Wosobowy ćah ze znajmjeńša 200 pasažěrami je dźensa rano něhdźe 230 kilometrow sewjerowuchodnje thailandskeje stolicy Bangkok do powaleneho twarskeho krana zrazył a tohodla z kolijow wuskočił. 22 sobujěducych při tym zemrě, 70 so ćežce ­zrani. Dokładne přičiny njezboža dotal znate njejsu. Foto: picture alliance/Sakchai Lalit

Wjelki třělić bórze lóšo

srjeda, 14. januara 2026 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Zwjazkowy ratarski minister Alois Rainer (CSU) ma za trěbne, třělenje wjelkow hladajo na ličbu zwě­rjatow w Němskej dowolić. „W Němskej je mjeztym wjace hač 200 wjelčich črjódow. Přirunujo tudyšu płoninu z Ruskej je to wo wjele wjace. Potajkim měli zakročić“, Rainer dźensa w rańšim magacinje ARD wuswětli. Njeje zaměr, wjelka wutupić. Zwjazkowy sejm chcyše dźensa w prěnim čitanju wo planach knježerstwa wuradźować, kak móhli prawidła za třělenje wjelkow wolóžić. Stronje CDU/CSU a SPD chcetej wjelka do hońtwjerskeho prawa přiwzać. Tak móhli so wjelki zatřělić, kiž problemy zawinuja a na přikład płoty přewinu a wowcy zakusaja. Plahowarjo skotu tele postupowanje ­witaja, škitarjo zwěrjatow su raznje pře­ćiwo tomu.

Haseloff hišće w januaru wotstupi

srjeda, 14. januara 2026 spisane wot:
Magdeburg (dpa/SN). Saksko-anhaltski ministerski prezident Reiner Haseloff (CDU) chce 27. januara swoje zastojnstwo złožić. Dźeń pozdźišo měł krajny sejm w Saksko-Anhaltskej noweho šefa CDU w zwjazkowym kraju Svena Schulzeho za jeho naslědnika wuzwolić. „Kraj je w dobrych rukach a tomu tak wostanje“, Haseloff wčera po posedźenju kabineta w Magdeburgu wuswětli. Wón je wot 2011 ministerski prezident Saksko-Anhaltskeje. Krajne předsydstwa koaliciskich stronow CDU, SPD a FDP su přepodaću zastojnstwa přihłosowali. Postupowanje ma Schulzemu zmóžnić, do wólbow krajneho sejma 6. septembra knježerstwo nawjedować.

Rěča wo přichodźe Grönlandskeje

srjeda, 14. januara 2026 spisane wot:

Washington/Berlin (dpa/SN). Danski wonkowny minister Lars Løkke Rasmussen je dźensa we Washingtonje z wonkownym ministrom USA Marcom Rubiom a wiceprezidentom J. D. Vanceom wo přichodźe Grönlandskeje wuradźował. Prezident USA Donald Trump je minjeny čas wospjet wo tym rěčał, zo USA arktisku kupu za swoje narodne wěstotne zajimy trjebaja. Při tym njebě wón wuzamknył, za přiswojenje Grönlandskeje wojerske srědki zasadźić. Grönlandska słuša ludoprawnisce k Danskej. Tam so žadanjam USA dotal raznje spjećuja.

Němski wonkowny minister Johann Wadephul (CDU) na tym wobstawa, zo měli wobydlerjo Grönlandskeje sami wo přichodźe swojeje domizny rozsudźić.

Wobkedźbowarjo z toho wuchadźeja, zo spytaja USA Dansku ze wšelakimi ­hospodarskimi a zakitowanskimi přilubjenjemi pohnuć, jim kupu přewostajić.

To je samozrozumliwe

srjeda, 14. januara 2026 spisane wot:
... sej myslach, jako so mje kolega wopraša, hač měłoj socialnej dźěłaćerjej na wyšimaj šulomaj w Ralbicach a Worklecach serbsce rěčeć móc. Přiznawam, zo wo tym scyła njejsym rozmyslowała, dokelž mam serbskosć runje w tutym wobłuku za samozrozumliwu. Nětko pak wo tym rozmysluju a so prašam, zwotkel maja kubłanišća serbsce rěčacych fachowcow za kubłanski a socialny wobłuk brać. Mnozy z wotpowědnej rěčnej, pedagogiskej a socialnej kompetencu hižo na serbskich kubłanišćach njeskutkuja, ale w serbskich institucijach a projektach strukturneje změny, zdźěla tež w dwurěčnym regionje a bjez wurazneho serbskeho naroka. We wupisanjach serbskich institucijow a zarjadnišćow su druhdy serbske rěčne kma­nosće jenož jako přeće zapisane, nic pak na ­wusahowacym městnje. Čehodla nic? Njeje najwažniša kwalifikacija za skutko­wanje na dobro Serbow, zo požadar abo požadarka serbšćinu wobknježi? Milenka Rječcyna

To a tamne (14.01.26)

srjeda, 14. januara 2026 spisane wot:

W sewjernorynsko-westfalskim Rösrath bu wčera 80lětna wuměnkarka wobšudźena. Jako rjedźerka wudawaca so žona bě bydlenje rentnarki wurjedźiła a při tym wjacore debjenki a móšnju z kartku za chorobnu kasu a personalnym wupokazom pokradnyła. Tole starušce hakle nadpadny, jako bě so rjedźerka z pječa nuzneje přičiny dočasnje rozžohnowała. Wona policiju zazwoni. Zastojnicy z toho wuchadźeja, zo bě wobšudnistwo planowane. Policija ludźi warnuje, zo njeměli žanych cuzych do swojeho bydlenja pušćić.

Prěni raz z měška swojeje maćerje Kitawy je njedawno młody kenguru w zwěrjencu jendźelskeho města Chester pokuknył. Młodźo bě so hižo před něšto měsacami narodźiło. Tuchwilu waži wone jenož 1,85 kilogramow, při porodźe běše něhdźe tak wulke kaž mała buna.

Wadephul za dobre poćahi z USA

wutora, 13. januara 2026 spisane wot:

Washington (dpa/SN). Wonkowny mi­nister Johann Wadephul (CDU) je sej na­jebać njedorozumjenja nastupajo kurs prezidenta USA Donalda Trumpa přećiwo Grönlandskej a cofanje USA z mjezynarodnych organizacijow dobrych trans­atlantiskich poćahow wěsty. Tole rjekny wón po rozmołwje z wonkownym ministrom USA Marcom Rubiom we Washingtonje. Porno tomu so financny minister Lars Klingbeil (SPD) na swojim wopyće we Washingtonje toho dla „jara starosći“.

Nowy koncept SPD

Berlin (dpa/SN). SPD chce po informa­cijach medijow dawk na namrěwstwo změnić a wulkim zamóženjam wyše dawki napołožić. Nowy koncept zdobom předwidźi, zo runočasnje dawki na snadne zamóženja zniža. Wo tym rozpra­wjatej telewizijny sćelak ARD w Berlinje a nowina Bild. Po tym ma móžno być, „žiwjensku bjezdawkowu sumu“ we wob­jimje miliona eurow zdźědźić. Unija plany SPD namrěwstwa dla raznje kritizuje.

Skorža přećiwo zarjadej ICE

Tež Balaton, mjez turistami woblubowany jězor w Madźarskej, je tele dny zamjerznjeny, kaž tule njedaloko Szantoda. Přiwšěm zamołwići ludźi warnuja, na lód hić. Klimoweje změny dla jězor hižo kóžde lěto njezamjerznje. Kruty, něhdźe 30 centimetrow tołsty bě tam lód naposledk w zymje 2017. Foto: dpa/Marton Monus

Merz zasudźuje namóc w Iranje

wutora, 13. januara 2026 spisane wot:
Bengaluru (dpa/SN). Zwjazkowy kancler Friedrich Merz (CDU) je sej hladajo na masowe protesty w Iranje wěsty, zo je awtoritarne nawodnistwo kraja na kóncu. „Hdyž móže so režim jenož hišće z hrubej namocu dźeržeć, potom je faktisce na kóncu. Wuchadźam z toho, zo ­widźimy runje poslednje dny tutoho­ ­režima“, rjekny Merz na swojim wopyće w indiskim měsće Bengaluru. Iranske nawodnistwo nima tak a tak žanu legitimaciju přez wólby, kancler doda. Merz bě namóc iranskich wěstotnych mocow přećiwo demonstrantam hižo wčera jako brutalnu a dospołnje přehnatu zasudźił. Aktiwisća za čłowjeske prawa z toho wuchadźeja, zo je při protestach dotal 650 ludźi žiwjenje přisadźiło.

China so Trumpej wobara

wutora, 13. januara 2026 spisane wot:

Peking (dpa/SN). China chce hladajo na připowědźenja prezidenta USA Donalda Trumpa, wikowanskim partneram Irana nowe cła napołožić, swoje zajimy zakitować. „Njeje žanoho dobyćerja w tutej wójnje“, zdźěli rěčnica wonkowneho ministerstwa Mao Ning w Pekingu. China swoje legitimne prawa a zajimy ze wšej rozsudźenosću zakituje, wona rjekny.

Trump bě připowědźił, zo wotnětka wšěm krajam, kotrež hišće z Iranom ­wikuja, cła we wysokosći 25 procentow napołoži. Iran je wažny wikowanski partner Chiny, kotraž tam wolij kupuje. Je to zemski pokład, kiž dyrbi China impor­tować. China a Iran matej hižo wjele lět wuske styki we wikowanju, hospodar­stwje a nastupajo zemski wolij.

HSSL25

LND onlineshop 2026

Chróšćan Šulerjo

Nowe poskitki knihow LND namakaće w lětušim wudaću Nowinkarja!

Nowinkar 2025