Hoberska skutkuje 20 króć 40 metrow wulka rězakowa hala na Łazowskim přemysłownišću. Loni kónc oktobra su probowy přeběh zahajili, wot měrca tam nětko z połnej paru dźěłaja. Wulce kompleksna to technika, kaž jednaćel Łazowskeho rězaka tzwr André Sauer wujasnja. Mašiny dyrbja porjadnje programěrowane a nastajene być, štož žada sej nazhonitosć, zdobom sćerpnosć a zaměrnosć. „Nam je to wužadanje. Móžemy ze štomow jako ryzy drjewa wulku paletu produktow zhotowjeć, wot třěšnych łatow hač k truženej tworje, kaž na přikład deski za terasy“, wuswětla nawoda rězaka Robin Noack.
Před 65 lětami, dokładnje 10. smažnika 1956, poswjećichu we Worklecach pomnik našemu sławnemu wótčincej Michałej Hórnikej. Tón dźeń njedźelu, zeńdźechu so w dešću sta Serbow a črjódka Němcow k swjatočnosći.
Swjedźensku narěč dźeržeštaj kapłan Jurij Herman-Chróšćanski a Jurij Žur-Ralbičanski. Poswjećenje wobohaći župny chór pod nawodnistwom knjeza wučerja Jana Krala. Hižo wjacore lěta běše so župa „Michał Hórnik“ na tutón dźeń hotowała. Njebě dźě lochko za pomnik přijomne městno namakać, byrnjež wjacore instancy wo tym rozmyslowali a rěčeli. W přitomnosći znateho serbskeho wuměłca Měrćina Nowaka-Njechorńskeho rozsudźichu so něhdźe lěto do toho za přijomne a kmane městno w ródnej wsy Michała Hórnika we Worklecach.
Hórnikowy pomnik steji na rjanym čistym zelenym blečku na wječornej stronje wsy, kotrehož podobiznu bě zhotowił Drježdźanski čłon Koła serbskich tworjacych wuměłcow Konrad Zenda.
HORNJA ŁUŽICA –
WOSADY SAKSKEJE CYRKWJE 46
Bart 1962, 1997
Budestecy 1959, 1965, 1992
Budyšin 1955, 1977, 1983
1996, 2002, 2010, 2019
Bukecy 1948, 1966,
1980, 2005, 2015
Hodźij 1953, 1970,
1988, 2006, 2018
Hrodźišćo 1975, 1987
Huska 1973, 1986, 2012
Chwaćicy 1981
Klukš 1951, 1971
Malešecy 1957, 1990
Minakał 1960, 1979, 2000
Njeswačidło 1949, 1968,1976,1994
Poršicy 1964, 1984, 2003
Rakecy 1954, 1974, 1989, 2008
HORNJA ŁUŽICA –
WOSADY ŠLESKEJE CYRKWJE 24
Blunjo 1969
Čorny Chołmc 2004
Delni Wujězd 1956, 2013
Klětno 1995
Łaz 1950, 1972, 1982, 2001
Slepo 1958, 1967, 1991,
2011, 2016
Wochozy 1952, 1999
Wojerecy 1947, 1963,1978,
1993, 2007, 2014, 2020
Wulke Zdźary (1948), 1985
DELNJA ŁUŽICA 5
Bórkowy 1961
Brjazyna 1998
Kórjen 2009
Móst 2021
Tšupc 2017
zestajała: Trudla Malinkowa
Přewšo rjane dožiwjenje mějachu dźěći Kulowskeje pěstowarnje swj. Marije posledni pjatk minjeneho měsaca. Prěni raz wěnowachu so tam rjanemu nałožkej a su meju mjetali.
Serbske dźěći jěžikoweje skupiny běchu so ze swojej kubłarku Mandy Brösanowej derje přihotowali. Wšitke pjatnaće dźěći bě swjedźensce zwoblěkanych.
K zaćahej spěwachu „Štóž je rady wjesoły, pola nas je witany“. Prjedy hač meja padny, pokaza wosom porow – kubłarka bě sobu zapřijata – wokoło meje rejujo někotre nazwučowane rejki.
Pyšna meja je wot 30. apryla zahrodu Ćišćanskeje pěstowarnje pyšiła. W Domje lutkow rady serbske nałožki pěstuja, a tak su so dźěći srjedź minjeneho měsaca zetkali a su wokoło meje „Šewca“ a „Wjerću so“ rejowali. Tež „We wsy meja steji“ su spěwali. Z kubłarku Susann Domanjowa su ceremoniju wotewrěli. Běše nimale tak, kaž to młodostni činja. Kubłarka Anne Brosig je meju skónčnje powaliła, a hižo smalachu hólcy předšulskeje skupiny za mejskim wjerškom. Najspěšniši běše Jonas Landskron, a wón wuzwoli sej Emelie Čižikec za swoju mejsku kralownu.
Johann Tesche
Skupinski wobraz jako
wikingojo – młodźina
je na mejemjetanju přeco jara kreatiwna.
W času koronapandemije su młodostni staršim Radworskim wobydlerjam wulka pomoc. Wšako jim na přikład trěbne wšědne twory wobstaruja. Fota: dawid wowčerWe wobłuku mejemje-
tanja maja Radworčenjo stajnje chłóšćenku za wjesnjanow. Předrasćeni pokazuja jim mały, ale zdźěla spektakularny
program.
Mejemjetanje je Radworskej młodźinje najwjetši wjeršk lěta.
Loni su serbsku tradiciju samo
w syći live streamowali.
Radworscy młodostni běchu minjene lěta w socialnych syćach a medijach chětro prezentni. Tak běchu a su nadal jara aktiwni a so wosebje tež za hajenje a zdźerženje serbskeje rěče a nałožkow zasadźeja.
Jakub Langa wjedźeše rozmołwu
z Dawidom Wowčerjom.
Serbske młodźinske kluby 5. dźělKelko čłonow sće tučasnje w młodźinje, a kajka je konstelacija mjez holcami a hólcami?
D. Wowčer: Tučasnje mamy 55 čłonow w klubje, z nich je wosom holcow.
Štó wšo do předsydstwa słuša, a kak často je nowe woliće?
„Serbske memes-original“ je na Instagramje chětro aktiwna strona. Kelko ludźi sće, kotřiž stronu wobdźěłuja?
Administratorojo: Cyłkownje smy skupina pjeć ludźi. Kóždy je raz mjenje, raz bóle aktiwny. Tak so derje wurunamy.
Chceće so skrótka předstajić?
Administratorojo: W Serbach kóždy kóždeho znaje, tohodla chcemy rady anonymni wostać. Ale telko móžemy přeradźić: Smy zdźěla studenća, zdźěla ze studijom hotowi. Pochadźamy z kónčiny mjez Budyšinom, Róžantom a Pančicami-Kukowom.
Maće wulki reportoire temow. Jónu su chutniše, jónu lóštniše. Što pola was přewahuje? Chceće serbski lud bóle we wěstych temach namołwjeć abo zabawjeć?
Administratorojo: Nimamy fokus na wěstu temu, spytamy ludźom jednorje posměwk do mjezwoča skuzłać. Při tym chcemy wšědny serbski dźeń reflektować, so z klišejemi hrajkać abo na njedostatki pokazać. Spytamy kóždy wobłuk humora posłužować, někotre memes maja hłubši niwow, dalše snano snadniši – hłowna wěc, zo móžeš so smjeć.
Žnějeće zawěsće tež feedback. Je to wjac kritiki abo wjac chwalby?
Na Ewangelskej wyšej šuli Wóslink su šulerjo 10. lětnika hižo před něšto časom tradicionalny moto-tydźeń přewjedli. Temy běchu powołanja, změna splaha a rjekojo dźěćatstwa. Jedyn dźeń přichwatachu wšitcy nowy wotchadny hoodij woblečeni do šule. Tučasnje maja dźesatkarjo pruwowanja. Daniela Jawinski
Incidencna hódnota koronainfekcijow je na zbožo skónčnje niša. To móhło na tym zaležeć, zo so dale a wjac ludźi šćěpić da. Dotal dyrbješe so wěsty slěd při šćěpjenju dodźeržeć, štož pak je nětko zběhnjene. Potajkim maja tež młodźi ludźo bórze móžnosć so šćěpić dać. Tola što poprawom naši młodostni k šćěpjenju praja? Halina Hejduškec je so někotrych za tym prašała, hač bychu šansu na šćěpjenje wužili, abo hač so móžnych wuskutkow boja?
Adrian Mička z Bronja: Mam šćěpjenje za jara dobre, dokelž so tak pandemiji zadźěwa. Hdyž pak hladam na to, zo so šćěpjenja hewak přez wjacore lěta wuwiwaja a nětko w krótkim času nałožuja, móžu zrozumić, hdyž někotři nastupajo toho kritisce mysla abo so někajkich sćěhow boja. Wosobinsce mam wězo wobmyslenja, dokelž hišće telko studijow wo tym njedawa, bych pak rjekł, zo móžemy tomu dowěrić. Ja bych so šćěpić dał, hdyž tu móžnosć k tomu mam. Za mje přewahuje přičina, zo nješkitam tak jenož sebje samoho, ale tež druhich. Nimo toho faluje mi wězo tež normalny wšědny dźeń, kaž bě wón do pandemije, a tón móžemy sebi nadźijomnje bórze zaso wróćo zdobyć.