Paducha při swojim łožu dožiwił je wčera rano młodostny w Dortmundźe. Skućićel měješe hižo jeho mobilny telefon w ruce. Ćahaše pak hišće za elektrokablom, štož 17lětneho wubudźi. Tón bě runje tak wustróžany kaž paduch, kiž handy pušći a so z terasowymi durjemi zminy. Do toho wšak so młodostnemu hišće poradźi skućićela fotografować. Policija móžeše 25lětneho, kiž bě jej derje znaty, tuž spěšnje zajeć.
Jara krótki puć k městnu wohenja měješe wohnjowa wobora wčera w Kölnje: Na třěše jeje hišće zaróštowaneje noweje gratownje bě woheń wudyrił. Wobornik jón wuhlada a swojich kolegow alarmowaše. Ći wšak mějachu to spočatnje za žort. Hakle po tym zo bě jich kolega přeswědčił, chwatachu přez dwór. Na třěše gratownje paleše so smołowcowy papjerc (Teerpappe). Płomjenja běchu spěšnje podušene, a nichtó so njezrani.
Chrobłaj paduchaj staj spjacemu mužej w Ludwigshafenje mandźelski pjeršćeń pokradnyłoj. 44lětny bě sej na parkowej ławce we wječornym słóncu tak kruće wusnył, zo móžeštaj njeznataj jemu pjeršćeń z porsta sćahnyć. Mjezwočo pomolowaštaj jemu na to z barbjenčkom. Jako muž wotući, so paduchaj zminyštaj.
Priwatne lětadło bywšeje rock’n’rolloweje legendy Elvisa Presleyja (1935–1977) tuchwilu na internetnej awkciji přesadźuja. Najwyši poskitk za lětanjanjekmany nastroj bjez motorow a z wobškodźenjemi je 126 000 dolarow, kaž awkciski dom w kaliforniskim Agoura Hills zdźěla. Kónčna płaćizna lětadła typa Lockheed drje budźe wyša. Lětadło je luksurioznje wuhotowane. Sedła su z čerwjenym somotom poćehnjene. Mikrožołma a telewizor njepobrachujetej. Mašina steji dlěje hač 30 lět na lětanišću w New Mexiku.
Dospołnje přewjerćał je muž w Bayerskej, dokelž njemóžeše swoje trjebane awto předać. Do toho bě wóz internetnje poskićał. Jako zajimc na parkowanišću w Rehauwje jězdźidło wulkich wobškodźenjow dla na kóncu tola njekupi, so wón rozmjerza a so dwójce z awtom na zajimca a toho přewodźerku měrješe. Wobaj móžeštaj so wuwinyć. Njemdry šofer ma nětko ze skóržbu ličić.
Fanojo „pěkneho wojaka Šwejka“ su satiriskeho rjeka z antiwójnskeho romana Jaroslava Hašeka do bronzy zwěčnić dali. Podobizna Josefa Šwejka, Praskeho šelma, kiž w Prěnjej swětowej wójnje w awstrisko-madźarskim wójsku słužeše, sedźi wot soboty na ławce před radnicu čěskeho města Kralupy nad Vltavou, 30 kilometrow wot Prahi zdaleneho. Postawa orientuje so na hrajerju Rudolfje Hrušínskim, kiž bě Šwejka legendarnje hrał.
Bjez swěcy při kolesu je rubježnik policiji runu smuhu do rukow jěł. 28lětny bě póćmje w Hammje po puću, jako jeho zastojnicy runje tohodla zadźeržachu. Zdobom pak spóznachu jeho jako rubježnika, kotrehož bě sudnistwo k třom lětam jastwa zasudźiło. K postajenemu terminej w jastwje wšak wón přišoł njebě, čehoždla za nim z wukazom zajeća pytachu. Policisća dowjezechu kolesowarja tuž direktnje do jastwa.
Z knihu je nócny portjej w hotelu w Aschaffenburgu wobrónjeneho rubježnika wućěrił. Skućićel bě 57lětneho po informacijach policije rano z dołhim nožom wohrozył. Jako jemu portjej rjekny, zo nima žane pjenjezy w kasy, rubježnik tež hišće spray na njeho pryskaše. To pak jemu njepomhaše: Nadpadnjeny hrabny sej knihu a ćisny ju za rubježnikom, kiž na to twochny.
Hranica 30 stopnjow je přewinjena: Němska wjedrarnja w Offenbachu je wčera dotal najhorcyši dźeń lěta naměriła. Termometer wjedroweje stacije Geilenkirchen pola Aachena pokazowaše 30,1 stopjeń. W Trieru a Saarbrückenje naměrichu 30 stopnjow, nimale telko w Kölnje a Karlsruhe. Kónc tydźenja ma so zaso wochłódnić, po tym zo je njewjedrowa fronta na wuchod dale ćahnyła.
Perfektnje schował je so štyrilětny hólc a tak zasadźenje policije zawinił. Wón bě na swojich narodninach ze staršimaj „pytaj mje!“ hrał a so w staršiskim domje w pfalcskim Enkenbachu-Alsenbornje chětro derje schował. Na wołanje narodninskich hosći pak njereagowaše. Po poł hodźinje njewuspěšneho pytanja alarmowaštaj staršej policiju. Jako zastojnicy dojědźechu, bě pachoł hižo ze swojeho schowa wulězł a daše sej narodninski tykanc słodźeć. Hdźe bě so schował, wón wězo njepřeradźi.
Płaćiznu za piwo na oktoberskim swjedźenju smědźa hosćencarjo dale sami postajeć. Namjet nawody swjedźenišća Josefa Schmida, płaćiznu wobmjezować, je Mnichowska měšćanska rada dźensa wotpokazała. Schmid chcyše, zo njeměł literski karan přichodne tři lěta wjace hač 10,70 eurow – to bě loni rekordna płaćizna – płaćić. Wobzamkli pak su, zo hosćencarjo z dawkom stupace kóšty za wěstotu na swjedźenišću sobu přewozmu.
Muž z kosu je w badensko-württembergskim Achernje zasadźenje policije zawinił. Dalši muž zawoła policiju, zo njeznaty z kosu w ruce po centrumje města běha. A zastojnicy nańdźechu woprawdźe tež 38lětneho z kosu. Tu wšak bě sej jenož na wikach nawótřić dał. Při kontroli muža přiwšěm zwěsćichu, zo bě chětro wopity, a kosu nachwilnje sćazachu.
Tobołu ze 7 000 eurami je dowolnik w Baden-Badenje zhubił – a wróćo dóstał. 61lětny Běłorus bě město kónc tydźenja na jězbje z awtom po Europje wopytał. Tam wón tobołu z pjenjezami a dokumentami na třěchu awta staji. Jako wotjědźe, zaby na tobołu, kotraž so z třěchi suny. W swojej nuzy wobroći so šofer na policiju. Krótko na to namakar tobołu woteda. Přepodachu ju dowolnikej a namakarjej 220 eurow.
Smudźacej so dźěćacej comakaj stej w Kaiserslauternje zasadźenje wohnjoweje wobory a policije zawiniłoj. Młodaj staršej běštaj na hornc zabyłoj, w kotrymž chcyštaj comakaj wuwarić. Jako bě woda wuparjena, so alarmowy system zapiny. Wobornicy comakaj zhašachu. Swójba, kotraž bě při alarmje z bydlenja ćeknyła, so njezranjena nawróći.
Z traktorom do Pětrohroda podać chce so jako „Trecker-Willi“ znaty rentnar z Delnjeje Sakskeje. Ze swojim runje 18 km/h spěšnym traktorom z małym bydlenskim připowěšakom chce 81lětny Winfried Langner sobotu wotjěć. Za jězbu tam a sem planuje štyri měsacy. Dotalne ekstremne jězby ze 56 lět starym traktorom su legendarne: Lěta 2015 poby wón z nim na sewjernym kónčku Norwegskeje, 2013 na Mallorce.
Ze 14 lětami dostudował je hólc w staće USA Texasu. Minjenu sobotu přepodachu jemu diplom. Carson Huey-You je najmłódši student, kiž je hdy na Texas Christian Universtity studij wuspěšnje zakónčił. Jeho hłowny předmjet bě fyzika, připódla studowaše hišće chinšćinu a matematiku. Hólc bě hižo z dwěmaj lětomaj čitać započał a jako dźesaćlětny złoži maturu.
Po zwadźe ze staršimaj je 14lětny młodostny ze wsy njedaloko schleswigsko-holsteinskeho Norderstedta z nanowym awtom typa Porsche wotjěł, po tym zo bě sej klučiki hrabnył. Wottam smaleše do směra na Hamburg. Wobsadka policajskeho awta pachoła zadźerža a wza jeho sobu na stražu. Tam wón přizna, zo bě z awtom twochnył, bjez toho zo staršej to wědźeštaj. Nětko wšak dyrbi z chłostanskim jednanjom jězdźenja bjez jězbneje dowolnosće a njewoprawnjeneho wužiwanja awta dla ličić.
41 kilogramow kokaina su cłownicy w chłódźenskim kontejneru w přistawje Bremerhaven namakali. Na čornych wikach bychu drogi wjace hač šěsć milionow eurow wunjesli, kaž z Hamburgskeho cłowneho zarjada rěka. Ličba tajkich namakankow kaž tež sćazane mnóstwa kokaina spochi přiběraja. Drogi běchu w bananowych kartonach z Ekuadora schowane. Kontejner bě za Rusku mysleny.
Zabłudźeneho ptačka w cockpiće pasažěrskeho lětadła „Dreamliner“ dla je předewzaće British Airways lět z Londona do USA wotprajiło. Kós bě dźiwje lětajo cockpit blokował. Sobudźěłaćerjo na to hodźiny dołho spytachu jeho wućěrić. Tón pak so stajnje zaso chowaše. Pasažěrojo dyrbjachu do druheje mašiny přelězć, zo móhli dale lećeć. Što je so z ptačkom stało, předewzaće njezdźěli.
Pokład dźesać slěbornakow ze 16. lětstotka su ruscy archeologojo w šachowej figurje namakali. Kaž z Moskwy rěkaše, běchu fachowcy při twarskich dźěłach njedaloko katedrale Chrystusa-Wumóžnika w centrumje stolicy na drohotny pokład storčili. Pjenjezy běchu wokoło lěta 1540 w Moskwje a Twjeru zhotowili a za čas carja Iwana Złeho wužiwali.