Budyšin (SN/JaW). Jedna struchła powěsć tele dny tamnu honi, a to wšo małeho wirusa z mjenom corona dla. Nětko je tež Budyski Serbski muzej wot škitnych naprawow přećiwo rozpřestrěwanju coronawirusa potrjecheny a je hač do 19. apryla za wšo wopytowarstwo zawrjeny. Wo tym informuje nawodnistwo muzeja Christina Boguszowa naš wječornik w nowinskej zdźělence.
„Prosymy wo zrozumjenje, hdyž so tuchwilneho wohroženja přez coronawirus dla zarjadowanja w Serbskim muzeju njewotměwaja. To potrjechi w prěnim rjedźe wosebitu wustajeńcu ‚Jutry w Serbach‘“, rěka w zdźělence. Nimo toho su wšitke wustajeńcu přewodźace programowe dypki kaž wodźenja, dźěłarnički debjenja jutrownych jejkow, kaž tež kompletny jutrowny program wotprajene.
Wodorunje: 3 dojutrowny čas, 5 podwólny słužownik, 6 bóh lubosće, 7 rubježnik na morju, 10 dołhi sylny kadla, 13 nalětni měsac, 14 twjerda twaršćizna, 15 hłuboka dźěra
Padorunje: 1 modernje: špatny wuslědk, 2 rěka w Smolinach, přitok rěki Aller, 3 dźěl nohi, 4 njewjesta ptačeho kwasa, 8 myslička, 9 kopar FC Bayern, 11 grjekski pismik, 12 roman Zole
Wodorunje: 3 mjeno měsaca, 5 nalětnja kwětka, 6 štom, 7 stolica Marokka, 10 zemjepisny plan, 13 sibirska rěka, 14 serbski awtor (Beno), 15 grjekski pismik
Padorunje: 1 znaty wuměłc, 2 krute připrajenje, 3 kupa w Srjedźnym morju, 4 hara, 8 wubědźowanišćo, 9 město w Jordanskej, 11 dobry pokiw, 12 ratarsko-
Wodorunje: 3 hajk, 5 dopokaz njepřitomnosće, 6 wobydler sewjerneje Europy, 7 syn Abrahama, 10 lud, 13 domjace zwěrjata, 14 grjekski pismik, 15 zemski pokład za tepjenje
Padorunje: 1 knjeni pólsce, 2 lisćowy štom, 3 překlepana, 4 krótkopis skrótš., 8 serbske sportowe towarstwo, 9 muske předmjeno, 11 hłowna wosoba, 12 dwojota
Najhusćišo předstajamy na wobalce Rozhlada aktualnu twórbu serbskich abo druhich łužiskich wuměłcow. Jako čitarjo maće tak składnosć, w běhu něhdźe dweju lět nimale dospołne pohladnjenčko do serbskeho wuměłskeho tworjenja dóstać. Po tym zo mějachmy spočatk lěta cyłostronskej wobrazaj, zahaja měrcowski Rozhlad zaso klasiske passepartoutowe wuhotowanje. Wobraz skedźbnja na interview z fotografku Yvonne Most, kiž je so w jednej ze swojich wobrazowych serijow z Łužicu zaběrała a kotraž tuchwilu w Drježdźanach wustaja.
Wudaće wěnuje so mjez druhim refleksijam wo rěči. Christiana Piniekowa rysuje njerjane zetkanja ze serbšćinu, za kotrymiž chowaja so stare ranjenja a kotrež wuskutkuja nowe ranjenja. Jeje prašenje za tym, kak móžemy na nje reagować, bjeztoho zo rozmołwu potłóčujemy, a kak móžemy tež wo pozitiwnych nazhonjenjach do rozmołwy přińć, hodźi so wulkotnje k tuchwilnej sakskej kampani „Sorbisch? Na klar.“ na dobro akceptancy a wćipnoty na serbsku rěč. Čitajće přinošk Christiany Piniekoweje a posrědkujće redakciji swoje mysle k prašenjam awtorki.