Pančicy-Kukow. Na rozmołwu wo dźěle serbskeho wječornika přeprošatej Domowinska skupina Pančicy-Kukow a redakcija Serbskich Nowin jutře, štwórtk, 14. měrca, w 19 hodź. do Karstenoweje piwoweje stwički w Pančicach-Kukowje. Šefredaktor a jeho sobudźěłaćerjo rozprawjeja wo swojim wšědnym dźěle, su wćipni na kritiki a wjesela so na pokiwy, što chcyli ludźo rady w našim wječorniku čitać. Nimo skupinarjow su tež dalši zajimcy wutrobnje přeprošeni.
Darmotnje do interneta
Wojerecy. Wobydlerjam a wopytowarjam Wojerec skići město wotnětka móžnosć, přez tak mjenowane hotspoty darmotnje w interneće surfować. Na dohromady dźewjeć městnach we Wojerowskim centrumje kaž tež w přisłušacych wsach su tak mjenowane „Hoyspoty“ k dispoziciji. Krótko do spočatka turistiskeje sezony wobhladuja zamołwići w radnicy to předewšěm jako přidatny poskitk turistam, kotřiž móža so tak na městnje wo dowolowych a wólnočasnych móžnosćach wokoło Wojerec informować.
Tójšto rubizny namakali
Mały Wjelkow. W nadawku Zhorjelskeho statneho rěčnistwa je policija zawčerawšim w Małym Wjelkowje ležownosć při Hłownej dróze kaž tež tamniše twarjenja přepytała. Pozadk bě aktualny pad wšelakich wobsydstwowych deliktow dla. Přepytowanje měri so přećiwo pjeć podhladnym w starobje 18 do 30 lět. Štyrjo mužojo a jedna žona pochadźeja z regiona a bydla blisko Budyšina. Přepytujo ležownosć namakachu zastojnicy najwšelakorišu rubiznu, mjez druhim VW Golf, wosom mopedow kaž tež dalše rozebrane mopedy. Dale zwěsćichu drogi a utensilije za jich wužiwanje. Sobudźěłaćerjow kriminalneje słužby Budyskeho policajskeho rewěra podpěrachu na drogi specializowany pos, wjacore wobsadki policajskich awtow kaž tež kriminalni technikarjo.
670 eurow za wočinjenje duri
Njeswačidło (JK/SN). Hižo dwě lěće prócuja so wobydlerjo Koslowa wo to, wobchad přez wjes wobmjezować a tak zawěsćić wjetšu wěstosć za wjesnjanow, wosebje za šulske dźěći. Na wčerawšim posedźenju Njeswačanskeje gmejnskeje rady su woni radźićelam znowa swoje wočakowanja a žadanja přednjesli.
Prěni dźěl lětušeho póstneho seminara k přichodej cyrkwje wotmě so zawčerawšim w Smochčanskim Domje biskopa Bena. Podij, nawjedowany wot nawodnych sobudźěłaćerjow domu dr. Petera-Paula Strauby a Ansgara Hoffmanna, běše z katolskimi a ewangelskimi referentami wobsadźeny. Mjez nimi běše propst Clemens Hrjehor z Kamjenicy jako jenički měšnik.
Smochćicy (CRM/SN). Zawodnje duchowny domu dr. Michael Kleiner podšmórny, zo wočakuja za přichod cyrkwinskeho žiwjenja jara konkretne kroki, kotrež woznamjenjeja woprawdźity nawrót. Nastajenje na nowe wuměnjenja pak płaći wjele mocy. K tomu diplomowy teologa a socialny dźěłaćer Mathias Mader z Drježdźan rjekny, wuchadźejo ze swojich bohatych nazhonjenjow w chorowni a jastwje kaž tež na šěrokich polach zwjazka Carity, zo njeńdźe jenož wo změnu strukturow. Předewšěm ma dóńć k nutřkownemu zazběhej, z kotrymž so duchowne procesy znowa tworja. Po jeho słowach maja so wšitke cyrkwinske dźěłowe wobłuki do hišće wobšěrnišeje syće zwjesć.
Jednaja dale ze zawodom Maja
Drježdźany. Druhe tarifowe jednanje dźěłarnistwa IG metal ze zastupjerjemi Kulowskeho zawoda Maja su wčera w Drježdźanach wotměli. Tam dorozumichu so na to, zo ma zakład jednanjow tarifowe zrěčenje sakskeje drjewoweje industrije być. Wo wobstejnosćach w zawodźe dyrbjeli wosebje wuradźować. Z mjezywuslědkom stej wobě stronje najprjedy raz spokojom.
Wjelki w Choćebuzu zwěsćili
Choćebuz. Wjelčicu z třomi młodźatami su z pomocu fotowych paslow w lěsu na arealu Choćebuskeho technologijoweho a industrijneho parka zwěsćili. Kaž měšćanske zarjadnistwo informuje, chcedźa zwěrjata wot meje jedne lěto wobkedźbować, zo bychu wo móžnosćach rozmyslowali je do cofanskich rumow přesydlić. Na arealu planowane zasydlenje přemysłow njeje wohrožene.
„Łužiske žiwjenje“ nětko online
Chětro zahe je lětsa prěni baćon do Radworja přilećał, a to runje 1. měrca. Loni bě wón hakle tydźeń pozdźišo tam. Je to wosebity baćon, dokelž ma rynku na lěwej noze. Na njej móžeš spóznać, zo je to samsny ptak, kotryž hižo šeste lěto bjez přestawki do Radworja přileći. Wón bě so 2009 w Rochlitzu wulahnył. Tam su jeho 25. julija samsneho lěta w hnězdźe wopjeršćenili.
Baćon tohodla tak zahe do Radworja přileći, dokelž nazymu do zapadneho směra wotleći a w Španiskej přezymuje. Wuhladali su jeho hižo sydom króć w měsće Almagro na poł puća mjez Madridom a Cordobu. Chłódne temperatury we Łužicy baćonej ničo njewučinjeja, ma dźě pjerja. Wažne je, zo picu namaka. Na tamne baćony, kotrež z Afriki přez Turkowsku, Balkan, Słowaksku a Pólsku k nam přileća, dyrbimy hišće hač do kónca měrca/spočatk apryla čakać.
Andreas Baumgärtel
Stróža. Informaciski wječor za staršich, wowki a dźědow kaž tež za dalšich zajimcow pod hesłom „Dwurěčne kubłanje jako wužadanje – šansy a perspektiwy“ wotměje so jutře, 13. měrca, w 19 hodź. w Stróžanskim Domje tysac hatow. Přeprošeja Budyska župa, Malešanska gmejna a Rěčny centrum WITAJ. W přednoškomaj rozłoža wosebitosće rěčneho wuwića při wjacerěčnosći a předstaja bilingualnu wučbu po koncepće 2plus. Pozadk je předstejacy přećah Bartskeje zakładneje šule do Malešec.
Předstaja kandidatow
Budyšin. Za přichodnym stajnym blidom Budyskeje CDU chcedźa swojich kandidatow za wólby noweje měšćanskeje rady předstajić. Zarjadowanje wotměje so jutře, srjedu, w 19 hodź. w Budyskim hotelu „Best Western Plus“ při Serbskich hrjebjach. Dohromady 53 ludźi za lisćinu CDU kandiduje.
Twarožk w srjedźišću
Štó je něšto wobkedźbował?
Radwor. Hladajo na njelubozny podawk, kiž je so popjelnu srjedu krótko po 10 hodź. na Radworskej nawsy stał, pyta policija swědkow. Tam je dotal njeznaty muž nakładne awto wobškodźił. Šofer Mitsubishija ze swojeho awta wuskoči a spěchaše k Lkw-jej, kiž runje na dwór hosćenca „Meja“ wróćo storkaše. Wón wodźerja nakładneho awta narjeji a biješe tak do wokna jeho kabiny kaž tež do wonkowneho špihela, zo jězdźidło wobškodźi. Po informacijach policije bě w tym wokomiku slěbrobarbny Škoda Octavia z Budyskim čisłom před Lkw-jom. Jeho šofera a sobujěducych kaž tež móžnych dalšich wobkedźbowarjow policija prosy so jako swědcy přizjewić, a to pod telefonowym čisłom 03591/ 35 60.
Připowěšak so zesamostatnił
Dźěwin (AK/SN). Jedna z wažnych lětušich naprawow Dźěwinskeje gmejny budźe přetwar gratownje dobrowólneje wohnjoweje wobory. „Projekt je trěbny, dokelž mamy nowe hašenske jězdźidło skazane. A za nje dyrbimy dopokazać, zo twarske wuměnjenja w gratowni DIN-předpisam wotpowěduja“, rozłoži Dźěwinski wjesnjanosta Helmut Krawc (SPD) na zašłym posedźenju tamnišeje gmejnskeje rady. Radźićeljo wobzamknychu, zo ma Běłowodźanski inženjerski běrow projekt planować.