Přichod Łužicy na fotografijach

pjatk, 28. awgusta 2026 spisane wot:

Podstupim (SN/MiR). Wustajeńca fotografijow z titulom „Cyle blisko. 99 objektow přichoda z Łužicy“ je tak wuspěšna, zo wostanje hišće hač do 28. septembra tohole lěta w Braniborskim minister­stwje za kulturu w Podstupimje přistupna. Jědnaće absolwentow a absolwentkow kaž tež studowacych šule za fotografiju Ostkreuz je so z prašenjom zaběrało, što je wobydlerjam mjez Błótami a Žitawu kótwica za přichod jich žiwjenskeho ruma. 99 Łužičanow powěda na fotografijach na zakładźe samowuzwolenych objektow wo swojim přichodźe, zdźěli ministerstwo za kulturu. Wustajeńca je w zhromadnym dźěle ze spěchowanskim towarstwom Braniborskeje Techniskeje uniwersity Choćebuz-Zły Komorow (BTU) nastała. Ministerka dr. Manja Schüle rjekny: „Wustajeńca zmóžnja dohlady z jednoho do druheho regiona. Wona pokazuje kachle, busowe zastanišćo, młyn na brunicy, kulku ze škleńcy, model lětadła – ale tež čołmarjow, zahrodkarki, wědomostnikow, dźěći kaž tež hišće pytacych. Wona rěči wo ludźoch, kotřiž we Łužicy bydla a ze swojim objektom swoje a stawizny regiona powědaja – awtentisce a direktnje.“

Městnosć dopomina na deportacije

pjatk, 28. awgusta 2026 spisane wot:
Na Choćebuskim hłownym dwórnišću su srjedu wopomnjenske městno za wopory nacionalsocialistiskeho časa poswjećili. Taflički na to skedźbnjeja, zo bě dwórnišćo wuchadźišćo a přechodne městno deportacijow, kotrež bě Němska železnica přewjedowała. Z pomocu QR-koda dóńdźe zajimc na internetnu stronu z nazornišimi informacijemi­ wo tym. Fyziske kaž tež wirtuelne wopomnišćo su Choćebuski Centrum­ za čłowjeske prawa, dźěłowe zjednoćenstwo Kopolaki, Měšćanske zběrki Choćebuz a towarstwo exhibeo zwoprawdźili. Nawjednica Centruma za čłowjeske prawa Heide Schinowsky (na foće) na wotkryću wuzběhny: „Mamy tu městno stawizniskeho­ wopomnjeća wosrjedź wšědneho dnja. Z tym, zo so dopominamy, přewzamy zamołwitosć tež za dźensniši čas.“ Foto: Michael Helbig

To a tamne (28.08.26)

pjatk, 28. awgusta 2026 spisane wot:

Norwegski kral Harald V. je dźensa rano­ w starobje 89 lět w kruhu swójbnych zemrěł. Wot srjedź awgusta přebywaše wón bakterielneje infekcije kreje dla w Osloskej narodnej chorowni. W lěće 1991 běše Harald V. štyri dny po smjerći swojeho nana kralowski trón přewzał. Jeho naslěduje nětko jeho syn Haakon.

106lětny Thailandźan Sawang Janpram je w mjetanju diskusa w swojej starobnej klasy nad 105 lětami nowy swětowy rekord docpěł. Na swětowym mišter­stwje World Masters Athletics w južnokorejskim měsće Daegu je jako najstarši wobdźělnik jedyn kilogram ćežku tačel­ 7,59 metrow daloko ćisnył. To je dźewjeć centimetrow dale hač dotalny rekord.

Jendźelski princ Harry je so ze swojej žonu Meghan po dlěje hač šěsć lětach do swojeje domizny nawróćił. Mjez druhim rasistiskich wuprajenjow kralowskeje swójby dla běštaj so wonaj w lěće 2020 do Kaliforniskeje přesydliłoj a so swojim royalnym winowatosćam wu­winyłoj. Britiske medije běchu minjene tydźenje rozprawjeli, zo staj Harry a jeho nan kral Charles III. na puću wu­jednanja.

Dań jenož za napoje z cokorom

štwórtk, 27. awgusta 2026 spisane wot:

Berlin/Neuhardenberg (dpa/SN). W zwisku z diskusiju wo zawjedźenje danje za cokor minjene dny staj so zwjazkowy kancler Friedrich Merz (CDU) a zwjazkowy­ financny minister Lars Klingbeil (SPD) na kromje klaw­surneho zeńdźenja knježerstwa słowa jimałoj. Wobaj wuzběhnyštaj, zo dań za napoje ze słódnidłom město cokora njepřińdźe. „W tutym nastupanju smy sej w koaliciji přezjedni“, Merz wu­zběhny.

Z awtom do skupiny ludźi zajěł

Caen (dpa/SN). W francoskim měsće Caen blisko atlantiskeho pobrjoha je muž po zwadźe ze swojim awtom do skupiny ludźi zajěł. Po aktualnych rozprawach lokalnych medijow sta so podawk wčera wječor při busowym zastanišću blisko dwórnišća. Jedna wosoba při tym zemrě, dźesać ludźi bu zranjenych, štyri z nich chutnje. 26lětneho skućićela ruskeho pochada je policija zajała. Teroristisku motiwaciju za njeskutkom zamołwite zarjady dotal njespóznawaja.

Kónc kołbaskow z Halberstadta

Žałostne powodźenje a lawina błóta stej namjeznu kónčinu mjez Nepalom a Chinu w horinach Himalaja zapusćiłoj. Něhdźe 165 ludźi při tym zemrě. Po informacijach zamołwitych zarjadow je wjace hač 1 300 ludźi zhubjenych, mjez nimi putnikowarjo z Nepala, turisća z wukraja kaž tež policisća a wojacy. Foto: imagoZUMA Press Wire

Přemało bydlenjow

štwórtk, 27. awgusta 2026 spisane wot:
Berlin/Drježdźany (dpa/SN). Po informacijach lětušeho twarskeho monitora, kotryž je powěsćernja dpa wčera wozjewiła, su w Sakskej loni dohromady 5 510 nowych­ bydlenjow natwarili. To je 3 800 bydlenjow a něhdźe 385 000 kwadratnych metrow bydlenskeje płoniny mjenje hač dwě lěće do toho. Zdobom pobrachuje w swobodnym staće najebać spadowaceje ličby wobydlerjow něhdźe 20 000 bydlenjow. Hdyž je mjenje bydlenjow na by­dlenskich wikach, wuskutkuje so to tež na podruže w Sakskej. Přerězna podruž je w času wot měrca 2015 do 2026 wo 37 procentow stupała. Po Saksko-Anhaltskej a Durinskej pak je to najsnadniše podróšenje w Němskej. W zwjazkowym přerězku su podruže wo 53,5 procentow stupali.

Wažne prašenja bjez wotmołwy

štwórtk, 27. awgusta 2026 spisane wot:

Nawoda koncerna VW wčera zawodnu zhromadźiznu w Šwikawje wopytał

Šwikawa (dpa/SN/MiP). Po swojim wopyće wutoru we Wolfsburgu je so šef koncerna VW Oliver Blume wčera na zawodnymaj zhromadźiznomaj w Emdenje a Šwikawje wobdźělił. Hladajo na dotalne prócowanja produkciske kóšty znižić, wón před zawodnym kolektiwom na sakskim stejnišću VW wuzběhny: „Sće pokazali, zo je změna móžna. Móžu kóždemu w koncernje jenož rjec: Pohladaj do Sakskeje, kak derje su to tam zmištrowali!“ Zdobom Blume na to skedźbni, zo pró­cowanja njedosahaja, zo móhł koncern tež w přichodźe w hospodarskim wubědźowanju wobstać. „Dźěłowe kóšty su w Němskej dwójce tak wysoke kaž na podobnych europskich stejnišćach a tež kóšty za wobhospodarjenje fabrikow su w přirunanju přewysoke“, wón znazorni.

Wjace nadawkow z domizny

štwórtk, 27. awgusta 2026 spisane wot:
Drježdźany (dpa/SN). 86 procentow swojich dochodow nadźěłaja sej sakske rjemjeslniske zawody w domiznje, to rěka we wobkruhu 50 kilometrow. Na to skedźbnja rěčnik Sakskeho rjemjeslniskeho zwjazka Andreas Brzezinski. Jenož hišće 4,5 procentow wobrota nadźěłaja sej rjemjeslnicy z pomocu nadawkow w zdalenosćach nad 150 kilometrami. „Nastupajo wabjenje wo fachowy dorost je to wulka lěpšina za zawody“, Brzezinski wuzběhnje a doda: „Balansa mjez po­wołanjom a swójbnym žiwjenjom je za młodu generaciju dźeń a wažniša.“

Serbske mjena dodać?

štwórtk, 27. awgusta 2026 spisane wot:
Je tola někak spodźiwne, hdyž hrajo woblubowanu kompjuterowu hru „Landwirtschatssimulator“ naraz po wsach jědźeš, kotrež znaješ. Lejno, Pozdecy, Nuknica a Nowy Łusč su wjeski serbskeho sydlenskeho ruma, kotrež so w tutym ratarskim simulatorje jewja. Znaješ-li mjena wsow, chiba tam samo bydliš abo maš tam přiwuznych a přećelow, dóstanješ hnydom cyle hinaši wosobinski poćah. Město někajkich wunamakanych městnosćow wuhladaš naraz krajiny a wsy, kotrež słušeja k swójskej, serbskej domiznje. Škoda pak je, zo bě zapřijeće serbskich wsow w simulaciji skerje připad dyžli wotpohlad. To spó­znawa wužiwar předewšěm na wjesnych taflach, kotrež su jenož němsce popisane. Snano je to serbskim institucijam z pohonom, so wo polěpšenje prócować. Runje za młódšu generaciju je rjenje widźeć, zo so serbski region tež w modernych digitalnych medijach jewi. Štó nochcył rady hona znatych serbskich ratarjow wob­- starać? Celina Knopec a Hana Nukec

Porjedźenka

štwórtk, 27. awgusta 2026 spisane wot:
Helena Pallmannowa na to skedźbnja, zo su postawy sydom serbskich kralow na Lubinje ze zornowca a nic z pěskowca, kaž smy wutoru, 25. awgusta, w přinošku „Dźěłarnička ...“ mylnje pisali. Redakcija prosy wo wodaće za misnjenje. Wona doda, zo Maja Nagelowa namjetuje, kotre wobrazy so za wustajeńcu wuzwola a zo so wo ramikowanje a natwar wustajeńcy Weronika Suchowa, Andrea Pawlikowa a Helena Pallmannowa staraja, potajkim Spěchowanski kruh za serbsku ludowu kulturu.

HSSL25

LND onlineshop 2026

Chróšćan Šulerjo

Nowe poskitki knihow LND namakaće w lětušim wudaću Nowinkarja!

Nowinkar 2025

Midas Logo