Za jedyn postronk ćahnyć

srjeda, 14. septembera 2016 spisane wot:

7,3 miliony eurow za nowe hospodarske perspektiwy we Łužicy

Budyšin (SN/at). Zaměrne dźěło za přichod Łužicy ma financny zakład. Za to přewostaja Zwjazk, Swobodny stat Sakska a Kraj Braniborska 7,3 miliony eurow z hornca za zhromadny nadawk polěpšenje regionalneje hospodarskeje struktury. Kaž zdźěli wčera sakske ministerstwo za hospodarstwo a dźěło, chcedźa sakskej wo­krjesaj Budyšin a Zhorjelc, braniborske wokrjesy Dubja-Błóta, Łobjo-Halštrow, Hornje Błóta-Łužica, Sprjewja-Nysa kaž tež bjezwokrjesne město Choćebuz we wobłuku štyrilětneho projekta z dźěłowym titlom „łužiska dźěłarnja přichoda“ strukturne změny nastorčić.

W eksistencnej krizy

srjeda, 14. septembera 2016 spisane wot:
Strasbourg (dpa/K/SN). Zo z Europskej uniju najlěpje njebywa, ma nětko tež prezident jeje komisije Jean-Claude Juncker za to. W zasadnej narěči parlamentej EU w Strasbourgu wuswědča wón zhromadźenstwu 28 statow samo eksistencnu krizu. „Čłonske staty rěča přehusto wo swojich swójskich zajimach. „Ličba polow, na kotrychž solidarnje hromadźe dźěłamy, je přesnadna“, Juncker před gremijom zwurazni. Pozadk je wotum Britow, EU wopušćić. Brexit chcyć pak je za Junckera jeno symptom, přetož tamne staty so zasakle wo tym wadźa, kak přewinyć flawtu hospodarstwa, migracisku krizu a teror. EU trjeba nuznje změnu politiki, wjacori zapósłancy měnjachu.

Předewzaća zwólniwe

srjeda, 14. septembera 2016 spisane wot:
Berlin (dpa/K/SN). Němske hospodarstwo je připrajiło, dale so za zintegrowanje ćěkancow na dźěłowych wikach angažować. „Mnohe małe a srjedźostawske předewzaća wukubłuja młodych ćěkancow resp. migrantam dźěło dawaja“, praji prezident DIHK Eric Schweitzer. Dźensa rěči němska kanclerka Angela Merkel (CDU) ze zastupnikami industrije, kak hišće wjac ćěkancow do dźěła dóstać.

Zhromadna próca

srjeda, 14. septembera 2016 spisane wot:
Berlin/Kijew (dpa/K/SN). Zwjazkowy wonkowny minister Frank-Walter Steinmeier (SPD) a jeho francoski kolega Jean-Marc Ayrault přebywataj dźensa w Kijewje. Němskej a Francoskej zaleži zhromadnje na tym, wožiwić prócowanja wo měr na wuchodźe něhdyšeje Sowjetskeje republiki. Dźe wo to, docpěć trajny přiměr. Proruscy separatisća chcedźa jutře brónjam mjelčeć dać.

Ličba stupała

srjeda, 14. septembera 2016 spisane wot:

Drježdźany (dpa/SN). Dale a wjac woby­dlerjow Sakskeje ma swoje dźěłowe městno zwonka swobodneho stata. Minjene dźesać lět je so ličba dojězdźowarjow wo něhdźe dźesaćinu na 134 000 powjetšiła. Kóždy pjaty z nich dźěła w Bayerskej. Slěduja Saksko-Anhaltska ze 16,9 procentami, Durinska z 12,5 proc. a Braniborska z 8,7 proc.

Za ličbami naprašował bě so zapósłanc Lěwicy w krajnym sejmje Nico Brünler. 41lětny Kamjeničan wuwiće jara kritisce wobhladuje. „To njetyje swójbnej zhromadnosći a načinja potrjechenym wjele stresa.“

To a tamne (14.09.16)

srjeda, 14. septembera 2016 spisane wot:

Po wšěm zdaću bě sornikej přehorco, zo je minjenu nóc do priwatneho poola skočił. Po wochłódnjenju pak njeje z njeho hižo sam won přišoł. Wobydlerka to wobkedźbowaše, zawoła policiju a rozprawješe jej wo wbohim žatku w juhohessenskim Höchstu. Zastojnicy jej radźachu, zo ma młodeho sornika cyle jednorje z wody wućahnyć, štož so jej skónčnje poradźi. Kaž wona měnješe, je so zwěrjeću wulět najskerje spodobał.

89lětny předawar lodu móže so skónčnje na wuměnk podać. Přez lěta bě wón wšědnje z wozom po puću a předawaše ludźom mexiski lód. Fidenzio Sanchez bě wot swojeho dźěłoweho městna wotwisny, wšako dyrbješe so wo swójbu starać.­ Z pomocu crowdfundinga je fotograf Joel Cervantes Macias nětko za muža pjenjezy zběrał. Přez akciju nahro­madźi Macias­ 277 000 dolarow.

Pozdatni terorisća zajeći

wutora, 13. septembera 2016 spisane wot:

Karlsruhe/Wiesbaden (dpa/SN). Při antiterorowych racijach w Schleswigsko-Holsteinskej a Delnjej Sakskej su dźensa rano třoch pozdatnych syriskich tero­ristow zajeli. Zwjazkowi prawiznicy wumjetuja mužam w starobje 17 do 26 lět, zo běchu w nadawku teroristiskeje organizacije Islamski stat do Němskeje přišli, hdźež dyrbjachu wotpowědny nadawk spjelnić abo znajmjeńša na dalše informacije čakać. Dotalne přepytowanja pak njejsu žane pokazki na konkretne nadawki wujewili.

Wojersku móc demonstrowali

Seoul (dpa/SN). Po dotal najsylnišim atomowym tesće Sewjerneje Koreje su jednotki USA swoju wojersku móc demonstrowali a dwaj strategiskej dołhočarowej bombowcaj nad Južnej Koreju lećeć dali. Lětadle typa B-1B, kotrejž móžetej tohorunja atomowe brónje transportować, stej wot zepěranišća južnje Seoula star­towałoj. Demonstracija bombowcow je jenož­ přikład wojerskich kmanosćow zwjazkarstwa USA z Južnej Koreju.

Chce wólbny bój dale wjesć

Město Zły Komorow wuwiwa so dźeń a bóle na turistiski magnet Hornjeje Łužicy. Hižo wot lěta 1973 smědźa so ludźo w prěnjej zapławjenej brunicowej jamje kupać. Turistiski potencial jězora móžachu zamołwići dale rozšěrić. Nětko spožči jemu brani­borski hospodarski minister Albrecht Gerber (SPD) predikat „statnje připóznate wočerstwjenišćo“. Foto: pa/Andreas Franke

Hajitaj dobru wzajomnosć

wutora, 13. septembera 2016 spisane wot:

Drježdźany (K/SN). Sakska a Čěska přezmjeznje derje hromadźe dźěłatej. Kaž móžetej minjenu periodu spěchowanja přez EU pozitiwnje hódnoćić, wonej tež do lěta 2020 trajacy kooperaciski program wuspěšnje zwoprawdźatej. „Dotal je hižo 41 mjezu překročacych projektow přidźělenske zrěčenje dóstało. Z tajkim dóstachu projekty z europskeho fondsa za wuwiwanje regionow 60 milionow eurow“­, rjekny sakski minister za wobswět a ratarstwo Thomas Schmidt.

Koło njeznjewužiwać!

wutora, 13. septembera 2016 spisane wot:
Kóždy ze swojich nazhonjenjow wě, zo za kuchinskim blidom dobre rozmołwy nastawaja. Tak tež wčera na Budyskich Žitnych wikach, na kotrež bě sakski minister Martin Dulig (SPD) składnostnje foruma swoje kuchinske blido stajił. Poprawom wšak słuša tajke zarjadowanje wobydlerjam, zo móhli tam swoje starosće zwuraznić. We wulkej měrje woni tule składnosć wužiwachu. Škoda pak, zo su zastupjerjo AfD tajki forum prawdźepodobnje znjewužiwali. Tak wumjetowachu hospodarskemu ministrej na přikład nastupajo wuprajenje „populistiska strona Afd“ sfalšowanje zmysła. Dosć derje wšak móžeše wón přitomnym swój strach před stronu wujasnić, skedźbnjejo při tym na njejasne wuprajenja jeje zastupjerjow w Sakskim krajnym sejmje. Rozmołwne koło měło za tych ludźi być, kotřiž maja woprawdźite starosće. Politiske nastajenje stron tam ničo pytać nima! Bianka Šeferowa

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND