Pčołarjenje ze šmóratkom

srjeda, 11. junija 2025 spisane wot:

Marek Krawc rozprawja wo aktualnje rozjimanych temach w Čěskej

Praha. Wjacore tysacy lět wěnuje so čłowjek hižo pčołkam. W běhu lětstotkow je so dźěło z pilnymi překasancami po­stupnje změniło, tak trjeba dźensniše pčołarstwo modernu technologiju. Město papjery a pisaka wužiwa dźeń a wjace pčołarjow šmóratko a tablet za dokumentaciju swojeho dźěła. Dale dohladuja na přikład kamery a sensory pčolace ­ludy wotdaloka.

Vít Zaoral z Olomouca kliknje na kachličku (button/tastu) na swojim handyju a wuhlada hnydom wšitke daty swojich dźewjeć kołćow. Z nowej app „Beentry“ stajnje zwěsća, hdy je při swojich kołćach był a što je činił. App je zhromadnje ze swojimaj kolegomaj wuwiwał. „Wažne je, zo pčołar wě, kotre dźěła su trěbne. ­Znaju někotrych kolegow, kotřiž zapisuja sej stajnje hišće wšitke daty do zešiwkow. Po wěstym času pak hižo njewědźa, na čo so daty poćahuja. Naša app je pře­hladniwa. Do njeje móžeš hnydom při kołću wšitke trěbne informacije a samo fota zapodać. To lutuje čas“, powěda ­Zaoral.

„Polacy konflikt wolili“

pjatk, 06. junija 2025 spisane wot:

370 000 hłosow wo dobyću a poražce we wólbach prezidenta rozsudźiło

Waršawa. Wjeselo nad dobyćom Rafała Trzaskowskeho w prezidentskich wólbach w Pólskej traješe minjenu njedźelu runje dwě hodźinje. Po tym slědowaše wostrózbnjenje jeho přiwisnikow, štož hač do dźensnišeho traje.

Prěnje wozjewjenja statneje wólbneje komisije bjezposrědnje po zawrjenju wólbnych lokalow w 21 hodź. mějachu liberalneho Waršawskeho wyšeho měšćanostu za dobyćerja ze snadnym před­skokom 50,3 procentow před narodno-konserwatiwnym kandidatom Karolom Nawrockim. Wšitke wulke nowiny kaž Gazeta Wyborcza, Rzeczpospolita abo regionalna Gazeta Wrocławska běchu swoje póndźelne wudaće z tutym wuslědkom do ćišćernjow pósłali. W 23 hodź. wólbna komisija po wuličenju wuslědka w poslednich lokalach zdźěli, zo je Nawrocki prezidentske wólby z 50,89 procentami před Trzaskowskim dobył, kiž dósta 49,11 procentow. Na kóncu měješe Nawrocki snadny předskok 370 000 hłosow. Cyłkownje 20 milionow ludźi je wolić było. Wšitcy, kiž běchu w 21 hodź. hišće wyskali, dwě hodźinje pozdźišo płakachu – a nawopak.

Minister złoži zastojnstwo

srjeda, 04. junija 2025 spisane wot:

Marek Krawc rozprawja wo aktualnje rozjimanych temach w Čěskej

Praha. Smě ministerstwo bitcoiny w hódnoće jedneje miliardy krónow wot zasudźeneho skućićela přiwzać? Z tutym prašenjom zaběraja so naši južni susodźa hižo dwě njedźeli. A to, dokelž do­wjedźechu tute bitcoiny čěskeho ju­sticneho ministra Pavela Blažeka do chutnych wuskosćow.

Minjeny pjatk popołdnju zdźěli politikar na platformje X, zo bě so po dołhej rozmołwje z premierministrom Petrom Fialu rozsudźił, swoje zastojnstwo złožić. Pavel Blažek bě bitcoiny w hódnoće jedneje miliardy krónow (40 milionow eurow) za swoje ministerstwo wot muža přiwzał, kiž bu 2017 překřiwjenja pjenjez, wobsydstwa ilegalnych brónjow a wikowanja z drogami dla zasudźeny. Hišće ­zašły štwórtk bě Blažek wšu kritiku wotpokazał, prajo, zo nima přiwzaće financneho dara za ničo njemoralneho a zo njeje so přećiwo zakonjej přešoł. „Čeho­dla njesměł bywši skućićel chłostajomneho delikta statej něšto darić, takrjec ­jako narunanje?“, dźiwaše so politikar w čěskim sejmje.

Tusk staji prašenje dowěry

wutora, 03. junija 2025 spisane wot:

Wuslědk prezidentskich wólbow w Pólskej poražka za knježerstwoweho šefa

Waršawa (dpa/SN). Poražka politiskeho zwjazkarja Rafała Trzaskowskeho w prezidentskich wólbach je ministerskeho prezidenta Donalda Tuska do wuskosćow přinjesła. Wón chcył přichodny čas w parlamenće prašenje dowěry stajić, Tusk wčera wječor w pólskej telewizy rjekny. Wopodstatnjejo wón praji, zo žada sej dźěło knježerstwa z nowym prezidentom Nawrockim „jednotu a zmužitosć“ koalicije třoch stron. Prašenje dowěry ma za to prěni test być. Komentatorojo we Waršawje hižo warnuja, zo móhł konflikt mjez knježerstwom a prezidentom Pólsku do politiskeho chaosa storhnyć.

W rozsudnym kole wólbow wo zastojnstwo prezidenta předwčerawšim, njedźelu, bě wot prawicarsko-konserwatiwneje PiS podpěrowany Nawrocki ze snadnym předskokom před Trzaskowskim dobył. To je tež za ministerskeho prezidenta ćežka poražka. Předsyda PiS Jarosław Kaczyński rjekny, zo je wuslědk prezidentskich wólbow „čerwjena karta“ za knježerstwo Tuska. Wone měło tuž hnydom wotstupić.

Karol Nawrocki wólby dobył

póndźela, 02. junija 2025 spisane wot:

Konserwatiwny kandidat je nowy prezident Pólskeje – Trzaskowski podležał

Waršawa (dpa/SN). Prawicarsko-konserwatiwny kandidat Karol Nawrocki je wólby prezidenta w Pólskej ze snadnym předskokom dobył. Wulke pólske medije kaž Rzeczpospolita a internetny portal onet.pl mějachu jeho dźensa rano za dobyćerja wčerawšeho wothłosowanja a powołachu so při tym na wuslědki wjace hač 99 procentow wšěch wólbnych lokalow.

Politisce njenazhonity Nawrocki je sej po tym w druhim kole wólbow 50,89 procentow hłosow zdobył. Europje přichileny Waršawski wyši měšćanosta Rafał Trzaskowski dósta 49,11 procentow.

Nawrocki je bjezstronski, nastupi pak jako kandidat narodno-konserwatiwneje strony PiS, kotraž je w Pólskej wot lěta 2015 hač do 2023 knježiła. PiS je sej justicu z reformu w dalokej měrje podćisnyła a měješe z teje přičiny trajacu zwadu z europskej komisiju w Brüsselu.

Woprašowanja: Snadny rozdźěl

pjatk, 30. meje 2025 spisane wot:
Waršawa (dpa/SN). Před rozsudnymi wólbami prezidenta njedźelu w Pólskej je diferenca mjez hłosami za jednotliweju kandidatow we woprašowanjach jara snadna. Po woprašowanju portala „Onet“ ma liberalny Waršawski wyši měšćanosta Rafał Trzaskowski z 50,1 procentom hłosow snadny předskok před prawicarsko-konserwatiwnym kandidatom Karolom Nawrockim, kotremuž wuliča 49,9 procentow woprašowanych. Dalše woprašowanje w nadawku portala „Wirtualna Polska“ pak wuliči Nawrockemu 50,63 procentow a Trzaskowskemu 49,37 procentow. Tohodla hotuja so w susodnym kraju na napjatu nóc wólby. Wólbne lokale zawru swoje durje 21 hodź. Po tym wuliča za prognozy najprjedy nachwilne wuslědki. Powobličenja kaž w Němskej w Pólskej z wašnjom njejsu. Oficialny wuslědk wólbow wočakuja hakle póndźelu. Prognozy do wólbow wobkrućeja po­wšitkownu politisku situaciju w Pólskej, wšako je kraj hłuboko pačeny. Něhdźe 29 milionow wólbokmanych Pólkow a Polakow je namołwjenych njedźelu wolić.

Čěscy wobornicy do Grjekskeje

srjeda, 28. meje 2025 spisane wot:

Marek Krawc rozprawja wo aktualnje rozjimanych temach w Čěskej

Praha. Minjeny pjatk spožči Petr Kul­hánek, čěski minister za regionalne wuwiće, wšelakim wulětnišćam nowe myto, kotrež rěka „myto za inspiratiwny pomnik“. Myto ma dwě kategoriji. W prěnjej mytuja wabjacy program w zymje kaž tež turistiske wuwiće městna. Druha kategorija zaběra so z wudźeržliwosću a docpějomnosću wulětnišća.

Cyle wosebite myto dóstachu wobsedźerjo Noveho zámka Libějovice blisko Strakonic za swoje wobnowjenje histo­riskeho twarjenja z pomocu dobrowól­nikow a spěchowanskich srědkow wšelakich kulturnych projektow. Nad mytom prěnjeje kategorije zwjeselichu so zastupjerjo hrodow Blatná, Loučeň, Náměšť na Hané, Loket a Staré Hrady pola Jičína. Z mytom za wudźeržliwosć wuznamjenichu Litomyšl pola Svitavow a Červený Hrádek blisko Příbrama, wilu Stiassni w Brnje, Dolní Vítkovice, muzej za hórnistwo w Ostravje a fabriku Vír blisko Žďára nad Sázavou.

Prašenje kandidatow za prezidenta Polakow dale pači

Waršawa. Prěnje koło wólbow noweho prezidenta w Pólskej njeje jenož dweju najsylnišeju kandidatow wunjesło – Rafała Trzaskowskeho za knježerstwowu liberalnu Wobydlersku platformu a Karola Nawrockeho za něhdy knježacu konserwatiwnu PiS –, ale ma hišće jara wažneho třećeho dobyćerja. Hladajo na přewšo snadny wotstawk mjez Waršawskim wyšim měšćanostu a dotal lědma znatym zastupjerjom PiS dźe nětko wo hłosy tamnych kandidatow.

Katalanojo, bydlacy wosebje na wuchodnym přibrjohu Španiskeje, su w konteksće europskich etniskorěčnych mjeńšin chětro unikatni. Wuwzaćna je hižo jich ličba (wokoło sydom milionow). W lěće 1978 docpěchu woni tež njewšědnje wulku měru politiskeje awtonomije a zwoprawdźeja wot toho časa wuspěšnu rěčnu a kulturnu politiku.

Problematiske pak su wot njedawna powšitkownje znate njewuspěšne pospyty Katalanow, wutworić samostatny stat. A wostanjemy-li na ryzy rěčnej runinje, je połoženje tež tule komplikowane. Na teritoriju třoch regionow (Katalanska; Valencija; Baleariske kupy) bydla tam dźě nimo rěčnikow katalanšćiny tež Španičenjo a w přiběracej měrje nowozasydleni imigranća.

Iniciatiwa přećiwo brónjenju

srjeda, 21. meje 2025 spisane wot:

Marek Krawc rozprawja wo aktualnje rozjimanych temach w Čěskej

Praha. Někotre dźesatki wědomostnikow a akademikarjow namołwichu čěske knježerstwo, namakać diplomatiske rozrisanje wojerskich rozestajenjow, město toho, zo inwestuje do brónjow. Zastupjerjo iniciatiwy, kotraž rěka „Vědci proti zbrojení“ (Wě­domostnicy přećiwo brónjenju) pisaja w swojim namołwjenju dnja 9. róžownika, zo su tuchwilne kóšty za brónjenje brojenje zjawnych pjenjez. Za nich je diplomatija najlěpši srědk, dobre zwiski mjez statami po wšěm swěće zdźeržeć. Mjez podpisarjemi su mjez druhim ­imunologa Václav Hořejší, so­ciologa Jan Kelle kaž tež ekologa Emil Tkadlec. Kritikarjo iniciatiwy warnuja nawopak před strašnym populizmom, informuje nowinarska agentura ČTK.

Čěska je we wójnje Ruskeje přećiwo Ukrainje lěta 2024 z wosebitej iniciatiwu za přidatnu municiju na so skedźbniła. Tak chcyše kraj 800 000 granatow za ukrainsku artileriju wobstarać, kotraž tehdy prózdnych składow dla nuznje municiju trjebaše.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND