Malešecy (SN). Wopyt muzeja, šiće měškow za pjelnjenje z lěwanćikom kaž tež wopyt dźiwadła – wšo to běchu temy minjeny tydźeń nahrawaneho podcasta rěčneho motiwatora Luciana Kaulfürsta w Přiwćicach. W ramiku prózdninskeho poskitka dojědźe sej dźesać holcow 1. do 4. lětnika Malešanskeho horta pod nawodom kubłarki Heleny Kralec z kolesom k radijowej staciji, kotruž je Lucian Kaulfürst loni zarjadował. Projekt lokalneho rozhłosa słuži spěchowanju serbskeje rěče w Malešanskej wokolinje a informuje wo zajimawych serbskich temach.
Jemu po boku bě rěčna motiwatorka Juliana Kaulfürstowa. Zhromadnje wuhotowaštaj wonaj jako hobby-rozhłosownikaj rjane dopołdnjo za holcy. Dźěći dožiwichu pisanu wotměnu mjez rolomaj moderatorki a technikarki. W serbskej a němskej rěči rozprawjachu wone wo swojich dotalnych prózdninskich dožiwjenjach a nazhonjenjach.
Pančicy-Kukow (SN/MWj). Wot lěta 2006 přewjeduje Křesćansko-socialny kubłanski skutk (CSB) na zahrodźe klóštra Marijineje hwězdy „Nóc tysac swěčkow“. Ale telko wopytowarjow kaž předwčerawšim drje tam hišće dožiwili njejsu. Dźesatki metrow dyrbjachu so ludźo nastupić, prjedy hač móžachu zastup zapłaćić. Wotpowědnje dołhe běchu tež rynki při předawanskich wozach Wawrikec cateringa a Cyžec rěznistwa. Podobny bě wobraz pozdźišo před nuznikami, samo před mužacym.
Kónc wubědźowanja idejow
Budyšin. Wubědźowanje „Rěč zwjazuje – Rěc zwězujo – Sorbisch verbindet“ so nachila. Jenož hišće hač do jutřišeho móža zajimcy swoje ideje Załožbje za serbski lud posrědkować. Wobdźělnicy, kotřiž su hižo namjety zapodali, ale „techniskeho problema dla“ wobkrućenje njedóstali, měli so „wospjet pola załožby přizjewić, zo njeby so žana ideja zhubiła“.
Nowu klasu słóncow dopokazali
Heidelberg. Slědźerjam Centruma za astronomiju uniwersity Heidelberg je so z pomocu instrumentow Europskeje južneje hwězdarnje w Chile poradźiło, prěni raz „wuzutu hwězdu“ identifikować. Dotal ryzy hypotetisce klasifikowane objekty toho razu su „hwězdy, kotrychž hornje woršty su so nimale dospołnje pozhubili, tak zo hodźi so žro wobkedźbować“. Fachowcy nadźijeja so z wotkryćom „dopóznaćow nastupajo supernowy“.
Čěska chcyła němske tanki
Wojerecy (SN/MWj). Runja mnohim druhim muzejam je tež Wojerowski kompjuterowy muzej ZCOM wotměnjawy prózdninski program za dźěći přihotował. Dźensa přewjedźechu tam dźěłarničku, w kotrejž zaběrachu so z trikowym filmom. Wobdźělnicy nawuknychu techniku jednotliwych wobrazow nałožować. Na to nawjazujo móžachu krótkofilm zhotowić.
Za tydźeń, 28. julija, ma tak mjenowany laser-cutter w srjedźišću stać. Z nim móža motiwy do drjewa palić abo wurězać. Wurězanu formu móža wobdźělnicy na swójski t-shirt přenjesć, kiž dyrbjeli za to sobu přinjesć. Z lego-kamuškami chcedźa so pjatk, 4. awgusta zaběrać. Při tym pak njepóńdźe wo natwar jednorych formow. Nastać ma roboter, kiž chcedźa programěrować a do kotrehož wšelake sensory zatwarja. A skónčnje móža zajimcy pjatk, 18. awgusta, swójsku pohladnicu zhotowić. Za to wužiwaja grafikowy program a z laser-cutterom móža samo grawuru do karty zapřijeć.
Radwor. Přichodny škotowy turněr serbskich seniorow wotměje so wutoru, 25. julija, w Radworju. Městnosć pak njebudźe kaž dotal wozjewjene w Słodenku, ale w hosćencu Meja. Započatk budźe kaž stajnje w 14 hodź. Nowačkojo su přeco wutrobnje witani. Přichodny škotowy turněr serbskich seniorow wotměje so 29. awgusta w Karstenowej piwowej stwičce w Pančicach-Kukowje.
Tangenta zawrjena
Budyšin. Wot póndźele hač do pjatka přichodneho tydźenja wostanje tak mjenowana zapadna tangenta w Budyšinje dospołnje zawrjena. Na wotrězku wot Nowoměšćanskeje hač k Přišečanskej ponowja asfaltowu worštu, kaž měšćanske zarjadnistwo zdźěli. Wokołopuć powjedźe po Drježdźanskej dróze, kružny wobchad na Schliebenowej, Móst měra, Wonkownu lawsku na Nowoměšćansku dróhu.
Słuchać a hladać
Zakuski paduchow wabili
Budyšin. Awtomat za zakuski je w nocy na srjedu paduchow na Budyskej Einsteinowej přiwabił. Skućićeljo nastroj z jeho městna wutorhnychu. Na to jón tak dołho wobdźěłachu, doniž wjacore zakuski a tyzy z napojemi do faška padnychu, z kotrehož móžachu sej je paduši wzać. Škoda wučinja něhdźe 140 eurow. Policija pyta nětko swědkow, kotřiž su snano něšto podhladneho wobkedźbowali (tel. 03591/ 35 60).
Róžant (SN/MWj). Nowotwar Ralbičanskeje pěstowarnje dale pokročuje. Na swojim wčerawšim posedźenju je gmejnska rada Ralbicy-Róžant dalši twarski nadawk přepodała. Ćopłotne izolowanje ma přewzać firma z Biskopic. Nadawk ma wobjim něhdźe 350 000 eurow. Za čas dowola wjesnjanosty Huberta Ryćerja je jeho zastupjer René Wjacławk posedźenje nawjedował. Po jeho słowach bě wčerawši termin trochu njezbožowny, dokelž njemóžachu zastupjerjow planowanskeje firmy přeprosyć. Terminowych předpisow za přepodaće twarskeho nadawka dla pak dyrbjachu nadawk wčera wobzamknyć, tež hdyž nimale połojca radźićelow pobrachowaše.
Kaž zastupjerka twarskeho wotrjada zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe wčera informowaše, su z projektom po planje. Zemske dźěła su mjeztym wotzamknjene a medije su přepołožene. Tuchwilu twarja zakładnu platu. „Postup je wočiwidny“, Wjacławk rjekny.
Kulow (AK/SN). Město Kulow móžeše w prěnim połlěće 2023 hižo někotre inwesticije zwoprawdźić. To podšmórny komornik Mathias Kockert na zašłym posedźenju měšćanskeje rady. „W Mučowje je pućowanska šćežka hotowa. Při tym smy wobjim planowanych kóštow dodźerželi. To njeje samozrozumliwe.“ W Kulowskej lěsnej kupjeli su dypkownje k zahajenju kupanskeje sezony nowe suwadło natwarili. Bičwolejbulnišćo dósta nowe wobhrodźenje a tež hrajkanišćo su ponowili. Nimo toho su tam nětko městna za bydlenske mobile wupokazane. Dalše městna maja na parkowanišću při „Starym dwórnišću“ a na Schlossareckowym naměsće. „Tajke městno je za jónkrótne přenocowanje myslene“, komornik rozłoži. Z app „park4night“ zajimcy wšitke tři městna namakaja. „Rjany blečk a rjenje za kolesowanje. Dźakuju so městu Kulow“, rěka w prěnim komentarje.