Do domskeho so zadobyli a tam warili běchu njeznaći w Neuruppinje. Tak nasyćichu so z nudlemi a praženymi běrnami a zminychu so na to z laptopom. Po wšěm zdaću bě so to w času wot njedźele do srjedy stało. A paduši so samo hišće raz nawróćichu. Wčera pobrachowaše nadobo telewizor. Jako policija wčera dopołdnja dom za slědami přepytowaše, tón tam mjenujcy hišće steješe.
Tomaty na row dźěda a wowki sadźiła je młoda žona w hornjobayerskim Neuburgu nad Dunajom. Rěčnicu kěrchowa, kotraž je zdobom měšćanska radźićelka, tole přewšo rozhorja. „Wšako njeje kěrchow zahrodka“, kaž praji. Nětko přihotuje wona próstwu, kotraž zakazuje na kěrchowje zeleninu plahować. Poprawom wšak chcyše młoda žona dźěda a wowku jenož zwjeselić. Wonaj dźě staj tomaty přewšo rady měłoj.
Dokelž hrožeše konopej z woknom padnyć, su starosćiwi wobydlerjo Běłowodźanskeho domu policiju wołali. Skónčnje so wukopa, zo chcyše 36lětny wotnajer bydlenja ze swojimi přećelemi konopej přez wokno dele pušćić. Tón pak bě trochu přešěroki, zo njedóstachu jón ani tam ani sem. Pomocnicy běchu muža z problemom samoho wostajili. Hakle wohnjowej woborje so poradźi, konopej wróćo do bydlenja bugsěrować.
Nimale milion eurow by čěski žurnalist płaćić dyrbjał, chcył-li naprašowanje ke kriminalnej statistice wotmołwjene měć. Policija zdźěli, zo měła za trěbne informacije 1 543 485 njeskutkow přeńć, štož woznamjenja 1 543 485 x 4 = 6 173 940 minutow, to rěka 102 899 hodźin. Přeličene na mzdu by to 956 100 eurow było. Wón měł zličbowanku w běhu 60 dnjow zapłaćić abo naprašowanje cofnyć.
Chětro nastróžił je so muž z Italskeje, jako dósta milinowu zličbowanku za 65 500 eurow. Daniele Cametti Aspri z Roma pak je stajnje swoje zličbowanki płaćił, kaž rjekny. Energijowe předewzaće Acea wšak jemu zdźěli, zo jedna so wo nachwatane płaćenja minjenych dźesać lět, a tuž na žadanju wobstawa. Zadwělowany je Italčan mjeztym na swojej Facebook-stronje k tak mjenowanemu crowdfundingej namołwjał, zo by pjenjezy za mega-zličbowanku někak hromadu dóstał.
Štyri kófry połne žiwych reptilijow su cłownicy na Amsterdamskim lětanišću našli. 259 hadow, ješćelcow a nopawow su tam sćazali. Dźesać zwěrjatow bě mjeztym hižo zahinyło. Třo Španičenjo chcychu reptilije, mjez nimi žadne leguany, z Mexika do Španiskeje pašować. Hódnota reptilijow je 80 000 eurow.
Po dźewjeć měsacach je so zhubjena kokoš w Hamburgu k swojemu wobsedźerjej zaso nawróćiła. Kaž wčera rěkaše, bě sobudźěłaćerka pěstowarnje kokoš na ležownosći kubłanišća našła. Přiwołani policisća so w susodstwje naprašowachu, komu trochu leděrowane pjerite skoćatko słuša. Při tym so wukopa, zo bě wone 87lětnemu starcej před třištwórć lětom z kurjenca twochnyło a wot toho časa jako „single“ na puću žiworiło.
80lětna žona je w poruhrskim Bottropje ze swojim awtom wonkownu murju parkowanskeho domu přełamała a tři metry hłuboko na dalše parkowace awto padnyła. Wobě jězdźidle so chětro wobškodźištej. Staruška pak wopokaza so jako přewšo robustna. Njezranjena zalěze wona z rěbla přiwołaneje wohnjoweje wobory. Tež 85lětnemu mandźelskemu so ničo njesta. Wón wšak njebě na zbožo hišće do awta zalězł.
Hada w swojim awće našoł je muž w badensko-württembergskim Weilu. Jako chcyše wón sobotu někotre reparatury přewjesć a jako motorowu hawbu wočini, nadeńdźe w awće 1,5 metrow dołhu bowu Constrictor. Kak bě so njejědojty had tam nutř dóstał a komu słuša, njeje dotal jasne. Fachowc je zwěrjo dosahnył a najprjedy raz sobu wzał.
Na dróze ležacych pjenjez dla je w bayerskim Kemptenje k wobchadnemu njezbožu dóšło. Jako je wodźer awta na jězdni wuhlada, wón nablaku zasta, tak zo jězdźidło za nim hižo sčasom borzdźić njezamó a do njeho zrazy. Sobujěduca prědnjeho awta pak njeda so mylić a „fenki“ na dróze pilnje zběraše. 55lětna smě nětko z jednanjom překřiwjenja dla ličić. Wina na njejapkim pjenježnym zbožu bě zabyćiwy muž, kiž je swoju móšeń na třěše awta ležo wostajił.
Štóž z mopsom přińdźe, ma darmotny zastup. Tak je to znajmjeńša na mjezynarodnym zetkanju tejele psyčeje družiny jutře w Berlinje. Něhdźe 250 je přizjewjenych. Jedyn přijědźe samo z Italskeje. Wjeršk zetkanja je běh na 50 metrow. Dobyćerjam kiwaja trofeje w formje mopsa. Štóž chce sej wubědźowanje wobhladać a žanoho mopsa nima, wšak dyrbi dwaj euraj zastupa płaćić.
Wobkedźbowarjo tuchwilneho NSU- procesa w Mnichowje su całty a přikuski w hódnoće wjacorych tysac eurow kradnyli. Wot spočatka procesa móžachu sej ludźo a zastupjerjo medijow we wěstotnej conje sudnistwa całty, šokolodu abo tykanc kupić. Płaćić mějachu do kasy dowěry. Kaž sudnistwo zdźěli, pak su wjac zjědli hač zapłaćili. Hoberskeje škody dla njeje catering hižo zwólniwy přikuski poskićeć a je předań mjeztym zastajił.
Muža we wotpadkowej tonje su policisća zajeli. Zastojnicy nańdźechu jeho, jako w kontejneru na hłownym dwórnišću w Frankfurće nad Mohanom spaše. Muža přepruwujo woni zwěsćichu, zo předležitej přećiwo 26lětnemu dwaj chłostanskej wukazaj padustwa a zranjenja ćěła dla. Dowjezechu młodeho muža runy puć do jastwa, hdźež ma nětko 170 dnjow pokuty wotsedźeć.
Dokelž je jaseń (Esche) na zahrodźe susoda předaloko přez płót sahała a muža tuž myliła, je wón štom podrězał. Wobrónjeny z motorskej piłu wusadźi 66lětny wrota susodneje ležownosće a započa swoje předewzaće zwoprawdźeć. Wobsedźer jeho lepi a zawoła policiju. Njedowidny muž drje přesta rězać, ale drjewo wón sobu domoj wza. Na njeho wšak čaka nětko wozjewjenje pola policije wosebje ćežkeho padustwa dla.
Warnowanski signal ze zeleniny je sej wodźer awta spaslił. Jeho jězdźidło bě škody motora dla blisko awtodróhoweho pozastanišća stejo wostało. Tak prawje wón njewědźeše, kak ma tamnych šoferow warnować, dokelž njeměješe warnowanski třiróžk sobu. Staji tuž połnu šklu čerwjenych paprikow za awtom na jězdnju. Policija njeje sej wot muža žanu pokutu žadała, ale počesći jeho kreatiwitu a staji podawk do interneta.
Planowanskeho zmylka dla njehodźa so durje na Bad-Bentheimskim dwórnišću, kotrež wjedu na nastupnišća, wjace wočinjeć. Pasažěrojo maja tuž přez wokno lězć abo wokołopuć hić. W běhu modernizacije běchu tam nastupnišća wo 40 centimetrow powyšili, kotrež nětko durje zaraćeja. Štož skutkuje kaž „trysk Salowčanow“, njemóžachu po słowach měšćanosty kupjele zadźěwać.
Dakotajo běhaja kokoše po dworje, ale jenož na wěsty čas, wšako su jenož wotnajate. Na te wašnje móža zajimcy wuspytać, hač chcedźa na přeco kokoše plahować. Pěstowarske dźěći pak móža dožiwić, zwotkel jejka poprawom přińdu. Tajki žiwy wučbny material přenaja pjeriznar w porynsko-pfalcowskim Neuhofenje. Tež starownja je sej pola njeho hižo kokoše na čas wotnajała, dokelž dopominaja wone mnohich jeje wobydlerjow na čas dźěćatstwa na wsy.
Kašć w jězoru podnurił je nurjer w bayerskim Schwandorfje. Dalši je kašć připadnje na dnje jězora wuhladał, na čož informowaše policiju. Nurjerjo Schwandorfskeje wodoweje straže wšak namakachu w kašću kamjenje. W kruhach nurjerjow je z wašnjom někajke wěcy na dnje schować, zo bychu nurjenski sport trochu zajimawši sčinili.
Po tym zo njeje 400 eurow drohi pohłušenski kłok lěkarja pola twochnjeneho kenguruwa ničo wuskutkował, chcedźa jeho nětko z běłym chlěbom přiwabić. Zwěrjo bě kónc tydźenja z priwatneje ležownosće w hessenskim Nentershausenje do lěsa twochnyło, skočiwši přez 2,50 metrow wysoki płót. Skupina hajnikow drje je nańdźe, njemóžeše pak je za wopuš hrabnyć a popadnyć. Wobsedźer kenguruwa hakle połdra tydźenja ma a dyrbi nětko hižo wysoku zličbowanku lěkarja zapłaćić.
Hrymzak bě wina, zo je so lět z maliskeho Bamaka do Parisa wo 48 hodźin zapozdźił. Po wšěm zdaću bě so myška někak do lětadła zadobyła. A tajka móže wulku škodu zawinować. Tohodla njemóžeše mašina tež dypkownje startować. Pasažěrojo čakachu sćerpnje w hotelach maliskeje stolicy na wotlět.