To a tamne (11.03.20)

srjeda, 11. měrca 2020 spisane wot:

Woblubowane telewizijne wusyłanje „Pjenjezy za žadnostki“ (Bares für Rares) wuńdźe nětko jako kniha. Wona dawa dohlad za kulisy wusyłanja, kotrež wobradźa sćelakej ZDF wot lěta 2013 prawidłownje tójšto přihladowarjow. W meji chcedźa 1000. slěd pokazać. W knize dokumentuja tež najspektakularniši pad: Z diamantami wudebjeny křiž z relikwijemi bě wobsedźerjej na wšě 42 000 eurow wunjesł.

Přeco hišće w přepytowanskej jatbje w Paraguayju je swětosławny brazilski kopar Ronaldinho. Wón bě minjeny tydźeń z bratrom do Paraguayja přijěł, zo by tam beneficne zarjadowanje přewjedł. Při tym so wukopa, zo běštej jeju pućowanskej dokumentaj falšowanej. Spočatnje za tym wupadaše, zo je wěc spěšnje zrjadowana. Nětko pak wukaza sudnistwo za wobeju jatbu.

To a tamne (10.03.20)

wutora, 10. měrca 2020 spisane wot:

Ćipki město mobilneho telefona – z tajkej njewšědnej akciju chce indoneske město Bandung dźěći wot smartfona wotwabić. Po měnjenju měšćanosty bě naprawa wuspěšna. Kokoše su mjeztym derje narostli. Hač su dźěći za to woprawdźe mjenje časa w interneće byli, njeje dopokazane. Město Bandung bě 2 000 ćipkow rozdźěliło. Njeńdźe pak jenož wo handyje: Dźěći maja nawuknyć zwěrjata lubować a zamołwitosć za nje přewzać.

Najprjedy čerwjeny kał a potom kača pječeń: Dokelž bě žonje w hosćencu w Hornjej Frankskej čerwjeny kał na talerju přezymny, je wona čuwy zhubiła. Wona so wótře pola pinčnicy hóršeše. Jako ta na to ćopły kał přinjese, bě mjeztym kača pječeń wustudnyła. To 56lětnu tak rozhori, zo korčmarku na ruce drapny. Nětko přećiwo njej ranjenja ćěła dla přepytuja. Do hosćenca žona najprjedy wjac njesmě.

To a tamne (09.03.20)

póndźela, 09. měrca 2020 spisane wot:

Najdlěše a najćeše wubědźowanje psyčich sankowych zapřahow swěta w Alasce, tak mjenowany „Iditarod“, wjedźe wot Anchoragea, najwjetšeho města zwjazkoweho stata USA, do 1 600 kilometrow zdaleneho Nome nad Beringowym morju. Prěnje z wjacorych dźesatkow mustwow wočakuja tam po dźewjeć dnjach. „Iditarod“ wotměwa so wot lěta 1973.

Přewulka dowěra do nawigaciskeho nastroja wjedźeše šofera Pkw-ja w Dortmundźe do zahuby. Wón zajědźe sobotu rano do přistawoweho basenka tamnišeho Dortmundsko-Emsoweho kanala, dokelž bě dróha „nadobo ke kóncej“. Na zbožo móžeše so 25lětny z podnurjaceho so awta wuchować a na pobrjóh płuwać. Přemokany a přemjerznjeny wołaše na to wo pomoc. Muž wšak bě do jězby alkohol pił a drogi brał, kaž wón policiji pozdźišo sam přizna.

To a tamne (06.03.20)

pjatk, 06. měrca 2020 spisane wot:

Z wudu je sej paduch w awstralskim Melbournje wosebitu debjenku přez dźěru wukładneho wokna wobchoda „popadnył“. Dokelž njebě z małkej wudu wuspěšny, sej spěšnje wulku wobstara. Po třoch hodźinach měješe złoćany medaljon skónčnje na hóčce. Policija je drje sej akciju na nahrawanym pasku wobchoda wobhladała, pakostnika w treningowych cholowach pak dotal hišće nima. Wosebje drohotny wšak medaljon njeje, při­wšěm je šef wobchoda zludany. Wšako njeje so ani alarm zaswěćił.

Nuznikowa papjera je hladajo na wupřestrěće corona-wirusa tež w Awstralskej chětro požadana twora. Lokalna nowina je sej tuž žort dowoliła ­a wčera wosom prózdnych ekstrastronow aktualnemu wudaću připołožiła, z kotrychž móža sej ludźo papjeru přitřihać. „Nimaće žanu hajzlowu papjeru? NT News so wo was stara, a to z limitěrowanej ediciju nuznikowych nowinskich łopjenow“, nowina k tomu pisa.

To a tamne (05.03.20)

štwórtk, 05. měrca 2020 spisane wot:

Polcy w kupnicach su prózdne, desinfekciske srědki wupředate, wšudźe so wulki strach šěri. Na tym wina je corona-wirus. Mnichowčanka spyta tule njewěstosć za sebje wužić a poskića na Facebooku titu bionudlow a blešu z desinfekciskim srědkom za „blido na oktoberskim swjedźenju“. Hač drje tónle poskitk něchtó přiwozmje, je dwělomne.

Dźiwadźelnik Florian Bartholomäi zwaži­ so kónc měrca na 200 kilometrow dołhe pućowanje po afriskej Saharje. Na swój­ dyrdomdej so pilnje přihotuje, připasajo sej za to 15 přidatnych kilo­gramow na chribjet, z kotrymiž po lěsach chodźi. Přećelka je jemu tež yoga w ćopłej rumnosći doporučiła, zo móhł so na horce temperatury zwučić. Wosebje pak wjeseli so Bartholomäi na ćišinu w pusćinje a je wćipny, što w nim wuskutkuje.

To a tamne (04.03.20)

srjeda, 04. měrca 2020 spisane wot:

Wohnjowemu wobornikej z belgiskeje gmejny Kaprijke je po puću k zasadźenju zawěsće wutroba stejo wostała. Najprjedy bu jeničce informowany, zo so na Rysselhofskej dróze pali. Čisło domu njebě podate. Čim bóle pak so z hašenskim jězdźidłom městnosći bližeše, ćim wěsćiši sej Patrick Goossens bě, zo jědu k jeho domej. Susod bě wohenja dla nuzowe čisło wolił. Po štyrjoch hodźinach běchu płomjenja skónčnje zhašane.

Paduchaj staj w Moskwje před kupnicu 20 tonow butry w hódnoće wjac hač 100 000 eurow z nakładneho awta spakosćiłoj. Šofera awta a sobujěduceju bě­štaj do druheho nuzowałoj a staj jich w lěsu wusadźiłoj. Jako so šofer na městno njeskutka nawróći, drje tam Lkw hišće steješe, ale butra bě fuk. Policija je ju w druhim awće našła, što pak měještaj paduchaj z njej planowane, wostanje potajnstwo.

To a tamne (03.03.20)

wutora, 03. měrca 2020 spisane wot:

Z punkpop-band Little Big chce Ruska na lětušim Eurovision song contesće w nižozemskim Rotterdamje dypki zběrać. Skupina je w Ruskej jara znata. Minjene lěta je sej kraj stajnje zaso dobre městna wubědźił: Sergej Lazarow bě loni třeći. Wjele kedźbnosće zbudźił bě před lětami pisany cyłk wowkow Buranowskije babuški, kotrež docpěchu samo druhe městno. Zarjadowanje wotměje so w meji. Za Němsku nastupi 22lětny Ben Dolic.

Sylny wichor a temperatury pod nulu su domy při Erie-jězoru w USA njedaloko kanadiskeje mjezy na skurilne objekty změnili: Wone su z hač do 90 centimetrow tołstej worštu lodu pokryte. Ludźo starosća so mjeztym wo swoje twarjenja, na přikład, hač třěchi ćežki lód wudźerža. Fotografojo­ porno tomu so wjesela: Woni maja motiwy, kajkež tak hižo wjele lět widźeć njeběchu.

To a tamne (02.03.20)

póndźela, 02. měrca 2020 spisane wot:

Ze zwěrjećim kandidatom chce Lěwica ke komunalnym wólbam w Francoskej nastupić. Kóčka „Rec“ steji za lěwicarsku stronu La France Insoumise na lisćinje w bretoniskim měsće Renne. Z kóčku chcedźa škit zwěrjatow bóle tematizować, kaž strona zdźěli. Tuchwilu steji „Rec“ na 60. městnje wólbneje lisćiny a nima tuž žaneje šansy. Nimo toho dyrbi něchtó kmótřistwo za kóčku přewzać a so z mjenom zapisać, sej wólbne prawo žada.

Tykanc z 29 wobstatkami a 29 swěčkami su minjenu sobotu 17 dźěćom-narodninarjam na „party šaltowanskeho lěta“ w bayerskim Bad Hindelangu poskićili. Direktor turistiskeho zarjada zahaji swjedźeń z narěču, kotraž wobsteješe z 29 słowow a traješe 29 sekundow. Allgäuski dowolowy centrum wot lěta 1988 dnja 29. februara tajki swjedźeń zarjaduje a wšitke­ kóšty za njón zaruna.

To a tamne (28.02.20)

pjatk, 28. februara 2020 spisane wot:

Dorost swini maja nětko w Hannoverskim dožiwjenskim zwěrjencu. Tam je so hnydom dźesać čorno-běłych dypkatych prosatow mjeztym jara wohroženeje družiny pisanych Bentheimskich swini narodźiło. Tónle robustny skót wot srjedź minjeneho lětstotka wjace njeplahuja, dokelž bě tehdy skerje libojte mjaso prašane. Hakle we 80tych lětach su z poměrnje małym wobstatkom započeli tutu družinu swini zaso plahować.

Pozdatny pósłanc bamža je sej w cyrkwinskej wosadźe w sewjernej Hessenskej přenocowanje a zastaranje wulišćił. 71lětny bě so na farje w Eschwege jako wysokorjadny wopyt z Roma předstajił. Zamołwići su jeho tuž jako hosća w pensiji zakwartěrowali. Poněčim pak dwělowachu a informowachu policiju. Zastojnicy zwěsćichu, zo jedna so wo jebaka, kiž bě so hižo časćišo jako Romski pósłanc wudawał.

To a tamne (27.02.20)

štwórtk, 27. februara 2020 spisane wot:

Po puću k sterilizaciji ćeknył je muski pawian w awstralskim Sydneyju. Wón móžeše zhromadnje ze žónskimaj wopicomaj ćeknyć, po tym zo bě so jemu poradźiło zamk duri wočinić. Hakle po dwěmaj hodźinomaj jeho pomocnicy popadnychu. Mjeztym je pawian operowany a so wočerstwja. Žónce běštej jako emocionalna pomoc sobu. Wopicy su dźěl slědźenskeho­ projekta.

Zo jeho zakaz jězdźenja njestara, je 84lětny muž Augsburgskej policiji nazornje pokazał. Po tym zo bě sudnistwo jemu jězbnu dowolnosć sćazało, sydny so wón do awta a jědźeše na policajsku stražu. Tam žadaše sej swoju jězbnu dowolnosć. Zastojnicy drje jemu tam tež klučik awta wote­wzachu, štož pak njepomhaše: Starc jědźeše z taksijom po rezerwowy klučik a z awtom skradźu wotjědźe, kotrež pola policije steješe. Zastojnicy tuž 84lětneho wopytachu a jemu tež druhi klučik wotewzachu.

Serbska debata

nowostki LND