Karpowu sezonu zahajili
Drjewnica. Prezident krajneho rybarskeho zwjazka, Zhorjelski krajny rada Bernd Lange (CDU) a jednaćel zawoda Peterstör Armin Kittner z Hóznje (Hosena) stej sobotu w Drjewnicy (Großdrebnitz) saksku karpowu sezonu zahajiłoj. Předewzaće je tam swoje nowe stejnišćo wotewrěło. Zdobom mějachu přitomni składnosć regionalne wudźěłki sakskich rybarjow woptać.
Z wědomosću za najmjeńšich
Lipsk. Na kubłansko-wědomostnym instituće Lipšćanskeje uniwersity su pjatk zahajili oficialnje wědomostne a wuwučowanske aktiwity. Na wuwučowanskim dźěćacym dnjowym přebywanišću FRÖBEL-pěstowarnja „Am Elsterbecken“ wukubłuja kubłarki a kubłarjow. Nimo toho maja slědźerki a slědźerjo nětko šansu, wšědny dźeń a wuwiće dźěći wobkedźbować a analyzować.
Tydźeń dušineje strowoty
Zettwitz Zhorjelc wopušći
Zhorjelc. Decernentka Zhorjelskeho wokrjesa Heike Zettwitz budźe nowa społnomócnjena wokrjesa Dubja-Sprjewja. Předwčerawšim je ju tamniši wokrjesny sejmik ze 44 ze 46 móžnych hłosow wuzwolił. Nowe zastojnstwo chce wona w nowembru nastupić. W Zhorjelskim wokrjesu nawjedowaše Zettwitz wobswětowy, twarski, lěsniski a wokrjesny wuwićowy zarjad kaž tež zarjadnistwo za nadróžny wobchad a porjad.
Wjesnjanostow witali
Radwor. Na žurli Radworskeho hosćenca „Meja“ přewjedźechu dźensa kóždolětne posedźenje přirady energijoweho zastaraćela Enso a Drježdźanskeho zastaraćela Drewag. Wjesnjanosta Wincenc Baberška móžeše měšćanostow a wjesnjanostow ze wšeje wuchodneje Sakskeje witać. Na spočatku rozłoži Tomaš Rječka přitomnym Radworske centralne tepjenje.
Filmy zapodać
Za towarstwo Krabata hłosować
Njebjelčicy. Krabatowe towarstwo je za Myto publikuma Němskeho angažementoweho myta namjetowane. Online-wothłosowanje je so dźensa w interneće pod https://www.deutscher-engagementpreis.de/publikumspreis/ zahajił. Sakske towarstwo kandiduje we wosom z 19 temowych wobłukow. Po cyłej republice, rozrjadowane po zwjazkowych krajach, wabi 617 cyłkow wo podpěranske hłosy.
Wojerowska šula pódla
Drježdźany/Wojerecy. Wyša šula „Při planetariju“ we Wojerecach je jedne z pjeć sakskich kubłanišćow, hdźež zwoprawdźeja projekt „šula a digitalna demokratija“. Jedne lěto wukmanjeja profijo šulerjow, wučerjow a staršich. We workshopach posrědkuja hódnoty we wobłuku socialnych medijow, zo bychu online-diskriminaciji w formje cyber-mobbinga abo hatespeechow zadźěwali.
Kóncowku „-ová“ zachować
Šula a digitalna demokratija
Drježdźany. Mjez třomi sakskimi wyšimi šulemi a dwěmaj gymnazijomaj chce Wojerowska Wyša šula „Při planetariju“ zwoprawdźić projekt za wjace medijoweje kompetency „Šula a digitalna demokratija“. Z 33 šulow, kotrež běchu so požadali, je tež Wyša šula Arthura Kieslinga w Kinsporku, kotraž so cyłe lěto z tematiku zaběra. Zaměr projekta je, šule za digitalnu změnu sylnić a je při spěchowanju digitalneje šulskeje kultury podpěrać.
Třěcha před kupnicu so paliła
Rakecy. Před kupnicu w Rakecach je so minjenu nóc třěcha paliła, pod kotrejž stejachu nakupowanske wozyčki. Prawdźepodobnje běchu ju njeznaći zapalili, kaž rěčnik policije zdźěli. Wohnjowi wobornicy woheń zhašachu. Nichtó so njezrani. Policija pad nětko přepytuje.
Uniwersity woblubowane
Wjace wody za Sprjewju a Šepc
Kwětanecy. Z Kwětanečanskeje rěčneje zawěry běži nětko wjace wody do Sprjewje a Čorneho Šepca, a to dokelž wěšća wjedrarjo za přichodne tydźenje njedosahace spadki. Přidatnje 1,8 milionow kubiknych metrow wody chcedźa wotpušćić, zdźěli krajny zarjad rěčnych zawěrow. Staw wody w Kwětanečanskej rěčnej zawěrje so tak wo něhdźe poł metra zniži.
Přesadźuja stadło wowcow
Budyšin. Krajnoradny zarjad přesadźuje jutře w 10 hodź. w domje 2, stwa 007 na Budyskej Dwórnišćowej 9 stadło 151 Suffolk-wowcow wšěch starobnych skupin a boranow w jednym losu. Skoćata su w poměrnje dobrym stawje zežiwjenja a ćerpja zdźěla pod chromosću. Zajimcy maja płaćiwe čisło skótneho wobchadneho porjada (VVVO.-Nr.) a wobkrućacy spis skótneho lěkarja wo družinje wotpowědnym plahowanju předpołožić.
Z tramwajku na Ještěd
NSLDź a SLA durje wotewrěłoj
Budyšin. Němsko-Serbske ludowe dźiwadło je z dnjom wotewrjenych duri nowu hrajnu dobu zahajiło. Wjace hač 2 000 zajimcow wuži wčera składnosć, hrajnišća kaž tež wurězki přichodnych inscenacijow sej wobhladać. Tež Serbski ludowy ansambl je swój dom zjawnosći spřistupnił a bě z wothłosom kaž tež ličbu wopytowarjow přewšo spokojom.
Z pomnikowym mytom počesćeni
Lubij. Z projektom „Lubijska cyrkej Swjateho Ducha w změnje časa“ zawěsći sej Lubijski ewangelski šulski centrum Sakske dźěćace a młodźinske pomnikowe myto. Počesćenje přijachu wčera na dnju wotewrjeneho pomnika w Lubiju. Wuknjenska skupina dwanaće zakładnych, wosom spěchowanskich a dwanaće powołanskich šulerjow je wo Božim domje w zwisku z měšćanskimi a nabožinskimi stawiznami slědźiła.
Přewjedźe prěnju rěčnu hodźinu
K wuspěchej zatamane
Berlin/Drježdźany. Po měnjenju bywšeho sakskeho ministerskeho prezidenta Kurta Biedenkopfa (CDU) su unija, SPD a Zeleni k wuspěchej zatamane knježerstwo wutworić. „Nětko dyrbi so poradźić, zo so tři strony tak zwjazaja, zo změja w parlamenće stabilnu wjetšinu“, rjekny wón w interviewje z redakciskej syću Němska. „Sakska to trjeba – tež zo by stronje AfD hranicy sadźała.“
Wo analfabetizmje njerěča
Plauen. Něhdźe 300 000 Saksow prawje čitać a pisać njemóže, kaž ze zwjazkoweho přepytowanja Leo 2018 wuchadźa. Po słowach Ingrid Ficker z Plauenskeho koordinowanišća alfabetizm – skrótka „Koalpha“ – je dwanaće procentow 18- do 65lětnych w ludnosći potrjechenych. Tući wo tym njerěča, skerje so za móžnosćemi w Sakskej wobhonjeja słabosće přewinyć. Njedźelu je swětowy dźeń alfabetizacije.
Robert Mugabe njeboh
Społnomócnjeny powołany
Budyšin. Załožba za serbski lud je Měrka Šenka za społnomócnjeneho za digitalizaciju powołała. To zdźěli dźensa sobudźěłaćerka załožby Marija Šimanowa. 41lětny poradźowar za IT-procesy a digitalne projekty z Drježdźan je dźensa hač do kónca lěta 2020 płaćiwe zrěčenje podpisał. K jeho prěnim nadawkam słuša přihot digitalneje konferency dnja 29. nowembra 2019 w Budyšinje.
Pytaja noweho přirjadnika
Wojerecy. Město Wojerecy pyta noweho přirjadnika wyšeho měšćanosty. Zastojnstwo chcedźa spočatk februara znowa wobsadźić, zdźěla město na swojej internetnej stronje. Dotalny přirjadnik-měšćanosta Thomas Delling poda so na wuměnk. 67lětny diplomowy matematikar bu 2001 do zastojnstwa powołany. Přirjadnika powołuje měšćanska rada na dobu sydom lět.
Skórnik kontra klawěry
Dale mało wody w rěkach
Drježdźany. Hišće přeco ma wjele rěkow w Sakskej přemało wody. Kaž rěčnica Drježdźanskeho ministerstwa za wobswět wčera zdźěli, potrjechi to něhdźe 70 procentow rěkow, tak tež Nysy we Łužicy a Plesny (Pleiße) pola Lipska. Połoženje so mało spadkow dla lědma polěpša. Staw 75 centimetrow wody tež łódźnistwo na Łobju wobmjezuje.
Bliskowobchad darmotnje
Lubnjow. Turistiske města w Błótach, kaž Lubnjow, Lubin a Bórkowy, chcedźa turistow z wosebitym poskitkom do Łužicy wabić. Wšitcy, kotřiž w Błótach přenocuja, měli wosobowy bliskowobchad darmotnje wužiwać směć, informuje Lubnjowske měšćanske zarjadnistwo. Kóšty za to chcedźa ze zwyšenjom kuroweho popłatka wo něhdźe 60 centow zarunać, a to wot lěta 2021.
Dźensa posledni ćopły dźeń
Pomoc suchoty dla wupłaćili
Budyšin. Cyłkownje 95 ratarskich zawodow Hornjeje Łužicy je loni próstwu wo pomoc suchoty dla sakskemu ratarskemu ministerstwu zapodało. Škody wučinjachu dohromady něhdźe 20 milionow eurow. W Budyskim wokrjesu je ministerstwo 39 próstwam wotpowědowało a 2,4 miliony eurow wupłaćiło.
Pruwuja skóržbu
Choćebuz. Po tym zo w Janšojskej brunicowej jamje wot njedźele žane wuhlo njewudobywaja, koncern Łužiska energija a milinarnje (LEAG) pruwuje, hač skóržbu zapoda. Po trochowanju předewzaća móže přetorhnjenje dźěła we wuhlowej jamje hač do štwórć lěta trać. Nětko so LEAG nadźija, zo krajny zarjad za hórnistwo, geologiju a surowizny postaji, kak ma dale hić. Hakle potom móža swojich sobudźěłaćerjow wo dalšim postupowanju informować.
Třěcha twarjenja so paliła