludospyt a 25 lět Serbskeho instituta?
H. Bartels: Bytostne je, zo je w tutej dołhej dobje přemóžaca – druhdy wot Serbow podhódnoćena – kumulacijao wědy nastała. Hač do lěta 1991 je 58 zwjazkow w rjedźe spisow a w nowym rjedźe nětko hižo 62 knihow wušło, plus Lětopis plus pódlanske rjady plus wosebite publikacije kaž rěčny atlas plus publikacije w druhich nakładnistwach plus online-publikacije – předstajiš-li sej, zo njebychmy to wšitko měli, potom zapřimnješ, kajki njesměrny wuznam institut za wědu wo Serbach ma. Nastate wulke mnóstwo a kwalita wědomostnych wuslědkow je, při wšej móžnej kritice, kedźbyhódne a za mjeńšinu tuteje wulkosće nimale dźiw.
Kajku rólu hraje institut w towaršnosći?
Akademija wědomosćow Němskeje demokratiskeje republiki w Berlinje, moja dołholětna dźěłodawarka, bu po politiskim přewróće, w lětomaj 1990/1991, skoro dospołnje „wotwita“ – hač na sorabistiski institut w Budyšinje.
Pohnuty wot někotrych tudyšich kolegow započach so za wupisane městna w swojim ródnym měsće zajimować, při tym myslach na literarno- abo kulturnostawizniski wotrjad. Dokelž płaćachu wědomostne stopnje z prjedawšeho časa dale, poruči mi předsyda institutneje přirady, prof. Konrad Köstlin z Tübingena, tež jako direktor kandidować. A dokelž njebě so žadyn zapadoněmski slawist požadał, wukonjach tele zastojnstwo wot septembra 1992. Budyski Institut za serbski ludospyt skutkowaše na wysokim, stabilnym niwowje. Wo to starali běchu so wuspěšnje dotalni nawodźa Pawoł Nowotny, Měrćin Kasper a Helmut Faska.
Budyšin (CRM/SN). Druha městnosć koncertneho rjadu „musica nova sorabica“ běše minjenu sobotu Budyska Michałska cyrkej. W fokusu steješe moderna klasiska hudźba Serbow za pišćele, saksofon a klarinetu. Mjez jědnaće programowymi dypkami běchu tři po charakteru jara rozdźělne, a to „Žadanje mam po tebi“ Jana Cyža z Budyšina na kěrluš Juliana Eduarda Wjelana z lěta 1869, „La promesa“ Ulricha Pogody z Choćebuza na citat z 1. lista swj. Jana a „do_z“ Sebastiana Elikowskeho-Winklera z Berlina, kiž wuwza swoje ideje z wopisanja kwasneje hudźby přez Jana Arnošta Smolerja. Zo pak bychu někotre twórby wšěm připosłucharjam wobsahowje dosć zrozumliwe byli, poda pišćelowa šulerka Gloria Žurec z Róžanta krótki zawod.
Wojerecy (SN/CoR). Po lětach lutowanja chce kulturny konwent Hornja Łužica-Delnja Šleska klětu zaso wjac pjenjez wudać. Tak ma minjeny štwórtk wobzamknjeny etat za lěto 2018 z dohromady nimale 18 milionami eurow něhdźe 385 000 eurow wjace hač lětuši. „Ramik je přeco hišće wuski, chcemy pak přichodnje z financneje rezerwy krok po kroku spěchowanje zwyšić“, rozłoži kulturny sekretar Joachim Mühle. Wosebje łužiske hudźbne šule chcedźa bóle podpěrać. Wone dóstanu klětu 200 000 eurow wjace. Tež Wojerowski Kompjuterowy muzej Zuse (ZCOM) profituje z noweje financneje politiki kulturneho konwenta. Instituciju spěchuja wot klětušeho z 65 000 eurami. Čłonojo konwenta běchu sej we wobłuku tam so wotměwaceho posedźenja wustajenišćo ZCOM wobhladali, „a woni běchu zahorjeni, što su tule wot załoženja w lěće 1995 natwarili“, měni Joachim Mühle. Z dalšimi přidatnymi srědkami chce konwent projekty spěchować.
Štó budźe nowy intendant abo intendantka Serbskeho ludoweho ansambla? Tomule prašenju wěnowachu so wčera čłonojo załožboweje rady na wurjadnym posedźenju w Choćebuskim Serbskim domje.
Choćebuz (SN/CoR). „Załožbowa rada je so na swojim dźensnišim wurjadnym posedźenju w Choćebuzu za kandidata k wobsadźenju městna intendancy Serbskeho ludoweho ansambla rozsudźiła“, tak rěka prěnja sada wčera wječor došłeje medijoweje zdźělenki Załožby za serbski lud. Štó pak wosoba je, to z informacije njewuchadźa, dokelž je so gremiji rozsudźił, zjawnosć hakle informować, hdyž je proces wobsadźenja woprawdźe zakónčeny a přez zrěčenje wopodstatnjeny. „Rozsud je hakle prěni krok jednanja“, rožłoži direktor serbskeje załožby Jan Budar. Wón dósta wčera nadawk, po móžnosći hač do nazymskeho posedźenja załožboweje rady 30. nowembra w Budyšinje jednanja k wotzamknjenju wotpowědneho zrěčenja zakónčić. Hakle po tym ma so mjeno noweho abo noweje nawody respektiwnje nawodnicy wozjewić.