Typus“, tak mjenujetej Serbowce Julia Belkotec z Hózka a Lydia Měršec z Koslowa swoju swójsku modowu kolekciju. T-shirty kotrež běchu w ramiku tuteje wudali, maja předewšěm načasnemu młodźinskemu stilej wotpowědować. Wosebitosć zdobom je, zo noša někotre z tutych T-shirtow serbsku komponentu w sebi, štož wubudźi předewšěm tež pola němskich přećelkow a přećelow wulki zajim. Nimo toho garantujetej 20lětnej přećelce stajnje na wobswět dźiwacu produkciju.
T-shirty w formje młodźinskeho trenda
Nětko je jednaćelstwo předewzaća MAJA meble w Kulowje wobkrućiło, zo dyrbi, chce-li zawodej přichod zawěsćić, njemału ličbu sobudźěłaćerkow a sobudźěłaćerjow pušćić.
Kulow (SN/at). Meblowa twornja MAJA w Kulowje tči w ćežach. To su dźěławi minjenu póndźelu na zawodnej zhromadźiznje zhonili a, zo ma so tam cyłkownje 198 dźěłowych městnow šmórnyć. Na naprašowanje našeho wječornika zdźěli firmowa rěčnica Alexandra Bufe, zo je předewzaće MAJA z přibližnje 750 dźěławymi, z wulkim dźělom z Pólskeje, w Kulowje wažny dźěłodawar. To chce jednaćelstwo tež w přichodźe zaručić. Ale cyłohospodarske połoženje, trajaca zdźeržliwosć kupcow a z tym zwjazany spad ličbow z nadawkow su přičiny, na kotrež jednaćelstwo nětko z přiměrjenjom produkciskich kapacitow reaguje. „Jako sćěh toho 155 dźěłowych městnow wotpadnje, w samsnym zwisku je za 43 dźěłowych městnow jeničce nachwilna potrjeba dźěła“, firmowa rěčnica wuwjedźe.
Halle/Drježdźany (SN/mb). Agentura za inowaciju na polu cyber-wěstoty změje bórze wotnožku w Drježdźanskich kónčinach. Zwjazkowej ministerstwje za zakitowanje a nutřkowne a statnej kenclijii Saksko-Anhaltskeje a Sakskeje su so nětko na to dojednali, zo wostanje hłowne stejnišćo „cyberagentury“ dołhodobnje w Halli nad Solawu. Hakle loni spočatk nazymnika su agenturu w rumnosćach něhdyšeje zubneje kliniki zaměstnili. Połojca planowanych sto dźěłowych městnow je hižo wobsadźena.
Kwota bjezdźěłnych je niša hač do korony, su pak tež negatiwne tendency, běše nastupajo dźěłowe wiki w Budyšinje w lěće 2022 zhonić.
Budyšin (UM/SN). Dźěłowe wiki we wokrjesomaj Budyšin a Zhorjelc zdadźa so na spočatku lěta 2023 zboha robustne być, a to najebać mnohe aktualne krizy. „Połoženje je lěpše hač nalada“, rjekny nawodnica Budyskeje jednaćelnje IHK, Jeanette Schneider, a žněje za to přihłosowanje šefinow a šefa agentury za dźěło, tudyšeho jobcentera a wokrjesneho rjemjeslnistwa. „Hornjołužiske dźěłowe wiki profituja wot swojeho drobneho rozrjadowanja kaž tež wot pisaneho miksa branšow, z kotrymž móža krizowe časy lěpje přetrać, rozłoži předsydka jednaćelstwa Budyskeje agentury za dźěło Kathrin Groschwald. To móže wona z ličbami dopokazać: W přerězku lěta 2022 bě 17 158 bjezdźěłnych w Budyskim a Zhorjelskim wokrjesu. Přirunujo z lětom 2021 je to spad wo 4,9 procentow. Kwota bjezdźěłnosće 6,2 procentow bě tróšku niša hač w dokoronowym lěće 2019 z 6,3 procentami.
Dosć dobre wopytowarske ličby zwěsći Turistiski zwjazk Błóta za lěto 2022. Tež wukrajni hosćo tu rady přińdu. Lětsa chcedźa tam nastupajo naslědne wuwiće turizma dale postupować.
Wětošow (SN/at). Błóta su loni telko hosći přiwabili kaž naposledk do koronapandemije. Kaž Turistiski zwjazk Błóta informowaše, su hač do kónca lěta 2,1 milion přenocowanjow wočakowali, to je samo rekordne lěto 2019 wo 100 000 přenocowanjow přetrjechiło. Přerěznje su hosćo tam tři dny pobyli. Porno předchadźacym lětam woznamjenja to snadnuški postup. W měsacach meja do oktobra najwjace dowolnikow do Błótow přińdźe.
Z přibližnje 9,2 milionomaj dnjowych turistow loni mějachu so akterojo na městnje wulkemu wužadanju stajić. W cyłym pućowanskim regionje bydli něhdźe 200 000 ludźi, połojca z nich w Choćebuzu. Po słowach nowinskeje rěčnicy turistiskeho zwjazka Silvije Jonas „smy hižo intensiwnje při tym, so wo wodźenje wopytowarjow starać a na akceptancu mjez wobydlerjemi za to dźěłać“.
Z wudobywanjom surowiznow dźeń a wjace pohórnistwowych krajinow na swěće nastawa. Slědźenski centrum chce so z łužiskimi dopóznaćemi mjezynarodnje wuměnjeć. Mjez druhim dźe wo zestawu pódy a škit dnowneje wody.
Choćebuz (dpa/SN). Dopóznaća wo saněrowanju a wutworjenju naslědnych pohórnistwowych krajinow w nowym łužiskim slědźenskim centrumje maja přiběrajcy tež mjezynarodnu wuměnu zahibać. „Hórnistwowe přestrjenje zwonka Europy su w minjenych lětdźesatkach wobstajenje přiběrali“, rozprawja prezident Zwjazkoweho wustawa za geowědomosće a surowizny (BGR), Ralph Watzel, powěsćerni dpa. To zwisuje z rozrostom swětoweho wobydlerstwa a jeho přiběracym derjeměćom. Hladajo na globalne wuwiće hórnistwo a wjetše płoniny přiběraja. Z tuteje přičiny je tohodla ćim wažniše, hórnistwowe projekty hižo w fazy planowanja na přichod wusměrjeć, wuzběhny profesor a prezident BGR.
Njerodny rozmach fotowoltaiki wohrožuje ratarstwo a škit družin – tohodla sej agrarni wědomostnicy změnu zakonskich regulow žadaja. Diskusija so rozestajenjow we Łužicy dótka.
Kiel (SN/mb). Z wida agrarneho wědomostnika Friedhelma Tauby z Kiela je to šicofrena situacija: Na jednym boku su so zwjazki burow za to wuprajili, płoniny z programa za škit družin zaso produkciji žiwidłow k dispoziciji stajić. To je jich wotmołwa na sćěhi ruskeje wójny přećiwo Ukrainje, kotraž je swětowe wiki žiwidłow negatiwnje wobwliwowała. Na druhim boku žerje fotowoltaika jako „mašina ćišća pjenjez“ tež w jeho zwjazkowym kraju Schleswigsko-Holsteinskej, tak Taube, dale a wjac drohotneje pódy. Tydźenik „Zeit“ pak móžeše tež dalšich prominentnych kritikarjow citować. Klaus Müller z centruma za agrarne slědźenje w Braniborskej rěči wo atmosferje kaž mjez „złotokoparjemi“ a wočakuje wopačne rozsudy z fatalnymi sćěhami, kaž na infrastrukturje we wuchodnej Němskej dźewjećdźesatych lět.