Wot oktobra 2015 je Lucija Škodźina referentka za dušepastyrstwo młodźiny w serbskich wosadach biskopstwa Drježdźany-Mišno. Swoje dźěłowe městno ma we Worklečanskim Don Boskowym domje. „Ze swojim dźěłom móžu cyrkej žiwu a mnohostronsku wuhotować, a to stajnje po přećach młodostnych“, Lucija Škodźina rozłožuje, „móžu swoju maćeršćinu pěstować. Wěra a rěč słušatej za mnje hromadźe.“
Młoda Serbowka je w Serbskich Pazlicach wotrostła. Hižo zahe začuwaše swoju socialnu žiłku. „Ta leži w swójbje“, měni 23lětna dźensniša Wotrowčanka. „Naša mać skutkuje w Kamjenskim Domje swj. Jurja, kotraž je w nošerstwje Carity. Kaž mać chcych so tež ja za potrěbnych zasadźeć. Začuwach přeće, zbožo, kotrež sama mam, wróćić.“
Ćah spěcha přez krajinu. Wjedro je rjane, słónčne. Trochu chłódno drje je, ale to je w adwenće normalne. W spěšniku z Berlina do Drježdźan sedźi Simona, młoda žona, kotraž ćěka. To pak sobupućowacy njepytnu, chibazo so dźiwaja, čehodla sedźi młoda žona w rukajcach w poměrnje ćopłym ćahu. Chcu wam stawiznu Simony tuž wot spočatka powědać:
Narodźiła je so do intaktneje swójby w Berlinje. Nan dźěłaše w fabrice, mać na někajkim zarjedźe. Zažne dźěćatstwo bě zbožowne. Wjele rjanych dožiwjenjow měješe ze swojim bratrom Lutzom. Jako bě Simona dźewjeć lět, pak so bjezstarostne žiwjenje za nju njejapcy skónči. Při ćežkim wobchadnym njezbožu na awtodróze su nan, mać a bratr žiwjenje přisadźili. Při čakanju zatykaneje dróhi dla bě LKW bjez borzdźenja do jich awta zajěł. Njemějachu žanu šansu.
Do rjadu lětušich dohodownych koncertow zarjadowa so tež wčerawši beneficny w Chróšćanskej wosadnej cyrkwi. W derje pjelnjenym Božim domje dožiwichu wosadni a zajimcy wotměnjawy poskitk adwentnych serbskich kěrlušow a młodźinskich spěwow.
Chrósćicy (JK/SN). Spěwy a hudźbne kruchi młodostnych dekanata zarjadowachu so derje do nyšpora, kotryž je z wěriwymi farar Daniel Dziekiewicz swjećił. W běhu nyšpora jimaše so Christina Pólkec słowa a rozłoži přitomnym zaměr beneficneho zarjadowanja. Dokelž bě hižo w lětomaj 2012 a 2013 dlěši čas w Malawiju dźěłała, znaje wona tamniše poměry a konkretnu potrjebu. Po lětsa zakónčenym wukubłanja na babu poda so młodostna z Kulowca w januaru do misionskeje chorownje „St. Gabriel’s Hospital“ w Namitete, něhdźe 60 kilometrow wot stolicy Lilongwe zdaleneje, hdźež budźe wosom tydźenjow na porodowej staciji pomhać.