Strasbourg (dpa/SN). W Francoskej je znowa k terorowemu nadpadej dó- šło. Při atentaće wosrjedź dohodowneje sezony su wčera w Strasbourgu tři wosoby žiwjenje přisadźili. Nadpadnik je nimo toho dwanaće ludźi zranił, šesćoch ćežko. Policija z toho wuchadźa, zo jedna so wo njeskutk terorista. Tón bě dźensa rano přeco hišće na ćěkańcy. Francoske knježerstwo je mjeztym najwyši narodny wěstotny warnowanski schodźenk wukazało. Tak su namjezne kontrole zesylnili, nutřkowny minister Christophe Castaner připowědźi. Tež hodowne wiki chcedźa bóle kontrolować. Po wuprajenju ministra bu mjeztym identifikowany skućićel wšelakich njeskutkow dla w Francoskej a Němskej hižo zasudźeny.
Podhladny bě njedaloko Strasbourgskich adwentnych wikow wokoło 20 hodź. na třoch městnach do ludźi třěleć započał. Při tym dóńdźe tež k třěleńcy z policistami, kotřiž su jeho po informacijach medijow zranili. Wulke dźěle města běchu zašlahane a ludźo namołwjeni nutřkowne město wopušćić.
London (dpa/SN). Po wotprajenym wothłosowanju wo wujednanym zrěčenju wo wustupje Wulkeje Britaniskeje z Europskeje unije na to tukaja, zo přihotuja w Londonje wotum njedowěry přećiwo premierministerce Theresy May. Medije maja informacije z wjacorych žórłow, zo je w konserwatiwnej frakciji, wot May nawjedowanej, mjeztym dosć ludźi, kotřiž chcedźa so při wothłosowanju přećiwo njej wuprajić.
Zo móhli wotum njedowěry přewjesć, dyrbi znajmjeńša 48 zapósłancow frakcije premierministerce dowěru pisomnje sćazać. Wotpowědne listy je nawoda wurjadneho komiteja Graham Brady mjeztym pječa dóstał. Wón chcyše hišće dźensa wječor z Theresu May rěčeć.
Mjeztym je May dale w Europje po puću, zo by sej sej podpěru za wujednane zrěčenje zaručiła. Wčera wječor zetka so wona w Brüsselu z prezidentom Rady EU Donaldom Tuskom a z nawodu komisije EU Jeanom-Claudeom Junckerom. Jutře a pjatk wotměje so tam wjeršk EU, hdźež chcedźa tež brexit schwalić.
Budyšin (SN). Hladajo na dźěło wot zwjazkoweho knježerstwa zasadźeneje komisije „Rozrost, strukturna změna a dźěło“, kotraž ma plan wo skónčenju zmilinjenja brunicy zdźěłać, žada sej Budyski wyši měšćanosta Alexander Ahrens (SPD) jasne wuznaće k Łužicy. „Jeno cyłkowny plan móže nam pomhać, strukturnu změnu po wšej Łužicy zamołwiće zmištrować. Njepřemyslene wokołoskakanje z jednym projektom tu a dalšim projektom tam nam dale njepomha“, rjekny Alexander Ahrens k trajacym diskusijam wokoło wuslědkow dźěła tak mjenowaneje wuhloweje komisije we Łužiskim kruhu. „Jeno zhromadnje móžemy trěbne debaty a diskusije wjesć. Strukturna změna njepoćahuje so jenož na direktnje wot kónca wudobywanja brunicy potrjechene komuny, ale je wužadanje za cyły region, wot Königs Wusterhausena hač do Žitawy“, Ahrens wuzběhny.
1Wospjet su mje mnozy znaći ze serbskich towarstwow a jednotliwcy narěčeli, zo bych wjelelětneho sobudźěła w radźe dla znowa za nju kandidował. Poprawom chcych po aktualnej legislatiwje funkciju złožić. Tuchwilne temy mje k tomu pohnuwaja, je dale spěchować a ze swojimi nazhonjenjemi wo prioritach spěchowanja sobu rozsudźeć. Chcu hišće za jednu periodu sobuzamołwitosć přewzać.
2Smy so w tuchwilnej legislatiwje na priority podpěry – w prěnim rjedźe wšitke serbsku rěč spěchowace naprawy, projekty a předewzaća inkluziwnje digitalizaciju serbskeje rěče w nowych medijach – dojednali. Spěchować pak chcemy w přichodźe wutworjenje rěčnych rumow wosebje za młodu generaciju. Trjebamy inowatiwne projektowe zaměry, kotrež pomhaja šulerjam a młodostnym, w serbskej rěči so dale wukmanić.
1Nadźija, dźěl našeho serbskeho přichoda sobu rjadować móc, runje w času jara diwersnych a zdźěla skurilnych měnjenjow a prudźenjow, je mje ke kandidaturje pohnuwała. Chcu radu Załožby za serbski ludu z nowej perspektiwu, mjenujcy z widom z ludu a hospodarstwa zwonka serbskich institucijow, wobohaćeć.
2W zwisku ze strukturnej změnu we Łužicy w přichodnych lětach widźu wulke šansy a hoberski potencial tež za Serbstwo. Fokus w tymle konteksće powjetšić a naprašowanja z ludnosće k móžnym nowym projektowym polam mam za trěbne a wužitne. Móžu sej nimo toho derje předstajić „Serbja/Serbstwo“ jako marku wutworić a tak wědomje Serbow skrućić abo znowa zbudźić z primarnym cilom, rěčne rumy zachować a rozšěrić.
3Zawjesć měli monitoring. Transparenca, kontrola a analyza skića nam móžnosć, dotal spěchowane projekty hódnoćić a tak směrnicy za dalše zasadźenje srědkow zdźěłać. Wuši kontakt k ludnosći z rozmołwami a wobšěrne wozjewjenja wo swójskim skutkowanju stej dalšej trěbnej temje, kotrymajž chcył so wěnować.
Fota: Domowina/Linda Garten (2), priwatne (3)
Klětu w měrcu kónči so doba dotalneje rady Załožby za serbski lud. Tydźenjej do toho zo Zwjazkowe předsydstwo Domowiny hornjoserbskich čłonow rady a jich zastupjerjow woli – 14. decembra přewjedu wólby w Chrósćicach –, je třěšny zwjazk mjena jědnaće požadarjow wo městno w załožbowej radźe za lěta wot 2019 do 2023 wozjewił. W zhromadnym dźěle z kandidatami a Domowinu, předewšěm z předsydu Dawidom Statnikom, je so Serbskim Nowinam poradźiło krótkodobnje wizitki požadarjow a požadarkow zestajeć. W přehledźe podawaja wšitke hornjoserbske kandidatki a wšitcy hornjoserbscy kandidaća wotmołwy na slědowace tři prašenja. Podate je zdobom, štó je jich namjetował.
1Što Was pohnuwa (znowa) za tele zamołwite čestnohamtske zastojnstwo kandidować, a w kotrym konteksće wobhladujeće swoje požadanje?
2Kotre temowe ćežišća słušeja po Wašim měnjenju w nowej wólbnej periodźe na kóždy pad do srjedźišća wobsahoweho załožboweho skutkowanja?
3Što měło so nastupajo skutkowanje rady Załožby za serbski lud a financowanje serbskeho žiwjenja zasadnje změnić?
1Nimale 15 lět skutkuju hłowno- a čestnohamtsce we wšelakich towarstwach a gremijach na teritoriju župy „Michał Hórnik“ Kamjenc. Tak mam wuski zwisk k mnohim tu bydlacym Serbam. Hižo wjacore razy su mje narěčeli, hač nochcyła za naš region w załožbowej radźe sobu skutkować. Po wjacorych rozmołwach sym so nětko za tónle krok rozsudźiła.
2Dźeń a mjenje ludźi zamołwitosć w čestnohamtskim dźěle přewozmje. Tež serbske towarstwa, Domowinske skupiny a kulturne cyłki su potrjechene. Tuž je mi wažne tych podpěrać, kotřiž su zwólniwi zamołwitosć přewzać a jednore formy za spěchowanje towarstwoweho dźěła, jich projektow a iniciatiwow namakać. Spěchować a wutworić dalše serbskorěčne rumy mam za najwažniši nadawk přichodneho spěchowanja. Tak postaja so nadawk serbskich institucijow a žada sej jich efektiwne zhromadne dźěło.
3Rada Załožby za serbski lud trjeba wuski zwisk k serbskemu ludej, předewšěm k nošerjam projektow na bazy (towarstwa a zjednoćenstwa). Za to dyrbja so dźěłowe mocy zasadźić.
1Předsydstwo Maćicy je so na mnje wobroćiło, hač nochcyła za zastojnstwo kandidować. Po wukubłanju w tu- a wukraju kaž tež po intensiwnej swójbnej fazy chcu so zaso sylnišo w serbskim žiwjenju angažować. Dźěło załožby chcyła ze swojej kulturnowědomostnej wědu a nazhonjenjemi w akademiskim swěće přewodźeć. Jako kandidatka Maćicy Serbskeje a z wosobinskeho zajima je mi při tym wobłuk wědomosće, kultury a wuměłstwa wosebje wažny. Wšako přinošuje bytostnje k samorefleksiji serbskeho swěta a k widźomnosći Serbow w tu- a wukraju. Sym mać a sama časćišo wuwučuju. Tuž su mi kubłanske temy wutrobna naležnosć. Nic naposledk chcyła tež ewangelske kónčiny serbskeje Łužicy zastupować.
2Mi je wažne dźěło z młodźinu dale wuwiwać. K tomu tež słuša, ideje młodźiny z mało běrokratiju podpěrać. Při wšěch projektach a wězo tež w institucionelnym spěchowanju dyrbjałoj zachowanje a wutworjenje serbskich rěčnych rumow stajnje prioritu měć.