Hižo zahe socialnu žiłku začuwała

srjeda, 08. februara 2017 spisane wot:

Wot oktobra 2015 je Lucija Škodźina re­ferentka za dušepastyrstwo młodźiny w serbskich wosadach biskopstwa Drježdźany-Mišno. Swoje dźěłowe městno ma we Worklečanskim Don Boskowym domje. „Ze swojim dźěłom móžu cyrkej žiwu a mnohostronsku wuhotować, a to stajnje po přećach młodostnych“, Lucija Škodźina rozłožuje, „móžu swoju maćeršćinu pěstować. Wěra a rěč słušatej za mnje hromadźe.“

Młoda Serbowka je w Serbskich Pazlicach wotrostła. Hižo zahe začuwaše swoju socialnu žiłku. „Ta leži w swójbje“, měni 23lětna dźensniša Wotrowčanka. „Naša mać skutkuje w Kamjenskim Domje swj. Jurja, kotraž je w nošerstwje Carity. Kaž mać chcych so tež ja za potrěbnych zasadźeć. Začuwach přeće, zbožo, kotrež sama mam, wróćić.“

Přijimarnja w nowych rumnosćach

pjatk, 20. januara 2017 spisane wot:
Dr. Antje Thomas (prědku) a sotra Evelin Schwind słušatej k teamej nuzoweje přijimarnje Budyskeje chorownje, kotraž je dźensa w nowym twarjenju dźěłać započała. Stacija ma dwanaće lěkowanskich rumnosćow, štyri wjac hač dotal. A město jedneje čakarnje maja tam nětko tři. Zasadźeni budu sobudźěłaćerjo w nowej nuzowej přijimarni wodnjo a w nocy, a to přez cyłe lěto. Teamej nuzoweje přijimarnje přisłušeja internist, chirurg a 21 chorobnych sotrow. Foto: Carmen Schumann

W zmysle załožerjow

wutora, 17. januara 2017 spisane wot:
Před iniciatorami noweho Worklečanskeho towarstwa, kotrež chce na terenje ně­hdyšeje chorownje stacionarny hospic wutworić, móžu jenož kłobuk zejmować. Tajke njelochke předewzaće zwoprawdźić spytać žada sej wulku wutrajnosć a dobrych partnerow woznamjenja pak tež wjele dźěła. Hospic, hdźež na smjerć chorych ludźi w poslednjej fazy jich žiwjenja přewodźeja a zastaruja, by so derje do Worklec hodźał a by tež cyle w zmysle załožerjow tamnišeje chorownje był, hdźež su chorym a mrějacym stajnje hižo pomhali. Na te wašnje móhła so tradicija socialneho angažementa na nowe wašnje dale wjesć. Samo za wšu dwurěčnu kón­činu Budyskeho wokrjesa by hospic wo­bohaćenje był, hdyž ludźo wědźa, zo tule tajke zarjadnišćo mamy. Tohodla by spomóžne było, by-li so prawje wjele zajimcow towarstwu přizamknyło a so za jeho zaměr zasadźało. Marian Wjeńka

Wot wčerawšeho zběraja w Smochćicach nachribjetniki, kotrež kónc januara do Tansanije pósćelu. 28 ewangelskich wosadow kaž tež šule a pěstowarnje so na akciji wobdźěleja. Po wšěm zdaću nazběraja něhdźe 4 000 nachribjetnikow, zdźělataj bywši superintendent­ Reinhard Pappai a Katrin Pilz ze superintendentury (prědku wotlěwa). Tež šulerjo Serbskeje wyšeje šule Budyšin pomhaja wotstronić njetrjebawše zapakowanja, kotrež w Africe porjadnje njewotbywaja. Foto: Carmen Schumann

Tole móže přikład być

pjatk, 30. decembera 2016 spisane wot:
Rjana to hodowna akcija sobudźěłaćerjow łužiskeho energijoweho předewzaća LEAG dźěćom a młodostnym, w ćežkej žiwjenskej situaciji k hodam wjeselo wobradźić. W Choćebuskej hłownej centrali koncerna LEAG a w Čornopumpskim techniskim sydle běchu sej přistajeni cedlki přećow z tamnišich hodownych štomikow wupytali a dary wobstarali. Dóstała je tajke nětko na přikład dźěsćownja w Běłej Wodźe. Symboliska to akcija, wšako móža wobdarjeni tak začuwać, zo ludźo na nich njezabywaja. Runje w hodownym času dźě so kóždy za harmoniju, zbožom a ćopłotu žedźi. Zo su tež w bjezposrědnim susodstwje dźěći a młodostni, kotřiž nimaja zbožo w swójbje žiwi być, mnohim bo­hužel wědome njeje. Mam tuž hodownu akciju­ sobudźěłaćerjow LEAG za jara spomóžnu.­ Snano je to přikład dalšim předewzaćam,­ podobne darne akcije přewjesć. Bianka Šeferowa

Dźěćom hodowne přeća spjelnili

pjatk, 30. decembera 2016 spisane wot:
Sobudźěłaćerjo łužiskeho energijoweho předewzaća LEAG – brunicowa sparta a milinarnje – su so jako hodowni pomocnicy angažowali. Tak běchu sej z hodownych štomikow w centralnym sydle LEAG w Choćebuzu kaž tež w Čornopumpskim techniskim sydle cedlki z hodownymi přećemi dźěći wupytali a je spjelnili. Lětušu akciju přewjedźechu za dźěći a młodostnych intensiwnopedagogiskeho projekta „Neustart“ w Janšojcach, za dom „StattRand“ a dźěsćownju w Běłej Wodźe kaž tež za Choćebuske młodźinske zarjadnišćo „Miteinander“. Foto: LEAG/Kathi Gerstner

Tež ćěkancy mjez akterami byli

štwórtk, 29. decembera 2016 spisane wot:
Něhdźe 420 hosći je sej prěni swjaty dźeń hód w Budyskim NSLDź jewišćowy program Budyskeje ewangelskeje wosady Jozuwy wobhladało. Wobrazy kemšow wosebiteho razu pokazowachu, zo bě mjez něhdźe 75 akterami tójšto ćěkancow, kotřiž tuchwilu w Budyskim wokrjesu přebywaja. Kaž młody farar Clemens Mudrich na­šemu wječornikej zdźěli, je sej wjele ludźi zarjadowanje tež přez livestream wob­hladało. Zličili su 258 přizamknjenych nastrojow. Foto: Clemens Mudrich

Ćah spěcha přez krajinu. Wjedro je rjane, słónčne. Trochu chłódno drje je, ale to je w adwenće normalne. W spěšniku z Berlina do Drježdźan sedźi Simona, młoda žona, kotraž ćěka. To pak sobupućowacy njepytnu, chibazo so dźiwaja, čehodla sedźi młoda žona w rukajcach w poměrnje ćopłym ćahu. Chcu wam stawiznu Simony tuž wot spočatka powědać:

Narodźiła je so do intaktneje swójby w Berlinje. Nan dźěłaše w fabrice, mać na někajkim zarjedźe. Zažne dźě­ćatstwo bě zbožowne. Wjele rjanych do­žiwjenjow měješe ze swojim bratrom Lutzom­. Jako bě Simona dźewjeć lět, pak so bjezstarostne žiwjenje za nju njejapcy skónči. Při ćežkim wobchadnym njezbožu na awtodróze su nan, mać a bratr žiwjenje přisadźili. Při čakanju zatykaneje dróhi dla bě LKW bjez borzdźenja do jich awta zajěł. Njemějachu žanu šansu.

Šulerjo Chróšćanskeje zakładneje šule přepodachu dźensa předsydźe towarstwa swj. Filomeny Geratej Róblej dar nimale 350 eurow­. Wone budu na dobro domu za zbrašene maćerje z dźěćimi we wsy Dolní Podluží. Pjenjezy běchu šulerjo ze wšelakimi akcijemi zezběrali. Tak předawachu samopaslene hwězdy na adwentničce wuměnkarjow w Chrósćicach a Nuknicy a zawjese­lichu wuměnkarjow w Chrósćicach kaž tež wobydlerjow Domu swj. Ludmile z adwentnym program. Foto: Feliks Haza

Mjenje je druhdy wjace

póndźela, 19. decembera 2016 spisane wot:

Do rjadu lětušich dohodownych koncertow zarjadowa so tež wčerawši beneficny w Chróšćanskej wosadnej cyrkwi. W derje pjelnjenym Božim domje dožiwichu wosadni a zajimcy wotměnjawy poskitk adwentnych serbskich kěrlušow a młodźinskich spěwow.

Chrósćicy (JK/SN). Spěwy a hudźbne kruchi młodostnych dekanata zarjadowachu so derje do nyšpora, kotryž je z wěriwymi farar Daniel Dziekiewicz swjećił. W běhu nyšpora jimaše so Christina Pólkec słowa a rozłoži přitomnym zaměr beneficneho zarjadowanja. Dokelž bě hižo­ w lětomaj 2012 a 2013 dlěši čas w Malawiju dźěłała, znaje wona tamniše poměry a konkretnu potrjebu. Po lětsa zakónčenym wukubłanja na babu poda so młodostna z Kulowca w januaru do misionskeje chorownje „St. Gabriel’s Hospital“­ w Namitete, něhdźe 60 kilo­metrow wot stolicy Lilongwe zdaleneje, hdźež budźe wosom tydźenjow na porodowej staciji pomhać.

Serbska debata

nowostki LND