Koalicija CDUz SPD steji

štwórtk, 30. apryla 2026 spisane wot:
Mainz (dpa/SN). CDU a SPD stej so po informacijach němskeje powěsćoweje agentury dpa dojednałoj, w Porynsko-Pfalcowskej prěnju „wulku koaliciju“ wutworić. Nadrobnosće su wčera w Mainzu předstajili. Něšto mjenje hač šěsć njedźel po wólbach bě zajim wobkedźbowarjow wulki, na čo běštaj so dobyćer wólbow Gordon Schnieder (CDU) a Alexander Schweitzer (SPD) dojednałoj. Wo koaliciskim zrěčenju matej so wobě stronje nětko hišće dorozumić. SPD sobotu stronski zjězd zarjaduje. Za CDU rozsudźi samsny dźeń krajny wuběrk strony. Schniedera chcedźa 18. meje za ministerskeho prezidenta wuzwolić. Po 35 lětach skónči so z tym doba, w kotrejž bě SPD ministerskeho prezidenta zwjazkoweho kraja na zapadźe Němskej postajowała.

Nowinarstwo w Němskej popušća

štwórtk, 30. apryla 2026 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Němska je w rankingu nastupajo swobodu nowinarstwa po cyłym swěće znowa zestupiła. Zwjazkowa republika je jenož hišće na 14 městnje a je z tym w běhu lěta tři městna přisadźiła. Tole zdźěli organizacija Reporte­rojo bjez hranicow (RSF). Połoženje drje wona nadal jako „spokojace“ pohódnoća, tola žurnalistki a žurnalisća maja so dźeń a časćišo z wušparanjemi w syći a na dróze rozestajeć, w rozprawje rěka. Jako přičinu mjenuje organizacija předewšěm njepřihódny dźěłowy klima. Polarizowace temy kaž rozprawy wo powěsćach wuskutkuja dale a ćeše wuměnjenja w redakcijach, z čimž zdobom ćišć na žurna­listow stupa. Nimo toho rozprawjeja mnozy nowinarjo wo hidźe, difamowanju a spadźe dowěry medijam napřećo. Po cyłym swěće je so swoboda nowinarstwa znowa pohubjeńšiła. Jeničce w sydom krajach hódnoći organizacija RSF połoženje jako „dobre“, tam bydli po wuprajenjach RSF něhdźe procent wšěch ludźi na swěće. Prěnje městno je sej znowa Norwegska wudobyła.

To a tamne (30.04.26)

štwórtk, 30. apryla 2026 spisane wot:

Jehnjatko Henry je najmłódši sobudźěłaćer gmejnskeho zarjada w Čornym lěsu. Šefina radnicy gmejny Enzklösterle Sabine Zenker so wšědnje wo nje stara. Jako dźak ju jehnjo na wšěch jeje terminach přewodźa. Dokelž młodźo hižo mać nima, jemu nětko wjesnjanostka kóždu druhu hodźinu mloko dawa. Mało spara wona za swojeho „synka“ rady akceptuje.

Na awtodróze A 4 w směrje na Drježdźany je wčera popołdnju jězdźidło wójska USA z awtokranom hromadu zrazyło. Kak je k njezbožu blisko přijězda Frankenberg dóšło, policija hišće njewě. Wona pak pad nětko přepytuje. Šofer jězdźidła so lochce zrani. Awtodróha bě w směrje na Drježdźany wjacore hodźiny zašlahana. Škodu trochuja eksperća na něhdźe 50 000 eurow. Nawječor bě jězdnja zaso swobodna.

Charles Trumpej znapřećiwił

srjeda, 29. apryla 2026 spisane wot:

Washington (dpa/SN). Britiski kral Charles III. je w swojej narěči před kongresom USA wšelakim wuprajenjam prezidenta USA Donalda Trumpa znapřećiwił, bjez toho zo by jeho mjenował. Tak potwjerdźi monarch wuznam NATO, wosebje we wójnje na Ukrainje. Trěbna je „samsna njepowalna rozsudźenosć“, kotruž su zwjazkarjo w swětowymaj wójnomaj, w zymnej wójnje kaž tež w Afghanistanje pokazali, Charles zwurazni. Trump bě stajnje zaso rjekł, zo chcył NATO wopušćić.

Hormuski přeliw dale zawrjeny

New York (dpa/SN). Po zahajenju wójny USA a Israela přećiwo Iranej před měsacomaj je ličba łódźow, kotrež su Hormuski přeliw wužiwali, po informacijach UNO wo wjace hač 95 procentow wo­teběrała. Porno tomu su płaćizny za surowizny žiwidłow wo šěsć procentow stupali, zdźěli rěčnik UNO Stephane Dujarrić w New Yorku. Płaćizna zemskeho wolija je w Europje wo 53 procentow rozrostła. Wuradźowanja wo wotewrjenju přeliwa njejsu dotal ničo wunjesli.

Starmer wothłosowanje přetrał

Wjelryba Timmy, kotraž bě tójšto dnjow w Baltiskim morju w pěsku tčała, je po puću do Sewjerneho morja. Pomocnicy su słabe zwěrjo wčera do transportneho čołma sćahnyli, kotryž rybu nětko transportuje. Zaměr je, ju na sewjernym kónčku Danskeje do hłubokeho morja pušćić. Priwatna iniciatiwa akciju financuje. Foto: dpa/Stefan Sauer

Etat 2027 z dalšimi kreditami

srjeda, 29. apryla 2026 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Zwjazkowe knježerstwo měješe na swojim dźensnišim wuradźowanju w Berlinje wažnej projektaj na blidźe. W prěnim rjedźe jednaše so wo naćisk financneho ministra Larsa Klingbeila (SPD) za klětuši etat Němskeje. Wón planuje wudawki we wysokosći 543,3 miliardow eurow. Wosebje sylnje stupaja wudawki za zakitowanje. W tym zwisku chce Klingbeil klětu nowe kredity we wobjimje 110,8 miliardow eurow brać. Lětsa wučinja cyłkowne wudawki 524,5 miliardow eurow. Z naćiskom ministerki za stro­wotnistwo Niny Warken (CDU) nastupajo reformu financowanja strowotniskeho systema je so kabinet tohorunja zaběrał. Z njeho wuchadźa, zo změja ludźo přichodnje wjac za swoju strowotu płaćić.

Přepytuja mordarstwo

srjeda, 29. apryla 2026 spisane wot:
Drježdźany (dpa/SN). Policija přepytuje mordarstwo w Nowym Měsće w Sakskej Šwicy, po tym zo běchu tam wčera dweju morjeneju našli. Při tym jedna so wo 48lětnu žonu a 54lětneho muža. Dalšu 49lětnu žonu dowjezechu ćežko zranjenu do Drježdźan do chorownje. Po prěnich dopóznaćach bě we wjacegeneraciskim domje k rozestajenju dóšło, při kotrymž su naposledk na so třěleli. „Bróń smy na městnje njeskutka namakali“, zdźěli rěčnik policije Marko Laske. W kotrym mjezsobnym poćahu su třo potrjecheni stali, njemóže policija tuchwilnych přepytowanjow dla hišće rjec. Za wujasnjenje wobstejnosćow njeskutka je drje hišće tójšto „nadrobneho kriminalistiskeho dźěła“ trěbne, štož móže něšto dnjow trać.

Trump: Merz nima žane zdaće

srjeda, 29. apryla 2026 spisane wot:

Washington (dpa/SN). Po jasnej kritice zwjazkoweho kanclera Friedricha Merza (CDU) nastupajo wójnu USA přećiwo Iranej je prezident USA Donald Trump ­Merza werbalnje masiwnje nadběhował. „Wón nima žane zdaće. Wón njewě, wo čim rěči“, piše Trump hladajo na Merza na swojej platformje Truth Social. Je bjez dźiwa, „zo so Němskej takle špatnje dźe, hospodarsce a tež w druhim nastupanju“. Trump kanclerej wumjetowaše, zo je z tym přezjedny, zo ma Iran atomowe brónje, a chwaleše při tym swójske postupowanje.

Poprawom pěstujetaj Merz a Trump dobry mjezsobny poćah. Merz ma sam sebje za jednoho z tych politikarjow, kotřiž maja dobre styki z prezidentom USA. Naposledk pak je Merz politiku USA zjawnje kritizował, wosebje pobrachowacu strategiju we wójnje přećiwo Iranej, štož tež Němska bolostnje začuwa.

Žiwot je centrum

srjeda, 29. apryla 2026 spisane wot:
Sydom měsacow – mystiska to ličba – tomu je, zo swjećachu w Kamjencu 25lětne wobstaće chorownje swj. Jana. Nimo wodźacych sobudźěłaćerjow kliniki je loni 25. septembra tež baba Annie Schierack, kotraž hižo dlěje hač 15 lět na tamnišej porodnej staciji skutkuje, młodej japanskej nalikowej wišninje přiliwała. Wona běše so wo to prócowała, zo štom sadźa. Mjeztym so jeje post na whatsapp šěri a runje tak kaž wona prašam so tež ja: „Chcemy strowotniski system, při kotrymž wo pjenjezy dźe, abo wo trěbnosć lěkowanja?“ Lěkarski direktor chorownje dr. Chrystof Bětnar běše loni rjekł: ­„Tónle štom steji za žiwjenje, rozrost a reziliencu. Wón hodźi so k stawiznam našeje chorownje, kotraž je tójšto přewrótow zmištrowała.“ A što nětko? Přetraje chorownja dalšu změnu? Z porodnej staciju zhubi wona takrjec swój žiwot a z tym swój centrum. Što pak stanje so z japanskej nalikowej wišninu? Je wona lětsa posledni króć zakćěła? Milenka Rječcyna

Znate wudźěłki NDR wustajene

srjeda, 29. apryla 2026 spisane wot:
Njewšědna wustajeńca wjace hač 250 woblubowanych eksponatow z časa NDR je wot minjeneho tydźenja w Drježdźanskim nakupowanišću „Łobjowy park“ widźeć. Jónkrótnu přehladku je Drježdźanjan Torsten Meisel znosył. Postawy Digedags, ­maskotka Lipšćanskich wikow, Minol Pirol abo znaty mužik, kiž je swój čas za lote­riju Tele-Lotto wabił, a tójšto druhich zajimawostkow je w cyłkownje 17 witrinach na 300 kwadratnych metrach wustajenych. Jedna z najzajimawšich figurow je ­stewardeska lětarskeho předewzaća NDR Interflug. Foto: Jürgen Männel

HSSL25

LND onlineshop 2026

Chróšćan Šulerjo

Nowe poskitki knihow LND namakaće w lětušim wudaću Nowinkarja!

Nowinkar 2025

Midas Logo