Pjenjezy za Sudan nazběrali

štwórtk, 16. apryla 2026 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Na mjeztym třećej mjezynarodnej konferency na dobro Sudana w Berlinje su za běžne lěto wjace hač 1,3 miliardy eurow za humanitarnu pomoc nazběrali, z kotrejž chcedźa hłód tra­dacym ludźom pomhać. Wonkowny minister Johann Wadephul (CDU) rěčeše wo dobrym znamjenju w swěće, kiž ma ­„dale a mjenje humanitarnych srědkow“. Němska je swój podźěl na 230 milionow eurow zwyšiła.

W třećim najwjetšim kraju Afriki howri mjeztym tři lěta krawna wobydlerska wójna, kiž zawinuje po informacijach UNO najwjetšu humanitarnu krizu swěta. Tuchwilu je 11,6 milionow ludźi na ćěkancy, wjace hač 19 milionow ludźi trada z hłodom. Pomocne srědki njedosahaja.

Pantisano chce předsyda Lěwicy być

štwórtk, 16. apryla 2026 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Zapósłanc zwjazkoweho sejma Luigi Pantisano chce so z předsydu strony Lěwicy stać. 46lětny je so za naslědnistwo rozžohnowaceho so předsydy Jana van Akena přizjewił. Předsydu chcedźa na zjězdźe strony w juniju w Podstupimje wuzwolić. Van Aken, kotryž Lěwicu wot lěta 2024 zhromadnje z Ines Schwerdtner nawjeduje, chce so ze strowotniskich přičin wróćo sćahnyć.

„Sym so pokornje za tutu kročel rozsudźił“, Pantisano swój rozsud na swojej internetnej stronje wobkruća. „Lěwica je so z Janom na čole ponowiła a zesylniła.“ Wjace hač 70 000 ludźi je do strony zastupiło. „Zhromadnje smy sej předewzali, z Lěwicy organizowacu klasowu stronu wuwić.“ Strona chce wšěch wróćo zdobyć, kotřiž su wot politiki přesłapjeni a roznjemdrjeni, wón rjekny. Jeho staršej běštaj 1979 do Němskeje přišłoj. Panti­sano bě w dźěłaćerskej swójbje wotrostł, na čož je wón jara hordy.

Předsydka frakcije Lěwicy Heidi Reichinnek nochce za předsydku kandidować, dokelž je w swojej funkciji wućežena.

Ludźom FDP njepobrachuje

štwórtk, 16. apryla 2026 spisane wot:

Liberalni demokraća chcedźa z nowym mustwom na čole zaso do sejma

Berlin (dpa/SN). FDP wojuje wo swoje politiske přežiwjenje, po tym zo je we wjacorych wólbach krajnych sejmow ­na mjezy pjeć procentow zwrěšćiła. Při­wšěm wjetšina ludźi w Němskej z tym njeliči, zo so na tradicije bohata strona na wulki politiski parket nawróći. Tole pokazuja wuslědki reprezentatiwneho woprašowanja slědźenskeho instituta YouGov w nadawku powěsćernje dpa. Po tym wjace hač 70 procentow woprašanych njewočakuje, zo budźe FDP po přichodnych wólbach zwjazkoweho sejma zaso w parlamenće zastupjena. Něhdźe 43 procentow „to skerje njewěri“ a 30 procentow tole „scyła njewěri“. Jenož 16 procentow ma nawrót strony za móžny.

Pornografiska politika

štwórtk, 16. apryla 2026 spisane wot:
„Porno-skandal“ w Slepom je wučbna hra wo politiskej obsceniće. Hdyž chceš sej ­ducent wobrazow z woneho šwicarskeho wuswětlowaceho zešiwka wobhladać, móžeš to na internetnych stronach kaž queer.de abo „Süddeutsche Zeitung“ činić. Dosaha, zo titul „Queer Sex – Whatever The Fuck You Want“ zapodaš. Njech kóždy sam rozsudźi, hač za „pornografiju“ ma, štož bě z wida serioznych nowinow ra­dźeny pospyt młodostnym pokazać, zo móžeš dale derje žiwy być, hdyž so skerje za partnera swójskeho splaha zajimuješ. W Slepom pak njeběše wot zarjadowarjow projekta připowědźene, zo chcedźa do temy „zmužitosće“ elementy seksualneje pedagogiki zaplesć. Tež tohodla je ­direktor šule projekt hnydom zakónčił. Wšako je wašnje dźiwadłoweju pedagogowkow šulerjow jenož zamyliło, štož „zmužitosći“ njepolěkuje. Z tym by tema wotbyta była, njebychu-li někotři ludźo z kampanju towaršnostnu móc AfD demonstrować chcyli. Marcel Brauman

Njewšědny plakat na dobro wěstoty

štwórtk, 16. apryla 2026 spisane wot:
Njewšědnu akciju na dobro wobchadneje wěstoty su wčera w Magdeburgu zahajili. Michael Weber, rěčnik předsydstwa awtomobiloweho kluba ADAC Saksko-Anhaltskeje, Lydia Hüskens (FDP), ministerka za infrastrukturu a digitalne, a Sven Hause (wotlěwa), amtěrowacy předsyda dźěłoweho zjednoćenstwa kolesowarjam přichilenych komunow, su wotpowědny plakat prezentowali. Hač do kónca lěta chcedźa ­šoferow z njewšědnym motiwom pohnuć, so při wotbočenju dokładnje zawěsćić, zo woprawdźe nikoho njewohrožuja. Stajnje zaso dochadźa k njezbožam z kolesowarjemi a pěškami, kotrychž šoferojo přewidźa. Foto: dpa/Klaus-Dietmar Gabbert

To a tamne (16.04.26)

štwórtk, 16. apryla 2026 spisane wot:

Zemrěty hrajer loterije je w Porynsko-Pfalcy w loteriji Eurojackpot wjace hač 700 000 eurow dobył. Muž bě lisćik wupjelnił, potom pak zemrěł. Najebać to wostanje jeho tipowanje płaćiwe, loterijowa towaršnosć Lotto24 zdźěla. Po prawniskim pruwowanju su wudowej 703 600 eurow wupłaćili. W hrě Eurojack­pot tipuja hrajerjo pjeć z 50 ličbow kaž tež dwě euroličbje. Loteriju hraja we ­wjacorych europskich krajach. Dwójce wob tydźeń dobyćerjow zwěsća.

Hoberski nawal mejskich brukow wo­čakuja lětsa zaso na juhu Hessenskeje. Fachowcy wočakuja 500 milionow zwě­rjatow, wosebje wokoło Darmstadta. Šoferojo awtow měli so na to nastajić, zo bruki při ćmičkanju chětro nisko leća a do ­awtow prasnu. Masowy nawal wotměwa so prawidłownje kóžde štyri lěta. Přičiny su sucha póda a melioracija polow.

Wólby madźarskeho parlamenta z njedobrym wukóncom za Viktora Orbána a jeho stronu Fidesz maja tež grawěrowace wuskutki za 13 připóznatych narodnych mjeńšinow w kraju. W nowym parlamenće wone ani jeničkeho zapósłanca njezměja.

Za proeuropsku stronu Tisza a jeje nawodu Pétera Magyara wuspěšne njedźelniše wólby w Madźarskej su pozitiwne a negatiwne aspekty madźarskeho mjeńšinoweho prawa wujewili. Na prěni pohlad zdawa so wone jara doprědkarske: Kóžda připóznata mjeńšina ma prawo na zastupjerja w parlamenće. Tele prawo pak mjeńšina hakle ma, registruje-li so wona z t. mj. narodnostnej lisćinu k wólbam. Zo by tutu lisćinu nastajić móhła, dyrbi so znajmjeńša jedyn procent a nic mjenje hač 1 500 wólbokmanych přisłušnikow mjeńšiny za nju wuprajić. W aktualnych wólbach bě so 12 narodnostnych lisćinow registrowało. Ručež jedna z tutych lisćinow jenički wólbny hłós docpěje, smě tak mjenowany narodnostny rěčnik zajimy mjeńšiny, kotraž bě lisćinu zapodała, w parlamenće zastupować. Tutón pak ma w parlamenće jeničce rěčne, nic pak wólbne prawo.

Prawidła nětko předleža

srjeda, 15. apryla 2026 spisane wot:

Bonn (dpa/SN). W kónčinach Němskeje, hdźež je telekomunikaciska syć wosebje špatna, móža wužiwarjo w přichodźe testy přewjesć, zo móhli zrěčenje z poskićowarjemi dočasnje zakónčić chiba mjenje za to zapłaćić. Zwjazkowa agentura za syće je nětko wotpowědne prawidła wozjewiła, z kotrymiž hodźi so hižo wot lěta 2021 płaćiwe zakonske prawo wužiwać. Mjez druhim steji nowa app zwjazkoweje agentury k dispoziciji, z kotrejž hodźa so testy přewjesć.

Za kónc wójny w Libanonje

Washington (dpa/SN). Po prěnim zetkanju zastupjerjow Israela a Libanona we Washingtonje je sej skupina dźesać krajow kónc wojowanjow w Libanonje žadała. Kraje witachu njedawno mjez USA, Isra­elom a Iranom dojednany přiměr dweju tydźenjow. Ale tež w Libanonje měli brónje nětko mjelčeć. Aktualnje speku­luja dale wo druhim kole jednanjow mjez USA a Iranom. Tola z Washingtona dotal žane tajke powěsće njewuchadźeja.

Na jubileju stawkuja

Wjacore tysacy ludźi wobdźělichu so wčera na „pochodźe žiwych“ wot něhdyšeho koncentraciskeho lěhwa Auschwitz do něhdźe tři kilometry zdaleneho bywšeho zaničowanskeho lěhwa Birkenau. Na kolijach připrawichu wobdźělnicy taflički z mjenami woporow najwjetšeho nacionalsocialistiskeho smjertneho lěhwa. Po statysacach su Židow za čas Druheje swětoweje wójny z ćahami do Auschwitza wozyli a jich tam morili. Wobdźělnicy zwjazuja pochod z hłubokim wosobinskim wopominanjom.  Foto: pa/Kacper Pempel

Fanam hroža konsekwency

srjeda, 15. apryla 2026 spisane wot:

Drježdźany (dpa/SN). Po krawalach 4. apryla w hrě druheje koparskeje ligi mjez mustwomaj Dynamo Drježdźany a Hertha BSC hrozy Drježdźanske towarstwo wobdźělenym fanam ze stadionowym zakazom a sćazanjom čłonstwa. Prezident Ronny Rehn wuzběhny, zo njemóža wosoby z tajkimi přeńdźenjemi dlěje dźěl sportoweho zhromadźenstwa być. Jednaćel Stephan Zimmermann připowědźi nimo chłostanskoprawniskeho přesćěhanja konsekwentne postupowanje ze stadionowym zakazom.

Paralelnje k tomu předźěłaja wěstotny koncept, mjez druhim z wjetšimi wěstotnymi wobłukami, sylnišej prezencu policije na wysoko riskantnych hrach a přidatnej porjadowej słužbu we wobłuku K-bloka.

HSSL25

LND onlineshop 2026

Chróšćan Šulerjo

Nowe poskitki knihow LND namakaće w lětušim wudaću Nowinkarja!

Nowinkar 2025