Budyšin (SN). Lětnje kino Budyskeho Kamjentneho domu wotměje so w awgusće přeco srjedu wot 21 hodź. w přemysłowym parku Při Sprjewinym wobłuku.
Lěkowanišćo pod lupu stało
Bórkowy (SN). Pruwowanski stres knježeše tele dny w błótowskich Bórkowach, najwjetšej gmejnje Němskeje. „Statnje připóznate městno za lěkowanje ludźi z hojenskimi žórłami“ chce a dyrbi po dźesać lětach swój status zakitować. 23. julija wotmě so k tomu wizitacija krajneho fachoweho wobłuka za lěkowansko-wočerstwjenske městna w Braniborskej. Jědnaće čłonow wopřijaca přirada poda so do Bórkowow, zo by tam wšitko dakładnje pod lupu brała. Kónc oktobra so rozsudźi, hač smě gmejna status lěkowanišća wobchować.
Ptači porik ma zaso dorost
Wojerecy (SN). We Wojerowskim zwěrjencu je wčera porik ptačkow z mjenom sunda orienthorn třeći raz dorost dóstał. Hižo w aprylu běštej sej ptačkaj sydansku prózdnjeńcu twariłoj a wot toho časa njebě žónka za wopytowarjow hižo widźeć. Wot lěta 2007 je porik tule žiwy.
Maja wokołopuće na so brać
Budyšin (SN). Twarski měšćanosta Peter Hesse a financny měšćanosta Budyšina Michael Böhmer (wobaj CDU) zašły pjatk na Flincowej nowe hrajkanišćo přepodałoj. Na něhdźe 800 kwadratnych metrach maja dźěći nětko tež krosnowansku připrawu. Płaćiło je hrajkanišćo něhdźe 115 000 eurow.
Drježdźansku dróhu dale twarja
Budyšin (SN). Hišće tutón tydźeń maja wšelake twarske firmy na Drježdźanskej dróze w Budyšinje ceptar přewzać. Na cyłkownje štyrjoch wotrězkach chcedźa twarscy dźěłaćerjo wšelake syće do zemje kłasć kaž tež přijězdy a busowe zastanišća wobnowić. Nimo toho pokryja dróhu z nowej worštu. Tute naprawy pak njejsu bjez wobmjezowanjow wobchada zwoprawdźomne.
Do šulow inwestować
Kulow (AK/SN). Kulow swoje postajenja k wuhotowanju domow při twarskich naprawach precizuje. Tole je měšćanska rada njedawno wobzamknyła. Jednohłósnje wuprajichu so radźićeljo za to, wuhotowanske wustawki z lěta 2005 dale precizować. Woni reagowachu na njedorozumjenja, ke kotrymž bě w zašłosći mjez někotrymi twarskimi knjezami a měšćanskim zarjadnistwom dóšło. Wokna a durje domow při zjawnych dróhach a fasady blisko naměstow maja přewažnje z drjewa zhotowjene być. Alternatiwnje k drjewu hodźa so tež wokna z kumštnej maćiznu, kotraž kaž drjewo wupada, zatwarić.
Knižny bus ma přestawku
Budyšin (SN). Jězbna knihownja Budyskeje měšćanskeje biblioteki, znaty knižny bus, ma hač do 31. julija lětnju přestawku. 3. awgusta startuje jězbna knihownja do noweje sezony z krajnej čaru. Wotpowědnje planej zastawa bus na znatych stacijach w měsće a na wsach, zo by zajimcam najwšelakoriše medije wot knihi přez DVD hač k digitalnej hrě k wupožčenju poskićił.
Archiw zawrjeny
Wojerecy (SN). Na woběmaj stronomaj statneje dróhi S 108 stejitej nětko w němskej a serbskej rěčnej popisanej tafli na wotbóčce k zapadnemu přibrjohej Šibojskeho jězora. 30. apryla bě Wojerowski wyši měšćanosta Stefan Skora (CDU) nowu čaru k jězorej přepodał.
Lutz Mörbe derje wobstał
Wulka Dubrawa (HN/SN). Swoje prěnje posedźenje w techniskim wuběrku Wulkodubrawskeje gmejny je nowy wjesnjanosta Lutz Mörbe (njestronjan) suwerenje zmištrował. Problem ma komuna z alejemi mjez Kupojom-Komorowom a Lichanjom-Komorowom. Tam maja so schorjene kastanije a krušwiny na aleji do Lichanja podrězać.
Čornje jězdźić budźe dróše
Budyšin (SN). Štóž budźe wot 1. awgusta z busom a ćahom bjez płaćiweho lisćika po puću, dyrbi 60 eurow pokuty za to płaćić. Na to su so wšitke wobchadne zwjazki Sakskeje dojednali.
Wojerecy. Dźěći a młodostni w starobje wosom do 16 lět móža so hišće za cirkusowu a warjetejowu dźěłarničku wot 17. do 21. awgusta na Wojerowskej dźěćacej a młodźinskej farmje přizjewić. Stajnje wot 9 do 16 hodź. móža tam wobdźělnicy potom do swěta cirkusa a warjeteja ponuchać a swoje kmanosće kreatiwnje zapřijeć. K zakónčenju prezentuja swój program staršim a přećelam. Přizjewjenja přijimuje farma pod telefonowym čisłom 03571/ 979 164.
Poskića šulersku protyku
Kamjenc. Darmotnu šulersku protyku Sakskeho krajneho sejma za šulske lěto 2015/2016 dóstanu zajimcy nětko zaso w Kamjenskim běrowje zapósłanca Sakskeho krajneho sejma Alojsa Mikławška (CDU) na Zapadnej čo. 4. Nimo poskitka šulerskich zarjadowanjow a nimo informacijow wo sakskim parlamenće maja šulerjo w protyce dosć městna za wosobinske zapiski. Wot póndźele, 20. julija, hač do 4. awgusta wostanje běrow Alojsa Mikławška dowola dla zawrjeny. Wot 5. awgusta budźe wón zaso wot 8 do 16 hodź. za wšitke naležnosće wobydlerjow přistupny. Tež protyku móža sej tam zajimcy potom wotewzać.
Jaseńca. 650lětnej róčnicy prěnjeho naspomnjenja Jaseńcy je wěnowany tamniši wjesny swjedźeń wot 17. do 19. pražnika. Pjatk zahaja jón z natočenjom piwa, ze zhromadnej zabawu při hudźbje z akordeonom a z diskoteku. Sobotu w 13 hodź. započnje so koparski turněr wjesnych mustwow a wot 15.30 hodź. předstaja Jasčanske dźěći swój program. W 19 hodź. zahraja čłonojo Jasčanskeje Bjesady dźiwadło, tomu přizamknu so reje z čěskej kapału Pardubicka šestka. Njedźelu su wšitcy na rańše piwko z dujerskej hudźbu přeprošeni.
Lětnja kofejownja wočinjena
Mały Wjelkow. Wot 12. julija do 23. awgusta budźe stajnje njedźelu wot 14 do 20 hodź. lětnja kofejownja na zahrodźe Małowjelkowskeje sotrownje wočinjena. Na wopytowarjow čakaja kofej, tykanc a čaj, wot 15 do 17 hodź. samo hudźbny program. Přeprosyli su sej hudźbnikow, kotřiž su mištrojo na swojim instrumenće. Zajutřišim zahraje tam Frank Deutscher na bandoneonje. Zahroda sotrownje je na Zinzendorfowym naměsće 7.
Wotewru nowy ateljej
Chrósćicy. Tójšto ludźi je wužiło składnosć, skazać sej chroniku Chróšćanskeje gmejny, kotruž bě Jan Macka w njesprócniwym dźěle zestajał. Štóž je sej chroniku skazał, móže sej ju nětko na Chróšćanskim gmejnskim zarjadnistwje wotewzać. Wona płaći 28 eurow.
Wo wotemrěću rěčow
Budyšin. Přichodne zarjadowanje Budyskeho kluba wuchowarjow rěče wotměje so wutoru, 30. junija, w 19 hodź. w Budyskim hosćencu Sprjewina pensija. Sieghard Kozel porěči tam na temu „Kak a čehodla rěče wotemrěwaja?“. Zajimcy su wutrobnje witani, zastup je darmotny.
Duchowna hudźba w cyrkwi
Budyšin. Pod hesłom „Auf, auf! Mein Herz mit Freuden“ zaklinča njedźelu, 28. junija, we 18 hodź. w Budyskej cyrkwi Našeje lubeje knjenje twórby Heinricha Schütza a Johanna Sebastiana Bacha. Tutón z lubosću zestajany program zanjesu Lipšćanscy hudźbnicy Kathleen Danke (sopran), Hartmut Becker (violoncello), Michaela Hasselt (pišćele/cembalo) kaž tež spěwar a tuchwilny přechodny Thomasowy kantor Gotthold Schwarz. Zastup je darmotny. Wšitcy zajimcy su wutrobnje přeprošeni.
Prezentuja wuslědki Witaj
Biskopicy (SN/mwe). Mjez Smělnej a Biskopicami tróšku schowane w lěsu je jewišćo pod hołym njebjom. Kóžde lěto wotměwaja so tam Biskopičanske Karla Mayjowe hry, najmjeńše tohole žanra a z najmłódšimi akterami. Hrajna zhromadnosć „Gojko Mitić“ Biskopicy je wot 1993 na tymle krasnym arealu zarjaduje. Tak tež lětsa zaso, a to wot 28. junija do 12. julija. Kóžde lěto zawjeselichu tam na 20 předstajenjach něhdźe 11 000 wopytowarjow. Wjace hač 80 dźěći a młodostnych tam stajnje sobu skutkuje. Nimo hač do dźesać koni běchu w zašłych lětach hižo wósliki, kozy, psy, hołbje, kokoše kaž tež rubježne ptaki sobu zapřijate.
Medijowy poskitk rozšěrjeny
Kamjenc (SN). Wot spočatka junija je medijowy spektrum Kamjenskeje biblioteki rozšěrjeny. Nětko čakaja tež Xbox One- a Playstation-4-hry na wulkich a mjeńšich fanow. Pola „FIFA 15“, „Assassin‘s“ abo „NBA 2K15“ njebudźe drje nichtó wostudu pasć dyrbjeć.
Zražku testowali
Kamjenc (SN). Kamjenc je jedne z městow po cyłym swěće, kotrež kóžde lěto 21. junija nadróžny hudźbny festiwal Fête de la Musique swjeća. Zajimcy móža zajutřišim w Lessingowym měsće wot 14 do 24 hodź. 35 skupin na štyrnaće jewišćach dožiwić. Mjez nimi budźe tež kapała Łužičenjo, kotraž w 14 hodź. na zahrodźe Muzeja zapadneje Łužicy hudźi.
Serbska hudźba w srjedźišću
Lichań (SN). Hród w Lichanju a k tomu słušacy park ze zarjadowanskej bróžnju njejstej jenož mjez kwasnymi porami woblubowanej. Někotre lěta je to přewšo krasna kulisa za kulturne zarjadowanja. Lětsa steji serbska hudźba w srjedźišću. Prěni koncert budźe zajutřišim, njedźelu, w 17 hodź. z Přezpólnymi.
Dźeń wobchadneje wěstoty
Budyšin (SN). Po cyłej Němskej wotměje so jutře dźeń wobchadneje wěstoty. Budyska wokrjesna wobchadna straža wočakuje zajimcow wot 9 do 14 hodź. na Žitnych wikach. Prezentować chcedźa tam krajne a zwjazkowe projekty, kaž akciju młodych jězdźerjow, ale tež programy předšulskich dźěći a seniorow. Na wopytowarjow čaka tójšto akcijow k sobučinjenju, mjez druhim test reagowanja a widźenja.
Radwor. Swój tradicionalny koncert při Radworskej starej cyrkwičce wotměje chór Meja njedźelu, 14. junija, w 16 hodź. Přeprosyli su sej Mejenjo Ralbičanskich młodostnych, a woni zahraja bajku wo wjerje, kotraž je kanibal. Hižo wot 15.30 hodź. poskića hosćom kofej a tykanc. Na lubowarjow spěwa a zabawy čaka rjane serbske popołdnjo.
W fabrice wjele dožiwić
Hórnikecy. Mjeztym hižo 12. swjedźenske hry wotměja so zajutřišim, njedźelu, wot 10 do 18 hodź. w Hórnikečanskej energijowe fabrice. Tam změja wiki z mnohimi rjemjeslnikami z regiona a dalšimi wikowarjemi. Jewišćowy program wuhotuja Hórnikečanski dujerski orchester, Kulowska rejwanska skupina, tamniši kolpingowy chór, kapała Franka Profta kaž tež hudźbna skupina Swingtime. Předewšěm za swójby budźe wjele poskitkow k hladanju a sobučinjenju.
Předawaja lisćiki za Mortkow