Nowe lěto zahaji Rozhlad z nowej seriju. Z njej spominamy na Jana Buka, jednoho z najwuznamnišich serbskich wuměłcow 20. a 21. lětstotka, kotryž je so w awgusće před sto lětami narodźił. K tomu wozjewimy lětsa w kóždym wudaću kulturneho časopisa jednu z jeho twórbow. Wot nich su so serbscy spisowaćeljo a serbske spisowaćelki inspirować dali a literarny tekst k tomu napisali. W januarje wozjewimy baseń „Mój dudlowak“ Róže Domašcyneje k wobrazej „Dudak“ z lěta 1960.
Kónc decembra před 80 lětami skónči so zapadnje Moskwy prěni dźěl dobyćerskeje Zymskeje wójny Čerwjeneje armeje. Bě to kónc lěta 1941 prěnje wulke dobyće sowjetskeho wójska přećiwo fašistiskim agresoram, kotřiž běchu rano 22. junija 1941 Sowjetski zwjazk złóstnisce nadpadnyli. Njewočakowany sylny nawal wójska z hoberskej techniku nuzowaše Čerwjenu armeju, so w běhu prěnich měsacow do kraja wróćo sćahnyć. Němskim fašistam a jich madźarskim, finskim, rumunskim, słowakskim a italskim zwjazkarjam poradźi so tuž, njehladajo sylneho wobaranja Čerwjeneje armeje a partizanow, Baltikum, Běłorusku, wulki dźěl Ukrainy a Ruskeje dobyć kaž tež Minsk, Kijew a Rigu wobsadźić, Leningrad wobkružić a w nowembru 1941 do směra na sowjetsku stolicu postupować.
Druhe najwjetše serbiske město Novi Sad je europska kulturna stolica 2022 – koronapandemije dla wo lěto pozdźišo hač planowane. Nimo toho pyšitej so tež luxemburgske město Esch a litawske město Kaunas z požadanym titulom.
Novi Sad (dpa/SN/CoR). Novi Sad nad Dunajom je uniwersitne město, stolica prowincy Vojvodina a leži na mjezach srjedźneje a južnowuchodneje Europy. „Naše hesło je: Za nowe mosty! Je to apel jednać, ale tež wizija“, wopisuje předsyda załožby „Novi Sad 2021“ Nemanja Milenković hesło kulturneje stolicy 2022.
Budyšin (SN/CoR). Budyski Thespiscentrum Němsko-Serbskeho Ludoweho dźiwadła přeprošuje jutře na wirtuelne zahajenje wustajeńcy pod hesłom „HeimaTraum – Ein Weihnachtsmärchen“.
Režiser Georg Genoux a wuměłča Anastasia Tarkhanova wuwitaj zhromadnje z ludźimi z Budyšina rumnosć, kotraž ma jim domiznu skićić resp. wróćić. We wirtuelnej wustajeńcy dźe wo to, zo w Budyskim dźiwadle wustajene objekty za čas hód w nocy wotućeja a swójske žiwjenje wjedu. Tak nastanje bajkowy swět połny potajnstwow, wjesela, žarowanja a humora. Wirtuelna wustajeńca skići tež składnosć, sej w hodownym času zmysł žiwjenja zbližić. W srjedźišću stejitej domizna a začuće k domiznje, kotrejž njejsu jenož tudyši migranća, ale tež mnozy wobydlerjo Budyšina a Sakskeje zhubili. Nowy zhromadny swět ma přez kolektiwnu fantaziju nastać.
Wutoru, 28. decembra w 19 hodź. zahaja wustajeńcu online na mjezynarodnej platformje YouTube za dźiwadłowe filmy Theatre 4 National Affairs . Hač do 20. januara 2022 budźe tam přistupna.
„Chcych wědźeć, hač je nimo Južnych hišće dalšich Serbow na swěće“, wujasnja Aleksandra Mandić swój zajim na Łužiskich Serbach. 28lětna pochadźa ze serbiskeho Šabaca a bydli mjeztym dwě lěće w Lipsku. „Mój prěni zwisk bě Lubina Hajduk-Veljkovićowa, kotraž je na Uniwersiće Novi Sad za stipendije Załožby za serbski lud wabiła. W Lipsku sym prěnje serbske słowa nawuknyła. Jako wopytach Łužicu, spytach serbsce rěčeć. Tehdy bydlach někotre dny pola Šěnec swójby w Budyšinje. To bě njezapomnite nazhonjenje“, Južna Serbowka rozprawja.
Ludźo stejachu w dołhim rynku před małej předawarnju. Lute módre, čorne a čerwjene kabaty so po małym burskim biodworje tłóčachu. Z kromy hodownych wikow ćehnješe jim wóń poprjančkow a horceho wina do nosa. Pola za dworom běchu puste a šěre a zlochka ze so zybolatym zmjerzkom poćehnjene. Skónčnje běše tež Bertram na rjedźe. Naćahowaše so, kaž dźěćo za kołbaskami, nad předawanskim blido. Młoda šwižna předawarka z blond konjacej wopušku a čerwjenym nosom jeho přećelnje witaše. Bertram prošeše z wuhłódnjenymaj wočomaj: „Jednu husycu! Jednu wulku a tučnu! A prošu hnydom w tajkej praktiskej tiće!“ Blondinka za kasu so posměwaše. Muž srjedźneje staroby njebě wjetši hač wona, ale suchi kaž žerdka. Ze swojimaj zapadnjenymaj licomaj skutkowaše kaž prošer, kiž so dawno za něčim ke kusanju žedźi.
Hordy, kaž by runje wulkeho plyšoweho barika na hermanku dobył, nóžkowaše wón wšón wjesoły nimo čakacych. Před zachodnymi durjemi jeho něchtó za rukawu hrabny.
Ze wsy do dalin swěta: Ochranowska wosada mjezynarodnje wuprudźa. Wona wjace skići hač jenož hwězdy a hesła. Tam maja tež hudźbny mision.
Markowe znamjo Ochranowskeje wosady su znate hwězdy, wona pak njeje jenož jich dla po wšěm swěće znata.
We wjace hač 40 krajach na pjeć kontinentach je tale ewangelska cyrkej prezentna, z misionskim dźěłom a socialnym angažementom je sej wona nahladnosć zasłužiła. Po hesle „zhromadnje wěrić – jedyn wot tamneho wuknyć a sej mjez sobu dowěrjeć“ wěriwi lubosć k blišemu praktikuja. Na spočatku misionskeho dźěła bydleše w hornjołužiskim Ochranowje něhdźe 350 dušow. Dźensa ma Bratrowska jednota – hinaše mjeno wosady, kotruž w němskej rěči po starej dikciji „Gemeine“ pisaja – po cyłym swěće wjace hač 1,2 milionaj přisłušnikow.
Poprawom dyrbjało rěkać: 20(+1) lět je to dokładnje, zhladujemy-li na jubilej, wšako dyrbjachu w zymje 2020/21 wšitke čitanja wotprajić. Ideju čitanjow w zymje lěta 2001 na iniciatiwu Delnjowujězdźanskeho domizniskeho towarstwa zrodźili. Bjezposrědnju přiležnosć běchu tehdyše 80. narodniny hajnika a domizniskeho basnjerja Gottfrieda Unterdörfera. Prěni čitanski dźeń běše zdobom premjerje jeho knihi „Chcu žorawja widźeć“ wěnowany. Tele wudaće nasta z dźenikowych zapiskow Gottfrieda Unterdörfera, kotrež je wón 1992 zakónčił. W samsnym lěće pak 9. septembra zemrě. Manuskript bě jeho mandźelska dr. Frankej Stübnerej z Budyskeho nakładnistwa Lusatia přepodała, a wón knihu pozdźišo wuda. To běše zdobom dobra přiležnosć za wjelelětny zwisk Delnjowujězdźanskeho domizniskeho towarstwa k bohužel lěta 2017 zemrětemu dr. Frankej Stübnerej. Wón je zymske čitanja trajnje podpěrał a přewodźał.