impresum

štwórtk, 06. apryla 2023 spisane wot:

Serbske Nowiny wudawaja so w Domowina-Verlag GmbH Ludowym nakładnistwje Domowina 

Jednaćel: Syman Pětr Cyž

Ludowe nakładnistwo Domowina tzwr spěchuje Załožba za serbski lud, kotraž dóstawa lětne přiražki z dawkowych srědkow na zakładźe hospodarskich planow, wobzamknjenych wot Němskeho zwjazkoweho sejma, Krajneho sejma Braniborskeje a Sakskeho krajneho sejma.

Šefredaktor a zamołwity redaktor w zmysle

nowinarskeho zakonja: Marcel Brauman 577 232/233 Naměstnik šefredaktora: Axel Arlt 577 238

tel.: 03591 / 577 232 faks: 03591 / 577 202 e-mail:  www.serbske-nowiny.de

Adresa redakcije a nakładnistwa: Sukelnska 27, 02625 Budyšin

Adresse der Redaktion und des Verlages: Tuchmacherstraße 27, 02625 Bautzen

Zamołwita za rozšěrjenje: Manja Bujnowska 577 262

Předań nawěškow: Janka Rögnerowa 577 220 e-mail:

Ćišć: DVH Weiss-Druck GmbH & Co. KG, Lejnjanska 14, 02979 Halštrowska Hola, wjesny dźěl Hory

Vertriebskennzeichen: 2 B 2560 B

To a tamne (06.04.23)

štwórtk, 06. apryla 2023 spisane wot:

Dokelž njeměješe 11lětna holca prawdźepodobnje wjace lóšt, ze swójbnym psom so wuchodźować, je wona psa prosće bjez wědźenja staršeju cuzemu na dróze předała. Nan holcy přizjewi pad policiji. Minjenu póndźelu bě holca w Landshuće z Yorkshire-terrierom po puću a narěča cuzeho, hač chce psa za něšto stow eurow kupić. Nimo rjaneho fenka pak ma 11lětna wulke mjerzanje ze staršimaj, kotrajž nětko za njeznatym kupcom pytataj. Policija jimaj pomhać njemóže.

Pilot w Južnej Africe dožiwi na lěće 3 300 metrow wysoko njeluboznu překwapjenku. Dokelž bě pytnył, zo so ­jeho naraz něšto „zymneho“ dótkny, ­wuhlada pod swojim sydłom jědojtu ­kobru. Pilot so tuž rozsudźi spěšnje ­na přichodnym lětanišću přizemić. ­Wón a štyrjo pasažěrojo mjeńšeje ma­šiny móžachu so wuchować. Njelu­bozny hósć, kobra, wšak bě so mjeztym zmi­nył.

Planuja ofensiwu

srjeda, 05. apryla 2023 spisane wot:

Kijew (dpa/SN). Ukrainska wicešefina knježerstwa Irina Werešćuk je Ukrainjanow namołwjała, wot ruskich jednotkow wobsadźene kónčiny wopušćić. Tak planuje ukrainske wójsko ofensiwu. „Ukrainjanam radźu, kónčiny wopušćić a so do druhich krajow podać abo so na to přihotować“, wona wčera na syći telegram pisaše. Ukrainski prezident Wolodomyr Zelenskyj je so mjeztym do Pólskeje podał, hdźež chce so dźensa z tamnišim prezidentom Andrzejom Duda zetkać.

Medikamenty zaručić

Berlin (dpa/SN). Zwjazkowy kabinet měješe so dźensa w Berlinje z dowožowanjom medikamentow zaběrać. Tak bě minjene měsacy ćežko, wěste medikamenty schorjenym dodawać. Zwjazkowy minister za strowotnistwo Karl Lauterbach (SPD) namjetuje mjez druhim nowe postajenja za płaćizny. Němska dyrbjała za zhotowjerjow medikamentow zaso atraktiwna być. Předewšěm medikamenty za dźěći a antibiotika njemóžachu apoteki pacientam dodawać.

Płaća nětko wjace danje

Hačrunjež sławny Lipšćanski hosćenc „Auerbachs Keller“ w lěće 2025 swój 500lětny jubilej woswjeći, tam po nowych pućach kroča. Tak zasadźa tam třoch awtonomnje jěducych roboterow, kotrež přikładnje mazane sudobja do kuchnje dowjezu. Dotal nošachu pinčnicy wužiwane talerje a graty do kuchnje k wopłokowanju. Foto: dpa/Jan Woitas

Berlin (dpa/SN). Unija ma při politiskim předźěłanju dawkoweho skandala wokoło Hamburgskeje banki Warburg tójšto wotewrjenych prašenjow k róli dźensnišeho zwjazkoweho kanclera Olafa Scholza (SPD). Je wjele přećiwkow a njejasnosćow, rjekny Matthias Hauer, zastupnik frakcije CDU/CSU zwjazkoweho sejma w financnym wuběrku wčera w Berlinje. „Amplowa koalicija bě tomu stajnje zaso zadźěwała, zo sej financny wuběrk na ­žadanje unije Scholza skaza.“ Tuž bě přepytowanski wuběrk zwjazkoweho sejma njewobeńdźomny. Scholz sam dyrbjał na wujasnjenju zajimowany być, wšako dźe wo jeho wěryhódnosć, Hauer po­twjerdźi.

Přepytowanski wuběrk ma wujasnić, hač su za čas Scholza jako Hamburgskeho měšćanosty dawkowy pad politisce wobwliwowali a so wotpohladnje toho wzdali, zo ma banka městu 40 milionow eurow wróćić. Scholz twjerdźi, zo njemóže so hižo na podawk dopomnić. Mjeztym wšak je dopokazane, zo je so wón w lětomaj 2016 a 2017 z manageromaj banki zetkał.

Proces samo hakle klětu móžny

srjeda, 05. apryla 2023 spisane wot:

Palm Beach/Washington (dpa/SN). Bywši prezident USA Donald Trump na tym wobsteji, zo je njewinowaty. Wčera přečita statne rěčnistwo skóržbu přećiwo njemu. Tak jemu wumjetuja, zo je wobchodne podłožki w cyłkownje 34 padach na swoje dobro změnił. Systematisce je Trump spytał, negatiwne informacije wo nim njewozjewić, za čož je mjez druhim tež pjenjezy za mjelčenje płaćił. Z tym chcyše wón šansy na wólby prezidenta w lěće 2016 pozitiwnje wobwliwować.

Hnydom po přečitanju skóržby statneho rěčnistwa w New Yorku poda so bywši prezident zaso do Floridy, hdźež prěni raz wumjetowanje komentowaše. Tak wón wuzběhny, zo je stajnje wšitko za to činił, narod zakitować. Po jeho słowach spytaja jeho přećiwnicy tomu zadźěwać, zo móže wón znowa za zastojnstwo kandidować. Justicnemu systemej Trump njedowěri.

Dalši procedere w zwisku z procesom přećiwo njemu budźe so trochu dlijić. Tak je nětko móžno hišće próstwy stajić. ­Prawiznicy Trumpa móhli spytać, wěste podawki do dołhosće ćahnyć, tak zo móhł proces samo zwrěšćić.

Su motiwowani

srjeda, 05. apryla 2023 spisane wot:

Smochćicy (SN). Budyski wokrjesny zwjazk CDU je minjeny pjatk a sobotu klawsurne posedźenje w Smochćicach wotměł. Tak přihotowachu čłonojo klětuše komunalne wólby, wólby Sakskeho krajneho sejma a europske wólby. Ně­hdźe 50 sobustawow předsydstwa wo­krjesa CDU, wjesnjanosća a předsydźa wjesnych skupin běchu přitomni. Dale zaběrachu so čłonojo ze šansami změny strukturow w kónčinje. K tomu přeprosychu sej prof. dr. Christiana Stegmanna z Němskeho centruma za astrofyziku kaž tež dr. Birgit Beckmann z centruma za twarske slědźenje „LAB-Lausitz Art of Building“.

Čłonojo CDU Budyskeho wokrjesa su wysoko motiwowani, dokelž z dobrymi kandidatami ke klětušim wólbam nastupja. „Za to nětko wšitko přihotujemy. Zaměr je, zo CDU najwjac hłosow wolerjow dóstanje, tak zo móžemy zaso w parlamentach zastupjeni być a našu domiznu sobu wuhotować“, podšmórny předsyda wokrjesneje CDU Udo Wićaz. Hladajo na wšitke wužadanja chcedźa zhromadnje změnu strukturow pozitiwnje wobwliwować, tak zo region inowatiwny a zajimawy wostanje. Tak chce CDU wobstejace hódnoty zachować .

Wopory njezboža

srjeda, 05. apryla 2023 spisane wot:
Mühlhausen (dpa/SN). Wopominajo sydom smjertnych woporow wobchadneho njezboža minjeny kónc tydźenja w Durinskej je krajnoradny zarjad wokrjesa Unstrut-Hainich wčera wukazał, chorhoje poł wysoko powěsnyć. Chorhoje při zjawnych twarjenjach su pyšene ze žarowanskej seklu, krajnoradny zarjad na naprašowanje zdźěli. Ludźo na wsach, z kotrychž młodostni pochadźachu, su šokowani, rjekny superintendent Mühlhausenskeho ewangelskeho cyrkwinskeho kruha Andreas Piontek. Při wobchadnym nje­zbožu minjenu sobotu wječor na wobjězdce Bad Langensalza bě cyłkownje sydom ludźi žiwjenje přisadźiło. Pjeć mortwych běchu młodostni w starobje 19 lět z wokrjesa Unstrut-Hainich. 45lětny bě po informacijach policije ze swojim awtom do napřećiwneho wobchada zjěł a tam do dweju jězdźidłow zrazył. Wobě awće so nablaku zapalištej a so wupalištej. Zawinowar njezboža njeměješe 16 lět dołho žanu jězbnu dowolnosć wjace. Wuslědk laboroweho přepytowanja alkohola dla hišće njepředleži. Přećeljo znjezboženych 19lětnych su jich wčera wječor na Mühlhausenskim torhošću wopominali.

Mjenje zrěčenjow

srjeda, 05. apryla 2023 spisane wot:

Wiesbaden/Drježdźany (dpa/SN). Mjenje młodostnych rozsudźi so loni za wukubłanje w hladanskim wobłuku. Kaž z dotal předležacych ličbow wuchadźa, je cyłkownje 3 375 młodostnych wukubłanske zrěčenje podpisało – 60 zrěčenjow mjenje hač w lěće 2021.

Hladajo na cyłu Němsku je loni něhdźe 4 000 wosobow mjenje tajke zrěčenje podpisało. Statistiske zarjady na to skedźbnjeja, zo budu wšitke daty snano hakle w lěću předležeć. Mjeztym zo je w Sakskej mjenje rozdźělow, za tym wupada, zo je tomu w druhich krajach hinak.

To a tamne (05.04.23)

srjeda, 05. apryla 2023 spisane wot:

Dokelž chcyše muž w Praze přitulnu ­atmosferu w swojej bydlenskej stwě měć, je na swojim telewizoru widejo kaminoweho wohenja nastajił. Kedźbliwy susod pak zawoła wohenja w stwě dla wohnjowu woboru, kotraž je hnydom reagowała a jězdźidło na přizjewjene městno pósłała. Kaž wobornik w stolicy Čěskeje wčera zdźěli, wšak bě to njetrjebawši alarm. Při­wšěm chwala sej tajkich kedźbliwych susodow, wšako móhło tomu tež hinak być.

Betty Buckland w šotiskim Edingburgh je sej nětko són spjelniła. Zhromadnje z nazhonitym pilotom je 93lětna hišće raz sama z lětadłom lećała. Z 240 kilometrami na hodźinu a 600 metrow wysoko zemje lećeć bě jej wulkotne dožiwjenje. Buckland njeje prěni raz za wodźidłom lětadła sedźała. W lěćnych prózdninach přebywaše často pola přiwuznych w USA, hdźež měješe z kuzenkom móžnosć lećeć.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND