×

Powěsć

Failed loading XML...

Měrćin Kral-Zarěčanski

póndźela, 16. meje 2022 spisane wot:

15. meje před 150 lětami narodźi so w Klukšu jako syn wučerja a kantora pozdźiši wyši wučer, domiznowědnik a rěčespytnik Měrćin Kral. Z dźewjeć lětami zemrěštaj staršej a Měrćin a młódši bratr Jan běštaj syroće. Wuj Michał Kral, wučer w Sokolcy pola Budyšina, přewza zamołwitosć za wobeju syrotow. Wobaj wopyta­štaj Budyski Krajnostawski wučerski seminar a staštaj so z dobrymaj serbskimaj pedagogomaj a wótčincomaj. Měrćin Kral wučerješe najprjedy wot lěta 1892 do 1895 w Minakale a potom hač do wuměnka 1933 jako šulski nawoda w Zarěču. Toho­dla da sej tež přimjeno Zarěčanski. 1933 poda so na wuměnk, kiž přežiwi hač do smjerće 15. małeho róžka 1950 w Małym Wjelkowje.

Fryco Rocha

póndźela, 25. apryla 2022 spisane wot:
24. jutrownika 1942 zemrě wučer, delnjoserbski basnik a spisowaćel Fryco Rocha. Jeho row je na Choćebuskim Južnym po­hrjebnišću. Wón narodźi so 19. wulkeho róžka 1863 žiwnosćerskej swójbje w Šejnejdźe, hdźež wopomjatna tafla při jeho ródnym domje na njeho dopomina. Rocha wučerješe w Gołkojcach, po tym 24 lět w Turjeju a dalšich dźewjeć lět w Kibušu. Ma tež wulke zasłužby za delnjoserbske pismowstwo a kulturu. Wón postara so sobu wo druhi delnjoserbski spěwanski swjedźeń 1894 w Turjeju. Rocha započa hižo jako młody wučer w Gołkojcach pěsnić, wosebje wjele hrónčkow a spěwow za dźěći a bě prěni delnjoserbski dźěćacy basnik. Šěsć lět bě redaktor nabožneho časopisa Wosadnik a wozjewi swoje lyriske wupłody a literarne dźěła w nim, w Serbskim Casniku a Časopisu Maćicy Serbskeje. Wón bě aktiwny čłon Maśicy Serbskeje a tež jeje městopředsyda. „Wěnašk dolnjoserbskich pěsnjow“ wuńdźe w Budyšinje. Dale su z jeho pjera „Wěnašk basni“, „Pěsni, wulicowanka a godanja“ a „Wobraz mojego žywjenja“. Jeho lyrika a proza swědčitej wo wulkej lubosći serbskemu ­ludej, jeho maćeršćinje, nałožkam a tra­dicijam. Manfred Laduš

W. von Schulenburg

štwórtk, 21. apryla 2022 spisane wot:
Němski zemjan Wilibald von Schulenburg narodźi so 6. jutrownika před 175 lětami w Berlinje. Kaž jeho prjedownicy sta so wón z pruskim oficěrom. Jeho karjera we wójsku pak skónči so w Němsko-francoskej wójnje 1870/1871, w kotrejž bu ćežko zranjeny. Wěnowaše so nětko molowanju a ludowědźe. Přebywaše wjele króć w Błótach, wosebje w Bórkowach pola Badarakojc, hdźež serbsce nawukny a sta so z nadobnym přećelom našeho ludu. Molowaše w Błótach, zapisowaše sej ludowe pěsnje, powědki a wopisowaše žiwjenske wašnje a nałožki. To samsne činješe wo Slepjanskej wosadźe, hdźež so 1880 z ratarjom a ludowědnym slědźerjom Janom Hantšom-Hanom zezna. Slepjan za njeho něhdźe 150 powědkow, bajow a pěsnjow napisa. Krótko do swojeje smjerće 1934 započa Schulenburg we Wochozach slědźić. W serbskej rěči wozjewi wón mjez druhim přinoški wo Hantšo-Hanu, „Spomnjeśe z Błotow“ a „Delnjoserbske namjezne ludowe pěsnje“ a „Tři lěta pola Badarakec“. Wobšěrnje napisa němsce „Serbska ludowosć w bajach, nałožkach a wašnjach“ a „Baje a nałožki Serbow z Błótow“ kaž tež „Krajowěda prowincy Braniborskeje“. Manfred Laduš

Chorhoj měra a Płomjo

srjeda, 20. apryla 2022 spisane wot:
15. apryla 1952 wuńdźeštej w Budyšinje prěnjej čisle serbskeju časopisow Chorhoj měra za młodźinu a Płomjo za dźěći. Při Centralnej radźe FDJ (němskeje młodźinskeje organizacije) bě delegacija serbskich młodostnych (Měrćin a Gerat Kašpor, Jan a Beno Šołta) wudawanje wujednała. Stawiznarjo měnja, zo bě to „plestr“ za to, zo njesmědźachu serbsku organizaciju Serbska Młodźina (SM) w lěće 1948 załožić. Wot lěta 1955 wuchadźeše potom prawidłownje tež delnjoserbske Płomje. Prěni zamołwity redaktor Chorhoje měra bě Pawoł Kral (tón wšak so potom do zapadneje Němskeje wotsali), jemu poboku běchu Hinc Jurk, Ludwig Kola a Wałtar Lorenc. Za Płomjo bě Ludwig Kola zamołwity, naměstnica bě Marja Dobrowolska, rodź. Koklic. Zamołwita za Płomje bu Hilda Kućankowa. Mjeztym zo Chorhoj měra jenož hač do decembra 1960 wuchadźeše, swjeći dźěćacy časopis nětko hižo 70lětne wobstaće. Najdlěje na čole redakcije Chorhoje měra steješe Hubert Žur (1954–1958), redakciju Płomjenja pak nawjedowaše Křesćan Krawc samo wot 1965 hač do lěta 1978. Dźensniši zamołwity redaktor je Pětr Šołta. Mikławš Krawc

Dr. Frank Stübner

štwórtk, 07. apryla 2022 spisane wot:
Dźensa před pjeć lětami je njenadźicy ze­mrěł serbski nakładnik dr. Frank Stübner, kiž je z wudaćemi swojeho nakładnistwa Lusatia wjele lět wobohaćał knižny swět Hornjeje Łužicy. Rodźeny 1954 do serbskeje swójby w Barće, je na Serbskej rozšěrjenej wyšej šuli maturował. Po studiju germa­nistiki w Lipsku promowowaše wo literarnym tworjenju Jurja Brězana. Wróćiwši so do domizny sta so z lektorom w Ludowym nakładnistwje Domowina. Lěta 1992 so zmuži sam nakładnistwo załožić. Jeho najznaćiša edicija bě woblubowany „Oberlausitzer Hausbuch“, němski pendant „Serbskeje protyki“, kotrehož prěni lětnik bě dr. Stübner hišće w LND wudał. Sćěhowaše 25 wudaćow – lěto wob lěto tež z přinoškami ze serbskej maćiznu a z pjera serbskich awtorow. Na wudaću za lěto 2018 hižo pilnje dźěłaše, jako hakle 62lětneho něšto dnjow do 25. jubileja nakładnistwa Lusatia boža ručka zaja. Nimale 250 edicijow bě mjeztym wudał a za nje w kruhu nakładnikow Sakskeje a zwonka njeje wulke připóznaće žnjał. Dr.

Delnjoserbscy rybarjo

póndźela, 28. měrca 2022 spisane wot:
23. nalětnika 1952 załožichu w korčmje Prizarskich Bórkowow Rybarske zjednoćenstwo Bórkowy a wokolina. Za předsydu wuzwolichu serbskeho wučerja a pozdźišeho redaktora Noweho Casnika Wy­lema Bjera. 35 lět je wón zastojnstwo ­wukonjał. Zjednoćenstwu přisłušachu spočatnje skupiny Wobsedne, Kuparske a Prizarske Bórkowy, Smogorjow, Prjawoz, Dešno, Wjerbno a Běła Góra. Tehdy bě za cyłu republiku předwidźane, dowolić w hatach a rěkach jeničce wudźenje. Wylem Bjero wobroći so na předsydu Domowiny Kurta Krjeńca a župneho sekre­tara Fryca Nakońca. Woni wjacore razy w Berlinje ze zastupjerjemi ministerstwa wo tym jednachu, dowolić w Błótach staroserbske łójenje rybow z pomocu syće a směć tež připrawu zasadźeć, w kotrejž ryby k składowanju a chłódźenju tun­kaja. Po wuspěšnych jednanjach přistupi zjednoćenstwo narodnej organizaciji a rěkaše­ wot 1991 „Zjednoćenstwo serbskich błótowskich rybarjow“. Dźensa ma wone 17 skupin a wobhospodarja 195 hektarow wódnišćow. Wu­zběhnyć so ma, zo bě wot­ spočatka runohódne wužiwanje delnjoserbšćiny w towarstwje samo­zrozumliwe. Mikławš Krawc

Karel Macků

pjatk, 25. měrca 2022 spisane wot:
20. nalětnika 1992 zemrě w Praze w starobje 85 lět přećel našeho ludu, spěchowar powójnskeho serbskeho šulstwa w sewjernej Čěskej Karel Macků. 20. junija 1945 běchu jeho za direktora Srjedźneje šule we Varnsdorfje powołali. Hižo bórze wobhoni so w Budyšinje pola Pawoła ­Neda a Pawoła Krječmarja, što móhli na do­bro nas Serbow činić. Skutkownu pomoc zdokonja 1. nazymnika, jako wote­wza ze swojim awtom w Budyšinje hudźbnika Bjarnata Krawca, kiž bu 13. februara w Drježdźanach wubombardo­wany. Macků zaměstni mištra najprjedy w swojim bydlenju, po tym dósta Krawcec swójba w měsće wilu. Bjarnat Krawc bu na iniciatiwu Mackůwa čestny měšćan. Šulski direktor organizowaše koncertaj Radworskeje Meje we Varnsdorfje a Rumburku. Runje tak bě spiritus rector prě­njeho koncerta Varnsdorfskeje filhar­monije w hodowniku 1945 w Budyšinje. Macků rjadowaše zhromadnje z direktorom ­Serbskeho gymnazija prof. Mikławšom Krječmarjom wuwučowanje młodych Serbow we wulkej Měšćance, kotrež traješe hač do julija 1949. Hakle lěto do smjerće dósta Karel Macků Čestne znamješko ­Domowiny. Mikławš Krawc

Jurij Handrik

pjatk, 18. měrca 2022 spisane wot:
11. měrca 1897 narodźi so pozdźiši wob-lubowany farar a narodowc Jurij Handrik do korčmarskeje swójby w Jaseńcy. Wón bě chowanc Serbskeho seminara a studowaše teologiju w Praze a Fuldźe. 11. nowembra 1923 na měšnika wuswjećeny bě wón dwanaće lět kapłan, mjez druhim w Ralbicach, Radworju, Budyšinje a Chrósćicach, wot 1935 do 1946 farar w Markneukirchenje. Po nawróće fararješe hač do smjerće 17. septembra 1963 w Njebjelčicach. Bě předsyda Praskeje Serbowki a podstarši serbskeho studentstwa. Za lajsku dźiwadłowu skupinu ródneje wsy pisaše a přełožowaše hry, na přikład „Rubježnicy na horje Marijanski Chołm“. Dale pisaše wjele za Katolski Posoł, tež powědančka, wo serbskej narodnej drasće a wo stawiznach Serbskeho seminara. Jako duchowny bě za swoje wu­razne prědowanja a za swój hłuboki ludowy humor znaty a w ludźe woblubowany. Po nawróće ­do Łužicy angažowaše so sylnje za ­po­- wójnske dźěło Domowiny, hač do 1954 bě tři lěta městopředsyda Domowiny. Jako so Domowinske wjednistwo sylnišo na stronu SED koncentrowaše, je wón jenož hišće we wjesnej skupinje Domowiny sobu ­dźěłał. Manfred Laduš

Korla Arnošt Pjekar

wutora, 15. měrca 2022 spisane wot:

9. nalětnika 1822 narodźi so chěžkarskej swójbje na Židowje pola Budyšina pozdźiši serbski wučer a doprědkar Korla Arnošt ­Pjekar. Nadarjeny pachoł chodźeše štyri ­lěta na Krajnostawski wučerski seminar w Budyšinje, hdźež su so tehdy tež Korla Awgust Kocor, Jan Bohuwěr Mučink, Jan Barko a dalši na wědomych serbskich wučerjow kubłali. W lěće 1842 nastupi swoje prěnje wučerske městno na Židowje, kotrež 1850 wopušći. Po tym bě 34 lět wučer w Budyšinje a kantor Michałskeje wosady. Pjekar bě mjez doprědkarskimi pedagogami za čas serbskeho wozrodźenja w lětomaj rewolucije 1848 a 1849 a bě zdobom jedyn z najaktiwnišich. 1847 bě mjez sobuzałožerjemi Maćicy Serbskeje, štyri lěta čłon jeje předsydstwa, dale pokładnik a hač do lěta 1859 składnik knihow. 1848 je Wulku próstwu Serbow sobu zdźěłał.

Jan Wjacsławk

pjatk, 04. měrca 2022 spisane wot:
Dźensa před 125 lětami narodźi so we Wojerecach syn železnicarja, pozdźišo krawski mišter, mějićel wobchoda za narodnu drastu, braška, ludowy wuměłc a aktiwny Domowinski funkcionar Jan Wjacsławk. Wón nawukny powołanje krawca a wotewrě 1926 na Złokomorowskej w ródnym měsće wosebity wobchod a krawcownju za serbsku narodnu drastu. Po jeho smjerći 9. awgusta 1963 je jeho dźowka Hana Bejmina wobchod přewzała. Jan Wjacsławk bě wuběrny znajer wosebje Wojerowskeje drasty, poradźowaše jeje nošerki, zhotowješe a předawaše jim drastu a wušiwanki, kotrež zdźěla sam zhotowi. Njebě jenož wušiwar, ale tež wuběrny debjer jutrownych jejkow. Na mnohich wustajeńcach je jejka prezentował a z nimi na wubědźowanjach prěnje myta dobył. Za čas NDR bě poradźowar a hłowny akter dokumentarneju filmow „Hdyž Jank a Hanka kwasujetaj“ a „Přa­slica a póstniski kwěćel“. 38 lět bě woblubowany ewangelski braška. Do lěta 1937 bě předsyda Serbskeho burskeho towarstwa Wojerecy a po 1945 Domowinskeje skupiny Wojerecy-Stare město. W lěće 1935 je posledni Domowinski zjězd do zakaza přez nacijow sobu organizował. Manfred Laduš

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND