Lambrecht: Debata njepomha

póndźela, 19. septembera 2022 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Zakitowanska ministerka Christine Lambrecht (SPD) nima debatu wo znowawukazanju woborneje winowatosće za zmysłapołnu. Narěčana na nowe wohroženja jako sćěh ruskeho wojerskeho nadpada na Ukrainu rjekny wona nowinarjam: „Debata wo wobornej winowatosći nam w aktualnym połoženju wjele njepomha.“ Wukubłanje wojakow trjeba swój čas, znajmjeńša lěto, wšo druhe nima zmysła, dale rjekny. „Prašenje woborneje sprawnosće, kotrež sej Zwjazkowe wustawowe sudnistwo žada, njeda so jednorje wotmołwić. Tajka winowatosć by tež žony zapřijeć dyrbjała. Nimamy ani dosć kasernow, wukubłarjow a techniku za dźesaćitysacow rekrutow.“ Wobornu winowatosć w Němskej běchu lěta 2011 zběhnyli.

Šwika Södera

póndźela, 19. septembera 2022 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). W debaće wo přesadźenje nowych naprawow wolóženja na dobro wobydlerjow je generalny sekretar SPD Kevin Kühnert bayerskeho ministerskeho prezidenta Markusa Södera (CSU) raznje kritizował. „Ludźo w Němskej su nuznje na pomoc zwjazkoweho knježerstwa pokazani. Samsny čas hraje Söder politiske hry přećiwo ampli. To je politiska nadutosć“, Kühnert rjekny

Zelenskyj připowědźa dalše ofensiwy

póndźela, 19. septembera 2022 spisane wot:

Kijew (dpa/SN). Ukrainski prezident Wolodymyr Zelenskyj je nowe ofensiwy na kónčiny w Ukrainje, wot ruskich jednotkow wobsadźene, připowědźił. „Snano zdawa so někotremužkuli mjez wami, zo je po wjacorych dobyćach měr zaćahnył, to pak njeje měr“, rjekny Zelenskyj wčera w swojim wšědnym widejowym posel­stwje. Jedna so skerje wo přihot noweje ofensiwy ze zaměrom, města kaž Mariupol, Melitopol a Cherson wróćo zdobyć, wón rjekny.

Po słowach Zelenskeho nochce so Ukraina při tym na kónčiny koncentrować, kotrež je hižo do ruskeho nadpada w februaru kontrolowała. Tež kónčiny wot Moskwy podpěranych separatistow na wuchodźe kraja a lěta 2014 wot Ruskeje přiswojenu połkupu Krim chcedźa wróćo zdobyć, 44lětny připowědźi. „Přetož cyła Ukraina dyrbi swobodna być.“

Ruska bě po nadpadźe na Ukrainu 24. februara wulke kónčiny na juhu a wuchodźe kraja zdobyła. Tuchwilu ma Moskwa přeco hišće 125 000 kwadratnych kilometrow wobsadźene – něhdźe pjećinu ukrainskeho statneho teritorija, inkluziwnje połkupu Krim.

To a tamne (19.09.22)

póndźela, 19. septembera 2022 spisane wot:

Nachribjetnik z drogami je 22lětny na Braunschweigskim dwórnišću zabył – a sej jón pola policije zaso wotewzać chcył. Muž bě wčera rano pola policije zazwonił a so prašał, hač je něchtó wačok wotedał. Zastojnicy tole wobkrućichu a najprjedy raz do nachribjetnika pohladachu. Tam namakachu marihuanu a amphetaminy. Jako 22lětny na stražu přińdźe, njedósta drogi, ale skóržbu ranjenja zakonja wo wopojnych srědkach dla.

Hnydom dwójce w dołhim rynku čakacych před kašćom zemrěteje britiskeje kralowny Elizabeth II. so nastupił je ­Londonjan Sam Mason. Tole rjekny wón nowinarjam. Prěni króć čakaše wón dwanaće hodźin. Po krótkej přestawce, w kotrejž dowjeze awto do porjedźernje, so Mason rozsudźi so hišće raz nastupić. „To je wulki stawizniski podawk a chcych dźěl toho być“, wón rjekny.

Rosneft pod dohladom

pjatk, 16. septembera 2022 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). K zawěsćenju dalšeho dźěła rafinerije w braniborskim Schwedće je zwjazkowe knježerstwo wukazało, zo steji němska wotnožka ruskeho energijoweho koncerna Rosneft, kiž rafineriju wobhospodaruje, wotnětka pod rukowaćelskim dohladom zwjazkoweje syćoweje agentury. Z tutej kročelu přewozmje zwjazkowa syćowa agenturu kontrolu nad Rosneft. Schwedt předźěłuje ruski zemski wolij. To ma so 1. januara 2023 wo wobłuku embarga EU skónčić.

Wuradźuja wo sćěhach wójny

Berlin (dpa/SN). Prezidenća parlamentow sydom wodźacych industrijnych ­krajow swěta G7 a parlamenta EU wuradźowachu dźensa w Berlinje wo sćěhach ruskeho nadpada na Ukrainu. Na konferencu přeprosyła bě prezidentka zwjazkoweho sejma Bärbel Bas (SPD). Němska skupinu G7 tuchwilu nawjeduje. Jej přisłušeja dale Francoska, Italska, Japanska, Kanada, USA a Wulka Britaniska.

Kritizuje zetkanje z kanclerom

Masiwne zliwki w běhu někotrych hodźin a z tym zwjazane zapławjenja su sej w pobrjóžnych kónčinach Adrije w Italskej znajmjeńša wosom smjertnych woporow žadali a wulke škody zawostajili. Za štyrjomi wosobami hišće pytaja. Zliwki běchu so wčera popołdnju započeli. Dźensa rano běchu zawostajene škody na dróhach widźomne. Foto: pa/ZUMAPRESS/Gabriele Moroni

Ampla bjez wjetšiny

pjatk, 16. septembera 2022 spisane wot:
Köln (dpa/SN). Amplowa koalicija je po zwěsćenju sćelaka ARD wjetšinu zhubiła. W ryzy teoretiskim padźe wólbow zwjazkoweho sejma bychu SPD, Zeleni a FDP hromadźe jenož 45 procentow hłosow dóstali, jedyn dypk mjenje hač wšitke strony opozicije hromadźe. Po woprašowanju je so unija CDU/CSU porno přepytowanju před tydźenjomaj wo jedyn dypk na 28 procentow polěpšiła a wostanje tak najsylniša politiska móc. Zeleni jedyn procent přisadźa a přińdu na 21 procentow a tak na druhe městno. SPD wostawa njezměnjena pola 17 procentow. AfD móže so na 14 procentow polěpšić. FDP spadnje wo jedyn dypk ­na sydom procentow. Lěwica wostawa pola pjeć procentow. Z tutym wuslědkom by čorno-zeleny knježerstwowy zwjazk wjetšinu 49 procentow měł.

Von der Leyen za bojowe tanki

pjatk, 16. septembera 2022 spisane wot:
Kijew (dpa/SN). Prezidentka komisije EU Ursula von der Leyen je staty EU namołwjała, ukrainske žadanja za bojowymi tankami spjelnić. „Hdyž woni rjeknu, zo trjebaja bojowe tanki, potom dyrbjeli my tole chutnje brać a jim jězdźidła dać“, rjekny von der Leyen nowinarjam. „Ukrainjenjo wšak dopokazuja, zo móža so wobarać, maja-li prawe wojerske srědki k tomu.“ Po słowach von der Leyen wojuja Ukrainjenjo za wšu Europu. „Tohodla je wažne, zo dóstanu woni wšitke wojerske srědki, kotrež trjebaja. Europska unija sama žane brónje nima, je pak Ukrainje hižo 2,5 miliardow eurow za wojerske srědki přewostajiła.

Zelenskyj: Masowy row namakali

pjatk, 16. septembera 2022 spisane wot:

Kijew (dpa/SN). Po cofnjenju ruskich wojakow su po informacijach ukrainskeho prezidenta Wolodymyra Zelenskeho ­njedaloko wuchodoukrainskeho města Isjuma w Charkowskej kónčinje „masowy row“ namakali. Trěbne přepytowanja su hižo zahajene, statny šef minjenu nóc zdźěli. Po informacijach policije leži w „masowym rowje“ wjace hač 440 ćěłow.

Ruske jednotki dyrbjachu z kónčiny po přećiwnej ofensiwje ukrainskich mocow ćeknyć. Zakitowanske ministerstwo w Moskwje rěčeše wo přerjadowanju jednotkow. Samo Krjemlej přichilene žórła porno tomu měnja, zo jedna so wo zahubnu wojersku poražku.

W běhu dnja chcychu žurnalistam ­Isjum a hrózbnu namakanku pokazać. „Chcemy, zo wšón swět zhoni, što je so stało a k čemu je ruska okupacija wjedła. Buča, Mariupol a nětko bohužel tež ­Isjum. Swět dyrbi Rusku za to chłostać“, sej Zelenskyj žada.

Po cofnjenju ruskich wojakow z Buče a Mariupola běchu tam ćežke wójnske złóstnistwa ze stron Ruskeje zwěsćili.

To a tamne (16.09.22)

pjatk, 16. septembera 2022 spisane wot:

Z kurioznym wustupom w tuchwilnym wólbnym boju w jednym z Neapelskich hosćencow je italski wonkowny minister Luigi Di Maio kedźbnosć zbudźił. 36lětny da so wot pinčnikow wuzběhnyć a „lećeše“ z rozpřestrětymaj rukomaj k hudźbje znateho filma „Dirty Dancing“ po hosćencu „da Nennella“, kiž je za tajke swojoraznosće znaty. Opozicija akciju wusměšuje. Po prognozach smě so opoziciski prawicarski zwjazk wólbneho dobyća nadźijeć.

Na wšě 1 500 litrow barby chcedźa nałožić, zo bychu sławny symbol Los Angelesa ponowili, hoberski napis „HOLLYWOOD“ w horach nad filmowej metropolu. Za ponowjenje objekta w přihotach k stolětnemu jubilejej su wjacore tydźenje zaplanowali. Nadměru wulke pismiki běchu 1923 prěni króć nastajili a 1949 ponowili. Symbol je wosebje mjez turistami woblubowana kulisa za selfije.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND