Policija (18.09.24)

srjeda, 18. septembera 2024 spisane wot:

Na zwěrjata třělał

Wojerecy. Zastojnicy policije su wčera 33lětneho němskeho staćana w swojim bydlenju na Schöpsdorfskej dróze we Wojerecach zajeli. Sobuwobydlerjo domu běchu jich na pomoc wołali, dokelž běchu widźeli, kak muž z powětrowku na zwěrjata třěla. Do zajeća su policisća areal kołowokoło domu wotšlahali a wobydlerjow z wokolnych bydlenjow ewakuěrowali.

Piwowe wubědźowanje w Radworju

srjeda, 18. septembera 2024 spisane wot:
Kaž kóžde lěto je Radworska młodźina tež lětsa zaso na piwowe wubědźowanje, na „beer-pong“-turněr přeprosyła. Dohromady 48 mustwow je so tydźenja sobotu na zarjadowanju w Radworskim młodźinskim klubje wobdźěliło. Mustwo z čłonomaj ­Marie Reineke a Paulom Hartmannom je sej prěnje město wudobyło. W finalnym kole staj mustwo „titelfaworit“ porazyłoj. Młodostni pak njejsu jenož wo městna na „beer-pong“-turněrje wojowali, ale tež wo najrjeńši kostim. Mytowało je so w tutej ­kategoriji mustwo „Marlene hinterm Busch“. Foto: Xaver Wencl

Noweho zastupjerja wolili

srjeda, 18. septembera 2024 spisane wot:

Zarjadniski zwjazk na konstituowace posedźenje so zešoł

Pančicy-Kukow (JK/SN). Předsyda zarjadniskeho zwjazka „Při Klóšterskej wodźe“ Stefan Anders je wčera wječor čłonow zwjazkoweje zhromadźizny spřisahał. ­Radźićeljo mějachu na posedźenju tež ­noweho čestnohamtskeho zastupjerja předsydy zwjazka wolić. Nimo Chróšćanskeho wjesnjanosty Marka Klimana (CDU) běše tež Worklečanski wjesnjanosta Clemens Poldrak (njestronjan) swoju zwólniwosć wuprajił, tute zastojnstwo wukonjeć. Poldrak je so potom z dwěmaj hłosomaj wjace porno Klimanej přesadźił.

W slědowacym zwěsćenju kónclětneho wotličenja hospodarskeho plana lěta 2019 je pruwowar zarjadniskemu zwjazkej njewobmjezowane pruwowanske ­wopodstatnjenje wustajił.

Najebać wjedro najlěpša nalada

srjeda, 18. septembera 2024 spisane wot:

Tež tute lěto woswjećichu Ralbičenjo swój swjedźeń Babylěća. Najebać dešćikojteho wjedra su wjesnjenjo z połnej paru wšitko spřihotowali a cyły kónc tydźenja z najlěpšej naladu hejsowali.

Ralbicy (SN/LMC). Pjatk wječor su Ralbičenjo swój swjedźeń z wubědźowanjom wohnjowych wobornikow zahajili. Wobornicy z dźesać wjeskow wojowachu wo pokal. Pokal „Helmut“ wudoby sej mustwo ze Smjerdźaceje. Dalši pokal su sej čłonojo Sulšečan wohnjoweje wobory wudobyli. Sobotu wječor běchu Ralbičenjo pisany kulturny program předstajili. Mjez druhim rejowachu dźěći pod nawodom Vanessy a Laury Knopfec kaž tež ­Leticije Frenclec. Njedźela zahaješe so z rańšim piwkom a wobjedom. Konjacy sport a předstajenje starych motorskich dešćika dla bohužel přewjesć njemóžachu. Tola wopytowarjam so přiwšěm wostudźiło njeje. Při dobrym kusku tykančka a kofeju su sej hudźbu skupinu „Tuten und Blasen“ lubić dali.

Čłonojo towarstwa lubowarjow oldtimerow „Wětrowska šamotownja“ su njedawno předewzaće Packwell w Sepicach (Schwepnitz) ­wopytali. Tam ze swojimi historiskimi jězdźidłami dojěwši, wobhladachu sej zawod, w kotrymž tež někotři Serbja dźěłaja. We Wětrowskim towarstwje maja mjez 34 čłonami tohorunja dźewjeć Serbow. Towarstwo podpěra mjez druhim socialne projekty w zakładnej šuli w Njeswačidle. Mjez oldtimerami čłonow je najstarše motorske Triumph z lěta 1927 a najstarše awto Chevrolet ­Confederate. Foto: Markus Brüss

Krótkopowěsće (18.09.24)

srjeda, 18. septembera 2024 spisane wot:

Podhladneho zajeli

Wojerecy. Wobydlerjo bydlenskeje štwórće we Wojerecach informowachu wčera policiju, dokelž muž pozdatnje z třělbu na zwěrjata třěleše. Kónčinu wokoło bydlenja zastojnicy ewakuěrowachu. Dale spytachu z podhladnym jednać, štož pak so njeporadźi. Wosebita jednotka SEK je 33lětneho skónčnje zajała. Našli su zastojnicy w bydlenju tak mjenowanu soft-air-třělbu.

Nowy blog přistupny

Bozen. Europski zwjazk mjeńšinowych dźenikow MIDAS ma wot wčerawšeho online blog, na kotrymž publikuja žurnalisća z cyłeje Europy nastawki. Wone wobjednawaja mjeńšinowe tematiki w jendźelskej rěči. Přistupny je blog pod sćěhowacej adresu: . Tež Serbske Nowiny su čłon Midasa a blog sobu pjelnja.

Nuzowy staw zběhnjeny

Swjedźeń serbskeje rěče

wutora, 17. septembera 2024 spisane wot:

Slepo. Rěčni motiwatorki a motiwatorojo projekta ZARI (syć za serbsku rěč a regionalnu identitu) přeprošuja štwórtk, 19. septembra, wot 15.30 hodź. na Pisany swjedźeń serbskeje rěče na farskej zahrodźe w Slepom. Hnydom tři wustajeńcy tam poskićuja: Wo serbskim pčołarstwje, Slepjanskej serbšćinje a narodnej drasće z keramiki. Nimo toho zabawjeja hosći mjez druhim z hudźbu, krótkofilmami a čitanjom bajkow. Rady chcedźa z wopytowarjemi pobachtać a sej zhromadnje tón abo tamny spěw zaspěwać. Tež dźěćacy program su spřihotowali.

Wodźenje po Tuchorju

Budyšin. Sobotu, 21. septembra, chcetaj Trudla Malinkowa a Jurij Łušćanski wšitkich zajimcow po Tuchorskim pohrjeb­nišću wodźić a jim wo serbskich woso­binach rozprawjeć, kotřiž su tu swój posledni wotpočink namakali. Pohrjebnišćo je hižo 500 lět stare a wotbłyšćuje sta­wizny města. Trudla Malinkowa a Jurij Łušćanski wočakujetaj Was w 15 hodź. při zachodźe Tuchorskeje cyrkwje.

Na gmejnsku radu

Chór Meja w Zhorjelcu zwučował

wutora, 17. septembera 2024 spisane wot:
Radworski chór Meja je minjeny kónc tydźenja w chórowym lěhwje přebywał. ­Cyłkownje 26 spěwarkow a spěwarjow je sej za to do Zhorjelca dojěło. W tamnišej młodowni wosrjedź historiskeho stareho města mějachu najlěpše wuměnjenja. Tam nazwučowachu někotre nowotwórby a přihotowachu so tež na wuprawu k partnerskemu chórej w Bašce na Morawje spočatk oktobra. Při wodźenju po měsće wužichu z dirigentom Pětrom Cyžom składnosć, sej w cyrkwi Pětra a Pawoła, w najwjetšej cyrkwi wuchodneje Němskeje, zaspěwać. Foto: Marko Wjeńka

Dworowy swjedźeń w halach

wutora, 17. septembera 2024 spisane wot:
Na prěni nazymski dworowy swjedźeń je Radworske ratarske předewzaće zhromadnje z Wulkowjelkowskim agrarnym zawodom zajimcow minjenu sobotu do Čorneho Hodlerja přeprosyło. Dešćikojteho wjedra dla su organizatorojo zarjadowanje krótkodobnje do halow při kupnicy přepołožili. Poprawom bě přehladka z regionalnymi wustajerjemi pod hołym njebjom planowana. Rozrisanje pak su ludźo jara derje přiwzali. Na ležownosći kołowokoło halow pak bě dosć městna za prezentaciju wulkich ratarskich mašinow, štož bě za młódšu a staršu generaciju jara zajimawe. Mjeztym zo běchu wodnjo ludźo z wokoliny přijěli, přizamkny so wječor zarjadowanje za sobudźěłaćerjow ratarskich předewzaćow z Radworja, Zarěča, Wulkeho ­Wjelkowa kaž tež přistajenych Čornohodlerskeje kupnicy a tankownje. Zaměr toho bě, zo so sobudźěłaćerjo zaso zetkawaja a so wuměnjeja. Foto: Bianka Šeferowa

Policija (17.09.24)

wutora, 17. septembera 2024 spisane wot:

Sylny dešć a strašna lochkomyslnosć

Zhorjelc. 46lětna rodźena Pólka je so njedźelu wječor w Zhorjelcu blisko hotela při Nysy do wulkeho stracha podała. Jako přistupi přeblisko k rěce z hižo wysokej, torhacej wodu, so naraz wobsuny a padny do rěki. Nimale kilometer torhachu ju sylne prudy ze sobu, doniž njemóžeše so Zhorjelčanka z wjele zbožom spušćadła přimnyć a wučerpana na přibrjóh rěki wulězć. Swědk zawoła chorobne awto, ­sanitetarjo dowjezechu „płuwarku“ wuchłódźenja dla do chorownje.

Do wodźaceje planki zrazył

Połčnica. Na awtodróze A 4 do směra na Zhorjelc je njedźelu wječor 37lětny němski staćan ze swojim awtom typa Audi mjez Połčnicu a Ohornom do wodźenskeje planki zrazył. Muž kaž tež tři małe sobujěduce dźěći w starobje tři, pjeć a wosom lět, wostachu njezranjeni. Wodźenska planka běše w dołhosći štyrjoch segmentow wobškodźena. Wěcna škoda wučinja něhdźe 4 000 eurow. W tesće kreje na alkohol zwěsćichu zastojnicy policije 0,54 promilow. Šofer dyrbi so nětko podhlada wohroženja wobchada dla před sudnistwom zamołwić.

HSSL25

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND

Nowe poskitki knihow LND namakaće w lětušim wudaću Nowinkarja!

Nowinkar 2025