Tež z handicapom kompetentni

srjeda, 04. decembera 2019 spisane wot:

Budyska agentura za dźěło spěchuje přistajenje ćežko zbrašenych w firmach

Budyšin (CK/SN). W Hornjej Łužicy je 1 159 ćežko zbrašenych bjezdźěłnych registrowanych. To stej 7,2 procentaj wšitkich w regionje wot bjezdźěłnosće po­trjechenych. „Ludźo ze zbrašenjom su zajimowani, na mnohotne wašnje talentowani a indiwiduelnje poćežomni“, rěka ze stron Budyskeje agentury za dźěło. Kaž statistika wujewja, maja 74,3 procenty z nich wotzamknjene wukubłanje. 812 žonow a muži je powołanje nawuknyło, dalšich 49 akademiski stopjeń docpěło. „Tónle potencial mamy dźiwajo na pobrachowacych fachowcow na kóždy pad wužiwać“, zwěsći Ilona Winge-Paul. Operatiwna jednaćelka Budyskeje dźěłoweje agentury skedźbni na wulku motiwaciju a angažement ćežkozbrašenych w jobje. To su z reakcijow předewzaćow zhonili.

Što je lěpše wopřijeće?

srjeda, 04. decembera 2019 spisane wot:
Wčera mějach rozmołwu ze Serbom, kiž je mi wo swojich dožiwjenjach ze zbrašenymi ludźimi powědał. Cyle samozrozumliwje wón wopřijeće wužiwaše. Tak wobkrući zdobom moje nazhonjenja, zo čuje so tón abo tamny potrjecheny sam jako „zbrašeny“ w zwisku z „čłowjekom“ prawje pomjenowany. Wužiwa pak so jeničce słowo „zbrašeny“, to potrjechenych rani. Tuž maja mnozy słowo handicap za přihódniše. Tele słowo pak ma swoje korjenje we „wubědźowanju“. Njeje tuž lěpje wužiwać wot potrjechenych přiwzate wopřijeće? Słowo handicap bu prěni króć 1653 za zwuraznjenje sadźenja w loteriji wužiwane. Lěta 1754 jewješe so w konjacym wubědźowanju a 1883 přeńdźe do wšědneje rěče. A wot toho časa steji wone za runo­stajenje dweju wosobow z rozdźělnym wuchadźišćom. W lěće 1915 wužiwachu je prěni króć za ćělnje zbrašene dźěći, wot 1950 tež za dorosćenych z ćežemi při wuknjenju­. Milenka Rječcyna

Pjenjezy za šulu w Nikaraguwje

pjatk, 29. nowembera 2019 spisane wot:
Šulerjo a staršiska rada Serbskeje zakładneje šule Budyšin su dźensa dopołdnja towarstwu „Vision 2017“, kotrež skutkuje za pomoc Nikaraguwje a je we Wósporku zaměstnjene, šek 1 000 eurow přepodali. Pjenjezy nazběrali běchu šulerjo we wobłuku běha sponsorow w septembru, krótko po zahajenju šulskeho lěta składnostnje šulskeho swjedźenskeho tydźenja. Z pjenjezami chce towarstwo twar šule w Nikara­guwje podpěrać. Tak su so staršiska rada a wuknjacy rozsudźili mjenowanemu towarstwu­ pjenježny dar přewostajić. Na přepodaću šeka dźakowaše so dr. Zamora Gonzalez­ z towarstwa „Vision­ 2017“ dźěćom z piñatu. Foto: Carmen Schumann

„Tafla“ zaměrnje dale wojuje

štwórtk, 28. nowembera 2019 spisane wot:
We Wojerowskim zetkawanskim domje na Ulricha von Huttenowej staraja so sobudźěłaćerjo wo wobydlerjow, kotrymž so socialnje přederje njeńdźe a kotřiž pomoc trjebaja. Za nich organizuja mjez druhim zastaranje z jědźu a poskićeja jim tež drastu. Nětko pak su pomocnicy sami we wuskosćach. Wospjet zadobychu so njeznaći do rumnosćow a su wosebje pjenjezy kradnyli. Z toho potrjechena je tež „tafla“, kotraž­ potrěbnych ze žiwidłami zastaruje. Padustwow dla pak budu w zetkawanskim domje płaćizny zwyšić dyrbjeć. Wjednica zetkawanišća Madlen Krenz (naprawo) to jara wob­žaruje a prosy ludnosć wo pomoc. Foto: Silke Richter

Regina Kurjatowa ze Šunowa bě wčera nawječor Geratej Róblej w Smjerdźečanskim kulturnym domje při składowanju pakćikow k pomocy. Wšako Towarstwo swj. Filomeny kaž kóžde lěto za potrěbne dźěći a swójby hodowne dary zběra. Dźensa čakachu dźěći a kubłarki we Worklečanskej šuli a pěstowarni kaž tež na Horach a w Sulšecach na transport, zo bychu swoje dariki wotedali. Jutře poda so Gerat Róbl z pomocnikami do Wotrowa a wokoliny kaž tež do Wóslinka. Foto: Feliks Haza

Tež serbscy młodostni witani

wutora, 26. nowembera 2019 spisane wot:

Budyšin (SN/mwe) Po přewšo wuspěšnych zarjadowanjach minjenych lět přeprošeja Budyske kluby Lions, Lusatia, Leo, Rotary a Club Soropotimist Budyšina třeći króć na dohodowne beneficne koncerty. Prěni adwentny kónc tydźenja wotměja so wot přichodneho pjatka do njedźele hnydom tři koncerty w swjedźenskim ambienće Budyskeho Kamjentneho domu. Pod titlom „Swingin’ Santa“ je ně­hdźe 30 młodych hudźbnikow a spěwarjow z Budyšina a regiona kaž tež z partnerskeho města Budyšina, Jelenjeje Góry, hižo w nazymskich prózdninach něhdźe połdrahodźinski program jako projekt probowało. Nazwučowali su němske a mjezynarodne dohodowne a hodowne štučki. Planowany serbski spěw dyrbjachu chorosće dla krótkodobnje z reper­toira šmórnyć.

Dochody koncertow su za dobry skutk. Zastup drje je darmotny, organizatorojo pak proša wopytowarjow wo pjenježny dar.

Ponowjeja železniski wagon

wutora, 19. nowembera 2019 spisane wot:

Radwor (SN/BŠe). Towarstwo „Dwórnišćo inkluzije w Radworju“­ swoje stejnišćo mjez Radworjom a Čornym Hodlerjom zaměrnje dale wuhotuje. Hižo wot lěta 2017 wobsedźa železniski wagon, kotryž je na projektnych dnjach, na přikład inkluzijnych akciskich dnjach k swětowemu dnjej rucemyća wažnu rólu hrał. Wagon z myjadłom bě stajnje praktiska stacija, hdźež móžachu dźěćom rozkłasć, kak wažne je sej časćišo wob dźeń ruce myć.

Podpěra samostejacym žonam

wutora, 19. nowembera 2019 spisane wot:
Towarstwo Cyrila a Metoda (TCM) je minjenej tydźenjej dary za swoju akciju „Łužica pomha“ zběrało. Podpěrać chce towarstwo kaž hižo loni dom za samostejace žony z dźěćimi w pólskim Ełku. Namołwje TCM, swoje dary pola Špitankec w Zejicach wotedać­, je tójšto ludźi sćěhowało, mjez nimi minjeny štwórtk Mrózec mandźelskaj z Serbskich Pazlic. Dźěl darow su z předsydu TCM Jurjom Špitankom (nalěwo) hižo do Ełka dowjezli, zbytk w běhu tohole tydźenja. Foto: Feliks Haza

Organizuja znowa pomoc za dźěći a swójby

wutora, 12. nowembera 2019 spisane wot:

Smjerdźaca (SN). Towarstwo swj. Filomeny chce lětsa znowa dźěći a swójby, kotrež přebywaja w maćerno-dźěćacym domje, w čěskim Dolní Podluží a Jiřetínje kaž tež w bołharskim měsće Razgrad, k hodam zawjeselić. To připowědźi předsyda towarstwa Gerat Róbl.

Kaž Smjerdźečan dale zdźěli, zběraja za to znowa hodowne pakćiki. Jich wobsah towarstwo njepředpisuje. „Zapakować móža zajimcy kakaw, słódčizny, hrajki,­ pisanski material a podobne. Spomóžne­ pak nam je, hdyž nańdźemy na pakćiku zdźělenku, hač je za swójbu, za holcu abo hólca a w kotrej starobje“, Gerat Róbl informuje.

Pakćiki, poćehnjenja a hygieniske twory přijimuja wot póndźele, 25. nowembra, hač do štwórtka, 28. nowembra, stajnje wot 17 do 18 hodź. w Smjerdźečanskim kulturnym domje. Trjebanu drastu a črije lětsa žane njezběraja. Z pjenježnymi darami chcedźa w prěnim rjedźe transportne kóšty zarunać. Dalše in­formacije pod telefonowymaj čisłomaj 035796/96540 a 0172/794 75 22

Wot klětušeho změja wučomnikow

pjatk, 08. nowembera 2019 spisane wot:

Połčničanska hrodowa klinika VAMED so zaměrnje wo powołanski dorost na polu hladanja stara. Tuž so w brazilskim São Paulu tuchwilu 20 hladarjow na zasadźenje we Łužicy přihotuje.

Połčnica (SN/mwe). Najebać to zo w chorownjach, starownjach kaž tež rehaklinikach fachowy personal, hladarjo w medicinskich a hladansko-terapeutiskich wobłukach faluja, je jich wjele móžnosćow, wosebje młodych ludźi za tele powołanja zdobyć. To měni Połčničanski jednaćel kliniki Carsten Tietze. Šef hrodoweje lěkowarnje podšmórnje, zo chcedźa wot klětušeho w domje zaso wučomnikow za hladanje potrěbnych wukubłać. Wabjenje za tuchwilu po tysacach falowacych hladarjow tež w Hornjej Łužicy měło so doma w swójbje, w šuli a hdźežkuli dru­hdźe započeć.

Wažne po słowach Tietzy w našej towaršnosći bě, sej tajke njesebične powołanje česćić. „Medije su tohorunja wužadane“ a njeměli w reportažach w prěnim rjedźe wo skandalach w hladarnjach rozprawjeć. Měli sej wuwědomić, zo njepomha měć tych, kotřiž so wodnjo a w nocy wo chorych staraja, za bitych. „Smy woprawdźe wšitcy wužadani.“

Serbska debata

nowostki LND