Genf (dpa/SN). Po lěta trajacej ćežkej konfrontaciji mjez Washingtonom a Moskwu chcyštaj so prezidentaj USA a Ruskeje, Joe Biden a Wladimir Putin, dźensa w Genfje zetkać. Biden bě Putina na wjeršk přeprosył. Rozjimać chcyštaj prezidentaj wulkeju atomoweju mocow zhromadne zajimy, ale tež konflikty na swěće. W Moskwje z tym ličachu, zo traja rozmołwy wobeju statnikow dlěje hač spočatnje planowane.
Israel nadběhuje pasmo Gazy
Gaza (dpa/SN). Prěni króć po zeskutkownjenju přiměra z palestinskej Hamas su israelske lětadła dźensa wojerske objekty w Gazaskim pasmje bombardowali. Bě to reakcija na zasadźenje wohnjowych balonow ze stron Palestinjanow přećiwo Israelej, kotrež su tam wjacore wohenje zawinowali. Palestinjenjo běchu z balonami na wčerawši pochod israelskich nacionalistow po Jerusalemje reagowali, kotřiž běchu na te wašnje zdobyće města w juniju 1967 wopominali.
Ministrojo so schadźuja
Budyšin (SN/bn). „Štož tu wšitko zdokonjeće, mje chětro hnuje. Wy pěstujeće ekumenu. Wěcy móža so jeničce potom derje wuwić a žohnowane być, hdyž so jim zhromadnje wěnujemy.“ Takle dźakowaše so ewangelski krajny biskop Tobias Bilz čłonam Budyskeho towarstwa Ekumeniski tachantski wobchod předwčerawšim w hosćencu „Wjelbik“. „Sobubratr“ Bilza, Drježdźansko-Mišnjanski biskop Heinrich Timmerevers, jemu přihłosowaše, prajo: „Skutkujeće z wulkej sensibilitu w zhromadnym duchu. Wjeselu so, zo so to runje nětko we wobłuku našich swjatočnosćow wujewja!“
Za wobsedźerjom nopawy pytaja w Hohensteinje-Ernstthalu. Šoferka wosoboweho awta bě ju póndźelu namakała a sobu domoj wzała. Prawdźepodobnje jedna so wo grjeksku nakrajnu nopawu. Podarmo je žona spytała wobsedźerja přez socialne medije wuslědźić. Policija jeho nětko namołwja so přizjewić.
W błóćanej dźěrje potepiło je so wosobowe awto w indiskim Mumbaiju. W interneće wozjewjeny widejo wobsedźerja awta pokazuje, kak so jeho jězdźidło přez prědni dźěl w běhu někotrych sekundow w błóće zhubi. Parkowanišćo běchu swój čas na bywšej studni twarili, a tak drje je betonowa struktura přez lěta wosłabnyła. Wulki zliwk je nětko k dospołnemu rozpadej konstrukcije wjedł. Dokelž tež infrastruktura dobra njeje, tam stajnje zaso tajke dźěry nastawaja, kotrež móža samo čłowjekam strašne być.
Berlin (dpa/SN). Winowatosć, nahubnik wužiwać, měli po měnjenju Bonnskeho fachowca za infekcije Petera Walgera pod hołym njebjom wšudźe zběhnyć. Za nutřkowne rumnosće měli wo tym diferencowanje diskutować, wotpowědnje ličbje přitomnych wosobow, rjekny fachowc Němskeje towaršnosće za hygienu w chorownjach dźensa w rańšim magacinje telewizije ZDF. Nahubnik wostanje přiwšěm najefektiwniši škit před infekcijemi, Walger wuzběhny.
Načolne rozmołwy na wjeršku EU
Brüssel (dpa/SN). Na wjeršku w Brüsselu je so prezident USA Joe Biden dźensa z wodźacymi zastupnikami Europskeje unije zetkał. W rozmołwje z prezidentom Rady EU Charlesom Michelom a prezidentku komisije EU Ursulu von der Leyen dźěše wo to, kak móhli hospodarske a politiske poćahi mjez EU a USA po mnohich konfliktach z bywšim prezidentom Donaldom Trumpom zaso polěpšić. Jutře chce Biden w Genfje z ruskim prezidentom Wladimirom Putinom rěčeć.
Wojakow domoj zwołali
Bad Saarow (dpa/SN). Zwjazkowy financny minister Olaf Scholz (SPD) žada sej nowy rozmach na dobro wuchodneje Němskeje. Přeco hišće ma so tójšto wuchodnych Němcow za wobydlerjow druheje klasy, rjekny Scholz wčera na wuchodoněmskim hospodarskim forumje w braniborskim Bad Saarowje. Wón skedźbni na rozdźěle nastupajo dochody, zamóženje a zdźědźenja kaž tež na pobrachowace koncernowe centrale a slědźenske institucije. „To njeje spomóžne za našu towaršnosć a za Němsku scyła.“ Dotalny natwar na wuchodźe bě předewšěm napodobnjenje zapada. „Štóž pak stajnje jenož nachwatuje, njemóže nihdy prěni być.“ Zaměr měł być, nowe a do přichoda sahace technologije na wuchodźe zasydlić. Tak njenastanu jenož nowe předewzaća, ale tež derje płaćene dźěłowe městna na dobro ludźi. Hladajo na mobilitu pokaza Scholz na twar noweje twornje awtotwarca Tesla a na zawod elektroawtow Volkswagen w Zwickauwje. Runje na polu klimoweje neutrality je tole wuchodnej Němskej hoberska strategiska šansa.
Berlin (dpa/SN). Něhdźe połojca wšitkich ludźi Němskeje nad 60 lětami je po informacijach zwjazkoweho ministra za strowotnistwo Jensa Spahna (CDU) ze šćěpjenjom pře koronawirus dospołnje škitana. Wjace hač 80 procentowe z teje skupiny je znajmjeńša prěnju sykawu dóstało, Spahn wčera zdźěli.
Podźěl jónu šćěpjenych hladajo na cyłe wobydlerstwo zwjazkoweje republiki bliži so z 48,4 procentami 50 procentam, štož wotpowěduje 40,2 milionomaj ludźi, kaž Roberta Kochowy institut informuje. Dospołny škit před wirusom matej 26,2 procentaj, potajkim 21,8 milionow ludźi. Cyłkownje su po informacijach instituta dotal 60,7 milionow dozow seruma přetrjebali, jeničce minjeny kónc tydźenja 622 000.
Nawoda indiskeje sekty z 38 mandźelskimi a 89 dźěćimi je 76lětny zemrěł. Ziona Chana bydleše ze swójbu w domje z wjace hač sto stwami. Mjeztym je wjes, w kotrymž bydleše, turistiska atrakcija. Někotre medije rozprawjeja, zo měješe Chana hišće wjace žonow a dźěći. Prěnju žonu bě sej jako teenager wzał, poslednju jako 60lětny. Polygamija je drje tež w Indiskej zakazana, někotre kmjeny pak maja wuwzaćnu dowolnosć.
W nohajcach je policist w nocy podhladneho přesćěhał, doniž jemu kolegojo na pomoc njepřijědźechu. W swojim swobodnym času policist wobkedźbował, kak so porik na dróze wadźi. Krótko na to 20lětny muž špihele parkowacych awtow wotkopa. „Chwile sej črije wobuć policist w chwatku njeměješe“, policija piše. Jako zastojnicy 20lětneho dosahnychu, so tón mócnje wobaraše.
Vatikan/Ottawa (B/SN). Bamža Franciskusa namakanje powostankow 215 ćěłow indigenych dźěći w kanadiskim lěhwje překubłanja jara boli. To praji wón 6. junija we wobłuku připołdnišeho modlenja Jandźelknjeza na Pětrowym naměsće w Romje. Statne a cyrkwinske zarjadnistwa wusko hromadźe dźěłaja, zo bychu pozadki njeskutkow wujasnili. „Tónle pad je chutne warnowanje wšěm, so kóždehožkuli kolonialneho zadźerženja wzdać“, swjaty wótc wuzběhny. Wón je namołwjeny, za njeskutki w domach a internatach katolskeje cyrkwje so oficialnje zamołwić.
Diplomatiska kriza