Němska 70 lět z čłonom NATO

póndźela, 28. apryla 2025 spisane wot:

Brüssel (dpa/SN). Ze swjatočnym zarjadowanjom su dźensa w Brüsselu přistup Němskeje k NATO před 70 lětami wopominali. Na ceremoniju we hłownym sydle wojerskeho zwjazka wočakowachu mjez druhim zwjazkoweho prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera a amtěrowaceho zakitowanskeho ministra Borisa Pistoriusa (SPD). Na swjatočnosć bě generalny sekretar NATO Mark Rutte přeprosył.

Zwjazkowa republika bě 6. meje 1955 jako 15. čłon transatlantiskemu zakitowanskemu zwjazkej přistupiła.

Trajaca wójna Ruskeje přećiwo Ukrainje a njewěsty přichod NATO běštej na zarjadowanju prezentnej temje. Zwjazk je tuchwilu we hłuboko sahacym procesu změny. Hłowna přičina toho je wotpohlad USA, so zamołwitosće za wěstotu Europy krok po kroku wzdać. Europscy čłonojo maja tole za nastork, so masiwnje wobrónić a wjace pjenjez za zakitowanje wudać.

Zo njewotměje so swjatočnosć 6. meje, ma terminowe přičiny. Tón dźeń chcedźa w Berlinje nowe knježerstwo spřisahać.

Merz: Jara dobre mustwo

póndźela, 28. apryla 2025 spisane wot:

Unija CDU/CSU předstaja swojich ministrow koalicije – SPD hišće čaka

Berlin (dpa/SN). Dobry tydźeń do wu­zwolenja Friedricha Merza za zwjazkoweho kanclera Němskeje stej CDU a CSU dźensa popołdnju swoje mustwo za nowe knježerstwo předstajiłoj. Nimo toho CDU na małym stronskim zjězdźe koaliciske zrěčenje z SPD schwali. Bayerska CSU je tole hižo činiła. Socialdemokraća maja hišće hač do jutřišeho chwile, po puću čłonskeho wothłosowanja wo koaliciskim zrěčenju wothłosować. Předsydu CDU Friedricha Merza chcedźa 6. meje za noweho zwjazkoweho kanclera wuzwolić.

Po koaliciskim zrěčenju přewozmje CDU sydom z cyłkownje 17 ministerstwow, runje tak SPD. CSU ma tři ministerstwa nawjedować. Prěnje personalije buchu wčera hižo w rozprawach medijow přeradźene, bjez toho zo by to něchtó wobkrućił. Merz rěčeše na małym zjězdźe CDU wo „jara dobrym knježerstwowym mustwje“. Sakski ministerski prezident Michael Kretschmer (CDU) hižo znatych nowych ministrow tohorunja chwaleše. „To je so Friedrichej Merzej ­woprawdźe derje poradźiło“, rjekny Kretsch­mer nowinarjam.

Quo vadis medicina?

póndźela, 28. apryla 2025 spisane wot:
Wjacore měsacy na termin čakać chiba 70 kilometrow k přichodnemu wóčnemu lěkarjej jěć, kotryž ma swobodne kapacity? Za 69 eurow móžeš tutón scenarij wobeńć, znajmjeńša chceš-li prewentiwnje swojej woči přepytować dać. Tole přilubja mediciniske předewzaće Mirantus Health, kotrež je wot lěta 2022 ze swojim wóčnym mobilom we wjesnych kónčinach Němskeje po puću. Něhdźe 20 Chróšćanow je minjeny pjatk posłužbu předewzaća wuspytało. Dobra to wěc abo nic? Na jednym boku tutón serwis přepjelnjene lěkarske praksy wolóža. Na druhim boku pak wužiwa priwatne přede­wzaće nuzu w mediciniskim zastaranju na kraju, zo by ze swojim poskitkom pjenjezy zasłužiło. Wočiwidnje njeje naš strowotniski system, naš stat hižo kmany, tutu situaciju bjez priwatizowanja mediciniskich posłužbow rozrisać. Trend k „medicinje dweju klasow“ potajkim dale postupuje. Za někotrehožkuli z nas – wosebje drje za rentnarjow – je 69 eurow wjele pjenjez. Milan Pawlik

Digitalne fota dale problem

póndźela, 28. apryla 2025 spisane wot:

Lipsk (dpa/SN). Krótko do přestajenja na digitalne fota pola wupokazow abo pućowanskich pasow 1. meje bědźa so někotre sakske komuny dale z komdźenjemi při přestajenju systema. Po nowym rjadowanju móža ludźo próstwu wo nowy wupokaz jenož hišće z digitalnym fotom zapodać. We wjacorych komunach Sakskeje pak pobrachuje za to prosće trěbna technika.

Město Šwikawa je po swójskich informacijach nowu techniku sčasom skazała. Na postajenym terminje pak ju zasadźić njemóža, dokelž je dodawanje po cyłej Němskej problematiske. Město tuž žane digitalne pasowe fota na městnje poskićeć njemóže. Tež w Drježdźanach z wu­wzaćom někotrych měšćanskich dźělow hišće trěbnu techniku nimaja. Nastroje pak su skazane. Tuž nachwilnje hač do kónca julija hišće papjerjane fota akceptuja. Měšćanske zarjadnistwo zdźěla, zo hišće njewědźa, hdy budu nowu techniku zasadźić móc. Porno tomu su w Lipsku nimale wšitke wobydlerske běrowy přihotowane. Jeničce w dwěmaj wobwodomaj maja hišće problemy. Ludźo měli so zwoprědka informować, na čo dyrbja so nastajić.

To a tamne (28.04.25)

póndźela, 28. apryla 2025 spisane wot:

Na zadnim sedle awta je žona wčera rano w Aachenje dźěćo porodźiła. Policistam napadny muž na kromje dróhi, kotryž zastojnikow rozpjeršeny k sebi kiwaše. Žona w awće měješe hižo hrona. Tuž zastojnikaj awto wobeju do přichodneje chorownje přewodźeštaj, ignorujo při tym błyskače. Dźěćo pak měješe nuzne a so hišće na parkowanišću před chorownju narodźi. Lěkarjo chorownje spěšnje pomhachu. Žona a dźěćo stej strowej.

Rozžohnowanje nježenjenca je w Drježdźanach zasadźenje policije a helikoptera zawinowało. Zakuklenaj běštaj 38lětneho na parkowanišću namócnje do awta tykłoj a z nim do směra na Pirnu wotjěłoj. Swědkojo hnydom policiju zazwonichu, kotraž pytansku akciju zahaji. Hodźiny pozdźišo namakachu „zawlečeneho“ w Radebeulu na swjedźenju. Wobdźěleni dyrbja akcije dla z chłostanku ličić.

Trump atakuje Harvard

pjatk, 25. apryla 2025 spisane wot:

Washington (dpa/SN). Prezident USA Donald Trump je elitowej uniwersiće Harvard „wohroženje demokratije“ wumjetował. Harvard je antisemitiska a lěwicarsko-radikalna institucija, pisa Trump na swojej internetnej platformje Truth Social. Liberalna uniwersita „dowola wěstej skupinje kołwrótnych, hidu a hněw rozšěrjeć“, wón twjerdźi. Na campusu běchu wjacore demonstracije na dobro Palestinjanow organizowali. Na to bě Trump statne srědki za kubłanišćo blokował.

„Ně“ SPD njeby drama było

Berlin (dpa/SN). Z wida předsydy dorostoweje organizacije SPD Philippa Türmera njeby žadyn drama był, bychu-li čłonojo SPD koaliciske zrěčenje z CDU/CSU wotpokazali. „Nichtó uniji a SPD njezakazuje, so hišće raz dorozumić“, rjekny Türmer nowinarjam. „To njeby žana statna kriza była.“ Dobrych 358 000 čłonow SPD ma hišće hač do 29. apryla składnosć, wo koaliciskim zrěčenju z uniju wothłosować. Čłonojo dorostoweje organizacije SPD su zrěčenju napřećo přewšo skeptiscy.

Žane wěčne zastaranje wjace

Wojacy italskeho wójska steja z brónju k wotwobaranju trutow a dalokowidom na Pětrowym naměsće w Romje. Tam hotuja so z wulkimi wěstotnymi naprawami na jutřiše chowanje zemrěteho bamža Franciskusa. Wotewrjeny kašć z ćěłom Franciskusa je wopytowarjam dźensa hišće hač do wječora w cyrkwi swjateho Pětra přistupny. Foto: dpa/Michael Kappeler

Indiska a Pakistan w konflikće

pjatk, 25. apryla 2025 spisane wot:
New Delhi/Islamabad (dpa/SN). Po zahubnym terorowym nadpadźe w krizowej kónčinje Kašmira ze 26 mortwymi stej Indiska a Pakistan na puću konfrontacije. Wobaj krajej stej staćanow tamneho kraja wupokazałoj. Pakistan je mjeztym připowědźił, zo swój powětrowy rum za indiske lětadła zawrěje. Indiska je zrěčenje z Pakistanom wo zhromadnym wužiwanju rěkow za pitnu wodu wupowědźiła. Wobaj krajej wobsedźitej atomowe brónje. UNO namołwja zamołwitych k „maksimalnej zdźeržliwosći“. Wobrónjeni běchu na hórskej łuce w Kašmirje, kotryž steji pod dohladom Indiskeje, 26 indiskich turistow zatřělili. Indiska Pakistanej wumjetuje, zo je za nadpad sobu zamołwity.

Moskwa nochce wšu Ukrainu

pjatk, 25. apryla 2025 spisane wot:

Washington (dpa/SN). Připowědź Ruskeje, zo nochce Moskwa wšu Ukrainu wojersce zdobyć, ma prezident USA Donald Trump w ćahańcy wo skónčenje wójny w Ukrainje za wulke přizwolenje. Na prašenje, što Ruska w jednanjach wo měr poskićuje, Trump rjekny: „Wójnu skónčić a nic cyły kraj wobsadźić. Chětro wulke to přizwolenje.“

Ruske wójsko kontroluje po nadpadźe na Ukrainu něhdźe pjećinu susodneho kraja. Tutón podźěl njeje so tež po třoch lětach wójny wulce změnił. Tuž ničo na to njepokazuje, zo móhło ruske wójsko Ukrainu dospołnje wobsadźić. Trump je sej wěsty, zo měrowe zrěčenje mjez Ruskej a Ukrainu hižo bórze wujednaja. „Chcemy tutu wójnu spěšnje skónčić.“ Wón připowědźi „wažne zetkanja“ hižo přichodne dny. Ruski wonkowny minister Sergej Lawrow rěčeše wo dobrych wuslědkach při jednanjach wo měr, kotrež chce wón konkretizować.

Mjenje wo AfD rěčeć

pjatk, 25. apryla 2025 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Po wjele diskutowanym namjeće městopředsydy frakcije CDU/CSU w zwjazkowym sejmje Jensa Spahna (CDU) nastupajo wobchadźenje z AfD radźi­ generalny sekretar CDU Carsten Linnemann, so mjenje z AfD w zjawnej diskusiji zaběrać. W sćelaku ARD wón dźensa rano rjekny: „Hdyž dny dołho wo AfD rěčimy, njetrjebamy so dźiwać, zo je strona dźeń a sylniša.“

Spahn bě njedawno kontrowersu zbudźił, jako namjetowaše, z AfD w organizatoriskich prašenjach runje tak wobchadźeć kaž z kóždej druhej opoziciskej stronu. Mjeztym je wón swoje měnjenje změnił: „Zhromadny nadawk unije a SPD je, problemy kraja rozrisać a AfD po tutym puću społojčić.“ AfD je mjeztym runje tak sylna kaž CDU/CSU.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND