Kamjenc (SN/at). SPD w Budyskim wo­krjesu chce so we wobłuku dźěłoweho kruha ze serbskimi naležnosćemi zaběrać. Přeprošenje předsydkow městneju zwjazkow Kamjenc a Wojerecy Kathrin Michel a Margitty Albrecht kaž tež předsydow Budyskeho městneho a wokrjesneho zwjazka dr. Měrćina Krawca a Kevina Stanulle do Kamjenca je wčera dźesać wosobow, Němcow a Serbow, sćěhowało. Mjez nimi běštaj tež předsyda Domowiny Dawid Statnik a Harald Baumann-Hasske, zapósłanc Sakskeho krajneho sejma a jedyn z narěčenskeju partnerow frakcije SPD za serbske naležnosće.

Přitomni zwěsćichu, zo je trjeba so ze serbskimi prašenjemi na bazy rozestajeć. Tu zdobyte informacije móhli skutkowanje frakcije w krajnym sejmje, ale tež dźěło jako koaliciski partner w sakskim knježerstwje podpěrać, rozłoži šef SPD za město Budyšin a wokolinu dr. Měrćin Krawc na naprašowanje. „Chcemy so ze serbskimi temami zaběrać, je sćěhować, tež z hosćimi, zo njebychmy stajnje jenož w swójskim kruhu byli“, Krawc podšmórny.

Pola Lufthansy so dojednali

srjeda, 15. měrca 2017 spisane wot:

Frankfurt nad Mohanom (dpa/SN). Po lěta trajacym tarifowym konflikće z pi­lotami předewzaća Lufthansa je nětko k wujednanju dóšło. Dotal běchu piloća 14 króć dźěło złožili. We wšitkich dypkach su so piloća a Lufthansa ze zastupjerjemi dźěłarnistwa Cockpit dorozumili, zdźěli dźensa lětanska towaršnosć. Dojednanja wo mzdach a zawodnych rentach płaća hač do junija 2022.

Racija w Audi-centrali

Ingolstadt (dpa/SN). Mnichowske statne rěčnistwo je dźensa rumnosće centrale awtotwarca Audi přepytało. Pozadk toho je wotpłunowy skandal. Audi bě w USA dieselowe awta z ilegalnej software předawał, kotraž hódnoty wotpłuna pomjeńša. Njeposrědnje po wotkryću skandala w USA bě Mnichowske statne rěčnistwo pruwowanske jednanje zahajiło. Rěčnik koncerna Audi nochcyše so dotal k wumjetowanjam wuprajić.

16 miliardow eurow minusa

Něhdźe 850 předewzaćow po cyłej Sakskej tónle tydźeń za akciju „Pohladaj nutř“ šulerjam­ swoje durje wotwěra. Lětsa su to wosebje zarjady a wjetše firmy, kaž Bu­dyski zawod Edding, produkciske stejnišćo předewzaća V.D. Ledermann & Co. Tam poby dźensa statny sekretar hospodarskeho ministerstwa Stefan Brangs (SPD, 2. wotprawa). Zwjesela, zo je so za lětušu akciju 30 procentow wjace šulerjow při­zjewiło hač loni. Foto: SN/Maćij Bulank

W Nižozemskej dźensa wola

srjeda, 15. měrca 2017 spisane wot:
Den Haag (dpa/K/SN). W Nižozemskej ma dźensa něhdźe 13 milionow woby­dlerjow nowy parlament wolić. Wuslědk wotuma wočakuja z njemałej napjatosću, je drje po poslednich woprašowajach prawicarskoliberalna strona VVD premiera Marka Rutteho słabje faworizowana, prawicarscy populisća Geerta Wildersa su pak jej njeposrědnje na pjatach. Prawdźepodobnje dóńdźe k změnje knježerstwa, dokelž dotalna wulka koalicija z VVD a socialdemokratow njemóže drje hišće jónu trěbnu wjetšinu wočakować. Eksperta němskeje CDU za wonkowne naležnosće Norbert Röttgen měni, zo by za Europsku uniju žałostne konsekwency měło,­ bychu-li prawicarscy populisća w Nižozemskej parlamentne a naslědnje w Francoskej prezidentske wólby dobyli.

Seehofer z wulkej delegaciju w Ruskej

srjeda, 15. měrca 2017 spisane wot:
Mnichow/Moskwa (dpa/K/SN). Bayerski ministerski prezident Horst Seehofer (CSU) je na třidnjowskim wopyće w Moskwje. Jeho přewodźeja delegacija wosobinow z politiki, hospodarstwa a wědomosće kaž tež zastupnicy medijow. Wjeršk budźe jutře zetkanje z prezidentom Wladimirom Putinom w Krjemlu. Zaměr Seehoferoweje wuprawy je, polěpšić poćahi mjez Bayerskej a Ruskej na polach hospodarstwa, wědomosće, kultury, kubłanja a ratarstwa. W časach wužadanjow nastu­pajo wěstotu na swěće krizow a wójnow ma Seehofer za njepa­rujomne, wostać w rozmołwje. Wězo dyrbja tež Rusojo něšto za to činić, šef CSU dodawa.

Podpěra Delnim Serbam z Čěskeje

srjeda, 15. měrca 2017 spisane wot:
Čłonojo čěskeho Towarstwa přećelow Serbow SPL podpěruja Delnich Serbow w boju přećiwo planowanemu přikrótšenju wučby serbšćiny na braniborskich šulach. Na kromje­ hłowneje zhromadźizny Maćicy Serbskeje minjenu sobotu w Budyšinje přepodaštaj Radek Čermák a Antonín Kříž předsydźe Domowiny Dawidej Statnikej a jednaćelej třěšneho zwjazka Markej Kowarjej (wotprawa) lisćiny z nazběranymi protestnymi podpismami. Foto: SN/Maćij Bulank

To a tamne (15.03.17)

srjeda, 15. měrca 2017 spisane wot:

24hodźinsku jězbu z awtom na so wzałoj staj čłonaj Domu reprezentantow USA, dokelž njemóžeštaj sylneho sněhowanja a wichora dla z lětadłom lećeć. Wostudło pak jimaj njebě, wšako wusyłaštaj swój roadtrip w interneće. Tak powědaštaj republikan a demokrat na 2 575 kilometrow dołhej jězbje wo politiskich temach, reagowaštaj na komentary a wotmołwještaj na prašenja zajimcow.

Zo prominentni přećiwo nowemu prezidentej USA wustupuja, njeje žane potajnstwo. Tajkej přećiwnikaj Donalda Trumpa staj mjez druhim filmowc Robert de Niro a spěwarka Madonna. A dalši so jimaj nětko přidruža, rap-spěwar Snoop Dogg. W scenje swojeho noweho hudźbneho wideja třěli wón z brónju na klawna,­ kiž je Trumpej podobny. Z brónje pak njewutřěli kulku, ale chorhojčku z napisom „Bang“.

Bamž anglikanow wopytał

wutora, 14. měrca 2017 spisane wot:

Vatikan (B/SN). Jako prěni biskop Roma je bamž Franciskus anglikansku wosadu města wopytał. Gratulujo k 200lětnemu wobstaću zwurazni wón swoju nadźiju na ekumenu. „Druhdy móže puć k jednoće pomały a njewěsty być, tola z našeho zetkanja móžemy zmužitosć čerpać.“ Runočasnje swjaty wótc wobkrući, zo pruwuje móžnu jězbu z primasom anglikanow Justinom Welbyjom do Južneho Sudana.

Ćěkancow přiwzać

Waršawa (B/SN). Waršawski arcybiskop Kazimierz Nycz sej žada, zo ma Pólska ćěkancow ze Syriskeje přiwzać. Po terorowym nadpadźe w Brüsselu w měrcu 2016 je knježerstwo we Waršawje wozjewiło, zo hižo dalšich ćěkancow njepřiwozmje. Katolska cyrkej w Pólskej, kotrejž wjace hač 90 procentow ludnosće přisłuša, njeje dotal jeničku knježacu stronu Prawo a sprawnosć wotewrjenje kritizowała. Žadanje arcybiskopa Nycza je prěnje eksplicitne wuprajenje na temu migraciska politika w Pólskej.

Marshallowy plan podpěrać

Berlin (dpa/K/SN). Kanclerka Angela Merkel (CDU) so nětko prěni raz z prezidentom USA Donaldom Trumpom zetka. To je rěčnik Běłeho domu připowědźił. Poprawom by so zetkanje dźensa wotměć dyrbjało, ale ameriska strona bě je sylneho sněhowanja a wichora na wuchodźe kraja dla přesunyła. Rěčeć chce Merkel­ z Trumpom wo poćahach USA z Němskej kaž tež z Europskej uniju jako partneromaj we wikowanju, we wěstotnych naležnosćach a w hódnotach.

Rubiško zakazać dowolene

Luxemburg (dpa/SN). Dźěłodawarjo smědźa po dźensnišim rozsudźe Europskeho sudnistwa sobudźěłaćerkam zakazać, na dźěłowym městnje rubiško nosyć. Wuměnjenje pak je, zo su tam swětonahladne znamjenja generelnje zakazane. Přeće kupca, zo njesmě žona z rubiškom za njeho dźěłać, pak za zakaz njedosaha. W Němskej je nošenje rubiška generelnje dowolene. Přiwšěm su w jednotliwych padach wobmjezowanja móžne, wo kotrychž ma so dokładnje wotwažować.

Inflacija přiběrała

Při twarskich dźěłach mjez tak mjenowanej Choćebuskej lagunu a campusom Braniborskeje techniskeje uniwersity Choćebuz- Zły Komorow je so dźensa rano płunowa syć wobškodźiła. Tohodla dyrbjachu tež šulerjo Delnjoserbskeho gymnazija swoje šulske­ twarjenje wopušćić. Wohnjowi wobornicy a policija běchu na městnje. Foto: Michael Helbig

nowostki LND