Na nazymski koncert
Slepo. Domowinskej župje Delnja Łužica a „Jakub Lorenc-Zalěski“ wotmějetej njedźelu, 12. septembra, w 15.30 hodź. nazymski koncert w Serbskim kulturnym centrumje Slepo. Spěwna a hudźbna skupina towarstwa Kólesko předstaji wšelake wobłuki spěwneho herbstwa regiona. Dale rozprawjeja wo mnohostronskim skutkowanju towarstwa, kotrež so wo to prócuje Slepjansku kulturu zachować. Zastup je darmotny, proša pak wo dary k zarunanju wudawkow.
Delnjołužiska „nóc muzejow“
Błobošojce. We wobłuku lětušeje nocy muzejow w Delnjej Łužicy wuhotuja jutře, sobotu w Błobošojcach (Bloischdorf) pisany program za cyłu swójbu. Tamniše towarstwo Delnjołužiska serbska muzejowa wjes poskići wodźenja po wustajenišću a po wosebitej přehladce Irmgard Kulejoweje „Žiwjenje za wuměłstwo“. Nimo toho čaka „Kwis za małkich a wulkich wotkrywarjow“ na hosći. Program započnje so w 16.30 hodź., zastup płaći za dorosćenych štyri eura resp. euro za dźěći. Podobne zarjadowanja budu samsny dźeń mjez druhim w Hochozy, Gubinje, Drjowku, Zabrodźe a Picnju.
Hein a Dyrlich čitataj
Zaso Hoywoj-cityjowe běhi
14. HOYWOJ-cityjowe běhi přewjedu jutře we Wojerecach. Tam změja nowy wotběh. Wšitcy wobdźělnicy, kiž su so za běh přizjewili, a tež ći, kotřiž so jutře hišće přizjewja, dyrbjachu a dyrbja sej časowe woknješko wupytać, w kotrymž startuja. Wšitke běhi budu wot 10 do 18 hodź., mytowanje dobyćerjow potom wot 19 hodź. při klinice HOY-REHA we wobłuku „Dołheje nocy sporta“.
Start a cil na Młynkec łuce
27. Budyske měšćanske běhi, kotrež steja w terminowej protyčce za 18. september, změja swój start a cil lětsa w stadionje Młynkec łuka. Šulerske a młodźinske běhi w starobnych klasach (sk) U 8 do U 20 budu na Młynkec łuce, hłowne běhi powjedu do sportoweho kompleksa Humboldtowy haj. Přizjewjenja su jenož pod móžne, a to hač do 16. septembra w 23:59 hodź.
10.00 hodź. 1,2 km sk U 8
11.00 hodź. 1,2 km sk U 10
12.00 hodź. 1,2 km sk U 12
13.00 hodź. 2,0 km sk U 14 – U 20
14.00 hodź. 10 km hłowny běh
14.15 hodź. 5 km hłowny běh
Kónctydźenska kopańca
Po tym zo su so koparjo minjeny kónc tydźenja na krajnej a wokrjesnej runinje wo zaćah do přichodneho pokalneho koła wubědźowali, woni jutře a zajutřišim zaso wo dypki hraja.
11.09. 15:00 Módro-běli Kulow –
ST Kinspork/Łužnica
12.09. 10:30 LSV Hory –
Pančicy-Kukow (SN/MWj). Za 1,4 miliony eurow přewjeduja tuchwilu dalši twarski wotrězk cyłkowneho saněrowanja Šule Ćišinskeho w Pančicach-Kukowje. Mjeztym zo su minjene lěta rjadowniske rumnosće, chódby a třěchu ponowić kaž tež přitwar wottorhać dali, stej nětko křidle we wuchodnym a zapadnym dźělu na rjedźe.
Pod wliwom drogow z awtom jěł
Chrósćicy. Hdyž lepja policisća wodźerja awta, kiž pod wliwom drogow jědźe, je to zwjetša w městach. Druhdy pak su zastojnicy tež na wsy wuspěšni, kaž pokaza so to předwčerawšim w Chrósćicach. Tam zadźeržachu w 13.30 hodź. na Hórnikowej 18lětneho šofera VW Golfa. Při tesće so wukopa, zo bě wón amfetaminy brał. Za njeho bě jězba wězo nablaku nimo. Policisća su młodostneho hnydom k wotedaću kreje sobu wzali a jeho delikt přizjewili.
Radwor. Poněčim so Radworske dwórnišćo na integraciske zetkanišćo a přebywanišćo přeměnja. Kohož zajimuje, što je hižo nastało, njech pozastanje tam njedźelu na dnju wotewrjeneho pomnika. Towarstwo dwórnišćo inkluzije Radwor přeproša wšitkich zajimcow cyle wutrobnje na wodźenje po wobnowjenych rumnosćach. Wosebje rady chcedźa nowu kuchnju za projektowe dźěło prezentować. Wo ćělne derjeměće so wězo tež postaraja, poskićejo hrochowu poliwku, gulaš z kotoła a samopječeny tykanc.
Darmotnje do muzeja
Budyšin. We wobłuku dnja wotewrjeneho pomnika zajutřišim, njedźelu, budźe tež Budyski Serbski muzej přistupny, a to darmotnje. Na tamnišej žurli kaž tohorunja na dalšich stacijach pokazaja stawizny domu. Nimo toho móža zajimcy wosebitu wustajeńcu „machot časa – wot běłeho k čornemu“ wopytać.
Literatura w radiju
Na zornowcowej skale sewjerozapadneho dźěla stareho Budyšina je sławny Mikławšk, z rozwalinu něhdyšeje katolskeje cyrkwje a z pohrjebnišćom. Hdyž běchu katolscy wojacy wjercha Wallensteina 2. meje 1634 nuzowani před sylnišim sakskim wójskom Budyšin wopušćić, komander čěskich cofacych zóldnarjow přikaza cyłe město zapalić, při čimž so tež Mikławska cyrkej wupali. Kěrchow južnje cyrkwje a nětko jeje rozwaliny bě hižo w dźensnišej wulkosći 1455 biskop Kaspar von Schönberg poswjećił. Lěta 1852 bu nowonatwarjena kapałka za pohrjebne słužby a jako ćěłownja poswjećena.
W běhu lětstotkow su na Mikławšku wjele serbskich wosobinow a duchowych tachantstwa pochowali. Před sto lětami pisachu tuž, předewšěm w čěskich a serbskich nowinach, wo Mikławšku jako „Budyskim Vyšehradźe“ a „Serbskim Slavínje“. Na Vyšehradźe, druhim najwažnišim hrodźe złoteje Prahi, je pohrjebnišćo Slavín za wuznamne wosobiny čěskeho ludu, kaž staj to na přikład komponistaj Bedřich Smetana a Antonín Dvořák.
Za Ines Heide su wopyty w Miłkečanskim parku tež stajnje z dźěćacymi dopomnjenkami zwjazane a z rozprawami staršeju. Wšako staj so wobaj swój čas hišće wosobinsce na bywšich wobsedźerjow dopominać móhłoj, kaž wona powěda.
Wjes Miłkecy běchu lěta 1394 prěni króć jako ryćerske kubło Milkewicz naspomnili. Při tym jednaše so wo wódny hród, kotrehož městno hišće dźensa spóznawaš. Tak móhł stary kamjentny móst něhdy přistup k hrodej zmóžnić, kiž drje wobsteješe jeno z drjewa. Ines Heide a Albrecht Kuhne staj móst kaž tež druhe historiske objekty sporjadkowałoj, abo pomoc zawodow wužiwałoj. „Wšitko sam njezdokonješ, to trjebaš fachowcow“, wonaj měnitaj.
Lěta 2001 staj mandźelskaj park a k tomu słušacy knježi dom kupiłoj. „To bě namaj wažne, dokelž dopominatej mje park a wokolina na dźěćatstwo a runje tak na stawiznički staršeju kaž tež dźěda a wowki“, Ines Heide wuswětla. Pradźěd bě swój čas pohonč na knježim dworje był.
Florian Heilbronner, krajinowy architekt z Berlina, je nowy wobsedźer Radworskeho hrodu. Zo by swoje plany z historiskim twarjenjom na serbskej wsy zwoprawdźić móhł, wšak budźe wón chětro dołhi dych trjebać.
Radworski hród ma noweho wobsedźerja. Kaž w Berlinje bydlacy a skutkowacy krajinowy architekt Florian Heilbronner Serbskim Nowinam wobkrući, je wón historisce wuznamne twarjenje Mjezynarodnemu burnoutowemu fondsej wotkupił. Kaž Heilbronner na naprašowanje dale zdźěli, je hród chětro dodźeržany a „je přezcyłnje wobškodźeny“. Trěbne nuzowe zawěsćenske naprawy je wón hižo do nadawka dał. Tak dyrbi třěchu hrodu dospołnje ponowić dać, wokna sporjedźeć, „zo njebychu so žane zwěrjata wjac do twarjenja dóstali“. Po měnjenju Heilbronnera bě třěcha hrodu „wot wšeho započatka wopačna konstrukcija“, a tak dyrbi ju statiku wobkedźbujo přetwarić. „Planować pak njemóžeš něhdźe při kompjuteru, za to maš na městnje być.“ Mjeztym so inženjerski běrow z Biskopic hižo wo nadawk stara.
W Sakskim krajnym zarjedźe za archeologiju je so něhdźe lěttysac stary słowjanski pjeršćeń na digitalnu jězbu podał. Serbske Nowiny smědźachu debjenku při tym přewodźeć.
Běše raz pjeršćeń. Před něhdźe 1 000 lětami bě jón wušikny rjemjeslnik ze slěbra zhotowił, formujo kónčki debjenki na wuško, kotrež na ličbu šěsć dopomina. „Tule družinu pjeršćenjow mjenuja w archeologiji spanjowe (Schläfenringe)“, rozkładuje Susanne Schöne z krajneho zarjada za archeologiju. Prjedy nošachu tajke na rubišku abo kožanym pasu, pak jednotliwe pak wjacore tajke wokoło spanja.