Woheń w zwisku z CSD?

srjeda, 22. oktobera 2025 spisane wot:

Choćebuz (dpa/SN). Před kulturnym centrumom „Tučelowy kombinat“ w Choćebuzu je so kontejner palił. Policija nětko pruwuje, hač wobsteji zwisk ke Christopher Street Day (CSD), kotryž so kónc tydźenja w měsće wotměje. Tež statny škit pozadki přepytuje. Policija dale wujasni, zo je jej wědome, zo ma so woheń před tutym objektom runje w tydźenju do CSD rozjasnić.

Iniciatiwy w delnjołužiskim měsće rěča wo zapalerskim nadpadźe na zetkawanišćo queernych ludźi. Póndźelu popoł­dnju bě so kontejner palił, při čimž so susodna fasada wobškodźi. Zranił so na zbožo nichtó njeje. Wohnjowa wobora je woheń po něhdźe 15 mjeńšinach zhašała. Fachowcy kriminalneje policije pytachu za slědami a zahajichu přepytowanje za přičinu wohenja.

Njedźelu budźe policija CSD pod hesłom „W měrje a mnohotnosći zjednoćeni“ a dalšej přizjewjenej zhromadźiznje w Choćebuzu wobkedźbować a zawěsćić. Prawicarskoekstremna skupina „Němska młodźina doprědka“ je w socialnych medijach připowědźiła, zo chce so na protestach přećiwo CSD wobdźělić.

Wobraz dźeń a špatniši

srjeda, 22. oktobera 2025 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Wjetšina wobydlerjow Němskeje ma dźeń a špatniši wobraz wo USA, wosebje po spočatku druheje periody knježerstwa Donalda Trumpa. Při reprezentatiwnym naprašowanju instituta Forsa w nadawku časopisa „Mjezynarodna politika“ je 65 procentow – to je nimale dwě třećinje – woprašowanych podało, zo je so jich generelne měnjenje w poslednim času pohubjeńšiło. Jenož wosom procentow su napřećiwneho měnjena.

Prěnja žona w zastojnstwje

Tokio (dpa/SN). Něhdyša nutřkowna ­ministerka Japanskeje Sanae Takaichi je nawodnica knježerstwa swojeho kraja. Znata nationalnokonserwatiwna politikarka naslěduje poměrnje liberalneho Shigera Ishabu. 64lětna politikarka Liberalno­demokratiskeje strony (LDP) bu jako premierministerka wuzwolena, dokelž LDP nětko z konserwatiwno-neo­liberalnej stronu Ishin kooperuje.

Žorawje wosebje potrjechene

Prezident USA Donald Trump chce na wuchodnym dźělu Běłeho domu nowu balowu žurlu natwarić dać. Za to nětko dźěle ­historiskeho twarjenja wottorhaja. Tole njeje prěnja twarska naprawa prezidenta při domje. Tež róžowu zahrodu je wón hižo wotstronić dał. Město zeleneje je tam nětko plestrowana přestrjeń. Foto: pa/AP/Jacquelyn Martin

Kritika wostanje

srjeda, 22. oktobera 2025 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Zwjazkoweho kanclera Friedricha Merza (CDU) jeho wuprajenjow wo „wobrazu města“ a migraciji dla dale ze wšěch stron šwikaja. SPD jemu wumjetuje, zo z tym socialny njeměr ­zawinuje. Lěwica a Zeleni atestowaštej šefej CDU rasizm a retoriku, kotraž AfD wotpowěduje. Ze swójskeje strony dó­stawa Merz mnoho sympatije, přiwšěm pak je tež kritiskich hłosow. Wčera, wutoru, wječor su tysacy ludźi před centralu strony w Berlinje protestowali. Zašły tydźeń bě so Merz na nowinarskej konferency w Podstupimje zwadnje wuprajił (SN rozprawjachu). Póndźelu wón swoju poziciju wobkrući: „Woprašejće so swojich dźowkow, što bych z tym měnić móhł. ­Myslu sej, zo dóstanjeće jasnu wotmołwu. Nimam žane ze swojich wuprajenjow cofnyć.“

Mjenje dźěławych

srjeda, 22. oktobera 2025 spisane wot:
Kamjenc (dpa/SN). Ličba dźěławych w Sakskej dale woteběra. W druhim kwartalu 2025 je něhdźe 2,048 milionow ludźi w swobodnym staće dźěło wukonjało, zdźěli Krajny zarjad za statistiku. Tole je něhdźe 15 000 ludźi mjenje hač loni, štož wotpowěduje zniženju wo 0,7 procentow. Po cyłej Němskej je ličba dźěławych samsny čas konstantna wostała. Wosebje wulki je minus w Sakskej we wobłuku předźě­łacych zawodow (minus 2,6 procentow) a produkowacych zawodow (minus 2,1 procent). Jeničce we wobłuku zjawne a tamne posłužby bě ličba ludźi, kiž dźěłaja, stupała – inkluziwnje wobłuka kubłanje a strowota z přirostom we wysokosći jednoho procenta. Sakske hospodarstwo tči dale w flawće, měni Industrijna a wikowanska komora (IHK). Wina na tym su wosebje wysoke kóšty a snadna potrjeba.

Amnestija do hód hižo njebudźe

srjeda, 22. oktobera 2025 spisane wot:
Drježdźany (dpa/SN). Njeskutkow dla zajeći w Sakskej w přichodźe hižo z amnestiju k hodom ličić njetrjebaja. Swobodny stat wotstroni dočasnu móžnosć pušćenja do wysokeho swjedźenja hód. „Chłostanje njeje prašenje kalendra, ale sprawnosće. Štóž je něšto njepraweho skućił, ma za to chłostanje znjesć – njewot­wisnje wot časa, do kotrehož chłostanje padnje“, rjekny justicna ministerka Constanze Geiert (CDU) po posedźenju kabineta w Drježdźanach. Runoprawosć před zakonjemi a spušćomnosć statneho jednanja měłoj stajnje na prěnim městnje stać, wona podšmórny. Ministerka wobhladuje nowu praksu tež jako móžnosć, běrokratiju redukować. W přichodźe mjenujcy hižo naročnje pruwować njetrje­baja, koho dočasnje z jastwa pušća. „Po naročnych kontrolach je dale a mjenje jatych wot amnestije profitowało“, wona doda. Sakska bě amnestiju w lěće 2020 zawjedła. Tehdy je 62 jatych wot rjadowanja profitowało, loni jenož hišće jědnaćo.

Nimoměry němski

srjeda, 22. oktobera 2025 spisane wot:
Jubilej dyrbi so hódnje woswjećić. Połstaty na kóždy pad! Poł lětstotka Abrafaxy, to je šwarna wěc. Rjenje tež, zo je Serbski ­ludowy ansambl z městnosću jubileja. Škoda je, zo ansambl swoje móžnosće ­njewužiwa, zo by Abrafaxam na jich jubileju konsekwentnje dwurěčny swjedźeń wuhotował. Tole wšak móhli sej znajmjeńša wužadać, jako Serbja, jako hosćićeljo. Abrafaxy su móhłrjec znamjo dale a bóle přiběraceho přeněmčenja ansambla. Hrajny plan doby 2025/2026 je nimoměry němski – njech je to prapremjera „Dalina“ abo nowy rejowanski kruch ­baleta wo pampuchu, kiž ryzy němsce předstaja. Wězo budźetej ptači kwas a oratorij­ „Nalěćo“ klětu serbskej wjerškaj, prjed hač potom w Bórkowach zaso nimale ryzy němske „Błótowske powěsćowe nocy“ předstaja. SLA dóstawa kóžde lěto najwjetši podźěl spěchowanskich srědkow Załožby za serbski lud. Njech je prošu tež za serbskorěčne produkcije ­wužiwa! Maximilian Gruber

Nowa garaža

srjeda, 22. oktobera 2025 spisane wot:

Při hłownym dwórnišću w Choćebuzu tuchwilu z połnej paru nowe parkowanišćo za kolesa twarja. Dohromady ma tam 186 městnow nastać, hdźež móža ludźo swoje koleso wotstajić a přizamknyć. Parkowanišćo budźe při wuchodźe z dwórnišća směr nutřkowne město.

Foto: Michael Helbig

To a tamne (22.10.25)

srjeda, 22. oktobera 2025 spisane wot:

W Lipsku zasadźuje wobskorženy ­Marcus K. w swojim procesu system kumštneje inteligency (KI) ChatGPT – a to wuspěšnje. Wot KI sformulowanu skóržbu přećiwo zamołwitemu sudnikej je hamtske sudnistwo akceptowało. Hižo měsacy wužiwa 41lětny Lipšćan KI za wšitke swoje juristiske pisma a za přihot procesa, dokelž sej prawiznika dowolić njemóže. W procesu wobara so wón ­přećiwo wróćopłaćenju 240 eurow bjez­dźěłneho pjenjeza.

Njemało nastróžili su so wčera na­wječor pasažěrojo powjaznicy (Schwebebahn) we Wuppertalu, jako njejapcy objekty do woknow kabiny prasnychu, tak zo so puknychu. Za dokładnymi ­pozadkami podawka tuchwilu slědźa, zdźěli rěčnik policije. Potrjecheny wóz w depoće přepytuja. Nichtó so zranił njeje.

Prašenja kubłanja rozjimali

wutora, 21. oktobera 2025 spisane wot:

Kubłanje steješe w srjedźišću zjězda Budyskeho­ wokrjesneho zwjazka CDU sobotu w „Knježim hosćencu“ w Njeswačidle. W tutym zwisku su wobdźělnicy jednohłósnje pozicisku papjeru wobzamknyli.

Njeswačidło (SN/MiP). Hladajo na ćežišćo schadźowanja bě sej wokrjesne předsydstwo CDU swojeho stronjana, sakskeho kultusoweho ministra Conrada Clemensa přeprosyło. Z přednoškom wo aktualnej kubłansko-politiskej situaciji w kraju wón diskusiju wo temje zahaji. W swojich wuwjedźenjach minister podšmórny, zo je wažne, zo aktualnu kubłansku infrastrukturu a jeje decentralne stejnišća zachowamy – předewšěm we wjesnych kónčinach. Wysoka šula Žitawa/Zhorjelc, hdźež poskićuja mjez druhim studij wučerstwa zwonka wulkich sakskich městow, je dobry přikład za to, zo „smy na dobrym puću“.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND