Ludźo njespokojom z knježerstwom

štwórtk, 04. septembera 2025 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Wjetšina ludźi w Němskej je z dźěłom knježerstwa CDU/CSU a SPD njespokojom. To wuchadźa z najnowšeho woprašowanja sćelaka ARD. Jenož hišće 22 procentow woprašanych je z dźěłom knježerstwa zwjazkoweho kanclera Friedricha Merza (CDU) spokojom. 75 procentow rjekny, zo njeje spokojom. Aktualne knježerstwo je z tym hišće mjenje woblubowane hač swój čas amplowa koalicija. Zwjazk SPD, Zelenych a FDP bě po prěnich štyrjoch měsacach 47 procentow přihłosowanja docpěł.

Njespokojnosć ludźi potrjechi wobaj koaliciskej partneraj. 68 proc. woprašanych je z dźěłom CDU/CSU njespokojom. Jenož 29 procentow je spokojom. Z dźěłom SPD je tohorunja jenož 29 procentow spokojom, 67 procentow scyła nic.

Podobnje špatnje posudźuja ludźo dźěło zwjazkoweho kanclera Friedricha Merza: Jenož třećina sej jeho dźěło chwali. 62 procentow je porno tomu njespokojom. Najwoblubowaniši je zakitowanski minister Boris Pistorius (SPD) ze 60 procentami přihłosowanja.

Söder: Depresiju přewinyć

štwórtk, 04. septembera 2025 spisane wot:

Koaliciski wuběrk CDU/CSU a SPD so na zasady skutkowanja dojednał

Berlin (dpa/SN). Wjerškowe zetkanja z industriju a skutkowne socialne reformy maja po woli knježerstwoweje koalicije nazymu wuhibki za hospodarske wožiwjenje w Němskej stajić. Runočasnje přilubichu zwjazkowy kancler Friedrich Merz (CDU), předsyda CSU Markus Söder a předsydaj SPD Bärbel Bas a Lars Klingbeil po posedźenju koaliciskeho wuběrka w Berlinje, zo chcedźa přichodnje konstruktiwnišo jedyn z druhim wobchadźeć.

Hladajo na internu zwadu noweho knježerstwa prěnje sto dnjow přiznachu nawodźa CDU, CSU a SPD zmylki. Po słowach Södera chce so koalicija nětko „po lěćnej depresiji noweje nazymskeje mocy nasrěbać“. Lisćinu předewzaćow, kotruž běchu někotři wočakowali, pak politikarjo předpołožili njejsu.

Motiwacija do wójska

štwórtk, 04. septembera 2025 spisane wot:
Stajnje zaso hodźi so zwěsćić, zo so wjele młodostnych za wobornu słužbu zajimuje, hdyž móža ju dobrowólnje nastupić. We wójsku přiswoja sej disciplinu, wuwiwaja sebjewědomje a nazhonja dźěło w teamje. Rozsudne budźe, hač so zamołwitym poradźi, pozitiwne aspekty woborneje słužby za młodostnych widźomne sčinić. Jenož tak hodźi so wójsko wotpowědnje žadanju ministra Pistoriusa wutworić. Tež w politice so tematika kritizuje, wosebje štož nastupa awtomatiske posrědkowanje wosobinskich datow 18lětnych zwjazkowej woborje. Zwjazk Sahry Wagen­knecht (BSW) w Braniborskej warnuje před wobornej winowatosću „přez posleńcu“ (Hintertür) a poskića mustrowe teksty, z kotrymiž móža so młodostni přećiwo daledawanju swojich datow wobarać. Jenož hdyž politika a zwjazkowa wobora balansu mjez motiwaciju a nućenjom namakatej, móže so wójsko dołhodobnje pozitiwnje dale wuwiwać. Celina Knopec

Nowe dwórnišćo za nakładne ćahi

štwórtk, 04. septembera 2025 spisane wot:
Hižo wot lońšeho lěća twarja w Choćebuzu nowe dwórnišćo za nakładne ćahi. Na wuchodźe města, blisko Choćebuskeje tepjernje, nastanje tuchwilu dospołnje nowy objekt. Nimo třoch cyłkownje 2,2 kilometrow dołhich kolijow, na kotrychž móža ćahi wotstajić, twarja tam tež nowu logistisku centralu. Nowe twarjenje chcedźa 15. septembra přepodać. Po informacijach Choćebuskeje industrijneje a wikowanskeje komory je dwórnišćo sobu najmoderniše po wšej Europje. Wužiwać chce je hłownje Němska železnica, kotraž je twar financowała. Tola tež druhe předewzaća maja zajim, wšako skića so jim nětko cyle nowe móžnosće transporta. Foto: Michael Helbig

Mało dźěći pola zubneho lěkarja

štwórtk, 04. septembera 2025 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Tójšto dźěći w Berlinje a Braniborskej kóždolětne profylaktiske přepytowanje zubow pola zubneho lěkarja misnje. Lěta 2024 je mjenje hač połojca wšěch dźěći hač do šěsć lět pola zubneho lěkarja było. To pokazuja ličby chorobneje kasy AOK. W Berlinje je loni jenož 44 procentow dźěći na profylaktiskim přepytowanju było, w Braniborskej bě jich 42 proc. Za přepytowanje su daty dźěći wuhódnoćili, kotrež su pola chorobneje kasy zawěsćene.

Mjez šěsćlětnymi, kotřiž su 2024 zubneho lěkarja wopytali, dyrbjachu kóžde třeće dźěćo kariesy dla zastarać. W Braniborskej bě to 20 procentow. Přiwšěm je so połoženje w zašłych pjeć lětach snadnje polěpšiło: 2019 dósta w Berlinje hišće 34 procentow dźěći plombu, w Braniborskej 27 procentow.

Hač do šesteho žiwjenskeho lěta móža dźěći šěsć darmotnych lěkarskich terminow wužiwać, zo bychu móžne škody zubow pola nich tak zahe kaž móžno spóznali. To zalutuje dźěćom pozdźišo njetrjebawše lěkowanja. Dźěćacy lěkarjo, kotřiž widźa, zo njebě dźěćo hišće ženje pola zubneho lěkarja, měli staršich narěčeć.

To a tamne (04.09.25)

štwórtk, 04. septembera 2025 spisane wot:

Dokelž njeje bayersce rěčał je so telefoniski wobšudnik w delnjobayerskim Bruckbergu we wokrjesu Landshut sam přeradźił. Njeznaty bě na 84lětneho zazwonił, so jako jeho wnučk wudawał a wo wulkim njezbožu rozprawjał. 84lětny na to telefonat skónči. Žadyn z jeho wnučkow njerěči wysokoněmsce, starc policiji rjekny. Pjenjezy sej cuzy při telefonje ani wjace žadać njemóžeše, 84lětny bě słuchatko hižo zaso połožił.

30 lět je žona w Berlinje w loteriji stajnje samsne ličby woliła, doniž so jeje sćerpnosć skónčnje njezadani. Wona je 4,4 miliony eurow dobyła. Kaž Berlinske nowiny rozprawjeja, hraje žona w starobje mjez 50 a 60 lětami wot lěta 1996 kóždy tydźeń sobotnu loteriju. Při tym zasadźuje wona stajnje samsne ličby: 5, 11, 13, 39, 42 a 48, wona přeradźi. Dotal je jeje dobyće lětsa najwyše w Berlinje.

Jenčec prěnje lěto w sejmje zjimała

srjeda, 03. septembera 2025 spisane wot:

Što je direktnje wolena zapósłanča „serbskeho“ wólbneho wokrjesa w Sakskim krajnym sejmje Elaine Jenčec (CDU) dotal zdokonjała? Wo tym je młoda politikarka wčera bilancu wozjewiła.

Kamjenc (SN/mb). W swojim prěnim wokolniku, kotryž je w rubrice „aktualne“ na internetnej stronje 31lětneje zapósłanče přistupny, posrědkuje wona dohlad do swojeje dźěławosće w krajnym parlamenće a we łužiskim regionje. Elaine Jenčec přisłuša wuběrkam za etat a financy, za šulu a kubłanje a za peticije wobydlerjow. Nimo toho bu jako zastupowaca čłonka parlamentariskeje přirady Załožby za serbski lud wolena. To wobhladuje wona jako wosobinski wjeršk: „Wjeselu so na to, serbsku kulturu a rěč w tutym gremiju podpěrować.“

Koaliciski wuběrk so zešoł

srjeda, 03. septembera 2025 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Wodźacy zastupnicy CDU/CSU a SPD su so dźensa na swój mjeztym třeći koaliciski wuběrk zešli. Po poměrnje turbulentnej lěćnej přestawce wuradźowachu wo dźěłowym programje druheho połlěta. Při wšěm je tójšto problemow njerozrisanych: zwada wo sudniku wustawoweho sudnistwa, reforma socialneho systema wobydlerskeho pjenjeza a miliardy eurow wulki deficit zwjazkoweho etata koaliciju dale poćežuja.

Drogowych kurěrow morili

Washington (dpa/SN). Po informacijach prezidenta Donalda Trumpa je wójsko USA při nadpadźe na łódź, kotraž je pozdatnje drogi z Venezuele do zjednoćenych statow pašowała, jědnaće ludźi moriło. Republikan rěčeše na swojej internetnej platformje Truth Socail wo „teroristach“. Wobrónjena akcija měrješe so přećiwo drogowej cwólbje Tren de Aragua z Venezuele, kotruž je knježerstwo USA na lisćinu teroristow zapisało. Trump pokazuje film z palacym so čołmom.

Dokumenty Epsteina předleža

Z najwjetšej wojerskej paradu w stawiznach kraja je China 80. róčnicu dobyća nad Japanskej a kónc Druheje swětoweje wójny woswjećiła. W stolicy Pekingu pochodowachu po Naměsće njebjeskeho pokoja wojerske formacije wšěch wotnožkow wójska. Při tym prezentowachu zdobom najnowše brónje. Mjez hosćimi bě tež ruski prezident Wladimir Putin. Foto: dpa/Ng Han Guan

Demografiska změna w Israelu

srjeda, 03. septembera 2025 spisane wot:
Jerusalem (SN). Prěni raz w stawiznach Israela je wjac nowačkow na ortodoksnych hač na sekularnych šulach. „Jüdische Allgemeine“ rozprawješe, zo bě 1. septembra, na prěnim dnju noweho šulskeho lěta, 72 221 hólcow a holcow na ortodoksnych šulach registrowanych. Na regularnych zjawnych šulach pak bě to jenož 66 185. Nimo toho chodźi 11 418 nowačkow do šulow Beduinow, 2 702 do druziskich kubłanišćow a 26 975 do arabskich šulow. Demograf Sergio DellaPergola rěči w interviewje z internetnej nowinu „The Times of Israel“ wo „dramatiskej změnje w židowskim sektoru towaršnosće“. Před 25 lětami je hišće 61 procentow židowskich šulerjow do 1. rjadownje sekularneje zjawneje šule chodźiło.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND