Oktoberske swjedźenje dale wažne

wutora, 17. septembera 2024 spisane wot:

Plauen (dpa/SN). Piwowe karany dujerskeje hudźby dla klepotaja. Za blidami sedźa ludźo w drastach po bayerskim wašnju, w šatach a kožanych cholowach: Oktoberske swjedźenje abo „Wiesn“ po přikładźe Bayerskeje maja tež w Sakskej dale a wjace přiwisnikow. „Naš swjedźeń je minjene tři lěta widźomnje rozrostł a ma hišće tójšto potenciala“, rjekny ­Thomas Münzer, marketingowy nawoda piwarnje Sternquell w Plauenje. Ze zarjadowanjom „Sternquell Wiesn“ je přede­wzaće jako jedne z prěnich w Sakskej do noweje sezony startowało. Při prěnim zarjadowanju tutoho razu před třomi lěta su wjacore tysac hosći zličili. Loni bě jich hižo wokoło 20 000. „Dokelž sej žadyn ­zastup nježadamy, móžemy ličbu wopytowarjow jenož trochować.“

Piwarnja přeco hišće najwjetši dźěl swojeho kóždolětneho wobrota we wobchodach nadźěła, marketingowy šef rjekny. „Oktoberski swjedźeń pak wužiwamy, zo bychmy swoje piwo jako dźěl vogtlandskeje domizny prezentowali a emocionalnje powyšili.“

Wulki Choćebuski hotel zawru

wutora, 17. septembera 2024 spisane wot:
Powěsć je ludźi šokowała: Hotelowy a kongresowy dom Lindner w Choćebuzu kónc lěta swoje durje zawrje. Něhdźe 50 sobudźěłaćerjow dźěło zhubi. Nawodnistwo domu chce jim pomhać, w druhich hotelach nowe dźěło namakać, kaž zdźělichu. Wyši měšćanosta Tobias Schick rozsud nawodnistwa hotela wobžaruje. Wón njeznjese so z inwesticijemi w druhich hotelach a tež nic z rozmachom w zwisku ze strukturnej změnu, kotryž Choćebuz po jeho słowach tuchwilu dožiwja. Nimo toho haći zawrjeny dom prócowanja města wo dobru městnosć wikow, kongresow a wulkich zarjadowanjow. Hotel ma 189 stwow a wjacore kongresowe žurle. Foto: Michael Helbig

To a tamne (17.09.24)

wutora, 17. septembera 2024 spisane wot:

Na powjazu Bosporus přeprěčił je ekstremny sportowc Jaan Roose z Estniskeje. 32lětny balansowaše 47 mjeńšin dołho 165 metrow wysoko nad mórskej wužinu pola Istanbula. Roose je prěni čłowjek, kiž je přirodny zadźěwk na tute wašnje přewinył. Na wobrazach bě widźeć, kak so sportowc při wětřiku z dołhej žerdźu w ruce bědźi. Hłowny sponsor zarjadowanja je napojowe předewzaće Redbull. Roose bě přewšo zbožowny, wšako je „do stawiznow zašoł“, wón rjekny.

Na wšěch 143 000 pašowanych cigaretow namakali so cłownicy na němsko-pólskej mjezy w awće. Zastojnicy kontrolowachu awto na pomjeznym přechodźe Küstrin-Kietz, zwjazkowa policija zdźěli. 40lětny šofer bě po puću do Berlina. W kófrowej rumnosći awta cigarety ležachu. Přećiwo šoferej su sudniske jednanje cłowneho přeńdźenja dla zahajili.

Torhace rěki škody načinili

póndźela, 16. septembera 2024 spisane wot:

Wulka woda po zliwkach we wjacorych krajach na juhu a wuchodźe

Berlin (dpa/SN). W Čěskej a Pólskej wobaraja so sćěham najwjetšeje wulkeje wody lětstotka. Tež w delnjej Awstriskej je połoženje po sylnych zliwkach kritiske. We wjacorych čłonskich krajach EU su ludźo w zapławjenych kónčinach žiwjenje přisadźili. W Awstriskej je wohnjowy wobornik zemrěł, w Pólskej dalši muž, šesćo w Rumunskej.

Tež na wuchodźe Němskeje staw wody dale přiběra, byrnjež połoženje hižo tak dramatiske njebyło. Dźensa wočakowachu při Łobju w Drježdźanach alarmowy schodźenk 3 (šěsć metrow). Město bě wčera wječor hižo alarmowy schodźenk 2 wukazało. Minjenu nóc bě Łobjo po informacijach centruma za wulku wodu 5,32 metrow docpěło. Normalny staw Łobja wučinja na Drježdźanskim peglu něhdźe dwaj metraj. Při wulkej wodźe lětstotka 2002 bě to 9,40 metrow.

Nabožiny swěta přesćěhane

póndźela, 16. septembera 2024 spisane wot:

Bonn (B/SN). Němscy biskopja starosća so wo sylnje přiběrace přesćěhanje a po­tłóčowanje přisłušnikow rozdźělnych nabožinow na swěće. Augsburgski biskop Bertram Meier: „Jako křesćenjo njemóžemy bědźe woporow přihladować, dokelž rani dostojnosć čłowjeka. Nabožnu swobodu mamy škitać. W prěnim rjedźe je to nadawk stata.“ Zastupjerjo nabožinow sami pak měli so do rozmołwy podać.

Hody w oktobrje postajił

Caracas (B/SN). Prezident Venezuele, mócnar Nicolás Maduro, wozjewi w telewiziji Con Maduro+: „Jako dźak swojemu bojowniskemu ludej postajam z dekretom hody na 1. oktober přesunyć.“ Venezuelska biskopska konferenca kritizuje „politisku instrumentalizaciju hód. Wašnje a termin swjedźenja je wěc cyrkwinskeje awtority. Tole njeměło so za pro­pagandu a wěste politiske wotpohlady wužiwać.“

Na wolerjow słuchać

Podhladneho třělca zajeli

póndźela, 16. septembera 2024 spisane wot:

Washington (dpa/SN). Po pozdatnym atentaće na bywšeho prezidenta USA Donalda Trumpa su zamołwići za wěstotu po informacijach medijow podhladneho identifikowali. Pola zajateho jedna so wo 58lětneho ze zwjazkoweho stata USA North Carolina, kiž bě so naposledk do Hawaii přesydlił. Muž bě so wospjet za to wuprajił, Ukrainu w boju přećiwo Ruskej skutkownišo podpěrować. Muža běchu po wutřělach zajeli. Trump njebě w žanym času chutnje wohroženy.

Lěkarjo stawkowali

Berlin (dpa/SN). Z cyłoněmskim stawkom su lěkarki a lěkarjo na komunalnych klinikach Němskeje dźensa w tuchwilnych tarifowych jednanjach ćišć na dźěłodawarjow zwyšili. Nuzowe zastaranje bě najebać to zaručene. Marburgski zwjazk jako zastupnik přistajenych lěkarjow žada sej za 60 000 lěkarjow mjez druhim 8,5 procentow wjace pjenjez za jedne lěto a zasadnu reformu rjadowanja wo dźěle w změnach.

Wüst napomina Södera

Dalše pomjezne kontrole zahajene

póndźela, 16. septembera 2024 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Němska je hižo wobstejace pomjezne kontrole na wuchodźe a juhu kraja – kaž bě připowědźiła – na krajne mjezy na zapadźe rozšěriła. Wot połnocy kontroluja zastojnicy na mjezach Belgiskeje, Luxemburga a Nižozemskeje. Přidatne kontrole maja najprjedy raz šěsć měsacow trać. Po tutym puću chcedźa ličbu ilegalnych zapućowanjow do kraja znižić. Kontrole su lubowólne. Zastojnicy kóžde awto njezadźerža.

Pomjezne kontrole njejsu w Schengenskim rumje poprawom předwidźane. Dotal kontroluje zwjazkowa policija na mjezach Pólskeje, Čěskeje, Awstriskeje a Šwicarskeje a naposledk tež olympiskich hrow dla při mjezy Francoskeje.

Nutřkowna ministerka Nancy Faeser (SPD) je kontrole wčera wječor zakito­wała: „Tuta naprawa je z mojeho wida nuznje trěbna, zo bychmy njeregularnu migraciju dale znižili.“ Při kontrolowanju při mjezy Nižozemskeje su třoch pašowarjow drogow lepili. Mužojo chowachu hašiš w kófrowym rumje. Woni spytachu ćeknyć, policija pak jich dosahny.

Wjace sebjewědomja

póndźela, 16. septembera 2024 spisane wot:
Na knižnym předstajenju masterskeho dźěła Karoline Brützel minjeny pjatk w Radworju měješe předewzaćel a gmejnski radźićel Tomaš Rječka wobmyslenja. „Zamóže so Němka z temu rozestajić, byrnjež wšitke serbske pozadki a poćahi nje­znała?“ Karoline Brützel jeho změrowaše a měni, zo je so wona hłuboko do temy zanuriła. Snano bě fakt, zo je so Němka z našej kulturnej wěstotu zaběrała, jara spomóžny. Wona ma hinaši wid na situaciju. Kaž wona tež jako socialna dźěłaćerka zwěsći, je za mjeńšiny ćežko so napřećo wjetšinje přesadźić. Tola tež mjeńšiny maja prawa, kotrychž njejsu sej ludźo wědomi dosć. Měli bóle wo prawa wojować a so nic w lěta trajacych diskusijach zhubić. Ja tole tak začuwam! Dyrbimy bóle ­sebjewědomi być a takle wustupować! Za kulturelnu wěstotu Serbow pak je tež akceptanca němskich wobydlerjow kónčinow wažna. Wšelake situacije pokazaja, zo je poćah napjaty. Tež na tym měli nuznje dźěłać. Bianka Šeferowa

To a tamne (16.09.24)

póndźela, 16. septembera 2024 spisane wot:

Krótki wulět z kwasnym awtom je so za młodeju mandźelskeju w policajskim awće skónčił. Zastojnicy dowjezechu porik wróćo na kwasnu žurlu. Nawoženja dyrbješe w hornjej Bayerskej tamneho awta dla nuznje zaborzdźić. Při tym suny so awto na mokrej dróze do přirowa. Nichtó so njezrani. Policija spěšnje pomhaše. Po puću k hosćinje zastojnicy při tankowni pozastachu a wudachu runje woženjenymaj blešku sekta.

Mylnje wotškrabali su rjedźerki a rjedźerjo w Kölnje sławnu twórbu znateho sprayera Haralda Naeglija. Poprawom dyrbješe firma za wotstronjenje wotpadkow ilegalny grafiti wotstronić. Při tej składnosći wurjedźichu tež susodnu popryskanu płoninu, njewědźo, zo jedna so wo sławnu twórbu. „Skelet“ Naeglija bě 1980 tohorunja ilegalnje nastał. Pozdźišo su grafiti jako wuměłstwo připóznali.

Serbska rada z ministrom rěčała

pjatk, 13. septembera 2024 spisane wot:

Rada za serbske naležnosće Sakskeje je so wčera posledni raz w starej zestawje w krajnym sejmje schadźowała. Na posedźenju je so tež kultusowy minister Christian Piwarz wobdźělił.

Drježdźany (SN). Kaž ze zdźělenki Juliana Nyče wuchadźa, bě kubłanje wospjet tema na wuradźowanju. Předsyda rady Marko Suchy rysowaše aktualnu situaciju serbskeho šulstwa a njedawny konflikt wo serbskej rjadowni na Radworskej zakładnej šuli. Kritisce načał je tohorunja problem, zo město koordinatora za serbske naležnosće w Budyskej wotnožce krajneho zarjada za šulu a kubłanje (LaSuB) po wotchadźe Bosćija Handrika na wuměnk přeco hišće wobsadźene njeje. Serbska rada bě hižo na słyšenju před zapósłancami krajneho sejma w nalěću 2023 na aktualne brachi serbskeho kubłanja skedźbniła.

HSSL25

LND onlineshop 2026

Chróšćan Šulerjo

Nowe poskitki knihow LND namakaće w lětušim wudaću Nowinkarja!

Nowinkar 2025

Midas Logo