Wulki Łužičana nan pčołkow

srjeda, 25. septembera 2024 spisane wot:

Počesćowanje Hadama Bohuchwała Šěracha z poswjećenjom pomnika

W mjenje potomnikow Hadama Bohuchwała Šěracha sposrědkuje Klaus von Schirach slědowacy postrow.

Sobu najrjeńša myslička we wobłuku počesćowanja jubilara, „nana pčołkow“ Hadama Bohuchwała Šěracha, je sadźić lipu při nowym pomniku.

Jako reprezentant swójby von Schirach chcu wopominajo našeho serbskeho prjedownika Hadama Bohuchwała Šěracha a jeho njesměrne wědomostne wukony, na kotrež smy hordźi, „Šerachowu lipu“ wotkazać. Njech wona kćěje a derje rosće!

Hadam Bohuchwał bě wjace hač pčołar, kotremuž bě pčołarstwo z konikom, wón bě wědomostnje daloko za swojej domiznu, haj po cyłym swěće připóznaty a počesćowany. Spominanje składnostnje 300. narodninow je sej zawěrno zasłužił.


Składnostnje 300. narodninow Hadama Bohuchwała Šěracha bu spočatk požnjenca w Budyšinku pomnik za ­njeho poswjećeny. Wozjewjamy tu skrótšenu wersiju lawdacije prof. dr. Bernharda Klausnitzera kaž tež postrowne słowa potomnikow wuznamneho serbskeho přirodowědnika, teo­logi a dušepastyrja.

Maćica po změnje

srjeda, 25. septembera 2024 spisane wot:
Budyšin (SN). Maćica Serbska (MS), załožena w lěće 1847 w Budyšinje, je najstarše serbske towarstwo. Z wobnowjenjom po politiskim přewróće 1989/90 staji sej mjez druhim nadawk, wědomostnu zaběru ze stawiznami, rěču a kulturu Serbow spěchować a sorabistisku wědu šěrić. Na mjezynarodnej konferency „Wědu šěrić – Wissen schaffen – Wědu šyriś“ w nowembru 2022 składnostnje 175. róčnicy dozałoženja MS wěnowachu so referentki a referenća z tu- a wukraja wosebje wožiwjenju a dźěłu towarstwa tutoho časa. Nowa antologija pod titulom „Wědomosć za wšitkich. Maćica Serbska/Maśica Serbska po 1990“ dokumentuje wobšěrne skutkowanje MS w zašłych 30 lětach a zdobom wuslědki konferency w lěće 2022. Z tym wudospołnja w lěće 1997 wudatu knižku „Trać dyrbi Serbstwo“ wo staršich stawiznach towarstwa. Jako 38. zešiwk wuńdźe zběrnik z přinoškami 18 awtorkow a awtorow w Małym rjedźe Serbskeho instituta (SI). Wudawaćelki dr. Anja Pohončowa, dr. Theresa Jacobsowa a dr. Ines Kellerowa su sobudźěłaćerki SI a zdobom čłonki MS. Na předań je wudaće w Serbskej centralnej bibliotece, digitalna wersija je wot jutřišeho pod www. serbski-institut.

„Sociokultura žada sej fleksibilitu“

wutora, 24. septembera 2024 spisane wot:

Budyšin (SN/bn). „Wjeselu so stać so z dźělom cyłka a dźakuju so předsydstwu a cyłemu mustwu, kotrež je minjene měsacy přechada přewšo profesionelnje zmištrowało.“ Z tymle słowami předstaji so dźensa Madeleine Tost, nowa jednaćelka Budyskeho towarstwa Kamjentny dom, kotraž po nimale lětnej wakancy Torstena Wiegela naslěduje. Z „Rudnych horin pochadźaca“ Tost je so po studiju europskich studijow a stawiznow na Techniskej uniwersiće Kamjenica w Annaberg-Bucholzu čestnohamtsce sociokulturje wěnowała. Mjez druhim je filmowe zetkawanišćo Neues Konsulat sobu załožiła a němsko-čěski festiwal Land-Art-Treffen w Loučné pod Klínovcem sobu organizowała. Powołansce skutkowaše w Rudnohórskim dźiwadle, Měšćanskich dźiwadłach Kamjenica a jako jednaćelka sociokulturneho centruma Alte Brauerei w Annaberg-Bucholzu.

Festiwale nic kaž hotele hódnoćić

póndźela, 23. septembera 2024 spisane wot:

Budyšin (SN/bn). Němska sekcija mjezynarodneho komiteja zarjadowarjow festiwalow folklory a tradicionalneho wuměłstwa CIOFF je swoju lětušu hłownu zhromadźiznu předwčerawšim w Budyskej Röhrscheidtowej bašće wuhotowała. Wobšěrny dnjowy porjad wopřijimaše mjez druhim rozprawy předsydstwa, pokładnicy a zamołwiteje za koordinaciju naležnosćow z Towaršnosću za hudźbne předstajenja a mechaniske prawa rozmnožowanja GEMA. Po wuwjazanju předsydstwa přihłosowaše dohromady něhdźe 20 delegatow přiwzać Andréja ­Eikermanna do nawodnistwa němskeje sekcije CIOFF. Dokelž wotměje so regularna wólbna zhromadźizna hakle klětu, wukonja tele zastojnstwo přechodnje jako přisydnik.

W fokusu: Jubilaraj Ulrich Pogoda a Tomaš Žur

póndźela, 23. septembera 2024 spisane wot:

Składnostnje 70. narodnin w Kulowje narodźeneho a w Choćebuzu skutkowaceho komponista Ulricha Pogody ­wuhotowa Serbski ludowy ansambl njedawno w Choćebuskim konserwatoriju portretowy koncert. Solist na pišćelach běše Tomaš Žur, bywši kantor ­při katedrali swj. Jadwigi w Berlinje, kiž woswjeći njedawno tohorunja swoje ­jubilejne sydomdźesaćiny běše so ­tohorunja w Kulowje narodźił. Wobeju serbskeju hudźbnikow zwjazuje kolegialne přećelstwo.

Interkulturelny tydźeń zahajili

póndźela, 23. septembera 2024 spisane wot:
„Swjedźeń zetkawanja“ wotmě so předwčerawšim na Budyskich Žitnych wikach. Ludźo ze wšelakich etnijow, nabožinow a kulturow zeńdźechu so za blidami kaž tež na jewišću małowuměłstwa. Hesłu zarjadowanja wotpowědujo wužichu wopytowarjo přiležnosć, so „mjez sobu wuměnić a so lěpje zeznawać“. Organizowany bu swjedźeń wot towarstwa Witajće do Budyšina. Swjedźeń bě zdobom zazběh Interkulturelneho tydźenja, w kotrehož wobłuku wuhotuja retomas najwšelakorišich zarjadowanjow, kaž na přikład dźiwadłowe a filmowe předstajenja, koncerty a dźěłarnički, mjez druhim w Budyšinje, Kamjencu a we Wojerecach. Foto: Carmen Schumann

„Złota“ hudźbna nazyma

pjatk, 20. septembera 2024 spisane wot:

Choćebuska hudźbna nazyma słuša k najwuznamnišim kulturnym wjerškam we Łužicy. Lětsa wuhotuja koncertowy rjad 50. raz. Załoženskemu zaměrej wotpowědujo wopřijima program wospjet wjacore prapremjery serbskich komponistow.

Wo knihach a kniharni (20.09.24)

pjatk, 20. septembera 2024 spisane wot:
Spěšnišo hač myslene je ćeta nazyma k nam dóšła, a při tajkim dešću kaž zašły kónc tydźenja wostawam woprawdźe radšo nutřka na swojim křesle abo konopeju. Sezona kachletepjenja je so w tym zwisku tež hnydom zahajiła. A byrnjež so wjedro hišće raz kaž připowědźene k lěpšemu změniło, započina so čas, zo sej rjanu knihu do ruki bjerješ. Tak poruča to tež re­daktor Pětr Šołta kóždemu, přetož Serbska protyka za lěto 2025 je wušła. Zajimawa a pisana podawa nam mjez druhim dohlad do Kamjenca a Chrósćic, wšako swjećitej město a wjes w Swjatym lěće swoje 800. róčnicu wobstaća. Wězo wjedźe jězba tež po Łužicy kaž do Małeho Wjelkowa, ­Běłeje dźěry abo Krapowa abo dale přez wulke morjo do swěta. Tam na přikład podamy so do Sundance w USA, abo smy z kolesom po puću přez Nashville do New Orleansa. Skedźbnić pak chcu Was dźensa hišće na dalšu nowostku, kotraž w LND bórze wuńdźe. Lubina Popjelina, młoda mać a gymnazialna wučerka, je zapodała pisany potpurij najwšelakorišich hrónčkow, zwjazanych z nawodom masaže po ručce, noze abo chribjeće dźěsća.

Bjedrich Awgust Bergan

štwórtk, 19. septembera 2024 spisane wot:
15. požnjenca 1824 narodźi so farar Bjedrich Awgust Bergan w Dołhej Boršći jako syn kantora a wučerja Jana Bergana. Swojeho nadarjeneho syna pósła na Budyski gymnazij, hdźež bě z čłonom towarstwa Societas Slavica Budissinensis. Pokročowaše na Zhorjelskim gymnaziju a maturowaše „z chwalbu“. Na Wrócławskej uniwersiće studowaše Bergan teologiju. Po tym běše štyri lěta w Rózborku a wot 1852 do 1898 z woblubowanym fararjom we Wulkich Zdźarach. Serbsku rěč a zmyslenje spěchowaše. Kruće škitaše serbstwo před germanizaciju pruskeho stata a měješe při tym swojich wosadnych za sobu. Bergan bě wot załoženja z čłonom Maćicy Serbskeje a wot 1897 samo čestny Maćicar. Wón bě přećel susodneho fararja a basnika Handrija Zejlerja z Łaza. Z hamtskim bratrom Jaroměrom Hendrichom ­Imišom w Hodźiju haješe dobre zwiski. Jako wuměnkar přesydli so 1898 do Drježdźan, hdźež 1901 zemrě. Pochowany pak bu we Wulkich Zdźarach. Wosada postara so wo mólbu, na kotrejž je zwobraznjeny. Tutu ­powěsnychu potom do cyrkwinskeje rum­nosće „Wón bě swěrny serbski wótčinc, kiž serbstwo spěchowaše a škitaše.

17. septembra 1939 bě a je historiski měznik wójny w Pólskej. Na tutym dnju njećekny jenož pólske knježerstwo z kraja do Rumunskeje, ale na přikaz Stalina překroči tež Čerwjena armeja sowjetsko-pólsku mjezu. Wona měješe zapadnu Ukrainu a zapadne kónčiny Běłoruskeje zaso za Sowjetski zwjazk wróćo zdobyć. W měrowym zrěčenju we Versaillesu 1919 bě so postajiło, zo słušeja tute kónčiny Ruskej. Rěce Narew a San so jako ­rusko-pólska hranica postajištej. To bě tehdyši wonkowny minister Wulkeje ­Britaniskeje George Curzon namjetował. W nowembru 1918 wozrodźena Pólska nadběhowaše 1920 Sowjetsku Rusku. Pólska wobsadźi Zapadnu Ukrainu kaž tež zapadne kónčiny Běłoruskeje a južnu Litawsku ze stolicu Wilnu a přirjadowaše je do Pólskeje.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND