Woheń škodu načinił
Wojerecy. Něhdźe 300 000 eurow škody nasta sobotu wječor w awtowej zamkarni we Wojerecach. Wudyrili su płomjenja po wšěm zdaću po napjelnjenju tepjenja z wolijom. Woheń rozpřestrě so na pódlanske twarjenje a přeskoči tohorunja na wjacore wosobowe awta.
Budyšin. Štóž ma zajim na rěčnym kursu čěšćiny wot 20. julija do 17. awgusta w Praze abo wot 13. awgusta do 4. septembra w Českich Budějovicach, njech w Rěčnym centrumje WITAJ hač do 15. měrca swoje přizjewjenske podłožki woteda. (Póstowe naměsto 2, 02625 Budyšin, e-mail: ). Wotpowědny formular a dokładne informacije su na internetnej stronje www.witaj-sprachzentrum.de pod „rěčne kursy – čěšćina“ přistupne.
Pomhaja darmotnje
Kamjenc. We wobłuku cyłoněmskeje iniciatiwy „Lěwica pomha“ poskićuje měšćanski zwjazk Lěwicy Kamjenc-Radeberg wotnětka stajnje štwórtk wot 14 do 18 hodź. darmotne poradźowanje. Wone wotměje so na Budyskej dróze 8 w Kamjencu. Štóž wysokich wudawkow za milinu a płun abo bjezdźěłnosće dla pomoc trjeba abo štóž chce wědźeć, kotre móžnosće podpěry eksistuja abo štóž trjeba pomoc při wupjelnjenju formularow je wutrobnje witany. Nadrobniše informacije podadźa sobudźěłaćerjo pod telefonowym čisłom 03578/ 21 42 669.
Kulow (lm/SN). Z kreatiwnymi poskitkami chce nowa motiwatorka za serbsku rěč Marija Šołćic we Wojerowskim regionje a w Kulowje serbsku rěč mjez ludźimi zaso do pomjatka přinjesć a pěstować. Hłowny cil je ludźi rozdźělnych generacijow hromadu wjesć, z nimi do rozmołwy přińć, wo nałožkach a kulturje rěčeć a serbšćinu wšědneho dnja pěstować. Motiwatorka so tak ludźom přibliži, so jim wotewri a jim zajimawe wobohaćenje wšědneho dnja poskići. Tak móža tež poskitki do přichoda nastać, kiž přiwabja a płody njesu.
Ultimatum w holi so skónči
Ottendorf-Okrilla. Hač do dźensnišeho maja młodźi ludźo, kotřiž we Łužničanskej holi přećiwo planowanej jamje za wudobywanje šćerka protestuja, lěs wopušćić. Rěčnica přisłušneho krajnoradneho zarjada w Budyšinje, Sabine Rötschke, praješe Serbskim Nowinam, zo „budu so nětko wšitcy dorozumjeć, kak póńdźe dale“. Aktiwisća protestuja přećiwo porubanju 900 hektarow lěsa.
Wjetša podpěra sadowcam
Drježdźany. We wobłuku inwestiwneho spěchowanja za přirodoškit je Sakska loni 1 080 próstwow z wolumenom něhdźe 17,5 milionow eurow přizwoliła. K tomu liča mjez druhim saněrowanje sadowych łukow, wožiwjenje lěsnych bahnow kaž tež wuwiće drobnych wodźiznow a hladanje biotopow z posykom. Hladanje młodych sadowcow je nowosć w spěchowanskim scenariju Sakskeje.
„Heřmanička“ njeje zabyta
Paduši w hosćencu
Budyšin. Hosćenc při Budyskim Bórklinje su sej njeznaći w nocy na srjedu jako cil swojeho njeskutka wupytali. Kaž policija rozprawja, so skućićeljo namócnje do lokala zadobychu a spytachu w nim so do dalšich rumnosćow předrěć. To pak so jim njeporadźi. Tuž cigaretowy awtomat namócnje wočinichu. Kelko cigaretow su pokradnyli, njeje znate. Wěcnu škodu powobliči policija na něhdźe 2 000 eurow.
Róžant (JK/SN). W aprylu budźe symboliski prěni zaryw za nowu pěstowarnju w Ralbicach. To wobkrući na wčerawšim posedźenju gmejnskeje rady Ralbicy-Róžant zamołwity architekt Rainer Dittmer z Kamjenskeho architekturneho běrowa pdw. Na posedźenju gmejnskeje rady w měrcu chcedźa přepodać prěnje nadawki za hłubokotwar a hruby natwar twarjenja. Wotpowědne wupisanje přewozmje architekturny běrow.