30. julija před 150 lětami narodźi so delnjoserbski duchowny a składnostny spisowaćel Měto Wjeńcko burskej swójbje w Mosće. Po maturiće w Choćebuzu studowaše wón wot lěta 1892 ewangelske bohosłowstwo na uniwersitomaj w Halle a Berlinje. Wustudowawši bu 1899 w Sprjejcach, we Wojerowskim wokrjesu, za fararja zapokazany a skutkowaše tam hač do lěta 1910. Po tym wróći so zaso do Delnjeje Łužicy. Štyri lěta bě w Dešnje z fararjom, doniž njezapoča tam Bogumił Šwjela jako dušepastyr. Hač do lěta 1939 je Wjeńcko w Choćebuskej Serbskej klóšterskej cyrkwi fararił. Wot lěta 1908 přisłušeše Maćicy Serbskej a dlěje hač lětdźesatk bě aktiwny čłon předsydstwa Maśicy Serbskeje. Składnostnje pěsnješe a pisaše stawizniske a kulturne přinoški do Bramborskeho Casnika a do ewangelskeho časopisa Wosadnik. Pomhaj Bóh je serial z jeho pjera „Moje pućowanje do Jerusalema“ w 14 pokročowanjach wozjewił. Wjeńcko bě tež awtor přinoškow w Pratyji a w poslednich žiwjenskich lětach w tydźeniku Nowy Casnik.
Wón zemrě 21. oktobra 1953 w Choćebuzu. Manfred Laduš
Wjelelětny sobudźěłaćer Domu za serbske ludowe wuměłstwo Mikławš Kostorž zemrě 17. julija 1995. Narodźił bě so 29. oktobra 1931 serbskej swójbje w Kulowje. Po wutworjenju Serbskeho ludoweho ansambla započa wón 1952 tam jako rejwar. W lěće 1964 bu Kostorž w DSLW jako zamołwity za ludowe rejwanske skupiny přistajeny, a wosta to hač krótko do smjerće. Hižo 1964 bě Smjerdźečansku rejwansku skupinu załožił a je ju w běhu štwórć lětstotka jako wuměłski nawoda k wulkim wuspěcham wjedł. Za Smjerdźečanow je mjez druhim choreografiju wo stajenju a mjetanju meje stworił. 22 lět bě wón zastupowacy nawoda Domu za serbske ludowe wuměłstwo, dwójce samo jeho komisariski načolnik. Powołansce bě za mnohe dalše rejwanske cyłki kaž za te Slepjanskeho a Wudworskeho ansambla kaž tež Choćebuskeho Pósta a za Komorowsku a Žylowsku rejwansku skupinu sobu zamołwity. Za nje je wjace hač sto choreografijow stworił. Rejwanske poskitki na sydom Festiwalach serbskeje kultury w Budyšinje běžachu tohorunja pod režiju Mikławša Kostorža.
Manfred Laduš
Wot 26. do 28. junija 1930 wotmě so w Běłohrodźe 1. wšosokołski zlět kralestwa Juhosłowjanskeje. Na nim wobdźěli so sylna delegacija Serbskeho Sokoła (22 muži, dźesać žonow) pod nawodom starosty Jakuba Šajby a jednaćela Gustawa Janaka. W Radworju běchu do wuprawy scenu z narodnymaj rejomaj nazwučowali. „Bratr Mjeltka měješe zbožownu ruku při zestajenju zwučowanja“, pisachu Serbske Nowiny po zlěće.
We wulkim měšćanskim stadionje je so wustup 14 bratrow a štyrjoch sotrow derje poradźił. Wujimki zdźeržaneho materiala su w lěće 1990 do filma „Sokoł. P.S. ke kapitlej našich stawiznow“ (scenarij Alfons Wićaz/Toni Bruk) zapřijeli. Hosćo z Łužicy pochodowachu na poslednim dnju zlěta w swjedźenskim ćahu w sokołskich uniformach, žony w narodnej drasće. Šajba, Janak a Mjeltka mějachu česć, so na swjatočnym přijeću na kralowskim hrodźe wobdźělić.
W Juhosłowjanskej přebywaše mjeńša skupina (dźesać Sokołow) hižo w lěće 1928 – na sokołskim zlěće w makedonskim Skopju. Mikławš Krawc