Pod hesłom „Na pytanju“ su sobotu w Biskopičanskej galeriji Carla Lohsy zajim zbudźacu wustajeńcu z twórbami grafikarja, typografa a molerja Joachima Bethmanna swjatočnje wotewrěli.
Biskopicy (AW/SN). Po wokřewjacym hudźbnym přewodźe gitaristow Michaela Othe a Inga Bochmanna a witanju čestnohamtskeho naměstnika Biskopičanskeho wyšeho měšćanosty Hansa-Jürgena Stöbera porěča mandźelska w lěće 2001 zemrěteho wuměłca Monika Bethmann k wjace hač połsta přitomnym wo jeho žiwjenju a skutkowanju.
Chrósćicy (SN/CoR). Pod hesłom „Hdźež duša schow swój ma“ dožiwi publikum na XII. mjezynarodnym folklornym festiwalu „Łužica 2017“ tež druhi nakład imaterielnemu kulturnemu herbstwu wěnowaneho programa. Lochka bě atmosfera sobotu popołdnju na Koklic statoku, jako zahajištaj Tomasz Nawka a Steffen Kostorž na serbskich dudach hudźbne koło, kotrež madźarska skupina z Rumunskeje Szarkaláb na to z rejemi rozšěri. Tež cyłk Zespół Góralski Zornica z Pólskeje je rejujo přeswědčił – wosebje mužojo, kotřiž wědźachu swojej noze derje jako instrument zasadźeć. Tuž tež wulce njemyleše, zo jenički 2015 do lisćiny imaterielneho kulturneho herbstwa čłowjestwa přewzaty element kultury Tatrow – štyrihłósne dudy „koza tatrzańska“ – sobu njemějachu. Za to předstaji L’ubomír Tatarka lěta 2008 a 2015 zapisane fujaru a słowakske dudy. 13lětna spěwarka jeho skupiny Renáta Plevjaková wobkuzła publikum ze swojim krasnym hłosom.
Njedawno wotmě so mjezynarodne zetkanje Syće młodych akademikarjow- sorabistow w Budyskim Serbskim instituće. 21 referentow je tam wo swojich slědźenjach rozprawjało. Někotre z nich chcemy w małym serialu předstajić.
Wot lońšeho skutkuje dr. Lubina Malinkowa jako wědomostna sobudźěłaćerka Drježdźanskeje techniskeje uniwersity ze Serbskim institutom w zhromadnym projekće „Serbowěda“. Zaměr jeje slědźenja je, žórła z archiwow Ochranowskeje bratskeje jednoty sorabistice spřistupnić a jich potencial za serbske stawizny pokazać. Su to dźeniki, listy, rozprawy a po ličbje wjace hač 500 žiwjenjoběhow Serbowkow a Serbow.
Drježdźany (SN/JaW). Załožba Brücke| Most je nućena dźěłać přestać. Hižo kónc awgusta dyrbja załožbowy centrum w Drježdźanach zawrěć a kónc decembra rozpušća tež towaršnosć Brücke-Institut, kaž załožba w nowinskej informaciji zdźěla. Jako přičinu mjenuje předsydstwo załožby přesnadnu dań ze swojeho kapitala. Kaž ze zdźělenki dale wuchadźa, „njeje na zakładźe niskodanjoweje politiki Europskeje centralneje banki hižo móžno operatiwne skutkowanje dale wjesć. Tež nadźija na institucionelne spěchowanje njebu spjelnjena.“
Wot 1997 je so Załožba Brücke | Most za dorozumjenje a zhromadne dźěło Němskeje ze srjedźowuchodnej Europu zasadźała. Wažne zarjadowanja běchu mjez druhim wot 1998 wotměwace so čěsko-němske kulturne dny w Drježdźanach, Ústíju nad Labem a w euroregionje Łobjo kaž tež politiske kubłanje młodostnych a dorosćenych. Załožba Brücke| Most je jedyn z mało připóznatych nošerjow zwjazkoweje centrale za politiske kubłanje w Sakskej. Ze swojim Praskim běrowom zbliža zajimcam předewšěm stawizny Čěskeje a jeje wobydlerjow.
Štwórty raz poda so minjeny kónc tydźenja wuměłstwowy bus na wotkrywansku jězbu po kulturnych zarjadnišćach Hornjeje Łužicy. Tónraz wusměrješe so tura na zapad Budyskeho wokrjesa.
Pančicy-Kukow (CS/SN). Jedne ze zastanišćow akcije wuměłstwoweho busa bě klóšter Marijina hwězda w Pančicach-Kukowje. Lubowarjo wuměłstwa dožiwichu tam njezwučenu rejohru. Sobuskutkowacy běchu sobudźěłaćerjo klóšterskeje dźěłarnje za zbrašenych swj. Michała. Nawoda projekta Andreas Ošika rjekny, zo su sej narok stajili wuměłstwo wot dorosćenych za dorosćenych činić. Přečasto dźě zapřijimuja zbrašenych do hrow a předstajenjow, kotrež předźěćace skutkuja. W tymle projekće pak předstajeja woni rejwarsce a pantomimisce woprawdźitu situaciju: Čakaja na něšto, na přikład na bus. Tón pak prosće njepřijědźe. Hra je wobhladowarja k rozmyslowanju pohnuła. Su ludźo hižo swoje prawe městno namakali abo čakaja hišće na něšto?