Budyšin (SN/lmc). Lětuša Europeada je nimo. Dohromady 24 muskich a 9 žónskich mustwow běše so na koparskim turněrje europskich narodnych mjeńšin wobdźěliło a sej do Flensburga a wokoliny blisko němsko-danskeje hranicy dojěło. Tež wulka ličba fanow serbskeju wubrankow běše tam po puću, zo bychu koparki a koparjow z „połnej paru“ podpěrali.
Njebjelčicy (JK/SN). Njeje znate, kotreho dypka dnjoweho porjada dla běše telko wobydlerjow na wčerawše posedźenje Njebjelčanskeje gmejnskeje rady přišło, ale chutny bě jedyn kaž druhi. Tež hdyž wola radźićelow jara sylna była, wjele naležnosćow w dobrym zmysle rjadować, je napjata situacija gmejny přiwšěm postajowacy element při rozsudach.
Radworski hród bě minjene lětdźesatki skerje zrudny kapitel wjesnych stawiznow. Nětko pak zdawa so naležnosć na dobrym puću być. Na posedźenju gmejnskeje rady wčera wo tym nadrobnišo informowachu.
Radwor (SN/MkWj). Wulke foto Radworskeho hrodu na sćěnowinje w jědźerni Radworskeje šule nazornje ideje noweho wobsedźerja hrodu pokazowaše: Florian Heilbronner, krajny architekt z Berlina, chce twar tak ponowić, zo wupada zaso tak kaž na wobrazu z lěta 1920 w swojej baroknej pyše. Heilbronner bě hród lěta 2021 kupił a je wjele prócy, dźěła a pjenjez do projekta inwestował. Na posedźenju gmejnskeje rady wčera nadrobnje wo planach a wo stawje dźěłow informowaše. Jemu po boku bě sobudźěłaćerka Budyskeho planowanskeho běrowa, kotraž dźěła přewodźuje.
Předewzaće z Rakec nominowane
Drježdźany/Rakecy. Cyłkownje 19 předewzaćow z Drježdźan a na wuchodźe Sakskeje je za „Sakski měznik 2024“ nominowanych. W kategoriji naslědnistwo je Rakečanske předewzaće PURTEC Engineering zastupjene. Tam přepoda Roland Lange předewzaće Markusej a Victoriji Schreithauer. Štó myto dóstanje, ma jury kónc septembra rozsudźić.
Ćežke njezbožo na awtodróze
Budyšin. Wobchadneho njezboža nakładneho awta dla bě zwjazkowa awtodróha A4 pola Budyšina dźensa do směra na Drježdźan zawrjena. Po njezbožu je tam na 400 do 500 metrach wolij wuběžał. Zajězdaj na awtodróhu Słona Boršć a Wujězd běštej tohorunja zawrjenej. Kaž policija zdźěli, bě dotal njeznate nakładne awto dalše wulke jězdźidło nabok tłóčiło. Jako spytaše wodźer, zaso na čaru awtodróhi jěć, je do wodźaceje planki zajěł. Při tym so tank z wolijom wobškodźi.
„Dźeń samizdata“ postajili
W Němskej je ličba dźěći a młodostnych, kotřiž pomoc psychoterapeutow trjebaja, dale a wyša. Fachowcy zwěsćeja wjace padow młodych ludźi pod 18 lětami, kotrychž lěkuja. Ličba potrjechenych dźěći a młodostnych, kotřiž so do terapeutiskeho lěkowanja podadźa, trochuja woni tuchwilu na wjace hač 650 000.
Naprawy korona dla kaž mjez druhim zawrjene šule, homeschooling, dźělenje wot swójby a přećelow, dźělenje towaršnosće mjez šćěpjenymi a nješćěpjenymi – wšo to je nastaću psychiskich problemow předewšěm pola dźěći a młodostnych drje polěkowało. Dźensa je powšitkownje znate, zo běchu tele naprawy w šulach, kubłanišćach a hladanišćach kaž tež we wólnočasnym wobłuku přejara přiwótřene.
Zhubjeny so zaso nawróćił
Budyšin. Zastojnicy Budyskeho policajskeho rewěra su wot 31. awgusta sem za zhubjenym 63lětnym w Strowotnej studni bydlacym mužom slědźili a w tutym zwisku tež wjace króć w medijach wo podpěru ze stron wobydlerstwa prosyli. Nětko policija zdźěla, zo je so Klaus Dieter T. nawróćił. Zastojnicy běchu jeho póndźelu we wobwodźe Zhorjelskeho policajskeho rewěra stroweho a čiłeho nadešli. Zjawne pytanje je z tym zakónčene.
Smochćicy. Hišće hač do 30. septembra móžeće sej w Smochčanskim kubłanišću swj. Bena wustajeńcu wo nabožinach w Sakskej wobhladać a to w tamnišej cyrkwi w bróžni. Nimo časa kemšow je wona wšědnje wot 8 do 18 hodź. přistupna. Zastup je darmotny. Pod titulom „Widźomna mnohotnosć“ znazornja wona na přikładźe wosom nabožnych zhromadźenstwow mnohotnosć nabožinow w Sakskej. Fokus leži při tym na wosobinskim žiwjenju z wěru. To na zakładźe interviewow, fotow a widejow dokumentuja.
Kermuša w Hodźiju
Hodźij. Gmejna Hodźij woswjeći přichodny kónc tydźenja swoju kermušu. Na swjedźenišću je za to stan natwariła. Sobotu, 14. septembra, je dźeń towarstwow. Towarstwa gmejny zabawjeja was wot 11 do 18 hodź. z pisanym programom. Tež Domowina wobdźěli so ze stejnišćom při gmejnskim zarjedźe. Njedźelu woswjeći so w 9.30 hodź. swjatočna Boža mša w Hodźijskej cyrkwi swjateju Pětra a Pawoła. W 11 hodź. zahraja Bošečanscy dujerjo k rańšemu piwku w swjedźenskim stanje. Popołdnju maja tam mjez druhim tež šulerjo Zakładneje šule Hodźij swój wulki wustup.
Filmowy wječor
Hamor (AK/SN). Park błudźenkow we Wochozach ma so z pomocu srědkow za změnu strukturow z turistisko-hospodarskej infrastrukturu rozšěrić. To wobzamkny gmejnska rada w Hamorje na swojim póndźelnišim posedźenju. Jednohłósnje wobzamknychu radźićeljo nadawk z financnym wobjimom 19 000 eurow, kotryž chcedźa Drježdźanskemu běrowej za wuwiwanje města (STEG) dać. Cyłkowna inwesticija do projekta wučinja něhdźe 2,479 milionow eurow. „Sakska agentura za wuwiwanje strukturow je wotpowědne spěchowanske požadanje hižo schwaliła. Zazběh dźěła smy za lěto 2027 zaplanowali“, podšmórny Peter Scholze, předsyda Spěchowanskeho towarstwa Parka błudźenkow.
W parku ma so zachod ponowić a wutwarić. Nimo toho chcedźa tam nowe sanitarne twarjenje z nuznikami, dušemi, předrasćernjemi a wólnočasnymi rumnosćemi za sobudźěłaćerjow natwarić. Zdobom nowe jewišćo w přirodźe z fleksibelnej třěchu a wutwar dotalneho hrajkanišća zamołwići planuja.