W mjenje potomnikow Hadama Bohuchwała Šěracha sposrědkuje Klaus von Schirach slědowacy postrow.
Sobu najrjeńša myslička we wobłuku počesćowanja jubilara, „nana pčołkow“ Hadama Bohuchwała Šěracha, je sadźić lipu při nowym pomniku.
Jako reprezentant swójby von Schirach chcu wopominajo našeho serbskeho prjedownika Hadama Bohuchwała Šěracha a jeho njesměrne wědomostne wukony, na kotrež smy hordźi, „Šerachowu lipu“ wotkazać. Njech wona kćěje a derje rosće!
Hadam Bohuchwał bě wjace hač pčołar, kotremuž bě pčołarstwo z konikom, wón bě wědomostnje daloko za swojej domiznu, haj po cyłym swěće připóznaty a počesćowany. Spominanje składnostnje 300. narodninow je sej zawěrno zasłužił.
Składnostnje 300. narodninow Hadama Bohuchwała Šěracha bu spočatk požnjenca w Budyšinku pomnik za njeho poswjećeny. Wozjewjamy tu skrótšenu wersiju lawdacije prof. dr. Bernharda Klausnitzera kaž tež postrowne słowa potomnikow wuznamneho serbskeho přirodowědnika, teologi a dušepastyrja.
Budyšin (SN/bn). „Wjeselu so stać so z dźělom cyłka a dźakuju so předsydstwu a cyłemu mustwu, kotrež je minjene měsacy přechada přewšo profesionelnje zmištrowało.“ Z tymle słowami předstaji so dźensa Madeleine Tost, nowa jednaćelka Budyskeho towarstwa Kamjentny dom, kotraž po nimale lětnej wakancy Torstena Wiegela naslěduje. Z „Rudnych horin pochadźaca“ Tost je so po studiju europskich studijow a stawiznow na Techniskej uniwersiće Kamjenica w Annaberg-Bucholzu čestnohamtsce sociokulturje wěnowała. Mjez druhim je filmowe zetkawanišćo Neues Konsulat sobu załožiła a němsko-čěski festiwal Land-Art-Treffen w Loučné pod Klínovcem sobu organizowała. Powołansce skutkowaše w Rudnohórskim dźiwadle, Měšćanskich dźiwadłach Kamjenica a jako jednaćelka sociokulturneho centruma Alte Brauerei w Annaberg-Bucholzu.
Budyšin (SN/bn). Němska sekcija mjezynarodneho komiteja zarjadowarjow festiwalow folklory a tradicionalneho wuměłstwa CIOFF je swoju lětušu hłownu zhromadźiznu předwčerawšim w Budyskej Röhrscheidtowej bašće wuhotowała. Wobšěrny dnjowy porjad wopřijimaše mjez druhim rozprawy předsydstwa, pokładnicy a zamołwiteje za koordinaciju naležnosćow z Towaršnosću za hudźbne předstajenja a mechaniske prawa rozmnožowanja GEMA. Po wuwjazanju předsydstwa přihłosowaše dohromady něhdźe 20 delegatow přiwzać Andréja Eikermanna do nawodnistwa němskeje sekcije CIOFF. Dokelž wotměje so regularna wólbna zhromadźizna hakle klětu, wukonja tele zastojnstwo přechodnje jako přisydnik.
Składnostnje 70. narodnin w Kulowje narodźeneho a w Choćebuzu skutkowaceho komponista Ulricha Pogody wuhotowa Serbski ludowy ansambl njedawno w Choćebuskim konserwatoriju portretowy koncert. Solist na pišćelach běše Tomaš Žur, bywši kantor při katedrali swj. Jadwigi w Berlinje, kiž woswjeći njedawno tohorunja swoje jubilejne sydomdźesaćiny běše so tohorunja w Kulowje narodźił. Wobeju serbskeju hudźbnikow zwjazuje kolegialne přećelstwo.
Choćebuska hudźbna nazyma słuša k najwuznamnišim kulturnym wjerškam we Łužicy. Lětsa wuhotuja koncertowy rjad 50. raz. Załoženskemu zaměrej wotpowědujo wopřijima program wospjet wjacore prapremjery serbskich komponistow.
17. septembra 1939 bě a je historiski měznik wójny w Pólskej. Na tutym dnju njećekny jenož pólske knježerstwo z kraja do Rumunskeje, ale na přikaz Stalina překroči tež Čerwjena armeja sowjetsko-pólsku mjezu. Wona měješe zapadnu Ukrainu a zapadne kónčiny Běłoruskeje zaso za Sowjetski zwjazk wróćo zdobyć. W měrowym zrěčenju we Versaillesu 1919 bě so postajiło, zo słušeja tute kónčiny Ruskej. Rěce Narew a San so jako rusko-pólska hranica postajištej. To bě tehdyši wonkowny minister Wulkeje Britaniskeje George Curzon namjetował. W nowembru 1918 wozrodźena Pólska nadběhowaše 1920 Sowjetsku Rusku. Pólska wobsadźi Zapadnu Ukrainu kaž tež zapadne kónčiny Běłoruskeje a južnu Litawsku ze stolicu Wilnu a přirjadowaše je do Pólskeje.