Razante wuwiće

póndźela, 06. apryla 2020 spisane wot:

Niska (SN/BŠe). W Zhorjelskim wokrjesu so połoženje w zwisku z koronawirusom přiwótřa. Wčera wječor wozjewi tamniši krajnoradny zarjad 167 wobkrućenych padow, štož je šěsć wosobow wjace hač sobotu, hdźež zwěsćichu razantne wu­wiće z 65 dalšimi schorjenymi.

Koronawirus je so w běhu krótkeho časa ­po Niskej rozpřestrěł, a to wosebje w hladarni „Abendfrieden“. Jeničce tam su 49 wobydlerjow a sobudźěłaćerjow pozitiwnje na wirus testowali. Strowot­niski zarjad wokrjesa sćěhuje tuž ak­tualne poručenja Roberta Kochoweho instituta, štož konkretnje woznamjenja, zo starownja pod karantenu steji. Tež pozitiwnje testowani přistajeni bjez symp­tomow maja dale swoje dźěło wukonjeć, tak zo su wobydlerjo zastarani. Hewak tam hladanje přemało personala dla zaručene njeje. Doma pak maja sobudźěłaćerjo štyrnaće dnjow předpisy karanteny dodźeržeć.

Tež ličba zemrětych je so kónc tydźenja wo dwaj na štyri powjetšiła. Mjez woporomaj je 94lětna žona, kotraž ćerpješe tež na dalše chorosće. Cyłkownje štyrnaće wosobow přebywa tuchwilu w chorowni, při čimž jednoho pacienta intensiwnje lěkuja.

Hladarnja jara potrjechena

pjatk, 03. apryla 2020 spisane wot:

Budyšin/Lubij/Drježdźany (SN/CoR). Koronapandemija je tež w Budyskim wokrjesu hladanski wobłuk docpěła. We Wojerowskej kónčinje je mała starownja wosebje potrjechena. Tam su wjacorych při­stajenych a hladanja potrěbnych wobydlerjow pozitiwnje na koronawirus ­testowali. Postajeneje karanteny potrjechenych hladarjow dla rěči wokrjesny strowotniski zarjad nastupajo personal wo kritiskim stawje. Strowotniski zarjad ma wuski zwisk k nošerjej hladarnje, zo bychu rozrisanje namakali. Zhorjelski strowotniski zarjad je Lubijsku praksu za fyzioterapiju zawrěł a přistajenych do karanteny pósłał. Jedyn z nich je inficěrowany.

W priwatnych domjacnosćach, hdźež su natyknjeni abo na schorjenje Covid-19 podhladne wosoby w domjacej karantenje, njeměli swoje wotpadki dźělić. Kaž sakske ministerstwo za energiju, škit klimy, wobswět a ratarstwo informuje, słušeja z potrjechenych domjacnosćow nimo zbytnych smjećow tež zapakowanske wotpadki (žołty měch) a biowotpadki za čas karanteny do (šěreje) wotpadkoweje tony. Wotpadki měli do stabilnych smjećowych měchow dać.

Wužiwajće pomoc!

póndźela, 30. měrca 2020 spisane wot:
Hdyž hospodarske předewzaće za socialne derjeměće ludźi skutkuje – njeje to runjewon wšědna naležnosć. Wažu sej tuž poskitk, zo móža sej potrěbni to w swojim wulkowobchodźe dowěry skazać, štož trjebaja, a sej wšitko domoj přiwjesć dać. Mały přidatny obolus za transport nadźijomnje nikoho njeboli. Při tym njemyslu na tych kupcow, kotřiž trjebaja jenož někotre bleški piwa za to, zo bychu je wječor před telewizorom sedźo wupili. Ale myslu na tych, kiž so korony dla boja na dróhu hić, abo na tych, kotřiž jeje dla to ani hižo njesmědźa. Wosebje staršim ludźom dyrbjał to dar być. Woni maja jenož do předawanišća zazwonić abo mejlku napisać a so wo wašnju zapłaćenja wobhonić. ­Sobudźěłaćerjo předawanišća wšitko přiwjezu. To wěm! Přilubić pak njemóžu, hač płaći to tež za nuznikowu papjeru. Ta bě mjenujcy tež kónc tydźenja zaso w mnohich předawanišćach dale rědka. Milenka Rječcyna

Darićelow kreje dokładnje testuja

srjeda, 25. měrca 2020 spisane wot:
W centrumje Němskeho čerwjeneho křiža za darowanje kreje na Choćebuskej Thiemowej su přidatnu kontrolu při zachodźe zarjadowali. Amy Kühn (nalěwo) měri tam temperaturu pola Stephanie Dietterle z Choćebuza, kotraž prěni króć krej dari. Při krótkim naprašowanju chce Amy Kühn nimo toho wědźeć, hač ma darićel kreje kašel abo šnupu a hač měješe kontakt z ludźimi, kotřiž su so z coronawirusom ­natyknyli. Samozrozumliwje dyrbi sej tam kóždy darićel kreje jara dokładnje ruce myć, prjedy hač so pola personala přizjewi. Foto: Michael Helbig

Kolebka online přistupna była

srjeda, 25. měrca 2020 spisane wot:

Serbske baby młode žony prěni króć internetnje poradźowali

Swinjarnja (SN/MiR). Njewšědne wuměnjenja wužaduja sej tuchwilu wot ludźi njewšědne rozrisanja, wosebje wot tych, kotřiž samostatnje skutkuja. Tak dźe so tuchwilu tež Kolebce, serbskim babam w Swinjarni. Loni hakle su Christina Smolina, Hanka Pawlikec a Tereza Wokowa zhromadnu praksu wutworili. Wone drje su přistajene we wšelakich chorownjach Drježdźan a Wojerec, maja pak swoju Kolebku jako samostatnje skutkowace baby. Tež wone su mjeztym z přichodnymi resp. młodymi maćerjemi internetny zwisk nawjazali. Wčera přewjedźechu w rumnosćach Smolic statoka w Swinjarni prěni online-přihotowanski kurs na porod. Baba Christina Smolina činješe to z pomocu programa Skype, z kotrymž je móžno samodruhe žony widźeć a z nimi rěčeć. Do toho běchu so přichodne maćerje hižo trójce w Swinjarni na porodnym kursu zetkali. „Nastajich w swojej praksy laptop a při sebi mějach material, kotryž za kurs trjebam“, rozłožuje Christina Smolina, „tak mějach k žonam jeničce digitalny kontakt.“

Coronawirus ma nas wšitkich tuchwilu w horšći. Hižo tydźeń su šule a pěstowarnje zawrjene, a dźěći maja doma přebywać. Je chětro ćežko za nje při tajkim słónčnym wjedrje bóle same za sebje přebywać, šulske nadawki spjelnjeć a sej hinaše zaběry pytać hač so wonka z přećelemi abo přećelkami zabawjeć. Tež w našich gmejnach su mjeztym hrajkanišća zawrjene. Tak su policisća hižo na někotrych wsach dźěći prosyć dyrbjeli, hrajkanišća wopušćić a domoj hić.

Što pak nětko doma abo na zahrodźe činiće? Kak kreatiwni sće a što wam k přeprěčenju tohole ćežkeho časa takle do mysli přińdźe, z čim móhli so zaběrać? Napisajće nam krótki tekst, što takle wšědnje doma činiće, što wšitko sće wupjekli, wuspytali a kak so zmysłapołnje zaběraće. Připołožće k tomu po móžnosći foto abo namolujće wobraz sami a přidajće swoje mjeno, adresu a što je na wobrazu abo na rysowance widźeć.

Beno Šołta a jeho mandźelska dyrbitaj po dowolu w Španiskej coronawirusa dla hišće něšto dnjow doma wostać

Serbski sportowc-triatlet a žurnalist ­Beno Šołta je ze swojej mandźelskej Claudiju dowol w Španiskej přežiwił. Tak daloko wšak to ničo njewšědne njeje. Jako pak chcyštaj so Miłočanaj zaso do Łužicy wróćić, čakaše na njeju ćežki a njewočakowany puć, a to wšitko móličkeho wirusa z mjenom corona dla. Kaž mnozy čitarjo hižo wědźa, dyrbitaj Šołćic mandźelskaj po dowolu wěstoty dla dwaj tydźenjej doma wostać. Janek Wowčer je so z Benom Šołtu wo dožiwjenym a wo aktualnym stawje rozmołwjał. Zetkać za to so nje­trjebaštaj, ale staj telefonowałoj a interview z pomocu digitalnych medijow a z mejlkami zmištrowałoj.

Kak so Ći dźe? Wšako sy hižo někotre dny doma a hižo něšto dlěje hač my wšitcy takrjec wot druhich „izolowany“?

Wuspěch njewěsty

póndźela, 23. měrca 2020 spisane wot:
Nichtó z nas njeje tajke něšto hišće dožiwił: wuludnjene města, zawrjene wobchody a dospołnje zlemjene zjawne žiwjenje. Wšitko ma tomu słužić, zo nimaja ludźo hižo žane socialne kontakty, zo njeby so coronawirus dale rozpřestrěł a sej dalše wopory žadał. Nětko směmy so jenož ­hišće w skupinkach dweju wosobow w zjawnosći hibać ... To drje móžemy lětuše jutrowne křižerske procesiony zabyć. Štož znjeměrnja, su wuhlady do přichoda. Nichtó chutnje njewěri, zo budu najnowše naprawy wobmjezowanja kontaktow za dwaj tydźenjej zaso zběhnjene. Čěska chce swoje mjezy znajmjeńša na poł lěta za­wrěć. A w telewiziji dźensa rano jedyn z fachowcow rjekny, zo njeje wuspěch w boju přećiwo wirusej tež z najraznišimi naprawami scyła wěsty. Što budźe, hdyž naprawy wjacore měsacy traja? Potom drje budu barbne patrony ćišćakow doma dawno prózdne. A tón abo tamny dyrbi tola raz k frizerej ... Marko Wjeńka

Tafle zawrjene, pomoc zaběži

pjatk, 20. měrca 2020 spisane wot:

Coronawirus trjechi nětko wosebje najsłabšich našeje towaršnosće

Wojerecy (SiR/SN). We Wojerecach a Habrachćicach su předawanišća tafle za­wrjene, we Łutach dotal hišće nic. We Wojerowskim „Domje zetkawanja“, kotryž je w nošerstwje towarstwa „Zjednajomnosć powołanja a swójby spěchować“ je połoženje wosebje ćežke. Dom z poliwkowej kuchnju, taflu a dalšimi wobłukami kaž dźěłarnju za meble a šiće na Ulricha von Huttenowej 31–33 je wot 18. měrca zawrjeny. „Orientujemy so tak na zasadne předpisy zwjazkoweho knježerstwa a Swobodneho stata Sakskeje“, zdźěla nawodnica zarjadnišća Madlen Krenz. Mnohim wužiwarjam tafle je to wulke wužadanje, kaž wona potwjerdźa: „Tafla njeběše a njeje tež bjez coronawirusa za to myslena chłódźaki a składy potrěbnych pjelnić. Podpěrujemy a wudospołnjamy jeničce wšědnu potrjebu na žiwidłach, a móžemy našim kupcam jenož to dać, štož darićeljo, kaž wulkopředawanišća, taflam darja.“

Wo swojich so starać!

srjeda, 18. měrca 2020 spisane wot:
Dźěći, kotrež do šule a do dnjowych přebywanišćow chodźa, su tuchwilu doma. Šulerjo maja domjace nadawki spjelnić – wot dźensnišeho je zawěsće wšitcy změja. Potom maja přidatny swobodny čas, runje tak kaž mjeńše dźěći. Z čim pak jón pjelnić? Do dowola jěć je lědma móžno. Wopyt pola dźěda a wowki fachowcy wotradźeja. Mjeztym so někotři starši nadźijeja, zo znajmjeńša na wsach ze susodami abo přećelemi rozrisanje namakaja, snano zhromadnu zaběru resp. zastaranje dźěći. To pak njeje zmysł toho, zo je sakske knježerstwo zarjadnišća zawrěć dało. Runje w tajkej zhromadnosći, tež hdyž słuži wona dźělenju nadawkow při zastaranju dźěći, móže so coronawirus rozpřestrěć. Po słowach fachowcow je woprawdźe wunošne, so přichodny čas jeničce wo swojich starać. Sym sej wěsta, zo su swójby při tym přewšo kreatiwne. Jasne je, zo so wšitko jónu skónči – tež strašna doba coronawirusa. Milenka Rječcyna

nowostki LND