Wo politiskim přewróće

wutora, 03. nowembera 2020 spisane wot:
Nowa kniha, kotraž zaběra so z podawkami w Serbach před třomi lětdźesatkami za čas­ politiskeho přewróta w NDR, je wčera w Ludowym nakładnistwje Domo­wina (LND) wušła a je wotnětka na předań. Awtorka publikacije „Nowa swoboda?“ dr. Cordula Ratajczakowa chce z njej přinošować k reflektowanju časa přewróta w lěto­maj 1989 a 1990 ze serbskeho wida. Dźensa dopołdnja je jednaćel LND Syman Pětr Cyž (naprawo) dr. Ratajczakowej awtorski eksemplar přepodał, za čas korony na wose­bite wašnje před nakładnistwowym domom pod hołym njebjom. Za 9. nowembra planowanu knižnu premjeru w Budyskim Kamjentnym domje dyrbja­chu koronowych postajenjow dla wotprajić. Foto: SN/Hanka Šěnec

„Medalju swj. Ambroža“ je rozžohnowacy so Budyski tachantski kantor Friedemann Böhme (nal.) přijał. Z wuznamjenjenjom, kotrež přepoda jemu diakon Matthias Tauchert, počesća wosebje zasłužbne wosobiny na polu cyrkwinskeje hudźby. Po wšej Europje je jenož dźewjeć lawreatow woneho myta. W Drježdźansko-Mišnjanskim biskopstwje je Böhme prěni scyła. Foto: Maćij Bulank

Porjedźenka

wutora, 03. nowembera 2020 spisane wot:
W přinošku „Hance Krawcec k 30. po­smjertninam“ (22. oktobra w SN) sym so na­stupajo tehdyšeho Varnsdorfskeho fara­rja mylił. Prawje ma rěkać, zo „wědźachmoj, zo je na tamnišej farje serbski rjadnik Dominik OCist. farar Jurij Mikela“. Mjeztym nimale pozabyty farar bě so 17. januara 1911 w Dobrošicach narodźił a 30. januara 1981 we Varns­dorfje zemrěł. Potajkim je tomu spočatk přichodneho lěta­ 110 lět, zo je so wón w Serbach narodźił a zo spominamy zdobom tež na jeho 40. po­smjertniny. Po swojim přeću je wón­ na kěrchowje w klóštrje Marijna hwězda pochowany. Njerady je pater Dominik po Druhej swětowej wójny Łužicu wopušćił. Wón bě wot 1966 do 1981 z fararjom we Varns­dorje. Jurij Łušćanski

Prěnja baletna premjera Serbskeho ludoweho ansambla tuteje hrajneje doby „W stwičce“ sobotu wječor njebě jenož wuslědk njedobrowólneje jewišćoweje přestawki w času prěnjeho lockdowna lěta koronapandemije dla, ale zdobom pokazka na wot dźensa za wšitke jewišća płaćiwy druhi.

Zwažće so!

póndźela, 02. nowembera 2020 spisane wot:
Kolaža modernych, zdźěla wot rejwarjow SLA samych choreografowanych baletnych kruchow na serbske kompozicije kaž tež na jakne ludowe pěsnje w předstajenju „W stwičce“ je so poradźiła. Bě pytnyć, zo ansambl z wěstej sensibelnosću wupruwuje, kak daloko móže hić. Spočatk bě hišće cyle tak, kaž sej to wot tež na hajenje (nic jenož) hudźbnych serbskich tradicijow specializowaneje institucije předstajiš: štyri holcy w narodnej drasće zawjedu na swjatočne wašnje do programa. Na to wotměnjatej so moderna a tradicija, swobodna a ze zašłosće nam posrědkowana forma. Runje w tutej kombinaciji pak so zdobom prašeš, hač njebychu sej tute krasne, po wobsahu tola poprawom přeco hišće aktualne ludowe lubosćinske spěwy nowu načasnu a snano tež bóle eksperimentelnu formu rejwanja kaž tež drastoweho wuhotowanja zasłužili. Bych sej to přała. Respekt móžeš našim prjedownikam tež z aktualizowanjom pokazać, tuž: Zwažće so! Cordula Ratajczakowa

27. oktobra před 150 lětami je francoska Rynska armeja w twjerdźiznje Metz před wójskom němskich statow kapitulowała. Rynsku armeju bě maršal François-Achille Bazaine rozkazował. Franzojo kapitulowachu pobrachowacych žiwidłow dla. 80 000 wojakow, mjez nimi třo maršalojo, a 1 360 kanonow padny do rukow němskeho wójska.

Swoju psychoanalytisku studiju wo arche­typje słowjanskosće we Łužicy „Swjate su mi twoje hona“ je wjelelětny čłon Towarstwa přećelow Smolerjec kniharnje dr. Křesćan Kessner wčera w Smolerjec kniharni předstajił.

Stawiznopolitiska inwentura lěta 1990

štwórtk, 29. oktobera 2020 spisane wot:

Pod hesłom „Das Jahr 1990 freilegen“ je rodźeny Budyšan Jan Wenzel knihu wudał, kotraž so na 600 stronach lětu němskeho zjednoćenja wěnuje. Pu­blikacija, kotraž bu z lětušim mytom załožby Buchkunst wuznamjenjena, je w Lipšćanskim nakładnistwje Spector Books wušła, kotrež bě Wenzel w lěće 2001 sobu załožił. Cordula Ratajczakowa je so z nakładnikom-wudawaćelom, kiž bě w 1990tych lětach tež za SN pisał, rozmołwjała.

Kak sće mysličku zrodźił, tajku – 2,5 kilogramow ćežku – knihu zwoprawdźić?

Placki z wuměłstwoweje fabriki su požadane

štwórtk, 29. oktobera 2020 spisane wot:

Korzym (st/SN). Wopytowarjo wužiwaja rady nowu wuměłsku twórbu na špundowanju Korzymskeje wuměłstwoweje fabriki Factory Flox. To je dowolene a nimale njenapadnje, wšako wobsteji plastika Félixa Gonzálesa-Torresa (1957–1996) z 544 kilogramow plackow. Husto wužiwaše hižo zahe zemrěty, na Kubje narodźeny wuměłc z New Yorka placki. Tworješe z nimi hory, pjelnješe z nimi róžki a wuhotowaše praworóžki z nimi. W Korzymje je twórba „Untitled (Placebo – Landscape – for Roni)“ widźeć. Wose­bi­tosć je, zo wopytowarja namołwi, so aktiwnje na wuměłstwje wobdźělić. Přez to, zo wón do złoćaneje papjery wobaleny plack bjerje, so twórba změni a po času rozpušći. Zhubjaca so twórba stanje so z metafru za wobmjezowanu čłowjesku eksistencu. Wo njej a smjerći móžeš rozmyslować, hdyž słódki plack comaš. Félix­ Gonzáles-Torres je w najwažnišich muzejach Ameriki, Wulkeje Britaniskeje, Francoskeje a Němskeje wustajał.

„Hody pola Silbermanna“

štwórtk, 29. oktobera 2020 spisane wot:
Chróstawa (SN/CoR). Pod hesłom „Hody pola Silbermanna“ je mjeztym bywši Chróstawski cyrkwinski hudźbnik Lucas Pohle na tamnišich Silbermannowych pišćelach zhromadnje z Chróstawskej kuren­du hišće w februarje nowu CD nahrawał. Swjatočnje wobrubi preludij a fuga es-dur Johanna Sebastiana Bacha program CD. W prěnim dźělu zaklinča pi­šćelowe twórby k adwenće. „Pastorella“ Bacha­ přewjedźe k hodownemu dźělej. Spěwam kurendy sćěhuja pišćelowe wobdźěłanja. CD dóstanješ mjez druhim na Chróstawskej kaž tež Šěrachowskej farje­ za dwanaće eurow.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND