Tójšto serbskich projektow mytowanych

pjatk, 02. decembera 2022 spisane wot:

W Kamjenicy buchu njedawno dobyćerjo simul+ „Ćin sobu‟ – wu­bě­dźowanja wosobinsce mytowani. Wjace hač 500 projektow su z wjetšimi abo mjeń­šimi pjenježnymi da­rami Sak­skeho idejoweho wu­bě­dźo­wa­nja poćesćili. Tež tójšto Ser­bow, mjez nimi šwi­ta młodostnych, bě mjez dobyćerjemi – primarnje w kategoriji „Žiwa dwu­rěč­nosć‟. Serbska murja doby na přikład fonds za kwisowe wubědźowanje, Chróšćanski mło­dźin­ski klub za bič­wo­lej­bulowe polo, Syman Hejduška za dujerski festiwal w Hórkach „KrassBrass‟, Matej Dźisławk za Studijo Lipsk abo tež Luiza

Nowakec za projektny wje­čor za studowacych a alumnow. Klětu chce­dźa zaso hornc z fenka­mi za nowe ideje na­pjel­nić a wudać. tekst a fota:

Clemens Šmit

Kulowscy šulerjo w Berlinje pobyli

pjatk, 02. decembera 2022 spisane wot:
fota: Philipp Schwabe

15 serbsce wuknjacych šulerjow z dźewjateho a dźesateho lětnika Kulowskeje wyšeje šule „Korla Awgust Kocor‟ poda so do oktober­skich prózdnin na ekskursiju do Berlina. Přewodźałoj staj šulerjow šulska wjednica knjeni Leschowa a šulski socialny dźěłaćer knjez Schwaba. Hižo w předpolu běchu so młodostni z dźěławosću Zwjaz­koweje rady zaběrali a tuž twarjenje blisko Podstupimskeho naměsta tež wopytachu. Při tym sami pytnychu, zo swobodnje rěčeć a ar­gu­men­tować scyła tak jednorje njeje.

Wot zwjazkoweje rady dźěše podłu Berlinskeje murje přez Podstupimske naměsto k „Futuriumej‟ – interaktiwnemu muzejej,

w kotrymž mějachmy wjedźenje a hdźež so pozdźišo ze sćěhowacym prašenjom zaběrachmy: „Kak chcemy w přichodźe žiwi być?‟. Dale wobhladachmy sej spektakularnu show swěcow při Braniborskich wrotach a wužichmy móžnosć, sej wot kuple zwjazkoweho sejma wječorny Berlin wobhladać.

Na druhi dźeń podachmy so z podzemskej a tramwajku do kanclerskeho zarjada. Po krutych wěstotnych kontrolach a powučenju



fota: Matej Dźisławk

Skupina Astronawt, kotrejž přisłušeja Matej Dźisławk,

Jurij Hantuš a Oliver Böhm, je předewšěm tež přez

swoje mnohostronske hudźbne wideja znata. „Cyle nowe a wosebite nazhonjenje”, kaž tući třo wuzběhnu, běštej spěwnej widejej, kotrejž stej njedawno w kooperaciji

z orchestrom Serbskeho ludoweho ansambla nastałoj. Produkciju „Ta ćma‟ ze spěwarku Milenu Wowčerjec

a rapperom Pětrom Dźisławkom jako Lil Handrij předstajichu prěni króć na 70. jubileju SLA. 23. oktobra

wozjewichu Astronawća w rjedźe wosebiteho projekta dalši titul, pod mjenom „Ha widźu-li‟, kotryž bazuje na teksće Handrija Zejlerja, je pak swójska kompozicija.

Wo pozadkach hudźbneho projekta powěda Matej Dźisławk: „Rozhłosownik a kolega Jakub Wowčer bě za format MDR Kultur přinošk wozjewił, hdźež su mjez dru­him SLA kaž tež produkcije našeje hudźbneje skupiny tematizowali. Jako rjekny intendant Tomas Kreibich-

SAMO SCENY BAJKI PŘEDSTAJILI

pjatk, 02. decembera 2022 spisane wot:
D źěći Witaj-skupiny Budyskeje pěstowarnje „Kraj pjerachow“ w Strowotnej studni witachu minjeny pjatk na předčitanskim dnju Michaelu Hrjehorjowu z Rěč­neho centruma WITAJ. Z pomocu kamishibaj-dźiwadła předstaji wona dźěćom bajku „Bremenscy muzikanća”. Po předčitanju dźěći bajku scenisce předstajichu.tekst a fota: Stefanie Šramina

Před publikumom předčitali

pjatk, 02. decembera 2022 spisane wot:

P o cyłym swěće je so njedawno předčitanski dźeń wotměł. Tež šulerjo 7. a 8. lětnika Worklečanskeje Wyšele šule „Michał Hórnik” su so na tymle dnju w sněze na puć do zakładneje šule, do tamnišeje hladarnje a do Chróšćanskeje starownje „Swj. Ludmile” podali. Šulerjo přitomnym připosłucharjam wosebje serbske, mjez druhim tež němske wobsahi knihow předčitachu. Wosebje pak mějachu móžnosć, samo spisanu knihu „Sće hižo wědźeli ...?" předstajić, kotruž su w zašłym lěće z pomocu Ludoweho nakładnistwa Domowina a wězo tež

z aktiwnej podpěru wučerjow serbšćiny, knjeni Bukoweje a knjeza Wjenki zestajili. Při předčitanju stawizničkow su šulerjo připosłucharjow do raja wódneho muža,

Plincy – klasikar za cyłu swójbu

pjatk, 02. decembera 2022 spisane wot:
mnóstwo za wosom plincow

Dobre poradźenje

a dajće sej zesłodźeć!

přidawki

(za ćěsto) 200 gramow pšeńčneje muki 400 mililitrow mloka ewtl.

połojcu mineralneje wody 3 jejka 2 łžicy cokora trochu sele k pječenju 50 gramow butry abo wolij


Plincy-pječenje Kak tu krasnje, wuběrnje wonja w našej kuchinje? Mać da butru do tygla, zo je žołta, złoćana, do njej ćěsto běžeć da. Hm, mi hižo zub kapa! Prěni so žno radźił je, druhi tež, ow, wuběrnje! Třeći w pónoji pječe so, złotobruny hiba so! Aj, ty słódka dobrota! Hm, mi hižo zub kapa! Ow, što naraz kuri so, što tu smudźi, pali so? Naša mać do šmóratka přećelkomaj rozpisa, kak so plincy poradźa. Hm, mi hižo zub kapa! Žno je kuchnja mazana, pónoj čorna, spalena, wustróžana maćerka bě na pónoj zabyła. Nětk so da do rjedźenja, Hm, mi zub wjac njekapa! Što nas tole wuči drje? Pjec a pisać – woboje runočasnje křiwje dźe, druhdy je tež zahubne! Plinc, tón prěni, zmukach ja. Hm, mi žno zas zub kapa! Bianka Wjeńcyna

přihotowanje

za ćěsto Jejka z cokorom bić. Mloko podměšeć. Muku a sel přidać a wšitko z ručnym mikserom

Lětuša 148. schadźowanka w Budyskej „Krónje“ přeswědči z mnohostronskim programom

Wutrobne postrowy sćelechu serbskaj přećelej z Čěskeje Lukáš Novosad a Kryštof Peršin w minjenych dnjach přez socialne syće do Łužicy. Nic jenož za njeju běše sobotniši wječor wosebite dožiwjenje, tež serbski publikum běše wot moderacije čěskeje dwójki wot wšeho spočatka zahorjeny. Wočerstwjacy raz dósta moderacija přez lochki a humoristiski přistup moderatorow, předewšěm tež přez jeju zajimawy wonkowny wid na Serbow. W hač do poslednjeho kućika pjelnjenej Budyskej měšćanskej hali „Króna“ móžachu so přitomni tohorunja na přewšo wotměnjacy program wjeselić.

Z dźědoweje do swójskeje sedłarnje

pjatk, 25. nowembera 2022 spisane wot:

Nowa sedłarnja Mareka Buka w Róžeńće w něhdyšim Domšec statoku změje bórze dźeń wotewrjenych duri

Rodźeny Wotrowčan Marek Buk dopomina so rady na čas swojeho dźěćatstwa w ródnej wsy, we Wotrowje. W pěsto­warskim času w sydomdźesatych lětach bě mały Marek mjenujcy pola „Satlerec“, pola dźěda Jana Rjedy we Wotrowskej sedłarni, wotrostł. Tam mějachu hižo wot 1938 z tehdy 30lětnym Rjedźic Janom mištra za sedłarske rjemjesło. A dokelž běštaj Bukec staršej w sydom­dźesatych lětach wobaj powołansce chětro zapřehnjenaj, bě Rjedźic dźěd za Bukec dźowce a syna w Rjedźic sedłarni wulka podpěra. Pěstowarski čas pola dźěda w dźěłarni bě za wnučka Mareka hižo sčasom wuwabk, so ze sedłarjom stać. Poměrnje zahe, hižo w 5. lětniku w šulskim času, wuwi so powołanski són do dźědowych stopow stupać a so ze sedłarjom stać. Wučerce, kotraž chcyše Wotrow­čana na gymnazij pósłać, šuler Marek Buk tehdy praji, zo za wu­kubłanje maturu njetrjeba, a zo wostanje na šuli w Pančicach-Kukowje.

Wukubłanje w času přewróta

Najstarši serbski napis na Tuchorskim pohrjebnišću njeznatymaj mandźelskimaj wěnowany

Hdyž wot Cyhelskeho nasypa přez hłowny zachod na Budyski Tuchor zastupiš a při ­ćěłowni nalěwo wotbočiš, přińdźeš po ně­hdźe sto dalšich metrach podłu sewjerneje murje po­hrjebnišća k rownišću z němsko-serbskim napisom. Jedna so wo mjeńši swójbny row, wobdaty ze zornowcowymi prohami, na kotrychž bě něhdy železny płót připrawjeny. Rownišćo je z wulkej kamjentnej platu bjez napisa wodźěte. Před kěrchowskej murju steji ze syenita dźěłany pomnik z wulkim křižom. Do čorneho kamjenja je wudypany napis, kiž bě, kaž barbne zbytki wobswědčeja, něhdy pozłoćany.

„Ewiger Friede!“ steji jako přeće na prěčnej hrjedźe křiža. Pomnik samón pomjenuje tu pochowaneju: „Hier ruhen in Gott / Marie Hoppe, geb. Vogel, geb. d. 13. März 1822, gest. d. 8. April 1898. / Carl Hoppe, Bürger u. Hausbesitzer allhier, geb. d. 20. April 1817, gest. d. 14. Dec. 1901.“ Pod tym je čitać serbska štučka we łaćonskich pismikach a w starym prawopisu:

 „Njetk, sprozni ruzy, wotpocżtej

 A lejżtej w Bożim meni,

 Wy wocżi sso też sandżeltej,

 Spi moje cżjeło renje,

 Porucż sso Jesussej,

cyrkej wopytali

pjatk, 25. nowembera 2022 spisane wot:
Dźěći Witaj-skupiny Bu­ke­čanskeje pě­sto­war­nje z mjenom „Lutki“ a jich pě­sto­warka Andrea Herbrichowa su njedawno tam­nišu cyrkej wopytali a sej twarnišćo byrglow wobhladali. Kantorka Elke Großowa je dźěćom wšelake dźěle rozkładła a jim na drjewjanych pišćelach zahudźiła. tekst a foće: Hanaróža Šafratowa

Serbska debata

nowostki LND