Direktne zwičnjenje je sylny trumf

pjatk, 11. junija 2021 spisane wot:

Rězak a připrawa za drjewowe wuhlo tworitej we Łazu zdobom nowe dźěłowe městna

Hoberska skutkuje 20 króć 40 metrow wulka rězakowa hala na Łazowskim přemysłownišću. Loni kónc oktobra su probowy přeběh zahajili, wot měrca tam nětko z połnej paru dźěłaja. Wulce kompleksna to technika, kaž jednaćel Łazowskeho rězaka tzwr André Sauer wujasnja. Mašiny dyrbja porjadnje programěrowane a nastajene być, štož žada sej nazhonitosć, zdobom sćerpnosć a zaměrnosć. „Nam je to wužadanje. ­Móžemy ze štomow jako ryzy drjewa wulku paletu produktow zhotowjeć, wot třěšnych łatow hač k truženej tworje, kaž na přikład deski za terasy“, wuswětla ­nawoda rězaka Robin Noack.

Před 65 lětami, dokładnje 10. smažnika 1956, poswjećichu we Worklecach pomnik našemu sławnemu wótčincej Michałej Hórnikej. Tón dźeń njedźelu, zeńdźechu so w dešću sta Serbow ­a črjódka Němcow k swjatočnosći.

Swjedźensku narěč dźeržeštaj kapłan Jurij Herman-Chróšćanski a Jurij Žur-Ralbičanski. Poswjećenje wobohaći župny chór pod nawodnistwom knjeza wučerja Jana Krala. Hižo wjacore lěta běše so župa „Michał Hórnik“ na tutón dźeń hotowała. Njebě dźě lochko za pomnik přijomne městno namakać, byrnjež wjacore instancy wo tym rozmyslowali a rěčeli. W přitomnosći znateho serbskeho wuměłca Měrćina Nowaka-Njechorńskeho rozsudźichu so něhdźe lěto do toho za přijomne a kmane městno w ródnej wsy Michała Hórnika we Worklecach.

Hórnikowy pomnik steji na rjanym čistym zelenym blečku na wječornej stronje wsy, kotrehož podobiznu bě zhotowił Drježdźanski čłon Koła serbskich tworjacych wuměłcow Konrad Zenda.

HORNJA ŁUŽICA

WOSADY SAKSKEJE CYRKWJE 46

Bart 1962, 1997

Budestecy 1959, 1965, 1992

Budyšin 1955, 1977, 1983

1996, 2002, 2010, 2019

Bukecy 1948, 1966,

1980, 2005, 2015

Hodźij 1953, 1970,

1988, 2006, 2018

Hrodźišćo 1975, 1987

Huska 1973, 1986, 2012

Chwaćicy 1981

Klukš 1951, 1971

Malešecy 1957, 1990

Minakał 1960, 1979, 2000

Njeswačidło 1949, 1968,1976,1994

Poršicy 1964, 1984, 2003

Rakecy 1954, 1974, 1989, 2008

HORNJA ŁUŽICA –

WOSADY ŠLESKEJE CYRKWJE 24

Blunjo 1969

Čorny Chołmc 2004

Delni Wujězd 1956, 2013

Klětno 1995

Łaz 1950, 1972, 1982, 2001

Slepo 1958, 1967, 1991,

2011, 2016

Wochozy 1952, 1999

Wojerecy 1947, 1963,1978,

1993, 2007, 2014, 2020

Wulke Zdźary (1948), 1985

DELNJA ŁUŽICA 5

Bórkowy 1961

Brjazyna 1998

Kórjen 2009

Móst 2021

Tšupc 2017

zestajała: Trudla Malinkowa

Lotka a Sophia pola frizera

pjatk, 11. junija 2021 spisane wot:
Foto: Sophia Budarjec
Lube dźěći, tež włosy Lotki rostu, su woprawdźe dołhe. Tohodla je šła k frizerce Rafaeli Lanzynej w Šunowje. Wona swoje powołanje z wulkim wjeselom wukonja, a to mjeztym hižo třiceći lět. A jako so ju Lotka na stólcu sedźo wopraša, što je so jej hdy najbłudniše stało, powědaše Rafaela Lanzyna slědowacu stawiznu: „Jednu sobotu mějach wulki nadawk. Dyrbjach hnydom dwěmaj njewjestomaj włosy za jeju wosebity dźeń frizěrować. Druha njewjesta pak bydleše daloko preč, a tak njesmě­dźeše ničo křiwje hić. Běch drje dypkownje w Stołpinje, ale sym wło­sace spinki zabyła! Što nětko? Pósłach swoju wučomnicu po cyłym Stołpinje, zo by so pola ludźi za tajkimi spinkami prašała. Na zbožo zetka wona staršu damu, kotraž někotre spinki měješe, a njewjesta je na kóncu wulkotnu frizuru měła.“ Chceš-li tež ty wosebitu debjenku za włosy měć, napleć sej wěnc, na přikład z husacych kwětkow. Njewěš, kak? Da pohladaj na Youtubekanal: Lotka a Sophia pod widejom „My smy najrjeńše“. Lubje strowitej Lotka a Sophia

Prěni króć meju mjetali

pjatk, 11. junija 2021 spisane wot:
Fota: Mandy Brösanowa

Přewšo rjane dožiwje­nje mějachu dźěći Kulowskeje pěsto­war­nje swj. Marije po­sledni pjatk minjeneho měsaca. Prěni raz wě­no­wachu so tam rjanemu nałožkej a su meju mjetali.

Serbske dźěći jěžikoweje sku­piny běchu so ze swojej ku­błar­ku Mandy Brösanowej derje při­hotowali. Wšitke pjatnaće dźěći bě swjedźensce zwoblěkanych.

K zaćahej spěwachu „Štóž je rady wje­­soły, pola nas je witany“. Prjedy hač meja padny, pokaza wosom porow – kubłarka bě sobu zapřijata – wokoło meje rejujo někotre nazwučowane rejki.

Tež w Domje Lutkow meja padnyła

pjatk, 11. junija 2021 spisane wot:
Foto: Johann Tesche

Pyšna meja je wot 30. apryla zahrodu Ćišćanskeje pěstowar­nje pyšiła. W Domje lutkow rady serbske nałožki pěstuja, a tak su so dźěći srjedź minjeneho měsaca zetkali a su wokoło meje „Šewca“ a „Wjerću so“ rejowali. Tež „We wsy meja steji“ su spěwali. Z kubłarku Susann Domanjowa su ceremoniju wotewrěli. Běše nimale tak, kaž to młodostni činja. Kubłarka Anne Brosig je meju skónčnje powaliła, a hižo smalachu hólcy předšul­skeje skupiny za mejskim wjerškom. Najspěšniši běše Jonas Landskron, a wón wuzwoli sej Emelie Čižikec za swoju mejsku kralownu.

Johann Tesche

RadwoR

pjatk, 04. junija 2021 spisane wot:

Skupinski wobraz jako

wikingojo – młodźina

je na mejemjetanju přeco jara kreatiwna.

W času koronapandemije su młodostni staršim Radworskim wobydlerjam wulka ­pomoc. Wšako jim na přikład trěbne wšědne twory wobstaruja. Fota: dawid wowčer

We wobłuku mejemje-

tanja maja Radworčenjo stajnje chłóšćenku za wjesnjanow. ­Předrasćeni pokazuja jim mały, ale zdźěla spektakularny

program.

Mejemjetanje je Radworskej ­młodźinje najwjetši wjeršk lěta.

Loni su serbsku tradiciju samo

w syći live streamowali.

Radworscy młodostni běchu minjene lěta w social­nych syćach a medijach chětro prezentni. Tak běchu a su nadal jara aktiwni a so wosebje tež za hajenje a zdźerženje serbskeje rěče a nałožkow zasadźeja.

Jakub Langa ­wjedźeše ­rozmołwu

z Dawidom ­Wowčerjom.

Serbske młodźinske kluby 5. dźěl

Kelko čłonow sće tučasnje w młodźinje, a kajka je konstelacija mjez holcami a hólcami?

D. Wowčer: Tučasnje mamy 55 čłonow w klubje, z nich je wosom holcow.

Štó wšo do předsydstwa słuša, a kak často je nowe woliće?

Serbske memes-original

pjatk, 04. junija 2021 spisane wot:
fota: screenshoty jurij bjeńš

„Serbske memes-original“ je na Instagramje chětro aktiwna strona. Kelko ludźi sće, kotřiž stronu wobdźěłuja?

Administratorojo: Cyłkownje smy skupina pjeć ludźi. Kóždy je raz mjenje, raz bóle aktiwny. Tak so derje wurunamy.

Chceće so skrótka předstajić?

Administratorojo: W Serbach kóždy kóždeho znaje, tohodla chcemy rady anonymni wostać. Ale telko móžemy přeradźić: Smy zdźěla studenća, zdźěla ze studijom hotowi. Pochadźamy z kónčiny mjez Budyšinom, Róžantom a Pančicami-Kukowom.

Maće wulki reportoire temow. Jónu su chutniše, jónu lóštniše. Što pola was přewahuje? Chceće serbski lud bóle we wěstych temach namołwjeć abo zabawjeć?

Administratorojo: Nimamy fokus na wěstu temu, spytamy ludźom jednorje posměwk do mjezwoča skuzłać. Při tym chcemy wšědny serbski dźeń reflektować, so z klišejemi hrajkać abo na njedostatki pokazać. Spytamy kóždy wobłuk humora posłužować, někotre memes maja hłubši niwow, dalše snano snadniši – hłowna wěc, zo móžeš so smjeć.

Žnějeće zawěsće tež feedback. Je to wjac kritiki abo wjac chwalby?

Moto-tydzen we Wóslinku

pjatk, 04. junija 2021 spisane wot:
Fota: Daniela Jawinski´
´
Pjatk, 4. junija 2021
 SERBSKE NOWINY – KÓNCTYDŹENSKA PŘIŁOHA

Na Ewangelskej wyšej šuli Wóslink su šulerjo 10. lětnika hižo před něšto časom tradicionalny moto-tydźeń přewjedli. Temy běchu ­powołanja, změna splaha a rjekojo dźěćatstwa. Jedyn dźeń přichwatachu wšitcy nowy wotchadny hoodij ­woblečeni do šule. Tučasnje maja dźesatkarjo pruwowanja. Daniela Jawinski

Incidencna hódnota koronain­fek­cijow je na zbožo skónčnje niša. To móhło na tym zaležeć, zo so dale a wjac ludźi šćěpić da. Dotal dyrbješe so wěsty slěd při šćě­pjenju dodźeržeć, štož pak je nětko zběhnjene. Potaj­kim maja tež młodźi ludźo bórze móžnosć so šćěpić dać. Tola što po­prawom naši młodostni k šćěpjenju praja? Halina Hejduškec je so něko­trych za tym prašała, hač bychu šansu na šćěpjenje wužili, abo hač so móž­nych wuskutkow boja?

Adrian Mička z Bronja: Mam šćěpje­nje za jara dobre, dokelž so tak pandemiji zadźěwa. Hdyž pak hladam na to, zo so šćěpjenja hewak přez wjacore lěta wuwiwaja a nětko w krótkim času nałožuja, mó­žu zrozumić, hdyž někotři nastupajo toho kritisce mysla abo so někajkich sćě­how boja. Wosobinsce mam wězo wob­myslenja, dokelž hišće telko studijow wo tym njedawa, bych pak rjekł, zo móžemy tomu dowěrić. Ja bych so šćěpić dał, hdyž tu móžnosć k tomu mam. Za mje přewahuje přičina, zo nješkitam tak jenož sebje ­samoho, ale tež druhich. Nimo toho faluje mi wězo tež normalny wšědny dźeń, kaž bě wón do pandemije, a tón móžemy sebi nadźijomnje bórze zaso wróćo zdobyć.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND