Budyšin (SN/CoR). Mjeztym 16. króć je Budyske Němsko-Serbske ludowe dźiwadło wčera zhromadnje z hornjołužiskimi nakładnistwami na nowinarsku konferencu přeprosyło. Tradiciju zhromadneje zjawneje prezentacije do – lětsa wotprajenych – Lipšćanskich knižnych wikow a do swětoweho dnja šulerskeho dźiwadła bě 2017 zemrěty nakładnik dr. Frank Stübner załožił, wuzběhny intendant NSLDź Lutz Hillmann.
Drježdźany (cry/SN). Na wječor solidarity staj znaty spisowaćel Łužicy Benedikt Dyrlich a Drježdźanske serbske towarstwo Stup dale přeprosyłoj a so na někotrych pisacych nadźijałoj. Přišło je jich wjace, hač ma žurla Drježdźanskeho Ericha Kästneroweho Domu za literaturu městnow. Problem su derje rozrisali, wusyłajo čitanje w dalšej stwě přez widejo – dźakowano wersěrowanemu personalej Wile Augustin a „knjeza domu“ Michaela G. Fritza.
Chrósćicy (SN/MiR). Na wšě 120 dźěći je minjenu sobotu dopołdnja na Chróšćanskej farje předspěwało. Wone chcedźa pódla być, hdyž předstaja w oktobrje na jewišću „Jednoty“ produkciju serbskeho dušepastyrstwa za dźěći a młodźinu „Z TOBU – Bohu swjećene lěto“. A to njeběchu ani wšitcy, kotřiž chcedźa sobu činić. Dohromady bě so nimale 140 zajimcow přizjewiło. „Ći, kotřiž njejsu dźensa pódla być móhli, dóstanu přiwšěm składnosć, swój spěwny talent dopokazać. Dokładny termin chcemy staršim přichodne dny zdźělić“, rozłoži hłowna organizatorka z dekanatneho dušepastyrstwa Sabina Lanzyna. „Smy překwapjeni, zo so telko dźěći a młodostnych wo to prócuje na projekće pódla być. Wěmy pako, zo njebudu wšitcy w chórje sobu spěwać móc. Chcemy přiwšěm telko dźěći kaž móžno zapřijeć. Wšako budu na jewišću tež hrajerjo bjez konkretneje róle trěbni. Pytani su starši šulerjo, kotřiž chcyli za kameru stać a předstajenja nahrawać, a mnozy budu rejować.“
9. nalětnika 1822 narodźi so chěžkarskej swójbje na Židowje pola Budyšina pozdźiši serbski wučer a doprědkar Korla Arnošt Pjekar. Nadarjeny pachoł chodźeše štyri lěta na Krajnostawski wučerski seminar w Budyšinje, hdźež su so tehdy tež Korla Awgust Kocor, Jan Bohuwěr Mučink, Jan Barko a dalši na wědomych serbskich wučerjow kubłali. W lěće 1842 nastupi swoje prěnje wučerske městno na Židowje, kotrež 1850 wopušći. Po tym bě 34 lět wučer w Budyšinje a kantor Michałskeje wosady. Pjekar bě mjez doprědkarskimi pedagogami za čas serbskeho wozrodźenja w lětomaj rewolucije 1848 a 1849 a bě zdobom jedyn z najaktiwnišich. 1847 bě mjez sobuzałožerjemi Maćicy Serbskeje, štyri lěta čłon jeje předsydstwa, dale pokładnik a hač do lěta 1859 składnik knihow. 1848 je Wulku próstwu Serbow sobu zdźěłał.