FDP za sankcije přećiwo Ruskej

póndźela, 14. meje 2018 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). FDP sankcije přećiwo Ruskej podpěruje. Delegaća zwjazkoweho zjězda su wčera w Berlinje po kontrowersnej debaće z přemóžacej wjetšinu za to hłosowali sankcije wobchować. Přećiwnu próstwu městopředsydy Wolfganga Kubickija kaž tež durinskeho krajneho zwjazka, wuprajacu so za „kritiske přepruwowanje“, woni wotpokazachu. W debaće skoržeše Kubicki tež wosobinskich nadpadow dla. „Nimam ruske mandaty a njejsym tež wot Krjemla płaćeny“, wón rjekny. EU bě lěta 2014 sankcije přećiwo Ruskej wobzamknyła, wumjetujo jej aneksiju Krimy a podpěru zběžkarjow na wuchodźe Ukrainy. Na to bě Ruska import tworow EU přetorhnyła.

Skała zaběra politikarjow

póndźela, 14. meje 2018 spisane wot:

Zwjazkowy zapósłanc Torsten Herbst (FDP) w Malešecach był

Malešecy (CS/SN). Něhdyši sakski a nětčiši zapósłanc zwjazkoweho sejma Torsten Herbst (FDP) je wopytał Malešanskeho wjesnjanostu Matthiasa Seidela (CDU). Zhonić chcyše wón wo starosćach jeho gmejny. Zańdźenu srjedu je so politikar tuž zaběrał mjez druhim z problematiku Plusnikečanskeje skały. Kaž Matthias Seidel rjekny, maja dźensniše rozestajenja zakład w lěće 1998, jako bu dowolnosć za wutworjenje zawoda data. W popřewrótowej euforiji běchu zarjady wuprajili přizwolenja z widom na to, wutworić nuznje trěbne dźěłowe městna. Tak bu mjez druhim dowolene, zo móže łamanska připrawa w skale 24 hodźin wob dźeń dźěłać. Předchadnik nětčišeho nawody zawoda njebě ke kompromisam zwólniwy. Byrnjež to jeho naslědnik Jens Gehrisch był, dyrbi wón so z rozhněwanym wobydlerstwom rozestajeć. Malešanski wjesnjanosta pak je optimistiski, zo so połoženje normalizuje. Wšako su wjacore kompromisy wujednane.

Diplomatiska njeleposć

póndźela, 14. meje 2018 spisane wot:
Wotewrjenje wulkopósłanstwa USA w Jerusalemje njeje wjace hač symboliski akt. Jenož mała horstka wonych tysac sobudźěłaćerjow dotalneho wulkopósłanstwa w Tel Avivje woprawdźe do Jerusalema přećehnje. A přiwšěm je tež symbolika druhdy wažna: Israel swjeći 70. róčnicu wobstaća, štož je Židam wulki wuspěch. Přichodne dny Palestinjenjo tohorunja na róčnicu zhladuja: Runočasnje ze załoženjom Israela běchu započeli, Palestinjanow z jich domizny wuhnać. Woni chcedźa to z protestami wopominać. Wujednanje mjez Israelom a Palestinjanami ­njeje wotwidźeć, njerěčo ani wo tym, štož w medijach stajnje „měrowy proces“ mjenuja. Z prezidentom USA Donaldom Trumpom drje so dźeń a bóle wot tohole procesa zdalujemy. Diplomatiska njeleposć Trumpa napjatosće na Bliskim wuchodźe a strach noweje wojerskeje konfrontacije dale přiwótřa. Marko Wjeńka

To a tamne (14.05.18)

póndźela, 14. meje 2018 spisane wot:

Burger za runje jedyn cent a wustup rappera Eno183: Tutón poskitk je minjeny pjatk we Wiesbadenje 3 000 ludźi přiwabił. Zamołwići pak běchu k wotewrjenju noweho spěšnohosćenca z 200 hosćimi ličili. Přepjelnjenja dla dyrbjachu zarjadowanje po 40 mjeńšinach skónčić, a policija ludźi namołwi domoj hić. Zo by to spěšnišo šło, je samo dróhu zaraćiła. Njespokojni wopytowarjo pak so hišće cyłu hodźinu ze zastojnikami nasadźowachu.

Awto město ryby popadnył je wudźer w bayerskim Karlskronje. 35lětny bě wudu w něhdyšej pěskowej jamje wućisnył. Kótwička pak wosta hnydom tčacy a so hižo njepušći. Na to muž něhdźe wosom metrow hłuboko awto wuhlada a zawoła policiju. Kran je skónčnje z wody wućahny. Policija zwěsći, zo njebě wóz hižo přizjewjeny. Prawdźepodobnje je jón něchtó ilegalnje wotbyć chcył.

Alternatiwy k brunicy trěbne

pjatk, 11. meje 2018 spisane wot:

Drježdźany (dpa/SN). Sakska a Braniborska wotpokazujetej dočasny kónc wudobywanja brunicy. To by we Łužicy k hoberskim socialnym a politiskim problemam wjedło, kaž braniborski a sakski ministerski prezident Dietmar Woidke (SPD) a Michael Kretschmer (CDU) srjedu w Drježdźanach potwjerdźištaj. Hakle, hdyž su hospodarske alternatiwy date, móhło wo scenarije hić, kak wudobywanje wuhla skónčić. Prjedy hač so wo terminach rěči, dyrbja nowe struktury we Łužicy wuwite być.

Grenell zakituje wuprajenja

Berlin (dpa/SN). Nowy wulkopósłanc USA w Němskej Richard Grenell je swoje wuprajenja, zo měli němske předewzaća hospodarske styki z Iranom najspěšnišo přetorhnyć, zakitował. „To je mój stil“, rjekny wón nowinarjam. Diplomatija je po jeho słowach tójšto škody zawostajiła. „Sewjerna Koreja wuwiwa so k atomowej mocy, a w Syriskej knježi hižo lěta dołho ludomordarstwo.“ Štóž chcył wójnje zadźěwać, trjeba krutych diplomatow, kotřiž jasne słowa wužiwaja.

Rěča wo nowym knježerstwje

Němski astronawt Alexander Gerst je so dźensa po poslednim treningu do čestneje knihi ruskeho centruma kosmonawtow njedaloko Moskwy zapisał. Zhromadnje ­z astronawtku z USA a ruskim kosmonawtom poleći Gerst 6. junija k swětnišćowej staciji ISS, hdźež je w lěće 2014 hižo raz był. Foto: dpa/Kiril Kalinikow

New York (dpa/SN). Generalny sekretar UNO António Guterres wšitke konfliktne strony na Bliskim wuchodźe namołwja, wojerske rozestajenja hnydom zakónčić. Zdobom warnuje před nowym „wulkowohenjom“ w regionje. Rozprawy wo nadpadach na Golanske wyšiny w nocy na štwórtk bě wón z wulkimi starosćemi registrował, rjekny jeho rěčnik Stéphane Dujarric. Zo je so połoženje na to zaso změrowało, jeho „wolóža“. Iranske jednotki w Syriskej běchu israelske zepěranišća na Golanskich wyšinach nadpadnyli. Po tym su israelske wojerske lětadła zepěranišća iranskich jednotkow w Syriskej masiwnje nadpadnyli.

Aachen (dpa/SN). Hladajo na eskalaciju na Bliskim wuchodźe je francoski statny prezident Emmauel Macron Europjanjow k sylnosći a jednoće namołwjał. „Njebudźmy słabi“, rjekny 40lětny wčera w Aachenje. Tam běchu jemu Karlowe myto za zasadźenje na dobro Europy spožčili. Europa dyrbjała swójsku suwe­renitu natwarić a njesměła sej swój kurs wot druhich mocow předpisać dać. Hladajo na reakciju wulkich europskich krajow po wupowědźenju atomoweho zrě­čenja z Iranom přez USA wón rjekny: „Smy so rozsudźili starać so na Bliskim a Srjedźnym wuchodźe wo měr a stabi­litu.“ Ma­cron je wčera tež swoje žadanje za swójskim etatom europasma wospjetował.

Moskwa a Berlin dale w zwisku

pjatk, 11. meje 2018 spisane wot:
Moskwa (dpa/SN). Ruska a Němska chcetej so zhromadnje za dodźerženje atomoweho zrěčenja z Iranom zasadźeć. „Je wažne, zo wšitke kraje, kotrež chcyli so na to dźeržeć, mjez sobu rěča“, rjekny ruski wonkowny minister Sergej Lawrow na zetkanju z němskim wonkownym ministrom Heiko Maasom (SPD) wčera w Moskwje. Najebać wupowědźenje USA chce Ruska dale dojednanje z Iranom dodźeržeć a z Berlinom w zwisku wostać. Maas zwurazni nadźiju, zo móhła Ruska na Iran wliw wukonjeć. Iran a Ruska stej zwjazkarjej w syriskej wobydlerskej wójnje. Dalša tema bě móžne polěpšenje rusko-němskich poćahow.

To a tamne (11.05.18)

pjatk, 11. meje 2018 spisane wot:

Kipremu starcej je policija w pfalcskim Frankenthalu jězbnu dowolnosć sćazała. 89lětny bě na parkowanišću do druheho awta zrazył a 2 000 eurow škody načinił. Zastojnicy zwěsćichu, zo móže so muž lědma hišće na nohomaj dźeržeć, zo jich njesłyšeše a njemóžeše hižo na prašenja wotmołwić. Dokelž bě před poł lětom podobne njezbožo zawinił, papjery starca hnydom wobchowachu.

Swoju dźowku w ćahu zabyła je mać wjacorych dźěći w delnjosakskim Salzgitteru. Wosomlětna bě mylnje w ćahu wostała, jako mać z tamnymi dźěćimi wulěze. Po tym zo bě ćah dale jěł, wosomlětna płakaše. 27lětna sobujěduca so wo dźěćo staraše a wołaše policiju. Na přichodnym zastanišću zastojnicy dźěćo přewzachu a dowjezechu je maćeri.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND