Protesta dla před sudnistwom

štwórtk, 26. oktobera 2017 spisane wot:

Waršawa (PŽ/K/SN). Na wšěch 800 Polakow ma ze sudnistwami po cyłym kraju činić, dokelž wobdźělichu so na wšelakich protestach přećiwo knježerstwu. Tole wozjewja opozicionelna nowina Gazeta Wyborcza. Po jeje hódnoćenju dźe „wo wjećbu režima na jednorych wobydlerjach a wo kolektiwne politiske procesy“. Na ławce wobskorženych sedźa na přikład wobdźělnicy demonstracije loni w decembru, protestowacy před sejmom přećiwo schwalenju budgeta, runje tak kaž aktiwisća, kotřiž spytachu zadźeržeć hawtowacy pochod ultranacionalistow.

Dopušćili su so wobwinowani po słowach přisłušnych statnych rěčnistwow tajkich deliktow kaž „njesćěhowanja pokiwow policije“ abo „haćenja dowoleneje akcije“ resp. „kaženja zjawneho porjada“. „Su to pospyty, ludźi zatrašić. Pokazać ma so, što tomu kiwa, kiž sej zwěri kritizować nětčiši režim“, zwuraznja adwokat-zakitowar Jacek Dubois. Za chětro wobmyslomne wón ma, zo saha knježerstwo strony Prawo a sprawnosć za metodami komunistiskeho režima.

„Plista Europskej uniji“

srjeda, 25. oktobera 2017 spisane wot:

Wothłosy a reakcije na wólby w Čěskej republice

Praha (ČŽ/K/SN). Powěsćernja čtk zjima tenor wothłosa w němskich printmedijach na wólby w Čěskej do slědowaceho rezimeja: „Němske nowiny po čěskich parlamentnych wólbach njelutuja z kritiku. Pišu wo awtoritarnych modelach mocy, wo nastaću njeliberalnych demokratijow w srjedźnej Europje kaž tež wo alarmowacym signalu wšěm, kiž starosća so wo demokratiju w srjedźnej Europje.“ Tak je na přikład dźenik Die Welt „přeswědčeny, zo je so Čěska z wólbami přibližiła krajam, kaž stej to Pólska abo Madźarska“.

Pólski dźenik Gazeta Wyborcza ma hladajcy podobny akcent we wóčku, hdyž konkluduje ze srjedźoeuropskeho aspekta, ,,zo z dobyćom hibanja ANO Andreja Babiša w Čěskej Awstrisko-Madźarska doprawa kroči“. Pokazuje na wólbny wuspěch awstriskich konserwatiwnych Sebastiana Kurza a na knježacu dominancu Viktora Orbána w Madźarskej.

Politiski system přemjetany

wutora, 24. oktobera 2017 spisane wot:

ANO sylna dobyćerka, tamne strony w změnjenym rjedźe mjenje bóle słabe

Praha (ČŽ/K/SN). Wólby sejma su Čěskej republice něšto podobne kaž politiske zemjerženje wobradźili. Parlamentna krajina ma wot najnowšeho napohlad areala z jednej horu a wosom wjetšimi abo mjeńšimi kopcam. Hač na přemóžace dobyće strony ANO so žane druhe wěšćenja z woprašowanjow njejsu spjelnili, za to dochadźeše k dospołnje njewočakowanym wuslědkam. Tak je dotal w pincy drěmaca ODS na 2. městno „skočiła“, lěta njepřitomni Piraća su třeći a cyle młoda SPD štwórta. Donětka knježaca ČSSD „zleća“ na 6. městno, hišće za KSČM. Lěwica­ nachadźa so nadobo zhromadnje na historiskej nižinje. A tež něhdy wliwna TOP 09 móžeše so runje hišće do sejma sunyć.

„Hwězda“ nastupi

wutora, 24. oktobera 2017 spisane wot:
Moskwa (ČŽ/K/SN). Překwapjaca powěsć z ruskeje stolicy: Popularna telewizijna moderatorka Ksenija Sobčakowa wozjewi, zo budźe za opoziciju w měrcu 2018 na prezidentstwo kandidować. 35lětna dźowka zemrěteho Pětrohródskeho měšćanosty Anatolija Sobčaka přizjewi swój wotpohlad w lisće žurnalej Wjedomosti. Ksenija Sobčakowa, tež ruska Paris Hilton mjenowana, je do rjada skandalow zaplećena. Mjeno zdoby sej jako moderatorka talkshowow. Je tež filmowała, modowe přehladki přewjedła a žurnalistisce za opozicionelne medije dźěłała. Jako hwězda Moskowskich salonow je po cyłej Ruskej znata. Hižo lěta angažuje so w protestnym hibanju přećiwo krjemlowskemu knjejstwu. Ruscy analytikarjo maja za to, zo móhła Sobčakowa być přihódna alternatiwa ke charismatiskemu Aleksejej Nawalnemu. Jemu wšak so po sćelaku Echo Moskwy njelubi, zo Sobčakowa do boja wo zastojnstwo hłowy stata zasahnje. Nawalny ma to za zesłabjenje opozicije a jeje rozdrjebjenje. Prezident Wladimir Putin zreagowa na powěsće ze słowami: „Rusku móhła tež žona wjesć. W Ruskej je wšitko móžno.“

Njerunosć

póndźela, 23. oktobera 2017 spisane wot:

Brüssel (ČŽ/K/SN). Po cyłej Europskej uniji zasłužeja žony na hodźinu mjenje hač mužojo. Přerěznje wučinja tónle rozdźěl 16,3 procenty. Najhórje wjedźe so Čechowkam a Estowkam, kiž maja 22,5 procentow na hodźinu mjenje hač jich muscy kolegojo. Najmjeńši je rozdźěl w Italskej, hdźež dóstanje žona jeno 5,5 procentow mjenje hač muž. Tole wuchadźa ze studije europskeho statitiskeho zarjada Eurostat, z kotrejež publikowachu čěske medije nadrobnosće.

Rozdźěle dadźa so zdźěla z „indiwidualnych charakteristikow“ wotwodźować, ke kotrymž słušeja nazhonitosć, niwow­ zdźěłanosće kaž tež fakt, zo sej mužojo často lěpje płaćene městna a profesije wuzwoleja. Rozdźěle zwisuja tuž z kulturnymi, prawniskimi, socialnymi a ekonomiskimi faktorami.

W managemenće wučinja rozdźěl w mzdźě 28 procentow. Manager zasłuža 31,96 eurow na hodźinu, managerka jenož 22,87 eurow. Najmjeńši je rozdźěl w špatnišo płaćenych sektorach, kaž na př. w zarjadnistwje, posłužbach abo we wikowanju. W nich zasłužeja žony jenož wosom procentow mjenje hač mužojo.

Horceho železa so přimał

pjatk, 20. oktobera 2017 spisane wot:

Čěski prezident Miloš Zeman so wo połkupje Krim wuprajił

Praha (ČŽ/K/SN). Čěski prezident Miloš Zeman je tydźenja něšto wótře wuprajił, štož někotři druzy jeho razu snano skradźu mysla, z erta pak božedla njepušća. Na zeńdźenju parlamentariskeje zhromadźizny Rady Europy měješe wón za přitomnych – a wězo nic jenož za nich – namjet, pod naležnosć połkupy Krim sćahnyć kónčnu smuhu, dokelž je to fait accompli, potajkim hotowy fakt. Za narunanje Krimy móhła Ruska Ukrainje pjenjezy płaćić abo někajki druhi teritorij wotstupić. Njesłyšany nahlad Zemana bu wšo druhe hač witany. Kijewska Ukraina so přisamom rozhori a surowje so do Zemana da. Medije kidachu na njeho hnój a błóto, titulujo jeho notoriskeho pička a błudneho slěpca. Ministerski prezident Wolodymyr Hrojsman atestowaše hłowje Čěskeje psychisku chorosć, a prezident Petro Porošenko wustaješe na samsnym městnje kaž Zeman Krim jako wobstatk Ukrainy. USA a Němska wobkrućichu – k změrowanju Ukrainy – zo je Ruska Krim anektowała.

Narodne mjeńšiny zdobom rostli

pjatk, 20. oktobera 2017 spisane wot:

NOVÁK je najbóle rozšěrjene swójbne mjeno w Čěskej. Tuchwilu je tam wjace hač 68 000 ludźi mjena Novák resp. Nováková registrowanych. Dalše typiske mjena su Svoboda, Novotný, Dvořák a Černý. Tole wuchadźa z projekta Česko v datech, z kotrymž buchu wotpowědne zwěsćowanja přewjedźene. W dźesać ze štyrnaće wobwodow bywa Novák najčasćiše swójbne mjeno. Wuwzaća su Južnomorawski wobwod, w kotrymž dominuje mjeno Svoboda, Plzeňski wobwod, hdźež je najwjace Černých doma, Vysočina, kiž ma zboha Dvořakow, a Olomoucski region, w kotrymž bydli najwjace Pospíšilow.

Julija chce znowa kandidować

štwórtk, 19. oktobera 2017 spisane wot:
Kijew (ČŽ/K/SN). Předsydka strony Wótčina Julija Timošenko ma wotpohlad, lěta­ 2019 kandidować za prezidentku na Ukrainje. W rozmołwje z telewizijnym kanalom News One wona rjekny, zo chce so jako naslědnica Petra Porošenka wosobinsce wo to postarać, zo „Ukraina zaso na nohi přińdźe“. Julija Timošenko, kiž je 2005 a 2007 dwójce zastojnstwo premierki zastawała, bě so tež hižo dwaj razaj wo wuzwolenje na hłowu stata prócowała. Lěta 2010 podleža wona proruskemu kandidatej Wiktorej Janukowičej, lěta 2014 potom Petrej Porošenkej, zaběrajo z přibližnje 13 procentami jenož druhe městno. Za čas Janukowičoweho knježenja běchu Timošenko k wjace­lětnej jatbje zasudźili, wumjetujo jej pjenježne­ jebanstwo, pozdźišo pak ju dospołnje­ zrehabilitowachu. Při namócnych podawkach na „majdanje“ w Kijewje k powalenju Janukowiča bě Timo­- šenko jedna z hłownych nawodnicow protestowacych. Ukrainskej telewiziji wona wuzna, zo je zludana z jednanjow ukrainskich politikarjow, kotrychž je něhdy podpěrała, tak Wiktora Jušćenka a ekspremiera Arsenija Jacenjuka.

Ruba Pólska puć?

wutora, 17. oktobera 2017 spisane wot:
Waršawa (ČŽ/K/SN). Pólska móhła być prěni kraj EU, kotryž kóždolětne wotměnjenje lěćneho a zymskeho časa wotstroni. Namjet, skorigować zakoń wo měnjenju časa, je w sejmje prěnje čitanje wobstał, rozprawjeja čěske nowiny z pólskeje stolicy, powołujo so na dźenik The Daily Telegraph. Po hódnoćenju britiskeho dźenika je sej pólska politiska scena w tejle naležnosći w dalokej měrje přezjedna. Iniciatorka namjeta je Ludowa strona, a jeje šef Bronisław Karasek k jeho wopodstatnjenju rjekny, „wotměnjenje časa móže njerunowahu biologiskeho časnika wuskutkować, čemuž často nahła změna nalady, kaženje spara kaž tež wyše riziko infarkta sćěhuje“. Zakitowarjo wotměnjenja časa pokazuja doraznje na to, zo by jeho wotstronjenje Pólskej problemy načiniło. „Potrjechiło by to kóždeho čłowjeka a kóždu instituciju, z programowanymi časnikami započejo přez telefony hač ke korigowanju komjuterowych systemow, na přikład tych, kiž transport nafty kontroluja.

V4 z wjerškomaj

wutora, 17. oktobera 2017 spisane wot:

Budapest/Bratislava (ČŽ/K/SN). Najwyši statnicy tak mjenowaneje Visegrádskeje štyrki (V4) su so w minjenych dnjach schadźowali. Prezidenća Čěskeje, Słowakskeje, Pólskeje a Madźarskeje wuprajichu so na swojim wjeršku w Szekszárdźe za to, zapadny Balkan integrować do Europskeje unije. Po słowach čěskeho prezidenta Miloša Zemana su sej přitomni wo tym přezjedni byli, zo wuchadźa hłownje z Bosniskeje strach dalšeho šěrjenja radikalneho islamizma. Słowakski prezident Andrej Kiska rjekny, zo kraje zapadneho Balkana hospodarsce kromja a zo su mjez nimi z dawna wadźency, „ludźo žedźa pak so za tym, być w EU“. Wuradźowali su hłowy statow V4 tež wo ekologiji a trěbnosći digitalizacije.

W Bratislavje běchu so ministerscy prezidenća Visegrádskeje štyrki zhromadźili. Na jich wjeršku wuprajichu so premierojo wuraznje za to, zo měli na wuradźowanjach wo přichodźe Europskeje unije wšitke čłonske staty wobdźělene być. „Njeńdźe, zo so staty z eurom separatnje rozmołwjeja a tamnych wonka wostaja“, praji słowakski premier Robert Fico.

nowostki LND