Mnozy komerc wotpokazuja

wutora, 13. februara 2018 spisane wot:

Jutře, 14. februara, je dźeń Walentina. Lětsa padnje tón na popjelnu srjedu. Serbske Nowiny su so w dwurěčnej ­Łužicy a za jeje mjezami naprašowali, što ludźo k dnjej Walentina měnja a kotru rólu nałožk za nich hraje.

Michaelis Šusterowa z Radworja: Wo tajkim dnju zasadnje ničo njedźeržu. Korjenje nałožka leža w zapadźe, hdźež je so wuwił na swjedźeń zalubowanych. Njetrjebam wosebity dźeń, hdyž chcu někomu dźak prajić abo swoju přichilnosć zwuraznić. Za to je w běhu lěta składnosćow dosć. Tež komerc njetrjebam, kotryž je z tym dnjom zwjazany, hdyž su kwětki naraz dwójce tak drohe. Wo tajki nanuzowany swjatk njerodźu.

Pětr Šołta z Budyšina: Dźeń Walentina mi scyła ničo njewoznamjenja. Nje­dowidźu, čehodla měł na wěstym dnju, kotryž je sej něchtó wumyslił, swojej mandźelskej kwětki abo bonbonjeru darić. Za to njetrjebam žadyn wosebity dźeń. Mam to za ryzy komerc, a tohodla je mi to dospołnje smorže.

Serbskosć dale spěchować

pjatk, 29. decembera 2017 spisane wot:

Lěto 2017 so nachila a nowe lěto steji na proze. Što na nas čaka, to wě jenož Bóh Knjez sam. Kóždy pak ma zawěsće te abo tamne přeće a wočakowanje na lěto 2018. Redaktorojo Serbskich Nowin su so mjez ludźimi naprašowali, čeho so woni w nowym lěće w serbskim swěće nadźijeja.

Diana Šmitec z Radworja: Přeju wšěm Serbam wjesołe a spektakularne lěto 2018. Wosebje wažne pak je, a to sej kupić njemóžeš, zo wobchowaja sej wšitcy krutu strowotu. Našemu wozydłowniskemu předewzaću přeju dale swěrnych sobujěducych, kotřiž sej wulki swět w busu sedźo a wot našich sobudźěłaćerjow derje zastarani, wotkrywaja.

Handrij Henčl z Pančic-Kukowa: Nadźijam so předewšěm w serbskim wobswěće na wjac ludźi, kotřiž swoje dźěło z wulkim idealizmom a wjeselom spjelnjeja. Dale přeju sej za tych, kotřiž hižo po tej zasadźe skutkuja, zo bychu tež wotpowědne připóznaće za swoje njesebične skutkowanje dóstali.

Praktiske měli być a z wutroby měli přińć

štwórtk, 21. decembera 2017 spisane wot:

Hody so z wulkimi kročelemi bliža, a wjetšina je zawěsće hižo wšitke dary lubym pod božodźěsćowy štom wobstarała. Su pak ludźom wulke hodowne dary wažne? Serbske Nowiny su so mjez Serbami naprašowali.

Měrko Korjeńk z Pančic-Kukowa: Jako­ dźěsću běchu mi wulke hodowne dary wažne. Čim starši pak sy, ćim njewažniša wulkosć darow je. Skerje měli praktiske być, a wobdarjeny měł je woprawdźe tež trjebać móc. Darowacy dyrbjał sej tuž tróšku hłójčku łamać, što komu dari. Nimo toho měnju, zo měli dary k hodam z wutroby přińć, potom tež wjeselo wobradźeja.

Měrćin Schünemann z Drježdźan: Wulke dary poprawom za tak wažne nimam. Mi bóle na wutrobje leži, zo so k hodam z bratrom, ze sotru a z přiwu­znymi zetkam. Mjez sobu sej wjele njedarimy, chiba zo su přiležnostne wuwzaća. Ale to nas tak jara njemyli. Město toho wažu sej rozmołwu w kruhu swójby, dokelž so tak husto njewidźimy.

Prawy bok pod kandaru wzać

štwórtk, 14. decembera 2017 spisane wot:

Wčera bu Michael Kretschmer (CDU) za noweho ministerskeho prezidenta Sakskeje wuzwoleny. Serbske Nowiny su mjez někotrymi Serbami naprašowali, što měł nowy načolnik swobodneho stata jako prěnje změnić.

Monika Süßowa z Wopakeje: Mam za jara wažne, zo njesteja inwesticije do twara dróhi wjace na prěnim městnje, ale zo pjenjezy wróćo do kubłanja běža. Dokelž su inwesticije do dorosta woprawdźite nałožby do přichoda. Personal na šulach a w pěstowarnjach ma so wotpowědnje zapłaćić a z tym ma so tež jich dźěło připóznać.

Benjamin Hrjehor ze Sulšec: Přeju sej, zo naš nowy ministerski prezident jasniše słowa přećiwo prawicarstwu namaka hač swój předchadnik a tež skónčnje prawy bok swójskeje strony pod kandaru wza. Nuznje trjeba je znajmjeńša zawjedźenje winowatosće nošenja woznamjenjenskeje cyfry za kóždeho policista, kaž tež wutworjenje kontrolneje instancy zwonka policije. Miliardy k financowanju hamtskeho statusa wučerjow njech radšo do modernizacije šulow inwestuja.

Kula Bula w barje hrać dyrbjała

wutora, 28. nowembera 2017 spisane wot:

Wothłós nastupajo program na 143. schadźowance je přewažnje pozitiwny. Jurij Bjeńš je so za měnjenjemi hosći prašał.

Clemens Škoda z Pančic-Kukowa: Program bě jara połny, při čimž je so mi přinošk Sorabije jako naročny skeč lubił, tež kabaret dwanatkarjow gymnazija. Zajimawe, zo njebě žanoho „normalneho“ moderatora. Medijowe produkcije běchu zawěsće napinace. Wjeselu so jara, zo mamy ze Symanom Hejdušku entuziastiskeho nawodu studentskeho chóra, z čimž je cyłk zaso na stabilnych stołpach. Jeho­ přinošk schadźowanskeje hymny ma kultowy charakter. Hnuł je mje tež spěw brigady „Adiemus“.

Alena Brězanowa z Lipska: Ze zna­tymi so zetkawać a zdźěla naročny program sćěhować – to je dobra měšeńca, za kotruž so wudani na schadźowanku přińć. Ukulelowy orchester mam za wjeršk – amizantneje performance a wu­rjad­neho hudźbneho wobsaha dla. Hłubši zmysł při słownym skeču Lipšćanskich studentow drje spóznała njejsym, za to pak bě jara směšny. Serbscy šulerjo a studenća su znowa swój muziski talent dopokazali, hač rejujo, spěwajo abo hudźo.

Němski wid na słowjanske stawizny

štwórtk, 16. nowembera 2017 spisane wot:

Zhromadna filmowa produkcija sćelakow MDR, RBB a Arte „Die Slawen in Deutschland – unsere geheimnisvollen Vorfahren“ je wutoru w Budyšinje swoju saksku premjeru dožiwiła. Serbske Nowiny su so mjez přihladowarjemi wobhonili, što k filmej měnja.

Hajko Kozel, zapósłanc Sakskeho krajneho sejma (Lěwica): Film je wulki wukon, dokelž posrědkuje na emocionalne wašnje fakty. Ma swoje sylne a słabe stronki, a we woběmaj padomaj je to zdobom dopokaz, kak jara nam Serbam historikar-archeologa pobrachuje.

Dr. Lubina Malinkowa, historikarka: Je to dobra produkcija, kiž je so wo šěroki spektrum měnjenjow prócowała a kotraž diferencowanje na stawizny hlada. Wězo zawostaja film tež prašenja – wšako je to němski wid na słowjanske stawizny. Fokus na wojerske rozestajenja je jara sylny. Dźensa z toho wuchadźamy, zo bě k asimilaciji bóle přez wšědny dźeń dóšło.

Nošer kulturneho pomjatka ludu

srjeda, 25. oktobera 2017 spisane wot:

Sto zwjazujeće ze Serbskim institutom? To chcychu Serbske Nowiny wědźeć.

Prof. dr. Winfried Müller (Drježdźany), předsyda wědomostneje přirady Serbskeho Instituta (SI): Serbski institut zwjazuje kulturne a rěčne wědomosće, narodnu biblioteku a archiw a je tak wurjadnje wažny nošer kulturneho pomjatka serbskeho ludu. Slědźenišćo zaruča trajne daledawanje, njewobmjezuje so pak jenož na to, tradiciju zawěsćić, ale podawa zdobom wažne impulsy, aktualne problemy při hajenju serbskeje rěče a kultury rozrisać. A přinošuje k tomu, Serbow w mjezynarodnej wědomostnej zhromadnosći widźomnišich činić. Ins­titut tajkeho razu je njeparujomny.

Dr. Leńka Šołćic (Zürich), Maćica Serbska: SI je jako slědźerska institucija tež za slawistow zwonka Łužicy, kotřiž so ze sorabistiskimi temami zaběraja, jara wažny. Wón je jedyn z najwuznamnišich centrow sorabistiki na swěće. Wědomostne rozestajenje z rěču, kulturu a stawiznami našeho ludu njesmě so zhubić a je tež baza za zdźerženje serbskeho žiwjenja a dweju serbskeju rěčow.

Někotre měnjenja wopytowarjow premjery inscenacije „Muzej Němcow“:

Hannes Bulank z Kopšina: „Muzej Němcow“ je so mi wulkotnje lubił. To bě dźiwadło jónu cyle hinašeho razu. Sy wěcy widźał, kotrež njemóhł sej sam wumyslić. Bě lóštne a ženje wostudłe, wotměna bě bombastiska! Bě to eksperiment, za mnje pak je so na kóždy pad wupłaćiło do Budyskeho dźiwadła přijěć. A za nas Serbow bě to wězo něšto wosebite – smy přežiwili!

Lise Endler ze šwabskeho Holbacha (Ellwangen): Kruch mam wšelakorišich přičin dla za dobry. Sprěnja bě cyłkowny zaćišć rjany. Njebě to jenož jednory dźiwadłowy kruch, ale wšo wopřijaca wuměłska twórba – potajkim měšeńca ze zwuka, teksta a wobraza. Sy cyły čas z połnej koncentraciju pódla był, to so dźensa lědma hišće w dźiwadle stawa. Kak sym inscenaciju jako potrjechena „zhubjena Němka“ dožiwiła? Bě na jednym boku lóštne, ironisce, zdobom pak tež chutne a tróšku zatrašace.

Katastrofa a wulka šansa

wutora, 26. septembera 2017 spisane wot:

Při wólbach zwjazkoweho sejma je AfD runje tež w serbskich a dwurěčnych městach a gmejnach Budyskeho wo­krjesa wjele hłosow dóstała, a etablěrowane strony su hłosy přisadźili. Prašachmy so někotrych čitarjow, kak woni wuslědk wólbow komentuja a što maja za přičinu.

Damian Dyrlich, student wučerstwa w Lipsku: Jako njedźelu wječor wuslědki wólbow widźach, běše to za mnje katastrofa. Sylny přirost hłosow pola mjeńšich stron cyle jasnje pokazuje, zo wočakuje woler jasny profil, z kotrymž móže so identifikować. W tym widźu nětko wulku šansu za wulkej stronje. Unija njech­ so zaso k swojim korjenjam wu­znawa a tak konserwatiwnym wolerjam poměrnu poli­tisku domiznu wróći. A SPD njech so w opoziciji zaso jako sylna a wěryhódna demokratiska alternatiwa k CDU/CSU natwari.

Wólbne wabjenje ma lědma wliw

wutora, 19. septembera 2017 spisane wot:

Něšto dnjow do wólbow Zwjazkoweho sejma Němskeje smy so někotrych Serbow prašeli, hač su wólbne wuprajenja jednotliwych stron jich wosobinski rozsud za hłosowanje wob­wliwowali a hač póńdu njedźelu, 24. septembra, wolić.

Pětr Brězan ze Smječkec: Sym so wo wólbnych kandidatach jara dokładnje wobhonił. Tež wólbomat sym wuspytał a tři reportaže w telewiziji sćěhował. Mój rozsud budźe tuž lětsa, štož direktneho kandidata nastupa, hinaši hač dotal. Wón/wona so jara w regionje angažuje, štož je mje přeswědčiło. Hłós za stronu budźe kaž lěta 2013 jenaki. Hewak sym stajnje kandidata a přisłušnu stronu wolił.

Alena Pawlikec z Radworja: Najwočiwidniši srědk wabjenja su wězo zjawne wólbne plakaty. Wosebje napadnu mi serbske wólbne plakaty. Tola wone moje wólbne zmyslenje tak wobwliwowali njejsu. Jara zajimawy běše za mnje wólbomat w interneće, dokelž móžach tam hnydom měnjenja jednotliwych stron k wšelakim a wosebje tež mi wažnym temam­ přirunować.

Serbska debata

nowostki LND