Ćěkancy do Choćebuza dojěli

póndźela, 07. měrca 2022 spisane wot:
Na Choćebuskim hłownym dwórnišću su wčera prěni ćěkancy z Ukrainy dojěli. ­Něhdźe 20 wosobow je z ćaha Wrócław–Berlin wulězło, prjedy hač ćah do němskeje ­stolicy dale jědźeše. Ćěkancow zaměstnichu najprjedy raz w halach Choćebuskich wikow při měšćanskim wobkruhu. Tójšto dobrowólnych pomocnikow bě nimo ­policije ­přichwatało: sobudźěłaćerjo porjadoweho zarjada, wohnjowi wobornicy, čłonojo Němskeho čerwjeneho křiža, katastrofoweho škita a Techniskeho pomocneho ­skutka, zo bychu ćěkancow z jědźu a najnuznišimi wěcami wšědneho dnja ­zastarali. Foto: Michael Helbig

Tež młodostni sobu pomhali

póndźela, 07. měrca 2022 spisane wot:
Do wulkeje syły tych, kotřiž tuchwilu na najwšelakoriše wašnje ludźom na Ukrainje a wójnskim ćěkancam pomhaja, so tež Smječkečanscy młodostni zarjaduja. Minjene dny zběrachu woni w swojim młodźinskim klubje medikamenty, drastu, spanske měchi, izomaty a hygienowe artikle. Kartony, tity a toboły dowjezechu do Nje­dźichowskeho hosćenca „Zeleny lěs“. Jeho wobsedźerka Oleksandra Lučić, sama ­z Ukrainy pochadźaca, bě darowansku akciju organizowała. Wottam je so sobotu prěnje nakładne awto do směra na Ukrainu podało. Foto: Benjamin Gregor

Budyšin (SN). Prěni ćěkancy wójny na Ukrainje dla maja wot wčerawšeho swój přebytk we wokrjesu Budyšin. Połsta hłownje žonow, dźěći a młodostnych ­witachu w Budyskej wosadźe Jozuwy, hdźež su jich z jědźu zastarali a jim dalše pomocne poskitki rozłožili.

Wo přichadźe prěnich pomoc pytacych z nadpadnjeneho kraja rozprawja tež Christian Hoffmann, nowinski rěčnik Wojerowskeho měšćanskeho zarjadnistwa. Wosoby su mjez druhim přez priwatne styki do města přišli. Hromadźe ze swojim bydlenskim drustwom LebensRäume Wojerecy najprjedy 30 bydlenjow za ludźi z Ukrainy přewostaja.

Dźěło za demokratiju sylnić

srjeda, 02. měrca 2022 spisane wot:

Biblioteka Brigitty Reimann we Wojerecach je wobstajnje, tež w běhu koronapandemije, wažne zetkanišćo čitarjam, lubowarjam hrow kaž tež fanam hudźby a filmow.

Wojerecy (KD/SN). Maja Kos Jozak, nowa sobudźěłaćerka mjenowaneje biblioteki, kóždeho rady wita. „Wosobinske zajimy su wažne. Staroba, domizna, nabožina abo seksualna orientacija při tym žanu rólu njehraja“, wona podšmórnje.

Za Ukrainu darować

pjatk, 25. februara 2022 spisane wot:

Budyšin (SN/CoR). Bywši wjelelětny nawoda Smochčanskeho Domu swj. Bena a předsyda towarstwa Ekumeniski tachantski wobchod Budyšin dr. Peter-Paul Straube hladajo na rusku wójnu w Ukrainje namołwja, za Ukrainu darować. Mnohe lěta pomhaja hižo w kooperaciji ze socialnej załožbu „St. Wolodymyr Fonds“ ukrainsko-katolskeje cyrkwje we Lwowje socialnje słabym, dźěćom, jatym a dźeń a bóle wot wójny potrjechenym a ćěkancam z wuchodneje Ukrainy. Štóž chce załožbu podpěrać, móže to z pjenježnym darom na towarstwowe konto Ekumeniskeho tachantskeho wobchoda DE33 8509 0000 5626 2110 05 při Ludowej bance Drježdźany-Budyšin, zaměr St. Wolodymyr Fonds Lviv/Lemberg. Darjenske wopisma budu wupisane. Pjenjezy na konto załožby w Pólskej dale posrědkuja.

„Rano sym z Drježdźanskim ukrainsko-katolskim fararjom telefonował, kiž je so dźens z Ukrainy nawróćił. Połoženje na mjezy je katastrofalne. Sym zrudny a nadźijam so, zo mnozy Ukrainjanam pomhaja“, rjekny Straube SN. Dźens wječor přeprošeja w Budyskej tachantskej cyrkwi na ekumeniske modlenje za měr.

Link dalši tydźeń přistupny

wutora, 22. februara 2022 spisane wot:

Budyšin (SN/at). Nimale 270 Serbowkow a Serbow je so na naprašowanju paralelnje k interviewam za Łužiski monitor 2022 wobdźěliło. Kaž Viktoria Klemm z Lipšćanskeje Towaršnosće za analyzu wikow a strategiju MAS zwr našemu wječornikej zdźěli, bě pak jeničce 70 naprašnikow dospołnje wupjelnjenych. 197 wobdźělnicow a wobdźělnikow njeje z přičin, kotrež njejsu slědźerjam znate, hač do poslednjeho łopjena přetrało.

Prěnjotnje měješe katalog prašenjow hač do předwčerawšeje njedźele w syći přistupny być. Termin pak bu wo tydźeń hač do 27. februara podlěšeny, knjeni Klemm informuje. Zamołwići Łužiskeho monitora chcedźa tak wšěch tych nastorčić, so snadź hišće raz z podatymi prašenjemi zaběrać, kotřiž to w prěnim pospyće dokónčili njejsu. Nadźijeja so tuž znajmjeńša sto dospołnje wupjelnjenych naprašnikow wuhódnoćić móc.

Sćěhowacy link płaći dale hač do njedźele, 27. februara:

Link bu runje tak po nutřkotowarstwowych kanalach Domowiny župam a sobustawskim towarstwam posrědkowany.

Sće so hižo wobdźělili?

póndźela, 14. februara 2022 spisane wot:

Iniciatorojo Łužiskeho monitora spřistupnjeja Serbowkam a Serbam ka­talog prašenjow, zo bychu jako mjeńšina wobydlerstwa swój wid na aktualne łužiske wobstejnosće zapodali a naprašnik wupjelnili. Sćěhowacy link płaći jenož wobmjezowanje hač do njedźele, 20. februara:

Wid Serbow na Łužicu zwěsćić

srjeda, 09. februara 2022 spisane wot:

Lipsk/Budyšin (SN/at). We wobłuku naprašowanja za Łužiski monitor 2022 je prěni raz móžno, wuprajenja z perspektiwy Serbow wosebje wuhódnoćić. To je zwoprawdźene přilubjenje sobuiniciatora projekta dr. Jörga Heidiga w interviewje z našim wječornikom loni w meji.

Serbja a jim přichileni docpěja naprašowanje pod linkom . Za wotmołwy njech sej něhdźe 20 mjeńšin chwile bjeru. Woknješko w browseru njeměło so za čas wobdźěłanja kataloga prašenjow začinić, hewak su wšitke dotalne zapodaća zhubjene. Link je hač do 20. februara přistupny.

We Łužiskim monitorje 2021 bě mjez tysac naprašowanymi wosobami jeno 34, kotřiž buchu skupinje Serbow přirjadowane. Trěbne by pak znajmjeńša 50 było, zo smědźa tele měnjenja hódnoćić.

Tohodla staj so iniciatoraj dr. Jörg Heidig z Kwětanečanskeje towaršnosće Prozesspsychologen a Steffen Bischoff z Lipšćanskeho MAS Partners rozsudźiłoj, nimo předwidźanych tysac interviewow po statistiskim kluču paralelnje direktne naprašowanje Serbow zmóžnić, zo byštaj jich wid na Łužicu zwěsćiłoj.

Pytaja wukubłancow

štwórtk, 03. februara 2022 spisane wot:

Wojerecy/Budyšin (SN/MiR). We Wojerowskim klinikumje Łužiska jězorina dotal nješćěpjenym sobudźěłaćerjam dale njesprócniwje móžnosć poskićeja so šćěpić dać. Aktualnje maja w klinikach předewzaća Sana tzwr kampanju, z kotrejž namołwjeja ludźom, kotřiž su hižo dwójce šćěpjeni, so třeći raz šćěpić dać. Chcedźa wosebje nješćěpjenym přistajenym šćěpjenje intensiwnje dale rozjasnić a tak mnohe koleginy a kolegow docpěć. „Ručež budźe tak mjeno­wane mortwe šćěpiwo Novavax na wikach, chcemy tež te poskićić“, zdźěli rěčnik Wojerowskeho klinikuma Gernot Schweitzer, „a ličimy z tym – hromadźe z mjenowanymi aktiwitami – zo změjemy hač do 15. měrca dobru kwotu šćěpjenja. Při­wšěm we Wojerowskim klinikumje nješćěpjenych njewumjezuja. Wo swoje dźěłowe městno so nichtó starosćić njetrjeba. Nawodnistwo kliniki je zašły tydźeń zwurazniło, zo nikoho njepušća, dokelž šćěpjeny njeje. Něhdźe 80 procentow sobudźěłaćerjow kliniki je mjeztym šćěpjenych.

Nječinja žane rozdźěle

štwórtk, 03. februara 2022 spisane wot:

Su na městnje, zo bychu dźěłopytacych podpěrali

Budyšin (SN/MiR). Budyska dźěłowa agentura nastaja so na sylniše naprašowanje sobudźěłaćerjow w powołanjach medicinskeho a hladanskeho wobłuka. Přiwšěm njemóža dotal na aktualne statistiske ličby zhladować, korjenjace na njedawny wukaz Zwjazka wo šćěpjenju přistajenych w chorownjach, hladarnjach a podobnych zarjadnišćach. Přičina, zo agentura ličby hišće nima, je doba mjez wozjewjenjom postajenja wo dopokazu imunity na zarjadnišća poćahowana a na dźeń ličenja po statistice za aktualne daty z dźěłowych wikow. 10. decembra 2021 bě Zwjazk postajenje wozjewił, daty z dźěłowych wikow su 13. decembra zběrali. Mjeztym běše jenički dźěłowy dźeń. „Tuž je hišće přezahe pohódnoćić wuskutki wjetšeje ličby dźěłopytacych we wobłuku strowotniskich a hladanskich powołanjow“, rozłožuje rěčnica dźěłoweje agentury Corina Franke.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND