Muzejownicy so zetkali

Mittwoch, 05. Juli 2017 geschrieben von:
Dźěłowy kruh Łužiske muzeje a muzealne zarjadnišća pod nawodom sekcije ludowěda/muzejownistwa Maćicy Serbskeje je so póndźelu schadźował. Při najrjeńšim lětnim wjedrje wulećachu sej jeho čłonojo do zeloweje zahrody w klóštrje Marijinej hwězdźe w Pančicach-Kukowje, po kotrejž jich Sonja Hejdušcyna ze Sakskeho wjesneho­ kuratorija­ wustojnje wodźeše. Do toho wobhladachu sej wustajeńcu „Pjeć lětstotkow – Serbja a reformacija“ w Budyskim Serbskim muzeju a klóštersku pokładnju.­ Kóždolětne zetkanje muzejownikow wěnowaše so tónkróć ewangelskim a katolskim křesćanskim tradicijam we Łužicy. Foto: Andrea Pawlikowa

Knižka za dźěći

Dienstag, 04. Juli 2017 geschrieben von:
Budyšin (SN/JaW). „Pójće sobu do cyr­kwje“ rěka kemšaca knižka za dźěći wot štyrjoch lět, kotraž je dźensa w Ludowym nakładnistwje Domowina wušła. Publikaciju awtora wjacorych nabožinskich spisow za dźěći a dorosćenych Reinharda Abelna je Ludmiła Bizoldowa zeserbšćiła, ilustrował je nowostku Hartmut Bieber. „Kemšaca knižka chce waše dźěći při Božej mši přewodźeć a jim pomhać, kemše lěpje rozumić a sobu swjećić“, rěka w předsłowje. Wudaće knižki je Załožba za serbski lud spěchowała.

Wustajeńca z wobšěrnym serbskim podźělom

Montag, 03. Juli 2017 geschrieben von:

Pod hesłom „Na pytanju“ su sobotu w Biskopičanskej galeriji Carla Lohsy zajim zbudźacu wustajeńcu z twórbami grafikarja, typografa a molerja Joachima Bethmanna swjatočnje wotewrěli.

Biskopicy (AW/SN). Po wokřewjacym hudźbnym přewodźe gitaristow Michaela Othe a Inga Bochmanna a witanju čestnohamtskeho naměstnika Biskopičanskeho wyšeho měšćanosty Hansa-Jürgena Stöbera porěča mandźelska w lěće 2001 zemrěteho wuměłca Monika Bethmann k wjace hač połsta přitomnym wo jeho žiwjenju a skutkowanju.

Chrósćicy (SN/CoR). Pod hesłom „Hdźež duša schow swój ma“ dožiwi publikum na XII. mjezynarodnym folklornym festiwalu „Łužica 2017“ tež druhi nakład imaterielnemu kulturnemu herbstwu wěnowaneho programa. Lochka bě atmosfera sobotu popołdnju na Koklic statoku, jako zahajištaj Tomasz Nawka a Steffen Kostorž na serbskich dudach hudźbne koło, kotrež madźarska skupina z Rumunskeje Szarkaláb na to z rejemi rozšěri. Tež cyłk Zespół Góralski Zornica z Pólskeje je rejujo přeswědčił – wosebje mužojo, kotřiž wědźachu swojej noze derje jako instrument zasadźeć. Tuž tež wulce njemyleše, zo jenički 2015 do lisćiny imaterielneho kulturneho herbstwa čłowjestwa přewzaty element kultury Tatrow – štyrihłósne dudy „koza tatrzańska“ – sobu njemějachu. Za to předstaji L’ubomír Tatarka lěta 2008 a 2015 zapisane fujaru a słowakske dudy. 13lětna spěwarka jeho skupiny Renáta Plevjaková wobkuzła publikum ze swojim krasnym hłosom.

Dešća dla přećahnyć dyrbjeli

Freitag, 30. Juni 2017 geschrieben von:
Mjeztym 22. raz wotmě so wčera w Choćebuzu komorny koncert pod lipu w tamnišim Serbskim domje. Dešća dla pak njemóžachu lětsa, kaž je zdawna z wašnjom, koncert na dworje domu pod lipu přewjesć, ale dyrbjachu jón do klubownje přepołožić. Swěrnemu publikumej zahudźichu znowa absolwenća, kaž šulerki a šulerjo Choćebuskeho konserwatorija. Mjez nimi bě tež dujerski kwintet, kotryž předstaji mjez druhim kruch „Lóštna uwertira“. Foto: Michael Helbig

Pozitiwnje myslić!

Donnerstag, 29. Juni 2017 geschrieben von:
Z tajkim zajimom za serbsku tematiku njeje Mišnjanska ewangelska akademija ličiła. 20 přizjewjenjow bě wuměnjenje, zo konferencu „Serbske zetkawanja“ tónle kónc tydźenja scyła přewjedu – a potom bě trójce telko zajimcow, zo dyrbjachu wjacorych wotpokazać. Studijnu nawodnicu dr. Kerstin Schimmel bě přemóžacy zajim w prěnim wokomiku překwapił. Nazhonjenja­ na tym polu wona hišće njeměješe, dokelž je to prěnja konferenca akademije, kotraž so jenož Serbam wěnuje. Ma pak nazhonjenja z narodnymi mjeńšinami ze sewjera. „Ludźo su dźeń a sensitiwniši, štož mjeńšiny nastupa“, je dr. Schimmel přeswědčena. Je to jenož wid wotdaloka, kotryž łužiske poměry nje­znaje? Abo přiběra tež pola nas akceptanca? Snano mjezsobnemu zrozumjenju tyje,­ jeli tež my pozitiwnje wo tamnych myslimy! Psychologojo znajmjeńša efekt znaja. Cordula Ratajczakowa

Jurij Žur

Donnerstag, 29. Juni 2017 geschrieben von:
25. junija 1967 zemrě w Ralbicach Sokoł a Domowinjan Jurij Žur. W delanskej wsy 10. apryla 1900 rodźeny ćehnješe po wuchodźenju ludoweje šule k buram. Hižo jako młodostny bu spěwar Lilije. W lěće 1923 załoži sobu wjesnu jednotu Serbskeho Sokoła. Jako bě duchowna wyšnosć 1926 jeho katolskim čłonam wobdźělenje na wšosokołskim zlěće w Praze zakazała, zwoła Žur 29. junija do Ralbic zhromadźiznu, na kotrejž so raznje za wobdźělenje zasadźowaše – a to z wuspěchom. (Do Prahi poda so potom w juliju 150 Sokołow!) Samsny kruty rjap měješe w lěće 1933, jako na wuradźowanju w Budyšinje wotšćěpjenje katolskich jednotow a wotpołoženje mjena Sokoł wotpokaza. W poslednich dnjach wójny bu Žurec statok zničeny, ale to wolu Jurja za natwar noweho žiwjenja a wozrodźenje Domowinskeho dźěła njezlemi. Wot 1954 do 1957 bě župan župy „Michał Hórnik“, a dźesać lět (1955–1965) přisłušeše Zwjazkowemu předsydstwu Domowiny. Za zajimy Delan zasadźowaše so tež w Kamjenskim wo­krjesnym sejmiku (1954–1964). Mikławš Krawc

Nowa předstawa wo našej zašłosći

Mittwoch, 28. Juni 2017 geschrieben von:

Njedawno wotmě so mjezynarodne zetkanje Syće młodych akademikarjow- sorabistow w Budyskim Serbskim instituće. 21 referentow je tam wo swojich slědźenjach rozprawjało. Někotre z nich chcemy w małym serialu předstajić.

Wot lońšeho skutkuje dr. Lubina Malinkowa jako wědomostna sobudźěłaćerka Drježdźanskeje techniskeje uniwersity ze Serbskim institutom w zhromadnym projekće „Serbowěda“. Zaměr jeje slědźenja je, žórła z archiwow Ochranowskeje bratskeje jednoty sorabistice spřistupnić a jich potencial za serbske stawizny pokazać. Su to dźeniki, listy, rozprawy a po ličbje wjace hač 500 žiwjenjoběhow Serbowkow a Serbow.

Nućeni přestać

Dienstag, 27. Juni 2017 geschrieben von:

Drježdźany (SN/JaW). Załožba Brücke| Most je nućena dźěłać přestać. Hižo kónc awgusta dyrbja załožbowy centrum w Drježdźanach zawrěć a kónc decembra rozpušća tež towaršnosć Brücke-Institut, kaž załožba w nowinskej informaciji zdźěla. Jako přičinu mjenuje předsydstwo załožby přesnadnu dań ze swojeho kapitala. Kaž ze zdźělenki dale wuchadźa, „njeje na zakładźe niskodanjoweje poli­tiki Europskeje centralneje banki hižo móžno operatiwne skutkowanje dale wjesć. Tež nadźija na institucionelne spěchowanje njebu spjelnjena.“

Wot 1997 je so Załožba Brücke | Most za dorozumjenje a zhromadne dźěło Němskeje ze srjedźowuchodnej Europu zasadźała. Wažne zarjadowanja běchu mjez druhim wot 1998 wotměwace so čěsko-němske kulturne dny w Drježdźanach, Ústíju nad Labem a w euroregionje Łobjo kaž tež politiske kubłanje młodostnych a dorosćenych. Załožba Brücke| Most je jedyn z mało připóznatych nošerjow zwjazkoweje centrale za politiske kubłanje w Sakskej. Ze swojim Praskim běrowom zbliža zajimcam předewšěm stawizny Čěskeje a jeje wobydlerjow.

Zbrašeni z rejohru k rozmyslowanju pohnuwali

Dienstag, 27. Juni 2017 geschrieben von:

Štwórty raz poda so minjeny kónc tydźenja­ wuměłstwowy bus na wotkrywansku jězbu po kulturnych zarjadnišćach Hornjeje Łužicy. Tónraz wusměrješe so tura na zapad Budyskeho wokrjesa.

Pančicy-Kukow (CS/SN). Jedne ze zastanišćow akcije wuměłstwoweho busa bě klóšter Marijina hwězda w Pančicach-Kukowje. Lubowarjo wuměłstwa dožiwichu tam njezwučenu rejohru. Sobuskutkowacy běchu sobudźěłaćerjo klóšterskeje dźěłarnje za zbrašenych swj. Michała. Nawoda projekta Andreas Ošika rjekny, zo su sej narok stajili wuměłstwo wot dorosćenych za dorosćenych činić. Přečasto dźě zapřijimuja zbrašenych do hrow a předstajenjow, kotrež předźěćace skutkuja. W tymle projekće pak předstajeja woni rejwarsce a pantomimisce woprawdźitu situaciju: Čakaja na něšto, na přikład na bus. Tón pak prosće njepřijědźe. Hra je wobhladowarja k rozmyslowanju pohnuła. Su ludźo hižo swoje prawe městno namakali abo čakaja hišće na něšto?

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND